Lubomír Zaorálek: Bez fiskální a hospodářské politiky měnová unie dlouhodobě fungovat nemůže

Lubomír Zaorálek (ČSSD); zdroj: http://lubomirzaoralek.cz/.

Problémy eurozóny podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka ukazují na „zásadní nutnost“ další hospodářské a politické integrace Evropské unie. Česká republika musí podle něj být tváří v tvář těmto změnám aktivní a musí své zájmy umět prosazovat „ve spolupráci s ostatními“.

Rozhovor s místopředsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a lídrem kandidátky ČSSD v Moravskoslezském kraji Lubomírem Zaorálkem je dalším ze série předvolebních rozhovorů s představiteli významných politických stran, které mají šanci po volbách, které se uskuteční ve dnech 28.-29. června, usednout v Poslanecké sněmovně. Dosud zveřejněná interview naleznete v bloku „Relevantní články“.

  • Řada pozorovatelů se shodne, že image ČR předsednictvím v Radě EU utrpěla. Co si myslíte, že by se mělo změnit? Jak by Česká republika měla v Unii vystupovat?

ČR působí na partnery v EU už několik let jako nečitelný partner, který buď nemá na hlavní problémy Unie jasný názor nebo ho nedokáže prezentovat. V horším případě ČR nechápe nebo nechce pochopit hlavní výzvy, před kterými Evropa a svět stojí, jak se ukázalo za českého předsednictví. EU tak nabyla dojmu, že jsme nepochopili hlavní smysl členství v EU a smysl evropské integrace vůbec.

Před českou zahraniční politikou tedy stojí zásadní úkol – zvrátit tento trend a vrátit ČR pověst důvěryhodného a předvídatelného partnera. To lze pouze za předpokladu, že se vrátíme k aktivní politice vůči Unii, dokážeme zřetelně formulovat český zájem a oblasti, ve kterých se můžeme jako ČR profilovat a angažovat. Zároveň je důležité aktivně komunikovat s partnery v Unii a naslouchat, neboť jedině tak budeme schopni získávat podporu pro své pozice a vytvářet v unijním rámci případná spojenectví.

  • Jedním ze stěžejních úkolů příští vlády bude stále ještě boj s hospodářskou krizí. Pokud ve vládě ČSSD zasedne, bude se touto otázku muset zabývat nejen na domácí, ale také na evropské úrovni. Jak se k současnému evropskému řešení stavíte a jakou roli by podle Vás v krizi měla hrát?

Současná ekonomická krize ukazuje na některé strukturální slabosti současné globalizované tržní ekonomiky, kdy nebyly mimo jiné nastaveny žádné mechanismy regulace či kontroly. Nezodpovědné chování bank a dalších finančních institucí by se mělo řešit.

Evropská unie je v tomto velice aktivní, snaží se např. nyní přijít s jasným mandátem na další jednání G20 v červnu a ČSSD tuto snahu podporuje. Dále bude nutné řešit rostoucí nezaměstnanost a s ním spojené sociální nejistoty. Z toho důvodu ČSSD podporuje novou evropskou strategii „Evropa 2020“, která by měla být zaměřena na vznik nových pracovních míst, podporu vědy a výzkumu, ochranu životního prostředí a posílení konkurenceschopnosti. Evropská unie je proto důležitá a bez Unie by překonávání krize bylo mnohem složitější.

  • Za jakých okolností lze podle Vás zahájit ústup od protikrizových opatření?

Co se týče problematiky tzv. exit strategy, je důležité zajištění stabilní ekonomické situace a posílení jednotlivých segmentů ekonomiky skrze patřičné reformy tak, aby skutečně došlo k tomuto posílení a neopakovala se současná situace.

  • Je podle Vás třeba ve světle současné řecké krize třeba změnit pravidla pro fungování eurozóny?

Problémy eurozóny ukazují na zásadní nutnost další ekonomické a politické integrace Evropy. Potvrzuje se, že měnová unie nemůže dlouhodobě fungovat bez společné fiskální a hospodářské politiky. Důležité bude, aby jednotlivé členské země dodržovaly stanovená pravidla jako např. Pakt stability a růstu a při současném řešení krize docházelo k požadovaným reformám.

Vše je samozřejmě otázkou politického rozhodnutí včetně např. možnosti zavést sankce či jiné mechanismy v případě nedodržování společných pravidel. Myslím si, že nás v Evropské unii čekají klíčová rozhodnutí, a proto o to více bude důležité, aby ČR byla aktivní a uměla prosazovat své zájmy ve spolupráci s ostatními.

  • V nadcházejícím období bude v EU probíhat důležitá diskuse o podobě unijního rozpočtu po roce 2013. Jak by podle Vás měl v budoucnu vypadat?

Podoba unijního rozpočtu bez ohledu na jeho výši musí nezbytně reagovat na nové problémy a výzvy, které přináší a přinese nynější ekonomická krize. Dosavadní struktura a podíly na jednotlivé oblasti už nebudou odpovídat realitě a budoucím potřebám. Je zjevné, že prioritou musí zůstat fondy určené k sociální kohezi, dále bude nutné posílit ekologickou a vzdělanostní oblast.

  • Z Evropy je cítit silný tlak na zavádění zelených technologií. Může podle Vás v budoucnu ekonomika skutečně spolehnout na „zelený růst“ propagovaný našimi západními sousedy a Bruselem?

Jednou z globálních výzev reagující na současnou krizi by měl být obrat k trvale udržitelnému rozvoji úsporně nakládající se stávajícími zdroji a životním prostředím a orientující se na obnovitelné zdroje.

Kodaňský summit potvrdil, že k celosvětové dohodě je v tomto ohledu ještě daleko, ale aktivitu EU a stanovení jejich cílů podporujeme i přes těžkosti na mezinárodní scéně. Navíc ČSSD tento „zelený růst“ podporuje též a v tomto je zcela v souladu s novým programem Evropských socialistů, který byl přijat zde v Praze v prosinci loňského roku.

Co by bylo v této chvíli navíc důležité, je vést obyvatelstvo k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí, spolupracovat s různými ekologickými a občanskými iniciativami atd. Zdraví našich občanů, čisté ovzduší, efektivní nakládání s energiemi apod. by mělo být prioritou celé politické reprezentace tak, jak tomu je v zemích západní Evropy.

  • Jedním z úkolů Lisabonské smlouvy bylo posílit roli EU ve světě a hovořit vůči zahraničním partnerům jedním hlasem. V tomto kontextu je dobré připomenout, že drtivá většina českých politických stran vyzdvihuje potřebu takto jednotně vystupovat v případě společné energetické politiky. Dosud byla přitom Unie vnímána spíše jako spolek nezávislých států, které společným hlasem nehovoří. Myslíte si, že se může v dohledné době něco podstatného změnit?

Ne že může, ale musí. Množící se krátkodobé výpadky energetických dodávek mající politické, ekonomické i ekologické příčiny přinutí státy Unie hledat společně řešení v podobě sjednocující se energetické politiky.

To není jen otázka zajištění zdrojů, ale i jejich efektivního využívání, tzn. snižování energetické náročnosti ekonomik EU, hledání úspor, podíl obnovitelných zdrojů atd., což úzce souvisí s předchozím tématem „zeleného růstu“.

  • Poslanecká sněmovna je často kritizována za to, že projednávání návrhů evropské legislativy nevěnuje dostatečnou pozornost. Návrh legislativy z Bruselu projednává zpravidla pouze Výbor pro evropské záležitosti a plénum jej schvaluje pouze formálně. Lisabonská smlouva v tomto ohledu posílila pravomoci národních parlamentů – myslíte si, že jich ten český dokáže využít?

Bude nucen, jinak se naše postavení v Unii bude dále oslabovat. Pokud máme mít v EU silnou pozici založenou na domácím konsensu, jeho podoba musí vzniknout především v zákonodárném sboru, což se dosud příliš nedělo. Posílení pravomocí národních parlamentů v Lisabonské smlouvě je pozitivní, neboť dojde k posílení vazeb mezi evropskými institucemi a národními parlamenty.

Z toho důvodu je personální obsazení klíčové, neboť skutečně bude záležet na schopnosti získat přesné informace a konstruktivně využívat této pravomoci ve prospěch ČR. Pokud by tomu tak nebylo, hrozilo by, že opět zůstaneme pozadu a nebo že tento nástroj bude využit jen k blokování. Proto se opět ukazuje, jak je a bude důležité být v co nejužším kontaktu s našimi partnery v Evropě, abychom dokázali efektivně využít všech nástrojů, které nám EU nabízí.

V tomto samozřejmě bude záležet na nás, na dostatečné vůli a rozhledu parlamentních stran, aby věnovaly personálnímu obsazení, činnosti příslušných výborů a vůbec nastavení státní správy s ohledem na evropskou úroveň patřičnou pozornost.


Na rozhovor s Milošem Zemanem, předsedou Strany práv občanů Zemanovci se můžete těšit zítra, 25. května 2010.