Pět let od referenda o brexitu: Británie je v otázce členství v EU stále rozdělená

© EPA-EFE/HAYOUNG JEON

Přesně před pěti lety voliči v Británii nasměrovali svou zemi na cestu z Evropské unie, která vyvrcholila formálním vystoupením z bloku na konci loňského ledna. Výsledek referenda z června 2016 je dodnes zdrojem následných otřesů v Severním Irsku, Skotsku nebo na jihovýchodě Anglie. Nový průzkum pak naznačuje, že nálady v britské společnosti se přes veškeré zvraty a kontroverze příliš nezměnily.

Při dotazování provedeném analytickou společností Redfield & Wilton Strategies uvedlo 45 procent dotázaných, že rozhodnutí opustit EU bylo správné, 44 procent vyjádřilo opačný názor. Autoři průzkumu se zároveň ptali těch, kdo byli v roce 2016 dostatečně staří na účast v referendu, zda by svůj tehdejší postoj měnili. Jen 11 procent respondentů odpovědělo kladně, zatímco 82 procent řeklo ne.

„Otázka přínosu brexitu Británii stále výrazně rozděluje,“ řekl agentuře AP uznávaný britský odborník na průzkumy veřejného mínění profesor John Curtice. I on pozoruje, že oproti roku 2016 změnilo názor relativně málo voličů.

Obchodní dohoda mezi EU a Británií již plně funguje, vztahy ale kalí spor o rybolovná práva

V sobotu 1. května začala po čtyřměsíční provizorní platnosti řádně fungovat „štědrovečerní“ Obchodní a partnerská dohoda uzavřená mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Dohodnutá pravidla jsou tak nejen právně závazná, ale konečně i vynutitelná.

Před pěti lety brexit podpořilo 52 procent účastníků referenda, 48 procent hlasovalo pro setrvání Británie v EU. Následovala okamžitá rezignace premiéra Davida Camerona, který v kampani vedl tábor Remain pro setrvání v EU a složitá jednání o tom, jak by měl brexit vypadat a jak jej v praxi uskutečnit. Cameronově nástupkyni Therese Mayové se za tři roky v Downing Street po vzniku patové situace v parlamentu nepodařilo Británii z Unie vyvést, formální odchod zpečetil až na přelomu let 2019 a 2020 současný premiér Boris Johnson.

Jeho vláda v následném přechodném období uzavřela se sedmadvacítkou i dohodu o nastavení nového partnerství, ani to ovšem neznamenalo konec tahanic na ose Londýn-Brusel. Napětí aktuálně vytváří především neochota britské strany uvést do praxe tzv. irský protokol obsažený v „rozvodové“ dohodě, který zapeklitou otázku volného režimu na hranici Severního Irska s Irskou republikou řeší vytvořením regulatorní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.

Podcast: Obchodní dohoda mezi EU a Británií začne platit řádně. Práce na „brexitu“ tím ale nekončí

Od letošního roku platila úprava obchodních vztahů mezi EU a Británií pouze provizorně a čekala na schválení europarlamentu. Ten ji schválil tento týden. Co to pro vztahy EU a Británie znamená? A o čem spolu ještě budou muset staronoví partneři jednat?

Johnson trvá na přínosech

Vláda premiéra Johnsona, který byl před referendem hlavní tváří tábora Leave pro odchod z Unie, trvá na tom, že brexit přináší významné ekonomické příležitosti. Šéf kabinetu ke dnešnímu výročí uvedl, že Británie naplní „skutečný potenciál naší znovunabyté suverenity“. Komentátor webu Politico Alex Wickham jízlivě poznamenal, že není jasné kdy.

Spojené království už na kontě nicméně jednu plnohodnotnou pobrexitovou obchodní dohodu má. Minulý týden ji uzavřelo s Austrálií. Také se nedávno přihlásilo do Transpacifického partnerství, tedy obchodního bloku, který sdružuje 11 zemí včetně Austrálie.

Na druhou stranu, od dovršení brexitu utrpěl obchod Británie s jejím nejvýznamnějším partnerem, tedy EU. Podle AP však není jasné, jak velkou roli hrálo zavedení nových vzájemných vztahů ve srovnání s koronavirovou krizí.

Ztráty po brexitu zalepí zvláštní fond. Česko by z něj mohlo získat až 38 milionů eur

Rezerva pro přizpůsobení se brexitu má pomoci členským státům vypořádat se s odchodem Velké Británie z EU. Zvláštní mechanismus, z něhož mají unijní prostředky plynout, však není vhodně nastaven, upozorňují unijní auditoři. Výhrady má i Výbor regionů.

Nezávislé Skotsko?

Brexit kromě toho opět oživil téma skotské nezávislosti, kterou voliči v nejsevernější části Spojeného království odmítli v referendu v roce 2014. Skotsko ovšem o dva roky později poměrně jasně podpořilo setrvání Británie v EU a průzkumy od té doby ukazují nárůst podpory pro osamostatnění. „Jsem pevně přesvědčena, že naše nejlepší budoucnost je spjatá s opětovným vstupem do EU, jíž jsme byli součástí 47 let, ovšem tentokrát z pozice samostatné země,“ napsala skotská premiérka Nicola Sturgeonová při příležitosti výročí brexitového referenda.

Deník The New York Times si zase všímá dopadů brexitu na lidi žijící u jihoanglického města Ashford, kde vyrostla obří „zastávka“ pro kamiony směřující do Francie nebo z opačné strany Lamanšského průlivu. Vesničané z okolí si prý stěžují na hluk, znečištění a zejména na silné umělé osvětlení.

„Pro lidi, co žijí poblíž, je to s tou totálně nasvícenou oblohou naprostá katastrofa. Upřímně, je to jako (londýnské) letiště Heathrow,“ řekl předseda obecní rady pro Mersham Geoffrey Fletcher. Podle NYT ale ani tato nepříjemnost nemění pohled místních na odchod z EU, který před pěti lety v daném obvodu podpořilo skoro 60 procent hlasujících.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?