Cecilia Malmström: Švédsko bude v čele EU usilovat o efektivnější Lisabonskou strategii

Cecilia Malmström; autor: Hans Doverholm.

Nová „efektivnější a cílenější“ Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost bude pravděpodobně přijata během španělského předsednictví na jaře 2010, ale „přípravy a nastavení rámce“ pro novou strategii budou důležitým úkolem nastupujícího švédského předsednictví, řekla EurActivu švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmström.

  • Jak byste vysvětlila motto švédského předsednictví „Přijímáme výzvu“?

Evropa momentálně bez jakýchkoliv pochyb čelí několika významným výzvám. Těmi nejvýznamnějšími a nejdůležitějšími jsou určitě ekonomika, nezaměstnanost a klimatické změny. Toto jsou problémy, které ovlivňují úplně každého občana EU a musí být co nejrychleji řešeny. Z tohoto důvodu budou primárními cíly švédského předsednictví, aby Evropská unie vyšla z ekonomické krize silnější. Stejně tak musí EU pokračovat v přebírání zodpovědnosti za klimatické hrozby.

Toto však nejsou jediné výzvy, kterým EU čelí. Do naši agendy bude také patřit to, že EU musí pokračovat ve vývoji směrem k větší bezpečnosti a zároveň otevřenosti, což obsahuje ambice pro přijmutí nového strategického pracovního programu pro širokou oblast politik EU – tzv. Stockholmský program. Máme ambice vytvořit „makroregionální“ spolupráci v EU a přijmout strategii EU pro oblast Baltského moře.

Přejeme si také pokračovat v zesilování role EU při prosazování míru, stability a rozvoje ve světě, což zahrnuje i důraz na globální roli EU stejně tak jako spolupráci s našimi sousedy a pokračování v rozšiřovacím procesu EU. Dále si také uvědomujeme mimořádné institucionální podmínky. Byl zvolen nový Evropský parlament, vzniká nová Evropská komise a dokončuje se proces ratifikace Lisabonské smlouvy s plánovaným druhým irským referendem v průběhu našeho předsednictví.

Pokud to shrnu, tak se dá říci, že Evropa má před sebou obtížné a důležité otázky, které by měly být v příštích šesti měsících vyřešeny. Spolupráce v Evropě byla málokdy tak důležitá jako nyní. S tímto vším na paměti jsme si vybrali jako motto našeho předsednictví „Přijímáme výzvu“.

  • Vaše země se na tuto roli připravuje již nějakou dobu. Jak jste se za tu dobu poučili?

Snažili jsme se plánovat švédské předsednicí jak jen to bylo možné. Obsáhlé přípravy probíhaly po dobu několika let tak, abychom byli opravdu dobře připraveni na všechny problémy, které budeme muset řešit a na priority, které jsme si vytyčili. Vedli jsme velmi podnětný dialog s českým a francouzským předsednictvím a snažili se zapracovat všechny zkušenosti, které naše země nabrala v průběhu našeho minulého předsednictví v roce 2001.

I tak se dá velmi těžko vyhnout tomu, že jakkoliv může být příprava a plánování důležitá, věci se jen málokdy vyvinou tak, jak jste si plánovali. Jak zpíval John Lennon: „Life is what happens to you while you’re busy making other plans“ (Život je to co se skutečně stane poté co si naplánujete něco jiného; pozn. ed.).

  • Oslabily evropské volby nějak pozici švédské vlády? Jak byste popsala politickou situaci ve Švédsku po evropských volbách?

Jsem toho názoru, že evropské volby posílily pozici švédské vlády před nadcházejícím předsednictvím. Čtyři vládnoucí koaliční strany získaly více hlasů než „zeleno-červená“ opozice, ale především byly výsledky voleb znamením podpory pro aktivní evropskou politiku. Švédská vláda deklarovala své ambice udělat ze Švédska součást aktivního evropského jádra. Velmi nás tedy těší, že v evropských volbách letos volilo více Švédů než kdykoliv předtím a že také výsledky evropských voleb ukazují, že podpora Švédů pro členství v EU je vyšší v minulosti.

V uplynulých měsících byla jedním z hlavních témat choulostivá otázka ochrany souborů a jejich sdílení na sítích. Švédská Pirate Party (Strana pirátů) dokonce po volbách vstoupí do Evropského parlamentu. Co bude hlavními tématy pro příští volby je zatím nejasné, ale je evidentní, že pro Švédy jsou ochrana klimatu a ekonomika dvě hlavní témata.

Toto jsou, jak jsem již zmínila, dvě hlavní priority našeho předsednictví. Na základě všech těchto výzev, kterým nyní čelíme, požaduji spolu s naším premiérem Fredrikem Reinfeldtem příměří mezi národními stranami v průběhu švédského předsednictví. Během našeho předsednictví v roce 2001 jsem se také shodli, tehdy se sociálnědemokratickou vládou, že úspěšné švédské předsednictví je mnohem důležitější něž vnitrostátní politický boj. Nicméně opozice až dosud náš přístup odmítala.

  • Jednou z hlavních výzev je ratifikace Lisabonské smlouvy. Jaká bude přidaná hodnota Stockholmu ke společným pokusům o dokončení ratifikace této smlouvy?

Není žádným tajemstvím, že švédská vláda podporuje přijetí a ratifikaci Lisabonské smlouvy. Tato smlouva udělá EU efektivnější i demokratičtější. Pokusíme se jednat tak, aby byla Lisabonská smlouva odstartována v pozitivním duchu. Musí být vytvořeny dobré podmínky, aby následná praktická aplikace Lisabonské smlouvy byla hladká a efektivní od samého začátku. Ratifikace této smlouvy je však věcí každého jednotlivého státu.

  • Vaše země má poměrně rychle stárnoucí populaci. Bude se snažit Švédsko věnovat tomuto zásadnímu problému z celoevropské perspektivy během půlročního předsednictví?

Výzva, kterou představuje stárnutí populace, se týká téměř celé Evropy. Spolu s malou mírou participace na trhu práce a nízkou úrovní zaměstnanosti tvoří a budou vytvářet tyto problémy enormní tlak na systém sociálního zabezpečení, systém zdravotní péče a stejně tak na veřejné finance. Žádá si to tedy ambiciózní a soudržnou politickou agendu, efektivní koordinaci alokace veřejných zdrojů, nezbytné strukturální reformy a efektivní politiku zaměstnanosti. Tyto perspektivy povedou práci švédského předsednictví v takových oblastech jako jsou pracovní trh, sociální a zdravotní politika a také politika rovnosti pohlaví.

Dalším důležitým opatřením pro boj s těmito problémy je samozřejmě migrační politika. Otázky migrace budou mít vysokou prioritu během švédského předsednictví. Zejména z dlouhodobého pohledu EU nutně potřebuje pracovní imigraci. Stockholmský program by tedy měl obsahovat opatření, která pomohou zvýšení pracovní imigrace do Evropské unie.

  • Jaké jsou Vaše plány v oblasti rozšiřování EU? Zastíní islandský pokus o přistoupení k EU probíhající procesy v západním Balkáně? A co Turecko?

Pokračující proces rozšiřování EU má strategický význam pro zajištění míru, rozvoje a pro budování otevřené a sjednocené Evropy. Je tedy velmi důležité, aby EU stála za svými závazky a za svými tradičními principy v oblasti rozšiřování. Vřele uvítáme podání islandské přihlášky do EU, ale za žádnou cenu nesmí tento proces být protikladu s procesy na západním Balkáně a v Turecku.

Mohu vás ujistit, že naše předsednictví se bude snažit udělat vše pro to, aby byl proces integrace zemí ze západního Balkánu do EU dále prohlouben v souladu s vývojem reforem v každé ze zemí západního Balkánu. Budeme se také snažit zaměřit na pokračování a prohloubení přístupových jednání s Tureckem.

  • Vzhledem k blížící se kodaňské klimatické konferenci je změna klimatu jasnou prioritou. Jak se bude Vaše země snažit zvýšit naděje pro dobrý výsledek?

S tím jak se zvyšují emise skleníkových plynů a klima se tak mění rychleji, než jsme si kdy předtím dovedli představit ve všech různých výzkumech, stalo se z globálního oteplování téma, které nutně potřebuje globální řešení. Tato výzva si žádá shodu v oblasti dlouhodobých opatření ve všech úrovních společnosti, lokálně, národně i mezinárodně.

Cílem kodaňské klimatické konference je široká dohoda pro období po roce 2012. Abychom toho mohli docílit, je základní předpokladem švédského předsednictví (v souladu a s respektem k národním podmínkám) propagovat v EU jednotu a vyzdvihnout odpovědnost EU jako pozitivní síly při klimatických jednáních.

  • Podle některých analytiků byla Lisabonská agenda selháním. Plánujete dohlížet nad pokusy o její revizi? Můžeme například očekávat, že jí nahradí „Stockholmská agenda“?

Švédský pohled je, že Lisabonská strategie byla v mnoha ohledech velkým úspěchem, reagovala na výzvy, kterým jsme čelili v roce 2000. Na druhou stranu se však zdá, že je zde určitá „mezera v plnění“ závazků, které jsme přijali na evropské úrovně a tím, čeho jsme dosáhli na národní úrovni.

Na tomto základu potřebujeme vyvodit důsledky pro zpracování nové strategie pro udržitelný rozvoj a plnou zaměstnanost pro následující desetiletí.

Na národní úrovni navíc musíme dát prioritu reformám a dosáhnout dobrých výsledků.

Nová, cílenější a efektivnější strategie bude, doufejme, přijata během španělského předsednictví na jaře 2010. Příprava a nastavení rámce pro tuto strategii bude důležitý úkol pro švédské předsednictví.