Ztráty po brexitu zalepí zvláštní fond. Česko by z něj mohlo získat až 38 milionů eur

© Pixabay

Rezerva pro přizpůsobení se brexitu má pomoci členským státům vypořádat se s odchodem Velké Británie z EU. Zvláštní mechanismus, z něhož mají unijní prostředky plynout, však není vhodně nastaven, upozorňují unijní auditoři. Výhrady má i Výbor regionů.

Členské státy EU by si měly v následujících čtyřech letech rozdělit až 5 miliard eur (zhruba 131 miliard korun) z nového pobrexitového fondu. Evropská komise chce financemi zacelit ekonomické rány, které odchod Velké Británie státům EU způsobil.

Finance si země rozdělí podle odhadovaných dopadů brexitu na jejich obchodní vztahy s Británií. Kritériem bude také dopad na obchod s rybami, které země EU uloví v britských vodách. Nejvíce prostředků tak získá Irská republika, dále státy Beneluxu, Německo a Francie. Česko by mohlo získat 35 až 38 milionů eur, tedy skoro miliardu korun.

https://twitter.com/EUauditors/status/1366419439848194049

Prostředky se budou rozdělovat postupně. Zhruba 80 procent rezervy, tj. více než 4 miliardy eur, by mělo být alokováno jako předběžné financování do září 2023. Zbývající finance mají pokrýt výdaje, na které nestačily peníze v prvním kole, a budou rozděleny v roce 2024.

Rychlost a flexibility vs. finanční rizika

Kam poputují jednotlivé částky bude zcela v rukou členských států. Až po jejich vynaložení má jejich účinnost a účelnost posoudit Evropská komise. To znamená, že systém se nebude podobat rozdělování kohezních fondů ani evropskému plánu obnovy.

„Dle návrhu fondu by období způsobilosti prostředků mělo trvat od července 2020 do prosince 2022, přičemž vhodnost vynaložení prostředků by Komise posoudila až na konci roku 2023. Členské státy by tak obdržely financování, aniž by musely nejprve předložit seznam opatření, na která budou prostředky vynaloženy,“ vysvětlila způsob přidělování prostředků Tereza Hrtúsová z EU Office České spořitelny.

A v tom vidí Evropský účetní dvůr (EÚD) problém. Rozdělování prostředků sice mají kontrolovat národní orgány, ani ty ale podle unijních auditorů nemusí chyby zcela odhalit. A ani následné hodnocení vynaložených prostředků ze strany Komise nemusí být zcela objektivní a nezávislé, upozorňují auditoři.

„Rezerva je významnou finanční iniciativou, která má pomoci zmírnit negativní dopad brexitu na hospodářství členských států,“ uznal člen Evropského účetního dvora odpovědný za stanovisko Tony Murphy.

„Domníváme se, že flexibilita, kterou rezerva poskytuje, by neměla pro členské státy vytvářet nejistotu,“ dodal. Auditoři se obávají, že země EU budou financovat projekty, které nemusí být optimální a způsobilé a Komise na to přijde až zpětně. U unijní exekutivy má EÚD navíc obavy, že při hodnocení vynaložených prostředků nebude postupovat podle zcela objektivních a nezávislých kritérií.

Výhrady má i poradní orgán EU Výbor regionů, který k návrhu nařízení vypracoval své stanovisko. V něm žádá zejména větší zapojení regionů do příprav i čerpání financí z brexitové rezervy. Zároveň požaduje, aby se období způsobilé pro vyplácení „brexitových“ dotací prodloužilo z 2,5 let na 7,5 let. Podle zástupců evropských regionů by se měl zvýšit také samotný rozpočet rezervy, a to o jednu miliardu eur (tj. na 6 miliard eur).

Tvrdý brexit: Britský obchod čeká v dlouhodobém horizontu až 10procentní propad

Nové obchodní restrikce, které platí po vystoupení Británie z Evropské unie, činí v Británii problémy hlavně menším zpracovatelům. Asi dvě třetiny z nich teď nakupují dráž suroviny a náhradní díly.

Na druhou stranu, účelem předfinancování z tučného balíku peněz je hlavně rychlé získání financí na tvrdé dopady brexitu. A v tom vidí Hrtúsová naopak výhodu mechanismu.

„Není zde tak velký časový prostor pro vytváření plánů a následné schválení ze strany Komise, jako je tomu například v případě národních plánů obnovy,“ upřesnila.

Rychlost vyplacení podpořil i Evropský parlament. Podobně jako evropští auditoři nebo zástupci regionů má však pochyby nad distribučním klíčem mechanismu nebo nedostatečně zastoupenou regionální a místní rovinou.

ČR zatím neví, jak s penězi naloží

Česká republika nebyla brexitem do velké míry zasažena.

„Brexit pro českou ekonomiku sice bude pravděpodobně znamenat pokles v řádu pouhých desetin procent HDP, i přesto však přináší své náklady. Export do Velké Británie se od roku 2016, kdy dosáhl svého maxima, snížil do loňského roku o 15 procent,“ upřesnila pro redakci EURACTIV.cz ekonomka z České spořitelny.

Jak a kam národní orgány nasměrují podpůrné prostředky, zatím není zcela jasné.

Podle Hrtúsové by měla být zvolena taková forma rozdělení, která „zajistí především včasnou pomoc, ale také účelnost vynaložených prostředků“.

Podobného názoru je i Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle něj by významná část peněz měla plynout zejména na financování nejrůznějších služeb pro podniky. Ty se totiž dnes musí nejvíce potýkat s koncem celní unie a volného pohybu osob, zboží, služeb i kapitálu z evropského kontinentu do Británie. A to přináší množství přeshraničních překážek, které brání hladkému obchodu.

„Pro firmy by se mělo zřídit kvalitní odborné poradenství, zajistit vzdělávání exportérů nebo vytvořit nějakou platformu, kam se firmy v případě potíží můžou obracet,“ myslí si Martin.

Finance by dle Komise měly pomoci přizpůsobit se zvláště bezpečnostním, sanitárním a fytosanitárním hraničním kontrolám, certifikačním a autorizačním mechanismům nebo informačním a komunikačním systémům.

Pomoci mají také s dopady brexitu na pracovní trh.

Podcast: Vítejte v brexitu: Připravte si doklady a odevzdejte svačinu

Od 1. ledna letošního roku platí provizorní dohoda o budoucích vztazích Evropské unie a Velké Británie. A nejen obchodníci už čelí dopadům rozchodu Unie a Spojeného království v praxi. Kromě nárůstu byrokracie došlo i na kuriozity. Co se konkrétně děje?

Co se dotčených sektorů týče, jedním z potenciálních adeptů zřejmě bude automobilový sektor.

„Nejvíce byl zasažen vývoz automobilů a dílů, kde pokles v období 2016-2020 činil téměř 40 procent. Podpora by tedy primárně měla být směřována tuzemským vývozcům, kterým nový vztah s UK přinesl zvýšení nákladů a administrativní překážky spojené s novými celními požadavky,“ dodala Tereza Hrtúsová.

Kromě automotivu by podle Lukáše Martina potřebovaly pomoc firmy v oblasti logistiky nebo vývozci potravin či dalších produktů, kde se uplatňuje fytosanitární dozor, různé bezpečnostní a environmentální regulace nebo ochrana spotřebitele.

„Tím, že Británie může zavádět své vlastní procesy a pravidla, vznikne takovým firmám zvýšená administrativní zátěž,“ vysvětlil Martin zacílení brexitových prostředků.

Vedle průmyslu mohou prostředky získat také celé regiony nebo města.

Jak si český autoprůmysl poradil s brexitem?

Kdo je připraven, není překvapen. Takovou strategii zvolili čeští vývozci automobilů a autodílů, a proto se zatím s výraznějšími komplikacemi způsobenými vystoupením Velké Británie z jednotného trhu a celní unie nepotýkají.