Novým „styčným důstojníkem“ EU pro vztahy s Británií je Slovák Šefčovič. Jaké problémy musí řešit?

© EPA-EFE/SANDER KONING

Masivní zdražení zboží i nové vyjednávací týmy. Uplynulé dva týdny opět ukázaly, co „vánoční“ dohoda mezi EU a Spojeným královstvím (UK) znamená pro běžné občany, a co naopak nikoliv. Jaké novinky v britsko-unijních vztazích vyplavaly na povrch?

Vyšší poplatky za platby kartou nebo také pobrexitový rozvoj bateriových aut od japonského výrobce Nissan. I takové mohou být důsledky nového partnerství mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Zatímco někteří tratí, jiní jsou na vzestupu. Ti první ale zatím převažují.

Děje se tak navzdory tomu, že dohoda obsahuje zmírňující opatření, například různě dlouhá přechodná období. Některá pravidla, jako například pravidlo země původu, a s tím související (bez)celní požadavky, však nejsou pro některé dost výhodná nebo nejsou ve finální dohodě do detailu propracovaná. Ceny některých potravin nebo například oblečení tak jdou v zemích EU i Británii rapidně nahoru.

Jak dlouho tyto komplikace budou trvat zatím není zcela jasné. Názory odborníků se liší. Ve hře navíc nejsou jen praktické důsledky nového partnerství, ale i přechodná období, jež předpokládá sama dohoda nebo další „tranziční“ pravidla z britské či unijní strany, která zamýšlejí zmírnit tvrdé dopady odchodu Velké Británie z jednotného trhu a celní unie.

Británie například zatím po evropských dovozcích nepožaduje mít při překračování hranic veškerou dokumentaci, některé její části mohou dodat až zpětně. Takové opatření má platit do června 2021. Na debatě o brexitu, kterou minulý týden pořádal český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP), to potvrdila ekonomická diplomatka z české ambasády v Londýně Michaela Chrtová.

Unie však kontroly zboží a s nimi související dokumentace při překračování hranic požaduje, což zdržuje dopravu a včasné dodání zboží.

Obchod mezi EU a Británií se komplikuje. Firmy narážejí na první potíže a žádají úpravu dohody

Necelý týden po shodě EU a Británie na obchodní a bezpečnostní dohodě upravující jejich budoucí vztahy čelí společnosti přepravující zboží mezi zeměmi Unie a Spojeného království prvním komplikacím.

Kromě problémů s ukončením volného pohybu zboží se začínají objevovat také komplikace s omezeným volným pohybem osob. Důvodem nejsou jen opatření souvisejících s pokračující koronavirovou pandemií, ale i nový smluvní vztah mezi EU a Velkou Británií.

Například britští celníci začali v rozporu s dohodou a dalšími pravidly požadovat po občanech zemí EU doklad o pobytu v Británii, aby ověřili, zda má daná osoba statut usedlíka či předběžného usedlíka. Jenže o tento statut je možno žádat až do konce června tohoto roku, takže někteří jím zatím nemusí vůbec disponovat. Tento požadavek navíc z žádného platného opatření nevyplývá. Informoval o tom server Politico.

V posledních dnech se rovněž objevila informace o tom, že studenti ze zemí EU, kteří vyjedou na zkušenou na britské univerzity, budou muset zaplatit více než jeden tisíc liber za přístup k britské zdravotní péči. Poplatek by měl být sice zpětně proplacen, ale taková refundace může podle britských médií trvat klidně rok a více let. Zatím ale není nic definitivně rozhodnuto. Z unijní strany se navíc začaly ozývat hlasy volající po pokračování Walesu a Skotska v evropském výměnném programu Erasmus+, z něhož se Británie jako celek rozhodla vystoupit.

Důsledky brexitu vyplouvají postupně na povrch. Dovozci se potýkají s masivní byrokracií

Téměř 14 dnů již provizorně platí dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Británií. Zatímco z počátku nebyly problémy tolik patrné, dovozci cestující přes Lamanšský průliv se čím dál tím více setkávají s tvrdou realitou zaplněnou množstvím byrokratických překážek.

Podle Ondřeje Mocka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) lze tyto komplikace vysvětlit složitostí celého procesu vystoupení z EU a nedostatečnou detailností dohody. Na ujednání podrobností totiž nezbyl čas, neboť Boris Johnson odmítl prodloužit přechodné období.

„Ukázalo se to, co se vědělo, tedy že ve smlouvě musí být popsány precizně všechny detaily. A to chce čas, který tomu UK odmítla věnovat,“ uvedl na dotaz redakce Mocek.

I přes všechny dosavadní problémy se však domnívá, že „většina věci v podstatě funguje, takže smlouvu nelze považovat za neúspěšnou“.

„Nicméně rozhodně mohla být lepší,“ poznamenal odborník.

Podcast: Vítejte v brexitu: Připravte si doklady a odevzdejte svačinu

Od 1. ledna letošního roku platí provizorní dohoda o budoucích vztazích Evropské unie a Velké Británie. A nejen obchodníci už čelí dopadům rozchodu Unie a Spojeného království v praxi. Kromě nárůstu byrokracie došlo i na kuriozity. Co se konkrétně děje?

Nové vyjednávací týmy

Rostoucí nevole nad novým vztahem EU-UK zvyšuje hlasy po znovuotevření obchodní dohody a vyjednání lepších podmínek. Některé navíc dohoda vůbec neobsahuje, a bude proto vyžadovat další rozhovory. Týká se to například služeb, zejména těch finančních.

Michel Barnier, hlavní unijní vyjednavač, se však již na přelomu roku nechal slyšet, že ve svých 70 letech, které oslavil na počátku ledna, odejde z unijní politiky a vrátí se do své domovské Francie. Hned tak to ale nakonec nebude, Evropská komise ho totiž 19. ledna, s účinností od 1. února, jmenovala poradcem pro implementaci dohody. Stane se tak pravou rukou předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové pro pobrexitové vztahy.

https://twitter.com/MamerEric/status/1351552304940539910

Další jednání za Unii však už povede někdo jiný. Tím bude slovenský eurokomisař pro inter-institucionální vztahy Maroš Šefčovič, který už s brexitem má své zkušenosti. Loni totiž předsedal společnému výboru EU-UK, který se zabývala implementací výstupové dohody z října 2019 a výraznou měrou dopomohl k doladění fungování protokolu o Severním Irsku.

Nyní bude Šefčovič předsedat Radě pro partnerství ustavené britsko-unijní obchodní dohodou, která bude přijímat závazná rozhodnutí v otázce nových vztahů EU-UK.

Díky zajištění kontinuity mezi předchozími a novými jednáními tak podle Ondřeje Mocka z AMO nelze očekávat „dramatické změny v přístupu EU k UK“.

„V EU je všechno výsledkem nějakého kompromisu, který reprezentoval Michel Barnier, a teď tuto štafetu přebírá Maroš Šefčovič. Neočekával bych, že Evropská komise najednou bude po novém ‚styčném důstojníkovi‘ chtít nějaké razantní změny,“ doplnil odborník.

Poznamenal nicméně, že se celý proces přehoupl do jiné fáze, jelikož nyní se již nebude jednat o obsahu dohody, ale spíše o jejím fungování v praxi.

Ruku v ruce s touto personální změnou se Evropská komise chystá přetransformovat svou pracovní skupinu pro vztahy se Spojeným královstvím na novou „Službu pro dohody EU-UK“. Ta by měla začít fungovat od 1. března 2021 a bude součástí generálního sekretariátu Komise. Kromě toho by měla také úzce spolupracovat s vysokým představitelem Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, kterým je v současné době Josep Borrell.

Podcast: EU a Británie se dohodly na budoucích vztazích. Co bude dál?

Evropská unie a Spojené království překonaly sporné body jednání o vzájemných budoucích vztazích a 24. prosince uzavřely dohodu. Co dohoda obsahuje, jaké bude mít dopady na Británii a Unii a co bude ještě následovat?

Ani Británie neotálela a ustavila svou novou „brexitovou hlavu“ pro tzv. misi UK v EU. V jejím čele bude Lindsay Croisdale-Appleby a na postu vystřídá Tima Barrowa.

Kdo zasedne za Británii v Radě pro partnerství, nejvyšší „instituci“ nového partnerství mezi EU a UK, zatím není zcela jasné. Podle informací serveru Politico by to mohl být Michael Gove, který podobně jako Šefčovič zasedal ve společném výboru EU-UK pro implementaci výstupové dohody.

Mezi prvními tématy vzájemné diskuse by měl být rybolov, který byl také posledním sporným bodem složitých jednání během minulého roku. Dojednat je potřeba roční kvóty na rybářské úlovky pro nadcházejícího 5,5 roku, během nichž musí být dle podmínek dohody odevzdáno postupně až 25 procent úlovků unijních rybářů v britských vodách. Postupně se tak množství ryb, které rybáři ze zemí EU vyloví u britských břehů, bude snižovat. V pondělí po videokonferenci ministrů zemědělství zemí EU a jejich unijních velvyslanců o tom informovalo zpravodajství Euronews.

Hned vzápětí by se mělo dostat podle serveru Politico také na dodržování rovnocenných pravidel (známějších pod označením level-playing-field).

EU je mezinárodní organizací nikoliv státem, tvrdí Londýn

Brexit má také diplomatickou dohru. Británie odmítla v rozporu s obvyklou praxí udělit zastoupení Evropské unie v zemi diplomatický status, unijní vyslanci budou namísto toho považováni za pracovníky běžné mezinárodní organizace. S odvoláním na vyjádření britského ministerstva zahraničí o tom ve čtvrtek 21. ledna informovala agentura DPA. Podle ní rozhodnutí vzbudilo v Bruselu otevřenou nevoli.

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítá udělit diplomatický status a s ním spojené výsady velvyslanci EU ve Spojeném království Joau Valemu de Almeidovi a dalším pracovníkům zastoupení. Zdůvodnilo to tím, že EU není svrchovaným národním státem, a tudíž jí takovýto status nepřísluší.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle serveru stanice BBC napsal dopis ministru zahraničí Dominiku Raabovi, v němž v souvislosti s postupem Londýna vyjádřil „hluboké znepokojení“. Podle Barniera je třeba počkat, jak se Londýn v této otázce definitivně rozhodne. Británie by však podle něj měla postupovat „obezřetně“.

K záležitosti se v posledních dnech pro Financial Times vyjádřil i Šefčovič, podle nějž lze odmítnutí plného diplomatického statusu pro velvyslance EU ze strany Londýna považovat za „politicky velmi důležité“.

Evropská komise podle agentury Reuters uvedla, že všech 143 unijních delegací ve světě užívá stejného diplomatického postavení jako mají zástupci států. Londýn si je toho podle ní vědom.

„Poskytnutí recipročního zacházení na základě vídeňské konvence o diplomatických vztazích je standardní praxí mezi rovnými partnery a jsme si jisti, že si tuto záležitost s našimi přáteli v Londýně můžeme uspokojivým způsobem vyjasnit,“ řekl mluvčí komise Peter Stano.

Dokud byla Británie součástí bloku, podporovala diplomatický status delegací EU v jiných zemích, dodal Stano. Nynější změnu britského postoje podle něj nic neospravedlňuje.

K tomu se na pondělní Radě ministrů zahraničí přiklonil i Borrell. Podle jeho slov není krok Británie „přátelským signálem“. Doufá proto, že se tato otázka vyjasní „uspokojivým způsobem“. V úterý jej citoval bruselský server EURACTIV.

Analýza: Co obsahuje obchodní a bezpečnostní dohoda mezi EU a Velkou Británií?

Od 1. ledna 2021 platí provizorně nový smluvní vztah mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Některé oblasti se podařilo dotáhnout do zdárného konce, jiné se budou v průběhu let dále vyvíjet a zpřesňovat. Co dohoda obsahuje?

Londýn podle BBC ve svém kroku argumentoval, že udělení diplomatického statusu pro unijní zástupce by vytvořilo precedent v očích představitelů dalších mezinárodních organizací. EU oproti tomu tvrdí, že není typickou mezinárodní organizací.

„EU, její delegace a personál, obdrží výsady a ochrany potřebné k tomu, které jim umožní efektivně vykonávat práci ve Spojeném království,“ uvedl v minulém týdnu podle Reuters mluvčí premiéra Borise Johnsona. „EU je ve skutečnosti spolkem národů, ale ne státem (…) podle vlastního práva.“

K tomuto argumentu by se přiklonil i Ondřej Mocek. Vidí za tímto krokem ale i jiné vysvětlení.

„Osobně bych se nebál za tím číst i jakýsi trest pro EU. Za mě je to tak zbytečné přilévání oleje do ohně, které nikomu ve finále nepomůže a nás v EU to může jen mrzet,“ dodal odborník.

Podobný krok jako nyní Londýn učinila před více než dvěma roky administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která ponížila diplomatický status mise EU ve Washingtonu. Komentátoři opatření hodnotili jako důkaz zhoršujících se vztahů mezi Bruselem a Washingtonem. Po silných protestech unijních představitelů bylo původní diplomatické postavení mise EU v USA po několika měsících obnoveno.