Od letectví až po práva Britů v zemích EU. Evropa se připravuje na brexit bez dohody

[© Shutterstock/ratlos]

Zbývá 23 dní do předpokládaného odchodu Británie z Unie. Jednání o již uzavřené výstupové dohodě a jejím schválení však stále pokračují, stejně tak jako příprava na potenciální brexit bez dohody.

Evropské instituce, členské státy i samotná Británie se připravují na odchod Velké Británie z EU bez dohody. Evropská komise například zahájila informační kampaň zaměřenou na podniky, které prodávají, nakupují či přepravují zboží nebo poskytují služby ve Spojeném království.

Pokud totiž Británie odejde z EU bez dojednané dohody, nebudou se na ni vztahovat unijní celní opatření, ale obecná pravidla Světové obchodní organizace (WTO). Obchod s Británií by tak doprovázela cla a na dovoz zboží do EU by se vztahovala DPH.

V případě, že Británie odejde s již dojednanou rozvodovou dohodou, nastane 30. března přechodné období. Bude trvat 21 měsíců a jeho součástí je uplatňování unijních celních pravidel.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Jak se připravují instituce EU?

Evropské instituce s hrozícím odchodem Británie bez dohody schvalují předpisy, které mají místní podniky uchránit před negativními dopady tvrdého brexitu.

Rada EU spolu s Evropským parlamentem (EP) již například schválila nařízení zajišťující základní propojení v letecké dopravě v případě brexitu bez dohody či nařízení pro zachování platnosti určitých osvědčení o bezpečnosti letectví. Další přijatá opatření mají zmírnit následky tvrdého brexitu v oblasti silniční nákladní a osobní dopravy. Nákladní automobily díky tomu budou moci bez překážek převážet zboží mezi britským ostrovem a evropským kontinentem. To samé platí pro autobusy s cestujícími. Pokračují také jednání o zabezpečení železniční dopravy.

Kromě dopravy řešily unijní instituce i přístup k systému sociálního zabezpečení, ať už pro občany členských států EU ve Spojeném království, nebo pro Brity pobývající v členských státech EU-27.

Evropská komise také oznámila, že na Brity žijící ve zbývajících 27 členských státech nebudou při krátkodobém pobytu uvaleny vízové požadavky.

Příprava na brexit bez dohody pokračuje. Londýn počítá i s nepokoji a evakuací královny

S blížícím se datem odchodu Spojeného království z EU (29. března), a s vědomím nejistoty, která panuje kolem podoby brexitu, se obě strany připravují na odchod s dohodou i bez ní. V posledních dnech v tom obě strany pokročily.

Všechna opatření jsou součástí akčního plánu, který Evropská komise vydala v prosinci loňského roku. Kromě výše zmíněných se plán týká také finančních služeb, hygienických a rostlinolékařských norem, předávání osobních údajů nebo pravidel v oblasti změny klimatu. Vedle těchto opatření Komise minulý rok vydala 88 oznámení o jednotlivých odvětvích, která mají informovat veřejnost o důsledcích brexitu bez dohody.

Jak se připravují členské státy?

Ani členské státy s přípravou na případný brexit bez dohody nezahálí. S blížícím se datem odchodu Británie z Unie řada zemí postupně přijímá (nebo již tak učinila) některá opatření pro zmírnění negativních důsledků tohoto scénáře, zejména v souvislosti s ochranou svých občanů žijících v Británii a Britů pobývajících na jejich území. V předchozích dvou měsících o tom informovalo několik zahraničních médií, například zpravodajství Euronews nebo bruselské Politico.

Samotná britská vláda již na počátku prosince loňského roku předložila policy paper, v němž potvrdila, že i v případě brexitu bez dohody bude na víc jak tři miliony unijních občanů pobývajících na území Spojeného království aplikovat „status usedlíka“, který byl navržen pro řádný brexit. Občané EU nebo jejich rodinní příslušníci tak budou mít nadále přístup ke zdravotní péči, vzdělání či sociálním benefitům a bude jim rovněž uznávána profesionální kvalifikace.

Evropané žijící v Británii i přesto masivně žádají o britské občanství. V posledních třech letech se počet těch, kteří tak učinili, zvýšil o 200 procent, z 15 145 k září roku 2015 na 43,5 tisíc k září 2018. Stejnou strategii volí i Britové, když žádají o občanství v jedné z 27 členských zemí EU, nejvíce v Německu, ve Švédsku a v Nizozemí, uvedl výše zmíněný server Politico.

Podle dnešních statistik Eurostatu byli Britové v roce 2017 třetí největší skupinou z členských států EU, kteří si požádali o občanství jiné země Unie. Dohromady jich tak učinilo 15 tisíc. Mezi lety 2016 a 2017 registroval evropský statistický úřad růst v počtech britských žádostí o občanství v unijních zemích o 127 procent.

https://twitter.com/EU_Eurostat/status/1103279061168615425

O svá občanská práva by neměli přijít ani Britové žijící ve státech EU. Británie to žádá nejen od zbývající unijní sedmadvacítky, ale i od Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska. Řada z nich už potvrdila, že Britům žijícím na jejich území budou garantována práva jako doposud. Další zase přijímají určité podmínky.

Například Britové žijící ve Francii budou mít jeden rok na získání karty pro mimounijní občany (tzv. carte de sejour) nebo povolení k pobytu. Během této doby jim budou zachována pracovní a pobytová práva, stejně tak budou moci využívat sociální výhody. Francie své závazky podmínila stejnými právy, které má Spojené království zajistit Francouzům žijícím na britském ostrově.

Takovou podmínku vyžaduje i ČR. Zde na počátku ledna česká vláda přijala návrh zákona, který osmi tisícům Britů žijících v zemi udělí na 21 měsíců výjimku z imigračního statusu. Britové žijící v Česku tak budou nadále posuzováni jako občané EU. Taková opatření ve zrychleném řízení již přijala Poslanecká sněmovna ještě v průběhu ledna. Podobnou garanci poskytlo i několik dalších zemí EU, například Dánsko, Finsko, Estonsko nebo Maďarsko.

Brexit podle Čechů uškodí Británii, Evropské unii i Česku

Dopady blížícího se brexitu nebudou pro samotnou Británii, Evropskou unii ani pro Česko pozitivní, myslí si podle průzkumu CVVM většina české veřejnosti. 55 % Čechů zároveň nechce referendum o czexitu.

V Německu zase Britové budou muset v případě brexitu bez dohody do konce června letošního roku požádat o nové dočasné povolení k pobytu. Do té doby mají právo v zemi nadále pobývat a pracovat. Registrovat se mohou již nyní.

Rakousko oznámilo, že i v případě neřízeného brexitu budou Britům žijícím na jeho území garantována jejich práva. Kromě toho, země plánuje udělit výjimku ze zákazu dvojího občanství pro svých 25 tisíc občanů žijící ve Spojeném království. Není však jasné, zda by se stejné aplikovalo i na Brity žijící v Rakousku.

Britům žijícím v Nizozemí by měl domů přijít dopis coby dočasné povolení k pobytu, aby zde mohli i nadále žít, pracovat nebo studovat. Během patnáctiměsíčního přechodného období, do 1. července 2020, pak budou muset požádat o nové povolení.

Britové žijící v Lucembursku zase budou mít v případě brexitu bez dohody rok na to, aby si požádali o povolení k pobytu. Po tomto období budou považováni za občany třetích (mimounijních) zemí, kromě těch, kteří mají druhé občanství ze zemí EU nebo EFTA, nebo ty, kteří pracují pro instituce EU či jiné mezinárodní organizace.

Polsko plánuje dát Britům rok od případného brexitu bez dohody, během něhož by se pro ně nic nezměnilo. Těm, kdo v zemi pobývají víc jak pět let bude nabídnuto permanentní povolení k pobytu včetně zachování pracovních práv. Naopak těm Britům, kteří v Polsku žijí méně než pět let bude uděleno tříleté dočasné povolení k pobytu.

Brexit bez dohody považuje Juncker za reálný, podle Londýna dochází ve vyjednávání k pokrokům

V Bruselu se dnes dál jedná o brexitu. Po premiérce Mayové se s představiteli Unie sešel také lídr opozičních labouristů Corbyn. K významnému průlomu se ovšem neschyluje.

Snad nejdelší přechodné období bude Britům dáno na Maltě. V případě brexitu bez dohody budou mít desetileté povolení k pobytu. Takovou garanci mají získat i ti, kteří se na Maltu přestěhují po brexitu, ovšem s tím, že jejich práva budou považována za ta pro příslušníky třetích zemí.

Irsko, které bude brexitem zasaženo nejvíce, přijalo přípravný balíček na potenciální odchod Británie z EU bez dohody ke konci února. Opatření mají zabezpečit přístup občanů k základním (např. zdravotnickým) službám nebo pomoci podnikům s vyrovnáním negativních důsledků.

Stejně jako členské státy se na brexit bez dohody připravují i tři země Evropského hospodářského společenství (Norsko, Island a Lichtenštejnsko), které nejsou řádnými členy EU, přestože aplikují celou řadu evropských předpisů. Dotčené země se s Británií dohodly, že i v případě brexitu bez dohody budou občanům Spojeného království zachována práva pobytu jako doposud.