Obchodní dohoda mezi EU a Británií již plně funguje, vztahy ale kalí spor o rybolovná práva

© EPA-EFE/VICKIE FLORES

V sobotu 1. května začala po čtyřměsíční provizorní platnosti řádně fungovat „štědrovečerní“ Obchodní a partnerská dohoda uzavřená mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Dohodnutá pravidla jsou tak nejen právně závazná, ale konečně i vynutitelná.

Ještě před tím, než dohodu schválili na konci dubna europoslanci, se nicméně mezi Unií a Británií začaly objevovat první neshody.

Jedna z prvních – udělení řádného diplomatického statutu Evropské unii ze strany Británie – se podařila vyřešit koncem dubna, tedy ještě před řádnou platnosti obchodní dohody. Formálně ale k dohodě mezi vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josephem Borrelem a britským ministrem zahraničí Dominicem Raabem o diplomatickém statutu pro unijního velvyslance v Londýně došlo až minulý týden.

https://twitter.com/ExtSpoxEU/status/1389978300953595904

Díky tomu unijní ambasador Joao Vale de Almeido bude moci požívat diplomatických výsad jako velvyslanci států, tedy například imunitu před zatčením a stíháním.

Hlavním argumentem Londýna pro původní neudělení tohoto statusu bylo, že Unie není národním státem, ale „pouhou“ mezinárodní organizací. V případě, že by britská vláda svou pozici nezměnila, bylo by to ve světě raritou. Delegace EU se totiž těší řádnému diplomatickému statusu ve více než 140 zemí po celém světě.

„Těší nás, že jsme společně dosáhli dohody na základě dobré vůle a pragmatismu,“ řekl Raab. „Velvyslanec bude mít status stejný jako vedoucí diplomatických misí států, včetně agrémentu a pověřovacích listin od hlavy státu,“ dodal podle ČTK.

Důvod takového obratu leží podle analytika Ondřeje Mocka ve vnitřní politické situaci Británie.

„Boris Johnson musel dovnitř země ukázat, jak tu zlou EU, která nechtěla nechat Británii odejít, potrestal. A po pár měsících, když už to v podstatě moc občanů nezajímalo nakonec udělil statut velvyslance i zástupci EU,“ uvedl pro redakci EURACTIV.cz odborník z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a Mendelovy univerzity v Brně.

Podcast: Nekončící brexit aneb co nového ve vztazích EU a Británie?

Vztahy mezi EU a Británií se řídí obchodní a partnerskou dohodou. Ta ale, zdá se, nezajistila, aby nové partnerství řádně fungovalo. Největší problém představuje tzv. severoirský protokol, který je součástí výstupové dohody. Kde je jádro problému a jak jej řešit?

Podobného názoru je i česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/EFA).

„Jsem přesvědčena o tom, že po dojednání základní podoby dohody se mnoho emocí na obou stranách uklidnilo a začalo nastavování reálných opatření a pravidel. Ta nebudou vyhovovat všem a budou mít i mnoho negativních následků, všichni si však uvědomují, že to je lepší, než několikaletá nejistota,“ vysvětlila pro redakci EURACTIV.cz.

Sama britsko-unijní obchodní dohodu spolu se svými českými pirátskými kolegy v Evropském parlamentu nepodpořila. V závěrečném hlasování se všichni tři zdrželi kvůli nedostatečné ochraně osobních údajů unijních i britských občanů, které by kvůli tomu bylo možné zneužít.

„Jelikož je pro nás toto téma zcela zásadní, bylo pro nás důležité vyjádřit se v hlasování takto. Zdržení se pro nás v tomto případě symbolizovalo konstruktivní kritiku,“ uvedla česká europoslankyně.

A je to! Europoslanci schválili drtivou většinou obchodní dohodu EU s Británií

Dle očekávání schválili členové Evropského parlamentu obchodní a partnerskou dohodu uzavřenou na Štědrý den mezi zástupci EU a Spojeným královstvím. Stalo se tak čtyři měsíce od počátku její provizorní platnosti. 

Nové požadavky Británie bez předchozího souhlasu Unie

Jiný spor mezi Londýnem a Bruselem se týká rybolovných práv unijních rybářů v britských vodách. Oblast, která byla ožehavá už v průběhu nesnadných vyjednávání po celý loňský rok, je bodem sváru i letos.

Jádrem aktuálních neshod jsou licence na lov ryb v britských vodách. Francouzští rybáři od konce dubna upozorňují na to, že britské úřady nevydaly dostatek potřebných povolení na výjezd rybářských lodí z francouzských břehů do britských vod. Z požadovaných více než 300 jich bylo uděleno 41.

Krom toho navíc Británie po unijních rybářích požaduje nová pravidla, která řádně předem neprokonzultovala s Bruselem. Mezi novými požadavky je například přesný počet dní, kdy je možné lovit ryby či s jakými nástroji.

Uvalení přídavných požadavků však porušuje novou britsko-unijní obchodní dohodu.

Europoslanci posvětili obchodní dohodu s Velkou Británií. Co obsahuje a jak funguje?

Evropský parlament schválením obchodní dohody EU s Británií završil pětiletý brexitový proces. V jakých oblastech bude EU s Velkou Británií nadále spolupracovat, a kde se naopak jejich cesty rozdělí?

Pobrexitové námořnictvo v akci

Spor se vyhrotil v posledních týdnech, kdy Francie pohrozila Británii pozastavením dodávek elektřiny přes podvodní kabely na ostrov Jersey v Lamanšském průlivu, pokud se neshody nepodaří hladce vyřešit. Krom toho se desítky francouzských lodí rozhodlo blokovat přístav Saint Helier.

Odpověď Londýna na sebe nenechala dlouho čekat. Jako reakci na postup Francie nařídil britský premiér Boris Johnson vyslat v polovině minulého týdne k ostrovu Jersey v Lamanšském průlivu dvojici vojenských hlídkových plavidel, které jsou speciálně určeny na ochranu rybolovných práv v britských vodách od počátku tohoto roku. Jejich hlavním úkolem bylo nyní „monitorovat situaci“. Informovala o tom zahraniční média.

K podobnému kroku, tedy vyslání vojenských plavidel, v průběhu jednoho dne přistoupila i Paříž. Kromě toho pohrozila, že by mohla omezit přístup britských rybářů z ostrova Jersey do francouzského přístavu Granville.

O tom, že by své výsostné vody střežilo britské námořnictvo se ostatně mluvilo už na konci loňského roku. Tehdy tento plán souvisel s nedostatečným postupem vyjednávání obchodní dohody a obavě, že se včas nestihnou dojednat přesné podmínky rybolovu ve sdílených britsko-unijních vodách. Británie proto hrozila vysláním svých lodí vybavených kulomety v případě, že by došlo k nelegálním výlovům ze strany unijních rybářů.

„Vysílání hlídacích lodí jako jakýchsi výhrůžek je samozřejmě nevídaně vyhrocené a doufám, že si obě strany brzy u jednacího stolu vyjasní, jak lze nové mechanismy z dohody uplatnit. Dohoda je obsáhlá a bezprecedentní – je normální, že bude muset dojít k několika takovým situacím, než se vše nastaví,“ myslí si pirátská europoslankyně Gregorová.

Podcast: Vítejte v brexitu: Připravte si doklady a odevzdejte svačinu

Od 1. ledna letošního roku platí provizorní dohoda o budoucích vztazích Evropské unie a Velké Británie. A nejen obchodníci už čelí dopadům rozchodu Unie a Spojeného království v praxi. Kromě nárůstu byrokracie došlo i na kuriozity. Co se konkrétně děje?

Unie by mohla využít nová reciproční práva

Spor se nicméně podařilo během jednoho dne zažehnat, protože lodě z obou stran se z místa stáhly. Vyhráno ale zatím rozhodně není.

Francie už v této souvislosti požádala Evropskou komisi o pomoc. Podle mluvčí Komise Vivian Loonelaové, kterou minulý týden citoval EURACTIV.com, je EU v „intenzivním kontaktu“ s britskou vládou, aby našla uspokojivé řešení pro obě strany. Kroky britských úřadů jsou totiž v rozporu s obchodní dohodou, řešit se ale dle unijní exekutivy mají u vyjednávacího stolu, nikoliv zbraněmi na moři.

„Žádné (přídavné) podmínky nemohou být diskriminační vůči našim rybářům,“ dodala Loonelaová.

Pokud by se Unie s Británií nedohodla mohla by využít některé z odvetných opatření, které britsko-unijní obchodní dohoda obsahuje.

„Nemyslím si, že EU teď nutně musí zasahovat. Podpořila bych takový proaktivní krok jen v případě, že by situace dlouhodobě eskalovala a obě země by byly neschopny vlastního řešení,“ dodala k nedávnému sporu Markéta Gregorová.

2020: Brexit a jednání o budoucím partnerství mezi EU a Británií

Má-li být rok 2020 označen za rok koronavirový, na unijní úrovni musí mít bezesporu ještě přívlastek brexitový. Spojené království po 47 letech de facto vystoupilo z EU k 31. lednu 2020. Po zbytek roku se však nadále řídilo unijními pravidly.

Hodnotit lze tento konflikt podle Mocka opět na podkladě britské pobrexitové politiky.

„Současné řinčení zbraní chápu jako vlastní obhajobu britské vlády dovnitř země, jako ukázku toho, že si opravdu stojí za svým a že si ‚to jen tak nenechají líbit‘,“ upřesnil analytik.

„Jsem tak přesvědčený o tom, že tyto šarvátky jsou jen hra pro voliče Borise Johnsona, a je to tak pokračování jeho více či méně populistické hry, kterou započal už před referendem,“ dodal odborník z AMO a Mendelovy univerzity.

Mocek zároveň poznamenal, že rybolov je sice citlivou otázkou v podstatě od počátku vyjednávání brexitu, z hlediska vzájemné spolupráce a obchodu je však marginální. Přesto spory kolem rybolovných záležitostí nejsou v historii Evropských společenství výjimkou, spíše naopak. Některé mezistátní spory, nejen mezi Brity a Francouzi, shrnul EURACTIV.com.

Podcast: Obchodní dohoda mezi EU a Británií začne platit řádně. Práce na „brexitu“ tím ale nekončí

Od letošního roku platila úprava obchodních vztahů mezi EU a Británií pouze provizorně a čekala na schválení europarlamentu. Ten ji schválil tento týden. Co to pro vztahy EU a Británie znamená? A o čem spolu ještě budou muset staronoví partneři jednat?

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Markéty Gregorové (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.