Zákon, který má zabránit tvrdému brexitu dnes vstoupil v platnost poté, co jej oficiálně stvrdila svým podpisem britská královna Alžběta II. Dnešek je také dnem, kdy se naposledy sejde britský parlament před plánovaným přerušením jeho aktuálního zasedání, které vyvolalo kontroverze. Po dnešní schůzi čeká tamní parlament 5týdenní pauza. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval mluvčí vlády premiéra Johnsona.
Novou schůzi zahájí královna Alžběta II. až 14. října, tedy pouhých 18 dní před termínem brexitu. Kritici vlády mají za to, že Boris Johnson chce nucené pauzy využít, aby omezil možnost parlamentu do brexitu zasahovat.
Dnes má Dolní sněmovna na programu ještě hlasování o návrhu na vypsání předčasných voleb, který předložila Johnsonova vláda. Poslanci již minulý týden obdobný návrh odmítli. Opoziční strany se navíc dohodly, že odmítnou i návrh dnešní. Před vyhlášením voleb chce totiž opozice vyloučit, že by Spojené království opustilo Evropskou unii 31. října bez dohody s Bruselem.
„Všichni lídři se shodli, že nepodpoří trik Borise Johnsona, který chce upřít lidu možnost rozhodnout se a chce nás vyvést neřízeně z EU bez dohody během předvolební kampaně,“ uvedl po dnešním jednání opozičních stran lídr labouristů Jeremy Corbyn.
Pokud dnes parlament skutečně předčasné volby odmítne, bude se moci znovu o jejich případném vypsání hlasovat až v říjnu. Nebudou se tak už moci konat před termínem brexitu.
Proč vyvolalo přerušení zasedání kontroverze?
Za běžné situace je přerušení práce parlamentu rutinní součástí britského politického systému. Pobouření ovšem vyvolalo načasování tohoto kroku. Do termínu odchodu Británie z Evropské unie totiž zbývá už jen 52 dní. Neobvyklá je rovněž délka přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní. Aktuální pauza bude dlouhá pět týdnů.
Úmysl ukončit nynější zasedání oznámil Johnson na konci července, královna Alžběta II., která jedná na doporučení předsedy vlády, s tím souhlasila. Původně se hovořilo o přerušení v období od 9. do 12. září. Vláda se nakonec rozhodla ukončit zasedání v nejbližším možném termínu.
Dnes také vstoupil v platnost zákon, který za určitých podmínek nutí premiéra požádat EU o odklad brexitu do 31. ledna příštího roku. Učinit by tak musel, pokud by se nepodařilo vyjednat do 19. října dohodu nebo přesvědčit parlament, aby s odchodem bez dohody souhlasil. Návrh zákona nejprve schválila Dolní sněmovna i Sněmovna lordů a dnes jej podepsala královna. Oznámil to předseda horní komory britského parlamentu lord Peter Norman Fowler.
Kdyby se nyní konaly předčasné volby, získala by Konzervativní strana podle průzkumu, který si nechal údajně Johnson vypracovat, v parlamentu ještě méně křesel, než kolik jich obsadila po volbách z roku 2017. „Posbírali bychom tak 295 až 300 křesel,“ uvedl dnes Jason Stein, který byl do neděle poradcem ministryně práce a sociálních věcí Amber Ruddové a o vládním průzkumu dnes řekl stanici Sky News.
Podle průzkumu, ze kterého Stein citoval, by vláda přišla o podporu hlavně ve Skotsku, v Londýně a na jihozápadě Anglie.
Exc: No10 has seen polling that means if there was an election now, Boris Johnson would do worse than Theresa May, according to Jason Stein, who was a Tory special advisor and Amber Rudd aide until Saturday night
Here’s what he told me for a Sky News interview: pic.twitter.com/bDszzB2Ky7
— Sam Coates Sky (@SamCoatesSky) September 9, 2019