Právní bitva mezi EU a Británií nad severoirským protokolem skončila u ledu. Co bude dál?

© EPA-EFE/ANDY RAIN

Ani po osmi měsících od konce přechodného období, a tedy odchodu Spojeného království z jednotného trhu a celní unie, nefungují vztahy Británie s Evropskou unií tak, jak by měly.

Spor mezi Evropskou unií a Velkou Británií nad nerespektováním závazků vyplývajících z tzv. Protokolu o Severním Irsku připojeném k výstupové dohodě z října 2019, který trvá od poloviny března letošního roku, se prozatím nepodařilo vyřešit. Obě strany se nyní nachází v jakémsi období reflexe, během něhož se snaží nalézt východisko z nynější patové situace.

Stalo se tak poté, co Británie 22. července oznámila svůj plán dosáhnout „významných změn“ v severoirském protokolu a předložila k tomu své detaily.

Důvodem je neuspokojivá situace na hranicích mezi britským a irským ostrovem, resp. mezi Velkou Británií a Severním Irskem, která omezuje obchod mezi oběma částmi a vyvolává napětí v regionu ohrožující zde přítomný křehký mír. Ve snaze zachovat otevřenost hranic na Irském ostrově zůstalo Severní Irsko součástí jednotného trhu. Anglie, Skotsko a Wales naopak mají podléhat britským regulacím. Odlišný režim mezi částmi Spojeného království však brání plynulé obchodní výměně napříč Irským mořem, proto se Británie snažila i za cenu porušování mezinárodních závazků obcházet dojednaná pravidla.

Naposledy v červnu se Londýnu podařilo s EU dojednat další prodloužení přechodného období pro zmírnění celního režimu mezi Británií a Severním Irskem. Týká se chlazených masných výrobků a potrvá do konce září tohoto roku. Británie by však ráda, aby kontroly zboží mezi oběma dotčenými částmi Spojeného království neprobíhaly vůbec, což je pro Brusel nepřípustné.

„Severoirský protokol byl uzavřen mezi EU a Británií navzdory odporu ze strany severoirských unionistů, a proto nutně s sebou nese negativa pro mírové soužití na severu Irska. Z pohledu severoirských unionistů to bylo pověstné o nás bez nás,“ vysvětluje aktuální patovou situaci pro EURACTIV.cz Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a předseda Správní rady Spotřebitelského fóra.

Obchodní dohoda mezi EU a Británií již plně funguje, vztahy ale kalí spor o rybolovná práva

V sobotu 1. května začala po čtyřměsíční provizorní platnosti řádně fungovat „štědrovečerní“ Obchodní a partnerská dohoda uzavřená mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Dohodnutá pravidla jsou tak nejen právně závazná, ale konečně i vynutitelná.

Ambiciózní požadavky jdou nad rámec unijních pravidel

Situace je dle slov premiéra Borise Johnsona i britského ministra pro vztahy s Unií Davida Frosta nadále „neudržitelná“. Británie proto ve svém dokumentu o změnách severoirského protokolu mimo jiné navrhuje, aby se unijní regulace včetně jejich kontroly vztahovaly jen na zboží mířící do Irska. U zboží, které by směřovalo pouze na severoirský trh, by se dle britských požadavků kontroly neprováděly, což by mohlo usnadnit vzájemný obchod napříč Spojeným královstvím.

Zároveň, dodržování těchto pravidel, stejně tak jako dodržování zbývajících částí brexitové dohody, by mělo být podle představ Londýna v rukou britských úřadů, nikoliv unijních institucí, jako je tomu nyní. To by znamenalo, že Soudní dvůr EU, který dohlíží nad unijními pravidly, ale jehož roli v rámci výstupové dohody Británie dlouhodobě odmítá, by svou pravomoc v rámci britsko-unijních vztahů ztratil.

Unie britský tlak na opětovné projednání již dohodnutých závazků opakovaně odmítá. Místo toho se snaží nalézt „kreativní řešení“ současné situace „v rámci mantinelů“ protokolu. Ve svém červencovém prohlášení to prohlásil eurokomisař Maroš Šefčovič, který má vztahy EU s Británií na starosti. Ve stejném duchu hovoří i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či zástupci Evropského parlamentu.

„Jak je zdůrazněno v našem posledním usnesení, Protokol o Irsku a Severním Irsku odráží velmi citlivou politickou rovnováhu, na níž se po usilovných jednáních společně dohodly EU a Spojené království. Představuje jediné řešení, jak čelit jedinečné situaci a výzvám na irském ostrově způsobených podobou brexitu, kterou britská vláda zvolila, a rozhodnutím Spojeného království opustit jednotný trh EU a celní unii,“ uvedli ve svém prohlášení europoslanci zodpovědní za vztahy s Británii po brexitu, David McAllister (EPP) a Bernd Lange (S&D).

Kvůli nesnadnému hledání východisek z nynější patové situace proto EU přistoupila na požadavek Británie a dočasně pozastavila další kroky ve vzájemných vztazích včetně několika právních řízení, které Komise vede s britskou vládou v souvislosti s porušováním protokolu. Brusel tím chce získat čas na rozmyšlenou a konzultace jak v rámci unijní exekutivy, tak i s Evropským parlamentem. Po prázdninách pak hodlá Komise „pokračovat v konstruktivních konzultacích“ nad britskými návrhy dalšího postupu v otázce Severního Irska.

Pozastavení právní bitvy není podle Kruliše na škodu.

„Oběma stranám to usnadňuje cestu v hledání praktických řešení a v právní cestě lze případně dodatečně pokračovat, pokud jednání selžou a bude nadále relevantní postavit alespoň zpětně najisto právní otázky, které se v daném sporu řeší,“ upřesnil analytik.

Pět let od referenda o brexitu: Británie je v otázce členství v EU stále rozdělená

Před pěti lety voliči v Británii nasměrovali svou zemi na cestu z EU, která vyvrcholila formálním vystoupením z bloku na konci loňského ledna. Nový průzkum naznačuje, že nálady v britské společnosti se přes veškeré zvraty a kontroverze příliš nezměnily.

Další postup nebude jednoduchý

Jaké bude pokračování právní bitvy po prázdninové pauze zatím není zcela jasné. Možností je několik a nemusí být pouze politické, jen zájmy obou stran nadále zůstávají rozdělené.

EU bude podle Kruliše v dalších jednáních „usilovat o zachování zájmů Irska, popřípadě severoirských republikánů a v neposlední řadě o integritu vnitřního trhu.“

„Zároveň ale EU má nyní v podobě severoirského protokolu mezinárodně právně závaznou dohodu, se kterou Británie souhlasila a nemusí tak čistě formálně být pod tlakem věc měnit,“ dodal analytik.

Británie má na výběr ze dvou možností v případě, že se s Unií nebude schopna dohodnout a prosadit své požadavky. Může spustit článek 16 protokolu, který umožňuje jednostranně přijmout „vhodná ochranná opatření“ v případě podstatného ohrožení důležitých hospodářských, společenských či environmentálních zájmů, a tím v podstatě omezit aplikaci protokolu. Nebo může od protokolu zcela odstoupit. Ani jedna z možností však podle vyjádření britských nejvyšších představitelů i odborníků, které vyzpovídalo zpravodajství Euronews, není v tuto chvílí reálná.

„Není vůbec jednoduché dokázat, že by bylo potřeba zavést zvláštní ochranná opatření. Druhý problém (spuštění čl. 16) spočívá v tom, že by poté následoval komplexní proces. Nejprve by musely proběhnout konzultace, a pokud by se v rámci nich nenašlo uspokojivé řešení, Spojené království by mohlo pozastavit část protokolu,“ vysvětlil složitost využití čl. 16 pro Euronews Anton Spisak z Institutu Tonyho Blaira.

V případě, že se v právním sporu nepodaří nalézt uspokojivé řešení, lze podle Kruliše „nakonec očekávat dlouholetou dohru před soudními a arbitrážními tribunály“.

A je to! Europoslanci schválili drtivou většinou obchodní dohodu EU s Británií

Dle očekávání schválili členové Evropského parlamentu obchodní a partnerskou dohodu uzavřenou na Štědrý den mezi zástupci EU a Spojeným královstvím. Stalo se tak čtyři měsíce od počátku její provizorní platnosti. 

Pomoci může také průmysl

Analytik však navrhuje ještě jedno inovativní řešení nynější patové situace.

„Vedle politiků může k řešení dané situace napomoci soukromý sektor, například pokud britské obchodní řetězce posílí své výrobní kapacity potravin s krátkodobou trvanlivostí v Severním Irsku, problém se zásobováním obchodů v Severním Irsku ze zbytku Spojeného království se tak vyřeší, protože nebude nezbytné zboží převážet přes Irské moře,“ upřesnil svou vizi Kruliš. Dodal ovšem, že takové řešení vyžaduje čas i peníze, které nebudou chtít všechny britské řetězce investovat.

„Přitom se nabízí, že by ze Severního Irska mohly zásobovat i zbytek EU, protože z tamního teritoria by již nebylo pro export do EU zapotřebí dalších kontrol. Tím by se vyřešil i problém s nedostatečnými úsporami z rozsahu výroby jen pro trh Severního Irska a obavami o růst cen tradičního britského zboží v Severním Irsku, který zdůrazňují severoirští unionisté,“ vysvětlil odborník na britskou, evropskou a spotřebitelskou problematiku.

Pokud ani toto nepomůže, lze očekávat dlouhodobý zamrzlý konflikt, který bude bránit pobrexitovým vztahům.

„Zároveň lze očekávat, že obě strany, Británie i EU, se boudou snažit severoirskou otázku vytknout alespoň z části před závorku a pragmaticky i přesto vzájemné vztahy budovat, jakkoliv navenek se budeme setkávat s ‚povinnými‘ přestřelkami mezi politiky,“ domnívá se Kruliš.

Neshody přetrvávají i jinde

Nedodržování unijních pravidel ze strany Británie není novým fenoménem. Ve vztahu k severoirskému protokolu již loni probíhaly spory kvůli porušování některých jeho částí.

Neshody mezi Bruselem a Londýnem panují i na dalších politických a právních frontách. Po červencovém představení rámce dohody mezi EU a Británií upravující režim mezi Španělskem, coby unijním členem, a Gibraltarem, coby britskou enklávou, se zvedla vlna kritiky z britské strany nad obsahem budoucí dohody. Informoval o tom EURACTIV.com.

Gibraltar totiž není součástí Dohody o obchodu a spolupráci dojednané na Štědrý den loňského roku a platné od 1. ledna roku letošního. Ostrovní režim byl dojednán dohodou mezi Británií a Španělskem skutečně za pět minut dvanáct 31. prosince. Na základě ní se Gibraltar stal poprvé v historii součástí Schengenského prostoru, aby byl zachován volný pohyb zboží a zvláště pracovníků, kteří pravidelně dojíždějí za prací z nebo do Španělska. Hraniční režim má zde kontrolovat unijní agentura Frontex, sporná je však role španělské pohraniční stráže.

Podcast: Obchodní dohoda mezi EU a Británií začne platit řádně. Práce na „brexitu“ tím ale nekončí

Od letošního roku platila úprava obchodních vztahů mezi EU a Británií pouze provizorně a čekala na schválení europarlamentu. Ten ji schválil tento týden. Co to pro vztahy EU a Británie znamená? A o čem spolu ještě budou muset staronoví partneři jednat?

Jak také vyplývá z loňské zprávy o aplikaci evropského práva, Británie se vůbec poprvé za posledních deset let dostala na špici v počtu nově zahájených řízení o porušení unijních povinností. Provinila se například nedodržováním pravidel o volném pohybu osob. Přestože Spojené království v tu dobu již nebylo formálně členem EU, muselo po celý rok 2020 nadále dodržovat veškeré platné unijní regulace.

Nerespektování dohodnutých pravidel ze strany Británie má nezbytně i praktické důsledky. Jedním z nich je opakované odepření vstupu evropských občanů na britské území či odepření možnosti příbuzných rodin žijících v Británii přestěhovat se za nimi na britský ostrov, přestože ze strany těchto osob nebylo postupováno protiprávně.

Británie ale jakékoliv pochybení ze své strany odmítá. Místo toho viní EU z nedostatečné flexibility v nalezení kompromisních řešení vzájemných pobrexitových vztahů. Vyplývá to nejen z výše zmíněného dokumentu o návrzích na změny severorského protokolu či z vyjádření politiků, ale také z názorů samotných britských občanů.