Martin Tlapa: Evropa 2020 jedním slovem? Je to příležitost

Martin Tlapa

Možné úskalí chystané strategie Evropa 2020 spočívá podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy v tom, že si své cíle stanovuje jako důsledek „prosperity Evropy a její konkurenceschopnosti v globálním světě“. Má-li nová strategie uspět, musí se spíše než na samotné cíle zaměřit na „naplňování fundamentu růstu“, říká Tlapa v rozhovoru pro EurActiv.cz.

  • Národní individuální cíle strategie Evropa 2020 Česká republika do Bruselu odeslala ještě za premiéra Jana Fischera. Bude je nová vláda ještě nějakým způsobem zpřesňovat?

Úkolem nového kabinetu Petra Nečase bude tento dokument prostudovat a cíle, které budou ještě rozpracovány, po určité diskusi promítnout do našich ambicí. V případě České republiky se tato debata jistě spojí i s dalšími záležitostmi, které se týkají Evropy – například závazek ke snižování emisí v rámci klimatického cíle bude nepochybně navazovat na projednávání nové energetické koncepce ČR.

Podlé mého názoru je velmi důležité, aby cíle strategie Evropy 2020 šly stejnou cestou jako národní reformy v České republice. Lisabonská strategie, předchůdkyně nynější Evropy 2020, totiž platila už v době, kdy jsme vstupovali do Evropské unie, a Česká republika tak neměla možnost její směřování nějak ovlivnit. Teď tuto možnost má.

  • Může se Česká republika za novou strategii postavit a vzít si jí „za svou“?

Ve strategii Evropa 2020 najdeme cíle a vlajkové iniciativy, které mají rozdílnou váhu a význam. Aniž bych chtěl něco vyzdvihovat nebo naopak shazovat, tak například jedna z iniciativ „Mládí v pohybu“ je sice důležitá pro zvýšení mobility studentů, ale mezi našimi prioritami, tj. prioritami České republiky, má určitě jiné postavení, než např. snižování administrativní zátěže, iniciativa „Digitální agenda pro Evropu“, šetrné energie či další liberalizace světového obchodu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se bude proto snažit, aby byly tyto priority v souladu s tím, co Vláda ČR představila ve svém programovém prohlášení, což je například již zmiňované snižování administrativní zátěže a podpora konkurenceschopnosti. Rádi bychom také strategii Evropa 2020 propojili s debatou o fungování vnitřního trhu a Montiho zprávou (zpráva bývalého komisaře pro hospodářskou soutěž Maria Montiho k budoucnosti vnitřního trhu, pozn. red.).

  • Proč je to z Vašeho pohledu tak důležité?

Není žádným tajemstvím, že jsme prosazovali větší zaměření strategických cílů směrem k podpoře konkurenceschopnosti. Považovali jsme a stále považujeme za důležité, aby přijatá opatření motivovala další evropské politiky k tomu, aby dělali vše pro to, aby Evropa obstála v globální soutěži, a aby pochopili, že naplnění cílů povede k fungující a prosperující Evropě.

Aby se podařilo cíle Evropy 2020 naplnit, musí se provést konkrétní změny a pokročit v tom, co již probíhá. Opravdu fungující a svobodný vnitřní trh je jednou z klíčových věcí. K tomu poslouží jeden z cílů této strategie, který se zabývá zvyšováním zaměstnanosti. Abychom dosáhli úrovně zaměstnanosti, kterou si tato strategie přeje, tak je k tomu potřeba určitého hospodářského růstu a fungující vnitřní trh Unie. Jinými slovy: to, co evropská ekonomika ztratí tím, že státy budou šetřit, se dá získat liberalizací vnitřního trhu.

Mezi Montiho zprávou a strategií Evropa 2020 neexistuje rozpor a dle mého názoru se musí v budoucnosti spojit. Montiho zpráva totiž hovoří o tom, jak opětovně nastartovat ekonomický růst Evropy, zaměřuje se i na zvýšení její konkurenceschopnosti a udržení sociálního systému.

  • Navázání strategie na lepší fungování vnitřního trhu – to je úkol na úrovni EU. Jak budeme ale cíle strategie naplňovat u nás doma?

Na české úrovni jde o budoucí definování jasné politiky v oblasti inovací, dále se jedná o politiku směřující k mezinárodní konkurenceschopnosti (např. podpora růstu exportu českých firem) či politiku snižování administrativní zátěže (tj. atraktivní prostředí pro investice a jednodušší prostředí pro české firmy). V krátkodobém horizontu se pak jedná např. o nastartování rychlejšího čerpání evropských fondů a v horizontu dlouhodobém o vytvoření systému, který bude podporovat inovace a vědu a výzkum.

  • Vidíte ve strategii Evropa 2020 nějaká úskalí?

Úskalím této strategie je podle mě to, že si jako své cíle definuje důsledky něčeho, co jasně nedefinuje. Jsou to ambice, na kterých nebudou mít politici problém se shodnout, ale budou naplněny jen pokud Evropa ekonomicky uspěje v globálním světě a bude vytvářet nová řešení, která v konkurenci obstojí. Pokud tedy nechceme, aby se opakoval osud Lisabonské strategie, pak musíme pracovat na tom, aby Evropa zásadně zlepšila podmínky pro hospodářský růst. Bez nich tyto cíle nenaplníme.

  • Ještě chvíli u Lisabonské strategie zůstaňme. Členské státy si její cíle nevzaly za své a nenaplňovaly je. Myslíte si, že něco takového hrozí i v případě Evropy 2020?

Jedním z důvodů, proč se Lisabonskou strategii nepodařilo naplnit, je nízká schopnost evropských institucí vymáhat na členských státech plnění jejich závazků. Bohužel se ale zdá, že ani v případě této nové strategie nebude mít Komise k dispozici nějaké extra silné nástroje, kterými by zajistila plnění stanovených cílů. Na druhou stranu, jedním z nástrojů, který by mohl fungovat, bude možná ovlivňování Evropy prostřednictvím finančního rámce, tedy rozpočtu EU.

  • Kdybychom měli strategii zjednodušit, co je podle Vás její hlavní myšlenkou?

Hlavním sdělením strategie Evropa 2020 pro evropské občany je to, že Evropa se ve světě neztratí a že i nadále zůstane místem s vysokou životní úrovní, protože se k tomu ve své politice zavazují členské státy.

  • Co pro Českou republiku nová strategie znamená? Můžeme se za její cíle postavit?

Strategie 2020 je pro nás (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR), stejně jako jiné strategické materiály, příležitostí k tomu, abychom mohli ovlivnit budoucí politiku EU, abychom se na ní mohli podílet a aby tato politika nebyla v rozporu s tím, co chceme provádět na národní úrovni. Jedním slovem, je to příležitost.

Jsem přesvědčen o tom, že pokud se bude evropská i česká ekonomika vyvíjet předvídatelným způsobem, budeme se moci k cílům strategie přihlásit. Důležitější je ale mít nástroje, jak jich dosáhnout. To ale zase souvisí s národními reformami. Strategie jsou vždy jen prostředkem ke změnám a testem bude, zda tyto změny nastanou a jak rychle.


Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa bude k připravované evropské strategii hovořit tento týden také v rámci konference "Strategie Evropa 2020: nové výzvy, příležitosti a hrozby pro ekonomiku EU", která se uskuteční dne 22. září 2010 (více informací o konferenci zde).