Předseda britského parlamentu zatrhl třetí hlasování o stejné brexitové dohodě. Požaduje její podstatnou změnu

[© Shutterstock/Melinda Nagy]

Předseda britského parlamentu povolí další hlasování o brexitové dohodě pouze v případě, že bude dokument pozměněn.

Britská vláda podle šéfa britské Dolní sněmovny Johna Bercowa nemůže předložit poslancům znovu k hlasování dohodu o odchodu země z EU, kterou už dříve odmítli. Může přijít pouze s „podstatně“ pozměněným textem. Bercow to včera řekl poslancům. Odvolal se přitom na několik století staré parlamentní pravidlo, které opakované hlasování o téže věci během krátké doby zapovídá.

Na dotaz jednoho z poslanců Bercow upřesnil, že má skutečně na mysli nutnost změn v samotné brexitové dohodě. „Aby něco bylo odlišného, musí to být z podstaty věci zásadně odlišné. Ne lišit se ve formulacích, ale lišit se ve významu,“ uvedl Bercow.

Právě Bercow bude mít ohledně možného třetího hlasování o dohodě upravující okolnosti odchodu země z EU poslední slovo, uvedla agentura Reuters. Právníci ale upozorňují, že vláda má možnost, jak jeho případné rozhodnutí v neprospěch kabinetu obejít.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Mluvčí vlády nechtěl varování šéfa parlamentu, že by nemusel umožnit třetí hlasování o dohodě s EU, komentovat. Dodal, že pokračují jednání s malou severoirskou stranou DUP, jejíž podpora je pro osud dohody klíčová. O obsahu Bercowova sdělení podle něj vláda dopředu nevěděla.

Média ale již dříve upozorňovala, že předseda parlamentu má pravomoc třetí hlasování o brexitové dohodě zablokovat. On sám to zmínil minulou středu. Odkázal se přitom na pravidlo z roku 1604, které je zmíněno v knize parlamentních procedur. Bercow sice pochází z Konzervativní strany, jako předseda sněmovny ale musí rozhodovat nezávisle.

Politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová na twitteru citovala zástupce generálního prokurátora, podle nějž může nyní vláda zasedání parlamentu přerušit, aniž sněmovnu rozpustí, a pak dát o dohodě znovu hlasovat. Tím by dosáhla toho, že poslanci nebudou o jedné věci hlasovat dvakrát během jednoho zasedacího bloku, který obvykle trvá s četnými přestávkami od jara do jara. Ministři, které novinářka oslovila, podle ní v souvislosti s dnešním Bercowovým prohlášením mluvili o ústavní krizi.

Britská média se nicméně neshodují v tom, co včerejší Bercowovo vyjádření znamená – podle BBC předseda sněmovny další hlasování o brexitové smlouvě „vyloučil“, televize Sky News na svém webu píše o „varování“, server Independent o stopce pro Mayovou v případě, že nepřijde s pozměněnou dohodou. Sám Bercow včera uvedl, že jeho stanovisko nemůže být považováno za jeho definitivní postoj k věci.

Odklad brexitu na programu unijního summitu

Británie má podle plánu opustit Evropskou unii již 29. března. Londýn chce ale blok požádat o odložení termínu do 30. června v případě, že britský parlament do 20. března brexitovou dohodu schválí. EU ale odmítá dojednaný text znovu otevírat.

Podle včerejšího vyjádření zástupce britské vlády Kwasiho Kwartenga chce Londýn oficiálně požádat EU o odklad brexitu ještě před unijním summitem 21. a 22. března. Jakou přesně bude mít žádost podobu ovšem závisí na politickém vývoji v britském parlamentu.

Premiérka Theresa Mayová se podle Kwartenga obrátí písemně na předsedu Evropské rady Donalda Tuska. Británie očekává, že rozhodnutí, zda Spojenému království odklad poskytne, přijme sedmadvacítka ještě během vrcholné schůzky, dodal Kwarteng.

Krátký vs. dlouhý odklad

Na dotaz jednoho z poslanců Kwarteng zopakoval, že pokud Dolní sněmovna na třetí pokus schválí dohodu o podmínkách odchodu z EU, požádá Mayová o krátký „technický“ odklad brexitu kvůli potřebě přijmout v Británii související zákony. Nejčastěji je v této variantě uváděn odklad do konce června, takže Britové už by na konci května nevolili své nové europoslance.

V případě, že se dohodu nepodaří schválit, premiérka požádá o dlouhý odklad, což by kromě jiného zřejmě znamenalo nutnost uspořádat také v Británii eurovolby.

Poslanci už dokument, o kterém s Unií Mayová vyjednávala dva roky, dvakrát odmítli, naposledy minulý týden. Dolní sněmovna se měla v úterý či ve středu pokusit o schválení dohody napotřetí. Zatím ale není jasné, kdy a zda vůbec bude o textu hlasovat.

„Stále věřím, že se dohoda může do parlamentu vrátit (tento týden) a projde,“ uvedl Kwarteng. Vláda už ale dříve oznámila, že brexitovou smlouvu předloží Dolní sněmovně, jen pokud bude zjevné, že má šanci na schválení.

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

Politický zpravodaj televize ITV Robert Peston ale soudí, že kabinet dohodu s EU do parlamentu tento týden nepošle, protože jednání s malou severoirskou stranou DUP dosud nebyla úspěšná.

„Nyní je téměř na 100 procent jisté, že žádná dohoda mezi DUP a vládou tento týden nebude, a tím pádem Theresa Mayová nebude riskovat třetí hlasování o dohodě tento týden,“ napsal Peston na twitteru. Podle něj je vysoce pravděpodobné, že napotřetí se poslanci budou k dohodě moci vyslovit až příští týden.

Odklad brexitu za pět minut dvanáct?

V průběhu včerejšího dne se však ještě diskutovalo, že s odkladem britského odchodu z EU mohou teoreticky ostatní členské země bloku souhlasit i třeba jen hodinu před původním termínem brexitu, tedy půlnocí z 29. na 30. března. Novinářům to řekl vysoce postavený unijní diplomat, který ale zároveň zdůraznil, že sedmadvacítka si v této záležitosti přeje mít „jistotu co nejdříve“.

Státy by pak podle tohoto dobře informovaného představitele rozhodly písemně, mimořádný summit by kvůli tomu předseda Evropské rady Tusk nesvolával.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

Politická diskuse o postoji k brexitovému dění tak jako tak bude tento čtvrtek či pátek na programu pravidelné unijní vrcholné schůzky.

Její přípravou se bude dnes (v úterý) jako obvykle zabývat i ministerská Rada pro všeobecné záležitosti. K dispozici mají diplomaté právní rozbor generálního sekretariátu rady, který mimo jiné upozorňuje, že Británie bude muset s rozhodnutím členských zemí o své žádosti vyslovit souhlas.

Dokument, jehož přílohou je návrh textu o odkladu brexitu, také uvádí, že v souvislosti s eurovolbami a prvním jednáním nového europarlamentu by měl případný odklad brexitu skončit před 2. červencem, kdy by se měli noví europoslanci poprvé sejít na inaugurační schůzi. Upozorňuje také, že jednání o nové podobě vzájemných vztahů není možné vést s členskou zemí, dlouhodobý odklad brexitu by tedy takové rozhovory v zásadě výrazně zpozdil.