Příprava na brexit bez dohody pokračuje. Londýn počítá i s nepokoji a evakuací královny

[© Shutterstock/Chris Bain]

S blížícím se datem odchodu Spojeného království z EU (29. března) a s vědomím nejistoty, která panuje kolem podoby brexitu, se obě strany připravují na možné varianty brexitu, s dohodou i bez ní.

Británie očekává, že již brzy zahájí debatu s Evropskou unií o způsobech, jak nahradit takzvanou irskou pojistku v brexitové dohodě alternativními ujednáními. Řekl to v pátek 1. února mluvčí britské premiérky Theresy Mayové.

„V Británii hledáme možnosti, jak zajistit tyto změny. Pak můžete očekávat, že o nich budeme zakrátko diskutovat s Bruselem,“ řekl v pátek na pravidelné polední tiskové konferenci mluvčí premiérky s odkazem na irskou pojistku. Mayová podle něj absolvovala od úterního hlasování, ve kterém poslanci podpořili její záměr znovu otevřít vyjednávání s EU o podmínkách odchodu Británie z bloku, řadu jednání ve snaze vyřešit pat kolem irské pojistky.

Britský parlament včera rozhodl. Žádá nové vyjednání irské pojistky a odmítá odklad brexitu

Britští poslanci včera schválili návrh na vyjednání alternativní podoby tzv. irské pojistky a návrh na odmítnutí brexitu bez dohody. Naopak neprošel návrh na odklad brexitu či konání dalšího referenda.

Evropská unie však dlouhodobě odmítá znovu otevřít již dojednanou dohodu.

Podle britského ministra pro mezinárodní obchod Liama Foxe by mohly evropskou sedmadvacítku nakonec obměkčit obavy ze zpomalení růstu ekonomiky. „Včera (31.1.) jsme viděli, že Itálie už je oficiálně v recesi. Viděli jsme útlum v německém hospodářství, ve francouzském hospodářství,“ řekl Fox, podle kterého teď není „ta správná doba“ zavádět další nepotřebnou nestabilitu do evropského hospodářství.

„Proto doufám, že Evropská unie pochopí, že nejlepší cestou kupředu pro nás pro všechny je co nejrychlejší dohoda,“ dodal ministr, který patřil už před referendem v roce 2016 k předním zastáncům takzvaného tvrdého brexitu.

V nedělním rozhovoru pro televizi Sky News také kritizoval současný odmítavý postoj EU k dalšímu jednání, který považuje za nezodpovědný, ačkoli zároveň uvedl, že vláda „dál mluví s evropskými partnery ve snaze nalézt shodu“. Navíc připustil, že datum odchodu Británie z EU by mohlo být odsunuto, pakliže by nezbýval dostatek času pro schválení zákonů zakotvujících podmínky dohodnuté s Bruselem.

Pokud by Británie chtěla více času na vyjednávání o odchodu, EU by jí vyhověla, říká velvyslanec Dürr

Prioritou EU je schválení současné dohody o brexitu, prodloužení vyjednávání by ale bylo možné, říká velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr. V rozhovoru pro ČTK zároveň okomentoval začínající rumunské předsednictví a přípravy na evropské volby v Česku.

Možné odsunutí odchodu z EU kvůli schválení nutných zákonů během uplynulého týdne připustil i britský ministr zahraničí Jeremy Hunt. Oddálení brexitu však britští poslanci minulý týden odmítli, stejně tak jako odchod bez dohody.

Britské plány pro brexit bez dohody

Nedělní list the Sunday Times, ze kterého citovala ČTK, informoval o tajném plánu britské vlády pro případ neřízeného brexitu. Podle něj, pokud po odchodu Británie z Evropské unie bez dohody vypuknou v Londýně nepokoje, bude královna Alžběta II. i se svou rodinou evakuována. Plán na evakuaci královské rodiny přitom není zcela nový, britský kabinet pouze přizpůsobil novým podmínkám staré pokyny z dob studené války.

Před několikatýdenním chaosem vyvolaným brexitem bez dohody varovalo v neděli také Francouzské sdružení zaměstnavatelů Medef. Upozornilo zároveň, že malé podniky na takovou situaci nejsou připraveny. Na svém webu to napsal list Financial Times (FT), kterého citovala ČTK.

Šéf sdružení Geoffroy Roux de Bézieux rovněž předpověděl, že brexit bez dohody by vedl k dlouhým dopravním zácpám a k výpadkům v zásobování. Upozornil také, že velké podniky se sice začaly na možnost brexitu bez dohody připravovat, i tak ale očekávají potíže. Pro malé podniky podle něj bude brexit bez dohody znamenat katastrofu.

Británie se připravuje na brexit bez dohody. Vláda doporučuje firmám přijmout speciální zaměstnance

Brexit se blíží a britské firmy potřebují vědět, co je čeká v případě naplnění toho nejhoršího scénáře. Britská vláda jim proto poskytuje mimořádně detailní materiály.  

EURACTIV.com také v pátek informoval, že téměř třetina firem sídlících v Británii se připravuje na variantu brexitu bez dohody. 62 % britských společností naopak nad takovou variantou neuvažuje.

Odchod bez dohody, a nepřijetí alternativní národní legislativy by také způsobilo, že Spojené království ztratí přístup k unijním regulačním systémům pro řízení energetických trhů a ochrany životního prostředí (jako například limity pro znečištění ovzduší). V jiné zprávě to na konci minulého týdne uvedl EURACTIV.com. V dalších odvětvích se na variantu „no-deal“ již připravují, jako například v sektoru jaderné energetiky. Ladí se také britský environmentální zákon, v platnost ovšem má vstoupit nejdřív v roce 2021.

Při neřízeném brexitu je v ohrožení rovněž bezpečnost dodávek elektrické energie v Severním Irsku, které sdílí trh s elektřinou s Irskou republikou. Studie provedená Univerzitou v Cambridge a Centrem pro regulaci v Evropě (CERRE) z listopadu 2017 přitom předpověděla, že brexit bude mít jen omezený vliv na energetické trhy.

Přípravná legislativa Unie

Na brexit bez dohody se intenzivně chystá i Unie. Přípravu unijního „alternativního akčního plánu pro brexit bez dohody“ Komise vykopla již v polovině prosince loňského roku, 100 dní před oficiálním brexitem. 19. prosince předložila balíček 14 opatření pro oblasti jako finanční služby, letecká doprava, celní systém nebo politika v oblasti změny klimatu, které stanovují, co má EU dělat v případě scénáře bez dohody.

A podobné příprava pokračuji i nadále. Ve středu 30. ledna také Evropská komise předložila několik dokumentů pro případ odchodu Británie z Unie bez dohody. Týkají se programu Erasmus+, koordinace sociálního zabezpečení a rozpočtu EU.

V prvním případě mají návrhy zajistit, že studenti studující ve Spojeném království budou moci dostudovat. V případě sociálního zabezpečení je snahou zajistit, aby byl pobyt občanů EU na území Velké Británie započítáván při výpočtu dávek sociálního zabezpečení. V posledním případě, rozpočtu EU, bude Unie i po odchodu Británie bez dohody schopna dostát svým vlastním závazkům a v plné výši poskytovat platby a příspěvky příjemcům v Británii. Komise přitom předpokládá, že i Londýn po 29. březnu, kdy má Británie odejít z EU, dodrží závazky plynoucí z rozpočtu pro rok 2019 a akceptuje nezbytné kontroly a audity.

Odchod Britů z EU bez dohody způsobí kolaps v letecké dopravě. Pro Mayovou je přesto takový brexit nadále možný

Odchod bez dohody by například znemožnil vzájemné přelety letadel Británie a EU přes území toho druhého. Co se kolem brexitu událo za poslední dva dny?

V ten samý den velvyslanci členských zemí schválili změny směrnice o energetické účinnosti a aktualizaci nařízení o správě energetické unie, které zohledňují brexit. Revize upraví hodnoty ropného ekvivalentu v primární a konečné spotřebě energie pro 27 členských zemí, která se předpokládá v roce 2030. Na základě toho bude možné změřit pokrok v dosahování energetické účinnosti a v klimatických cílech.

Gibraltar britskou kolonií?

Velvyslanci členských zemí EU se také v pátek 1. února dohodli, že britští občané by po brexitu (i toho bez dohody) neměli pro krátkodobé cesty do zemí EU potřebovat víza a mohli tak volně vstupovat do Schengenského prostoru tvořeného 26 členskými zeměmi Unie. Výhodu zdůvodnili geografickou blízkostí či obchodními zájmy obou stran a podmínili jí recipročními opatřeními ze strany Británie.

Na základě této dohody může nyní rumunské předsednictví zahájit jednání o legislativě s Evropským parlamentem. Návrh unijního nařízení však vyvolal kontroverze a okamžitou odmítavou reakci britských diplomatů kvůli označení Gibraltaru jako kolonie.

V poznámce na šesté stránce nařízení, které bylo publikováno na stránkách Rady EU stojí, že „Gibraltar je kolonií britské koruny“. Text dál pokračuje připomínkou, že ohledně suverenity Gibraltaru existuje spor mezi Británií a Španělskem a že řešení je třeba hledat v rámci rezolucí a rozhodování Valného shromáždění OSN.

„Gibraltar není kolonie a je zcela nepatřičné jej tak popisovat,“ sdělila ČTK v reakci mluvčí britské mise při EU Anna Gowardová. Podle Londýna je Gibraltar „součástí rodiny Spojeného království“ a má s ním „vyspělý a moderní ústavní vztah“, který se brexitem nezmění. Demokratické rozhodnutí občanů Gibraltaru být součástí Británie by podle mluvčí měly všechny strany respektovat.

Nikdo neví, co s námi bude. Gibraltar se bojí brexitu, některým lidem už teď klesají platy

V referendu o brexitu volili obyvatelé Gibraltaru takřka jednohlasně setrvání v EU. Přesto se malé britské zámořské území od Unie odtrhne. Nejisté budoucnosti se obávají jak britští obyvatelé Gibraltaru, tak Španělé, kteří na „Skálu“ dojíždějí za prací.

V prohlášení, které britská strana předložila na pátečním jednání velvyslanců a které má ČTK k dispozici, také Londýn odmítá interpretaci z textu, že by kolem Gibraltaru mělo jít mezi Španělskem a Británii o „kontroverzi“. Podle britské strany to vůbec není v souladu se všemi předcházejícími prohlášeními EU.

Otázka Gibraltaru, který je britským zámořským územím od roku 1713, už loni v prosinci zdramatizovala dokončování smlouvy o vystoupení Británie z EU. Výhrady Madridu se nakonec podařilo odstranit. Španělsko však trvá na tom, aby byl skalnatý poloostrov na jihu země vyloučen ze všech dohod mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsal v pátek Euronews.

Samotná dohoda ohledně bezvízového styku komplikovaná není. Předpokládá bezvízové cesty do EU pro britské občany při návštěvách kratších než 90 dní za předpokladu, že britská strana se vůči občanům zemí Unie zachová analogicky. V případě, že brexit bude 29. března řízen zatím neschválenou dohodou, začala by nová pravidla platit po konci přechodného období. Pokud Británie Unii opustí bez dohody, měla by vstoupit v platnost ihned, tedy od 30. března letošního roku.

Velvyslanci zemí Unie také dali mandát rumunskému předsednictví k jednání s europarlamentem o dalším návrhu Komise, který má zajistit dočasné uznávání osvědčení o bezpečnosti v letecké přepravě.