Pokud Británie odejde z EU bez dohody, stane se „občanem bez identity“, varují odborníci

[© Shutterstock/ atdr]

Dohoda o odchodu Británie z Unie je zatím v nedohlednu, čas na její ujednání se ale neúprosně krátí. Pravděpodobnost tvrdého brexitu bez dohody je podle odborníků 50:50 a je daleko vyšší než před půl rokem. Co by znamenala varianta odchodu z Unie bez dohody?

Blíží se říjnový summit, na kterém měla být podle původního plánu nejpozději předložena finální podoba rozvodové dohody mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Tak by zbylo dostatek času na její ratifikaci Parlamentem Spojeného království a Evropským parlamentem a členskými státy v Radě EU.

Vyjednavači proto intenzivněji jednají o přetrvávajících problematických bodech. EU jako celek, Londýn, jednotlivé členské státy i podniky se zároveň připravují na případné vystoupení Britů bez dohody. To by podle odborníků znamenalo zdražení obchodu, nezbytnost pracovních povolení nebo změnu postoje ostatních zemí k Británii.

Sto tisíc Čechů se chystá na brexit. Aby zůstali v Británii, musí se zaregistrovat

Británie za šest měsíců opustí Evropskou unii. Brexit bude mít dopad nejen na samotné Brity, ale taky na sto tisíc Čechů, kteří v zemi žijí. Cizinci se budou muset registrovat ve speciální databázi, aby mohli v zemi i nadále zůstat.

Brexit bez dohody je nyní pravděpodobnější

Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru a ekonom České spořitelny, odhaduje brexit s dohodou a bez ní „na padesát na padesát“. Takový tip má také britský think tank The UK in a Changing Europe z King’s College London, uvádí ve své analýze pro Českou televizi odbornice na Velkou Británii Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Podle ní se s blížícím se termínem konce vyjednávání na konci března příštího roku pravděpodobnost nedohody zvyšuje.

Britský vyjednavač Dominic Raab a jeho unijní protějšek Michelem Barnierem přesto tvrdí, že dohoda „je na dosah“. Oba doufají v brzké vytvoření konečné a ucelené podoby dohody, kterou by mohli předložit hlavám států a vlád na jejich zasedání 18. října v Bruselu.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Jak informovala ČTK, podle premiérky Theresy Mayové se podařilo v jednáních dosáhnout „opravdového pokroku“. „Chceme dosáhnout dobré dohody a věříme, že jí můžeme dosáhnout,“ uvedla premiérka, která už ale dříve několikrát připustila, že jednání s Bruselem může skončit i bez dohody.

Diskuse o možnosti vystoupení z Unie bez ujednání podmínek ale mohou být také britskou taktikou. Myslí si to politoložka Brusenbauch-Meislová, i irský ministr zahraničí Simon Coveney.

Kdo je viníkem?

Za současnými komplikace vyjednávání brexitu stojí podle Jana Kováře z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) spíše Británie. Zahradník upřesnil, že překážku představuje „zřejmě nepřekonatelný patový rozpor v Konzervativní straně“, umocněný plánem premiérky Mayové o budoucím vztahu s Unií.

Takový krok nakonec vedl k rezignaci nejprve ministra pro brexit Davida Davise a následně také ministra zahraničí Borise Johnsona. Kritika premiérčina návrhu je navíc slyšet dodnes mezi jejími tvrdě euroskeptickými spolustraníky.

Takzvaný plán z Chequers, jak se návrhu budoucích vztahů začalo říkat podle místa jeho přijetí, předpokládá zachování volného pohybu průmyslového a zemědělského zboží, ale nikoliv služeb, které jsou však se zbožím úzce propojené, poznamenal redakci EURACTIV Kovář. Navíc to odpovídá „vyzobávání třešniček“ a rozdělení jednotného trhu, které je pro Unii nepřípustné.

Unie nebude Británii podstrojovat, shodují se analytici

Žádní vítězové, pouze poražení, a to na obou stranách. Takový bude brexit bez ohledu na to, jakou dohodu si Británie s Unií vyjedná. Ztráty pocítí zejména regiony, které nejhlasitěji volaly po vystoupení z EU. Nezachrání je žádný ze současných scénářů budoucího partnerství mezi Spojeným královstvím a Unií. Otázkou je „speciální dohoda“, kterou požaduje Británie. Zatím však neřekla, jak by měla vypadat. Vybírat si z jednotného trhu ale podle Bruselu nebude.

Odmítavý postoj k premiérčině vizi v poslední době zdůraznil i unijní vyjednavač Barnier.

Pokud by totiž na takové podmínky EU přistoupila, podle expertů by to mohlo vést k dominovému efektu. Další země by pak mohly chtít EU opustit, nebo o tom začít alespoň vážně uvažovat.

„Tím by totiž mohly získat důležitou část členství v EU (jednotný trh se zbožím) bez toho, aby v EU byly. Podobně by nečlenské země EU mohly požadovat stejné výhody jako by dostala Británie,“ vysvětlil možné efekty odborník z ÚMV.

Odborníci radí Británii

„Britská premiérka říká, že nehodlá ze svého plánu ustoupit způsobem, který by byl v rozporu s britským národním zájmem. Její návrhy jsou však v rozporu se zájmem EU,“ upřesnil nesoulad mezi oběma stranami Kovář.

K nalezení zlaté střední cesty Zahradník Británii doporučuje, aby, pokud to bude možné, se sjednotila a usilovala o „zachování alespoň elementární kontinuity z hlediska napojení Británie na Evropu,“ zejména v čistě provozních záležitostech.

„Je nutné se dohodnout, za jakých podmínek po 29. 3. 2019 a dále bude moci vjet český kamión s dodávkou zboží na britské území, za jakých podmínek bude možné poslat platbu z britské banky do Rakouska, za jakých podmínek si může německý občan pořídit v Británii nemovitost či založit firmu a tak dále,“ vysvětluje nezbytnosti Zahradník.

To jsou věci, které jsou dnes po 45 letech členství v Evropském společenství/EU pro Brity samozřejmostí, ale jak upozornil ekonom server EURACTIV, nemusí tomu tak být po vystoupení z Unie a jednotného trhu.

Co by, kdyby…

Pokud by Británie s Unií skutečně nenalezla shodu a neuzavřela včas tzv. rozvodovou dohodu, nastala by podle Zahradníka naprostá anarchie. Z Británie by se stala tzv. třetí země jakou je dnes například Ukrajina.

Začala by okamžitě platit různá výše cel pro jednotlivé druhy zboží a další celní překážky a regulace. Pro práci v Británii by byla zřejmě potřeba víza. Ekonomika EU a Británie by byla „náhle a najednou“ vzájemně neslučitelná, varoval ekonom.

Obavy panují také nad nadměrnou byrokracií v případě, že se nepodaří dosáhnout dohody. Britské firmy obchodující s Unií by se tak potýkaly s vyššími poplatky za platby kartou nebo s kolonami na hranicích, uvedla v srpnu agentura Reuters při předložení prvních několika dokumentů britské vlády upřesňující dopady situace, kdy nedojde k dosažení dohody o brexitu.

Mezi negativní dopady Brusenbauch Meislová zařadila také případnou upadající ochotu ostatních zemí uzavírat s Británií obchodní dohody.

„Británie by mohla začít být vnímaná jako nevypočitatelný a nespolehlivý partner, který není schopen konstruktivního jednání,“ upřesnila analytička.

Přehledně: Blíží se „rozvod“, jaký EU ještě nezažila. Podívejte se, co už je v brexitu jisté

Do brexitu zbývá deset měsíců. Brusel a Londýn už vyřešily některé z potíží. Mimo jiné přistoupily na přechodné období, během kterého bude Británie nadále členem jednotného trhu a celní unie. Kde jinde panuje shoda a kde se vyjednávací týmy míjejí?

Odborníci proto doporučují dosáhnout alespoň nějaké dohody.

„Aby se uchovala alespoň nějaká kontinuita musí nějaká dohoda přijít. Jinak se mezi EU a Británií náhle vytvoří neviditelná, ale neproniknutelná zeď a Británie vůči EU se stane jakýmsi ‚občanem bez identity‘,“ myslí si Zahradník.

Vše, co dosud bylo vyjednáno, včetně dvouletého přechodného období platného do konce roku 2020 nebo práv občanů EU žijících ve Spojeném království, by totiž bez uzavření dohody neplatilo. Zároveň by přestaly působit i mezinárodní smlouvy a dohody týkající se například letecké dopravy nebo dovozu léků, jichž byla Británie součástí coby člen Unie.

Naděje umírá poslední

Stále je tu také možnost, že se jednání o vystoupení Británie prodlouží za 29. března 2018, kdy má skončit dvouletá smluvní lhůta pro vyjednání odchodu z Unie. Pro takovou variantu by bylo nutné dosáhnout jednomyslnosti mezi hlavami států a vlád.

Jak ale poznamenal Zahradník, s Británií už se do budoucna v EU nepočítá. V této souvislosti uvedl zejména v květnu Komisí představený návrh víceletého finančního rámce pro období 2021-2027, v němž už Spojené království nefiguruje.

Podle Kováře je prodloužení dvouleté lhůty také „v současnosti nerealistické, neboť by to byla pro Theresu Mayovou velká prohra na domácím poli.“

Na půli cesty k brexitu: diplomaté jsou optimističtí, jednání ale stále mohou zkrachovat

Unijní země zatím z jednání o brexitu dostávají to, co chtěly. Podle diplomatů se ale stále objevují nové nečekané dopady a komplikace. „Rozhodně to není následováníhodná cesta,“ cituje jednoho z nich ČTK.

Jak na počátku září informovala ČTK, sám Barnier v rozhovoru s Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) odmítl, že by se o konečné dohodě s Londýnem mohlo jednat i po brexitu na konci března příštího roku. „Nepotřebujeme více času, potřebuje politická rozhodnutí,“ zdůraznil.

Pomůže referendum?

Jenže premiérka Mayová nadále odmítá ustoupit ze svého brexitového plánu a vyjednat dohodu, která by nebyla v souladu s národními zájmy. Jak uvedla pro Sunday Telegraf v neděli 2. září, nepodporuje ani konání druhého referenda, které by podle ní bylo „hrubou zradou naší demokracie“, uvedla ČTK.

Dara Murphy: Britové si svým rozhodnutím způsobí potíže. Před referendem jim to politici pořádně nevysvětlili

Brexit bude mít přímý dopad nejen na Brity, ale i na sousední Irsko. „Náš obchod s Británií lze vyčíslit na více než 1,2 miliardy eur týdně,“ říká bývalý irský ministr pro evropské záležitosti. Irové se navíc obávají, že brexit ohrozí křehký mír.

Často skloňované a diskutované referendum podle politoložky Brusenbauch Meislová ani není aktuálně možné, mimo jiné i z důvodu časového presu.

„Schválit legislativu k poslednímu referendu trvalo sedm měsíců. Další čas byl třeba ke schválení sekundární legislativy – například stran registrace voličů. Určitou lhůtu by bylo nutné vyhradit i pro samotnou kampaň předcházející referendu,“ upřesnila redakci politoložka.

Navíc by podle ní nové hlasování mohlo ještě více rozdělit už tak silně polarizovanou britskou společnost.