Brusel a Londýn jsou o krok blíž shodě na nové podobě severoirského protokolu. Během setkání ministrů EU pro evropské záležitosti (GAC) o tom informoval místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.
Hlavním úkolem aktuálních jednání je vyřešit otázky ohledně zboží, které proudí mezi Irskem a Severním Irskem. Po brexitu totiž Severní Irsko zůstává součástí vnitřního trhu Spojeného království a zároveň i jednotného trhu EU.
„Dosavadní jednání jsou výsledkem postupné a pravidelné práce. Dosahujeme značného posunu ve vyjednávání, ale problémy stále přetrvávají,“ prohlásil jeden z hlavních vyjednavačů nové podoby severoirského protokolu, eurokomisař Maroš Šefčovič. Právě protokol představoval největší kámen úrazu během brexitových jednání.
Na obou stranách se na hledání společných řešení podílejí zástupci všech úrovní politiky – od politických špiček až po úředníky.
„Vztah mezi předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou a britským premiérem Rishi Sunakem je založen na důvěře. To stejné platí pro mě a mé protějšky, Jamese Cleverlyho a Chrise Heaton-Harrise. Všichni jsme si vědomi toho, že společná opatření jsou důležitá při řešení skutečných problémů obyvatel Severního Irska,“ komentoval vzájemnou blízkost během tiskové konference komisař Šefčovič.
Blízké osobní vztahy mezi jednotlivými vyjednavači hrají důležitou roli od začátku vyjednávání. Byli to právě eurokomisař Maroš Šefčovič, britský ministr zahraničí James Cleverly a britský ministr pro Severní Irsko Chris Heaton-Harris, kdo v září loňského roku usedli ke společnému stolu a začali vyjednávat o nové podobě protokolu, který upravuje vztahy mezi EU a Severním Irskem.
Británie protokol nedodržuje, tvrdí EU
Severoirský protokol dlouhodobě vzbuzuje silné emoce na obou stranách Lamanšského průlivu. Každá ze stran k tomu má ovšem svoje důvody. Evropská unie je nespokojená s procesem implementace protokolu, Spojené království podle ní zásadně nedodržuje části vyjednané dohody. EU kritizuje zejména nedostatky týkající se hraničních kontrol, které jsou způsobeny nedostatečnou infrastrukturou a chybějícím personálem.
EU v reakci na to v březnu 2021 zahájila vůči Spojenému království řízení o nesplnění povinností, které může vést až k žalobě u Evropského soudního dvoru. Olej do ohně navíc přilila britská vláda v červnu loňského roku, když předložila návrh zákona, který jednostranně odstupuje od některých ustanovení protokolu.
Kroky britské vlády byly vyústěním dlouhodobé vnitřní debaty na Britských ostrovech. Unionistická strana DUP, která podporuje setrvání Severního Irska ve Spojeném království, totiž současnou podobu dokumentu odmítá.
„Severní Irsko podléhá jinému souboru zákonů, které nám vnutil zahraniční subjekt, aniž by se k tomu vyjádřil nebo o tom hlasoval jakýkoli zvolený zástupce lidu Severního Irska,“ zní oficiální stanovisko vedení DUP. Podle nich je se Severním Irskem zacházeno jinak než s jinými částmi Spojeného království.
Otazník nad rolí Evropského soudního dvora
Dalším problematickým bodem je role Evropského soudního dvora (ESD), který de iure dohlíží nad dodržováním severoirského protokolu, protože zde i nadále platí některá z pravidel jednotného trhu. Dohled „cizí“ entity nad vnitřními záležitostmi ovšem Spojené království odmítá.
„Náš dlouhodobý postoj je, že by (ESD) neměl být konečným rozhodčím v Severním Irsku,“ zdůraznila v minulosti mluvčí bývalé britské premiérky Liz Trussové.
„Role Evropského soudního dvora jistě zůstane významnou otázkou. Pro část politické scény ve Spojeném království, například pro Severoirské unionisty, je jeho jurisdikce v otázkách práva EU v Severním Irsku ideologicky velmi obtížně stravitelná. Pro EU to je naopak spíše právně technická otázka, jak zachovat jednotnost výkladu práva EU,“ shrnul pro EURACTIV.cz jádro sporu analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš.
Největší výzvou podle něj ovšem zůstává samotné upořádání v Severním Irsku. „To je i nadále značně rozdělené a brexit tuto rozdělenost dostal znovu do popředí. Řešení problému se muselo a musí vejít i do širších požadavků EU a zbytku Spojeného království, které do výsledného řešení promítají ještě další zájmy. Oba tyto širší zájmy pak zvyšovaly a zvyšují nároky na možná řešení,“ doplnil Kruliš.
Podle zdrojů serveru RTÉ News zůstává konkrétní řešení okolo ESD i po několika kolech jednání zatím v nedohlednu. „Je to pro nás i nadále ‚obtížná otázka‘. V konečném důsledku je konečným arbitrem pro evropské právo jednotného trhu ESD,“ uvedl jeden z diplomatických zdrojů blízký vyjednávání.
Možným řešením jsou červené a zelené pruhy
Dosavadní jednání nejdále pokročila v otázce režimu na hranicích. Britská vláda navrhla systém červených a zelených pruhů pro zboží dovážené do Severního Irska. Zboží proudící zeleným pruhem by bylo vyňato z povinných celních prohlídek. Naopak červený pruh by byl určen pro zboží směřující dál do Irské republiky a zbytku EU, přičemž toto zboží by pak podléhalo kompletním celním kontrolám.
„Potenciálně by mohlo jít vskutku o zásadní posun. Závisí to ale také na tom, jak moc administrativy by v zelených pruzích odpadlo. Může tak jít o skutečné ulehčení daného problému, pokud odpadne téměř všechna administrativa a zboží mezi zbytkem Velkou Británií a Severním Irskem bude mít reálný osud, jako kdyby putovalo např. z Londýna do Birminghamu. Pokud odpadne jen část administrativy, ten efekt bude menší,“ zhodnotil případné opatření Kruliš.
Konkrétní podoba pruhů, někdy přezdívaných jako tzv. expresní pruhy, zůstává předmětem jednání.
Kruliš zároveň upozornil, že s menší kontrolou narůstá i riziko zneužití režimu. „S trochou nadsázky lze říci, že pokud se pak v Česku v obchodě setkáme se zbožím, na kterém bude k nalezení vybledlý nápis „Northern Ireland only“ tak uvidíme, že nastavené kontrolní procesy nejsou úplně dostatečné.“
„Jistá rizika, například v oblasti bezpečnosti potravin, mohou do budoucna hrozit například i v důsledku rozdílných regulatorních pravidel ve Spojeném království a v EU. Pokud se tak systém červených a zelených pruhů nenastaví dobře, tak samozřejmě bude lákat k pašování všeho možného.“
Systém ovšem skýtá podle slov Kruliše i příležitost testovat zakomponování nových technologií typu „track and trace“, které přepravcům pomáhají při sledování a dohledávání zboží v reálném čase. „Technologie by mohla do budoucna hraniční administrativu významně odbourat.“
Kosmetické změny v protokolu mohou zlepšit vzájemné vztahy
O jak zásadní změny se v kontextu severoirského protokolu jedná? Z dosavadních intenzivních jednání lze číst, že Londýnu i Bruselu na výsledné podobě záleží. Jak ovšem upozorňuje i analytik AMO Kruliš, je pravděpodobné, že se EU snaží rozsah zásahů do protokolu minimalizovat.
„Očekávám zejména praktické úpravy, které přinesou reálná vylepšení pro výměnu zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království, ale zároveň budou z pohledu EU ‚bezpečná‘, co do základních principů, které EU sleduje.“
Evropská unie navíc ochotu spolupracovat ukázala například během pandemie covidu-19, kdy kvůli uzavřeným hranicím a rozdílným regulacím došlo k narušení dodávek léčiv pro severoirský trh.
Díky kombinaci ochoty vyjednávat a osobní blízkosti všech současných vyjednavačů se vzájemné britsko-unijní vztahy daří postupně narovnávat.
„V dílčích otázkách, jako je problematika regulatorních pravidel pro léčiva v Severním Irsku, se podařilo nalézt reálná řešení již dříve. Současný stav bych tak charakterizoval spíše jako snahu posunout jednání do fáze, kdy je možné prezentovat více praktických posunů najednou, zejména v oblasti zvláštního režimu pro pohyb zboží mezi Severním Irskem a zbytkem UK,“ uzavřel Kruliš.