Žádná unijní pravidla respektovat nebudeme, zní z Londýna. Británie se chce na konci roku zcela oddělit od EU

[© Shutterstock/Andrey Vandyshev]

Británie chce v dohodě o budoucích vztazích s Evropskou unií dosáhnout co největší hospodářské i politické nezávislosti. Podle agentury Reuters to vyplývá z vyjednávacího mandátu, který v úterý schválila a dnes zveřejnila britská vláda.

Do jednání, která začnou v pondělí 2. března, tak vstupují obě strany s rozdílnými představami. EU nabídla Británii „ambiciózní, vyvážené a dalekosáhlé partnerství“ založené na reciprocitě a respektování unijních pravidel a standardů ze strany Británie.

Londýn chce mít do konce června hotový „hrubý náčrt“ dohody. Pokud do té doby jednání dostatečně nepokročí, mohli by se Britové podle mandátu začít připravovat na budoucí vztahy s EU bez dohody. Znamenalo by to, že od ledna příštího roku bude obchod veden na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

Británie 31. ledna opustila Evropskou unii a vstoupila do takzvaného přechodného období, které potrvá do konce tohoto roku. Během něj se chtějí Londýn a Brusel dohodnout, jak upraví budoucí vztahy nejen v obchodu, ale i v bezpečnosti, dopravě či rybolovu.

Británie, která opustí jednotný trh i celní unii, podle Reuters v mandátu přijímá skutečnost, že nastanou problémy ve vzájemném obchodu, zároveň ale dává najevo, že znovunabytí suverenity je pro ni přednější.

„Na konci přechodného období 31. prosince 2020 Spojené království znovu nabude plnou hospodářskou a politickou nezávislost,“ uvedl vicepremiér Michael Gove, který dnes vyjednávací mandát představil v parlamentu. „Chceme co nejlepší obchodní vztah s EU, ale nehodláme ho v jednáních vyměnit za svou suverenitu,“ dodal ministr, který je ve vládě zodpovědný za další vyjednávání s EU

Spolupráce suverénních partnerů

Gove zdůraznil, že Británie nadále odmítá dodržovat po konci přechodného období unijní pravidla ohledně hospodářské soutěže, ekologie, sociálního zabezpečení či subvencí a nehodlá se v žádné oblasti podřídit rozhodování Soudního dvora EU.

Slovenský eurokomisař Šefčovič bude dohlížet na dodržování brexitové dohody

Dodržování závazků vyplývajících z dohody o vystoupení Spojeného království z Evropské unie bude pod dohledem zvláštního společného výboru. Tomu bude spolupředsedat i slovenský komisař pro interinstitucionální vztahy Maroš Šefčovič.

Britskou vizí je „partnerství založené na přátelské spolupráci mezi suverénními partnery, kteří jsou si rovni“, stojí v mandátu. Obě strany podle něj mají respektovat vzájemnou právní autonomii a „právo spravovat vlastní zdroje, jak uznají za vhodné“.

Británie od budoucí obchodní dohody očekává, že zajistí v oblasti finančních služeb prostředí „předvídatelné, transparentní a přátelské k podnikání“. Budoucí dohoda by měla podle Britů obsahovat reciproční závazky, že ani jedna ze stran neoslabí ochranu v oblasti pracovního práva a standardů. Dohoda by zároveň neměla nijak omezovat daňovou suverenitu.

Británie chystá nový imigrační systém. Nezkušení a neznalí angličtiny práci nedostanou

Britská imigrační pravidla se od konce tohoto roku změní. Kdo a za jakých podmínek bude moci ve Spojeném království pracovat a studovat?

Pro oblast rybolovu, dopravy, energetiky a justiční spolupráce chce Británie uzavřít dohody, které budou nezávislé na dohodě obchodní. Unie zase usiluje o komplexní dohodu, která by zahrnovala co nejvíce oblastí.

V oblasti rybolovu, která je pro Londýn obzvlášť citlivá, chtějí Britové každý rok znovu vyjednávat o přístupu do britských vod, celkovém odlovu a jeho rozdělení.

„Hrubý náčrt“ dohody chce Británie s EU vyjednat do konce června, dokončit by se pak měla dohoda do září. Pokud se to nestihne, chce Británie usilovat o partnerství „australského typu“, tedy o velmi volný obchodní vztah.

Británie už není členem EU, opravdová změna ale teprve přijde. Hrozí cla a kontroly

Češi žijící v Británii zatím dopady brexitu nepociťují. Budoucnost Evropanů v Británii ale závisí na dohodě, kterou by měla EU s Británií uzavřít do konce letošního roku. 

Reakce Unie

Jednání, která za EU povede Michel Barnier a za Británii David Frost, začnou v pondělí v Bruselu. Druhé kolo by se mělo uskutečnit ještě v březnu v Londýně. Skončit mají rozhovory do konce tohoto roku.

Británie by teoreticky mohla požádat do poloviny roku o prodloužení přechodného období, premiér Boris Johnson to ale kategoricky odmítá. Británie totiž nyní musí dodržovat unijní pravidla, na jejich podobu ale nemá už kvůli brexitu vliv.

Unijní mandát, který schválili v úterý ministři sedmadvaceti členských zemí EU, počítá s tím, že Brusel bude usilovat o dosažení ambiciózní dohody. Klíčem k zachování blízkého obchodního partnerství je přitom požadavek, aby Británie dodržovala unijní pravidla pro hospodářskou soutěž, pracovní podmínky, daně či pro ochranu životního prostředí.

V reakci na dnešní představení britského mandátu Barnier uvedl na Twitteru, že nadále trvá na závazcích dojednaných EU i Británií v Politické deklaraci připojené k výstupové dohodě a že bude usilovat o „ambiciózní a spravedlivé budoucí partnerství“ s Británií. To hlavní vyjednavač zopakoval i na dnešním setkání s polským premiérem Mateuszem Morawieckim.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?