Nekonečný brexit. Jaké problémy přetrvávají v britsko-unijních vztazích?

© EPA-EFE/VICKIE FLORES

Nekonečný brexit. Tak by se dala nazvat nynější realita ve vztazích EU a Spojeného království po opuštění jednotného trhu a celní unie. Nejenže cestování či obchodní výměnu napříč Lamanšským průlivem stále komplikuje řada praktických problémů, ale zavedení nových britských opatření, která měla po vystoupení z EU v Británii nahradit ta unijní, se kvůli komplikacím odsouvá.

První týdny po odchodu Velké Británie z EU byly dramatické – od zpoždění dodávek zboží a jejich zdražování až po problémy při cestování. Později se komplikace ukázaly také v souvislosti s dodávkami vakcín proti covid-19 či uznáváním očkování. Některé nesnáze se daří na základě vyjednávání britské vlády s unijními zeměmi postupně eliminovat, zatímco jiné přetrvávají.

„Vztahy mezi EU a Velkou Británií hodnotím jako stabilizované, zejména díky uzavřené dohodě o obchodu a spolupráci. Podařilo se překonat nejistotu spojenou s plným odchodem Británie z EU, nicméně řada praktických problémů stále existuje,“ zhodnotil pobrexitové vztahy pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).

Problematické je například cestování z a do Británie, které navíc zkomplikovala pandemie koronaviru.

Británie například původně zavedla přísný karanténní režim pro unijní cestovatele, v rámci něhož nebyly uznávány unijní covidové certifikáty a byla nutná 10denní karanténa i pro očkované občany EU. Pravidla byla postupně pro řadu unijních zemí zmírněna, když Británie začala uznávat očkování vakcínami schválenými Evropskou lékovou agenturou (EMA) a upustila od karantény u očkovaných cestujících. Testování před příjezdem i po něm je však stále vyžadováno.

Každý pes, jiná ves. Vyznat se v cestovních opatřeních je stále problém, očkovaní mají výhodu

Cestování po Evropě si stále žádá pečlivé nastudování protikoronavirových podmínek, které se v jednotlivých zemích mohou dost lišit. Jedno je ale jasné – očkovaní lidé mají život o něco jednodušší.

Snazší a potenciálně levnější cestování do některých zemí EU budou mít také britští hudebníci. Ti se od počátku roku bouří proti novým vízovým pracovním podmínkám zavedeným novou obchodní a partnerskou dohodou dojednanou mezi EU a Británií na konci loňského roku, které by jim ztížilo a prodražilo evropská turné.

Celkem 19 zemí EU, včetně zemí V4, jim nakonec umožní vystupovat na jejich území bez potřebného víza či pracovního povolení. Mezi zeměmi, které budou uplatňovat benevolentnější systém, ale stále chybí například Španělsko, oblíbená britská destinace.

Nový britský vízový a imigrační systém založený na dovednostech a talentu se nyní uplatňuje i v případě Evropanů, kteří chtějí začít v Británii studovat či pracovat na delší než šestiměsíční období. Pro kratší cesty vízum potřeba není. Od října však již pro jakékoliv cestování na britské ostrovy nebude stačit pouze občanský průkaz, jako tomu bylo doposud, ale bude nutné mít pas. Během cestování po Británii už také není možné využívat výhod evropské zdravotnické kartičky.

Británie letos přitvrdila a vyhostila desítky občanů EU, píší média

Britské imigrační úřady postupují od začátku roku s větší razancí vůči občanům EU, kteří přijíždějí do země hledat práci. Evropská média informují o desítkách případů.

S brexitem skončila i unijní pravidla pro roaming, která zajišťují, že v zahraničí mají uživatelé mobilních služeb stejná práva jako doma. To už nyní neplatí pro Brity cestující do unijních zemí, byť některé společnosti zavádí mírnější režim.

„Účtování roamingových poplatků ze strany britských mobilních operátorů byl pro jejich zákazníky velký šok, mnozí nevěděli, že důvodem pro bezplatný roaming byly předpisy platné v EU,“ uvedl europoslanec Kovařík.

Možnost přihlásit se o statut usedlíka nadále trvá

Vstříc se nakonec vyšlo také evropským občanům žijícím v Británii, kteří nestihli mezní červnový termín pro přihlášení se o statut usedlíka prostřednictvím zjednodušené a zkrácené procedury. Status usedlíka po brexitu potřebují všichni Evropané pobývající na britských ostrovech alespoň pět let, aby zde mohli setrvat za stejných dosavadních podmínek i nadále. Kdo v Británii žije méně než pět let a přestěhoval se na ostrovy do konce loňského roku, ten získá status předběžného usedlíka, který se po dosažení pětileté hranice změní na řádného usedlíka. Možnost žádat o tyto statuty trvala od dubna 2019 do června 2021 s původní možností prodloužit lhůtu ještě o dalších 28 dní. Ne všichni ale tuto lhůtu stihli.

Na tlak unijních diplomatů se proto na počátku srpna britské ministerstvo vnitra rozhodlo prodloužit lhůtu pro registraci a přiznání rezidenčního statutu občanů EU o tři měsíce a garantovat po tuto dobu dočasnou ochranu práv unijním rodinám, dokud jejich žádost o pobyt v Británii nebude řádně vyřízena. Důvodů prodloužení je hned několik. Někteří například nebyli schopni záležitost vyřídit včas kvůli koronavirovým omezením.

„Oprávněným důvodem ale mohou být i jiné zdravotní komplikace, nedostatečný přístup k internetu, zanedbání ze strany opatrovníka nebo skutečnost, že se žadatel stal obětí trestného činu. Důvody jsou definovány široce a posuzují se na základě individuálních okolností. Dodatečně zažádat může i ten, kdo už má v Británii usazené příbuzné,“ upřesnil česko-britský advokát Jakub Honzík, který je předsedou Asociace pro anglické právo.

Podle vyjádření britských úřadů se však prodloužení možnosti zaregistrování týká jen menšiny Evropanů žijících v Británii – z 6 milionů přihlášek do rezidenčního režimu, včetně více než 60 tisíc od českých občanů, bylo k srpnu podle serveru Politico vyřízeno 5,1 milionu.

Pět let od referenda o brexitu: Británie je v otázce členství v EU stále rozdělená

Před pěti lety voliči v Británii nasměrovali svou zemi na cestu z EU, která vyvrcholila formálním vystoupením z bloku na konci loňského ledna. Nový průzkum naznačuje, že nálady v britské společnosti se přes veškeré zvraty a kontroverze příliš nezměnily.

Obchod s Británií bude i nadále složitý

Co se naopak zatím zvrátit nepodařilo, jsou dlouhodobější dopady zejména obchodního charakteru, jako například ztráta britského statutu coby brány do Evropy pro import výrobků ze zámoří. Vyplývá to z vyjádření leteckých nákladních společností, o kterých psalo zpravodajství Euronews.

Důvodem jsou zvláště nově zavedená nezbytná povolení pro přístup na britský či unijní trh, která zpomalují ještě do loňského roku relativně hladkou obchodní výměnu.

Administrativní zátěž přibyla také evropským firmám. Ty se od počátku roku potýkají s problémy v logistice, s frontami na hranicích a dalšími novými procedurami. Ruku v ruce s tím se prodlužuje čas dodávek a rostou i ceny.

„To jsou ale všechno technické potíže, se kterými se nakonec obchod vyrovná, i když za cenu zvýšených nákladů. To znamená, že obchod nebude tak plynulý, firmy stráví hodně času vyplňováním dokumentů, celních deklarací a musejí také počítat s namátkovými kontrolami. Bude je to stát jak více času, tak více peněz,“ upřesnil pro EURACTIV.cz Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR).

Nejvíce problémů podle něj mají podniky s celním řízením či pravidly původu výrobků, které opravňují bezcelní dovoz výrobků při splnění unijních pravidel.

„Podniky zaznamenaly komplikace například v logistice, při návratu prázdných obalů a nástrojů sloužících k přepravě výrobků. Firmy měly i potíže s návratem reklamovaného zboží zpět do EU,“ vyjmenoval Špicar.

Obchodní výměna mezi Británií a EU se přizpůsobuje novým pobrexitovým podmínkám

Obchod mezi Británií a Evropskou unií se po lednovém propadu způsobeném novými pravidly obchodu v únoru zotavil.

Do budoucna bude podle Špicara ještě více problematická rozdílná regulatorika, standardy, uznávání certifikací a homologací (tj. ověření vlastnosti určitého výrobku z hlediska přípustnosti k jeho použití, pozn. red.) mezi EU a Británií, která bude zavádět svá vlastní pravidla.

„To bude pro exportéry obrovský problém. Na obou stranách. U většiny výrobků zatím Velká Británie uznává evropskou certifikaci ‚CE‘, ale již brzy budou muset výrobci přejít na britskou certifikaci ‚UKCA‘,“ dodal zástupce SP ČR.

Britská certifikace platí od počátku roku, paralelně s ní je však nadále možné využívat i tu evropskou. To se mělo změnit od počátku roku 2022, kdy měly být na britský trh vpuštěny jen výrobky s místní certifikací. Kvůli dosavadním komplikacím v obchodní výměně, s nimiž se firmy potýkají nejen v důsledku brexitu, ale také v důsledku pandemie, se britská vláda nedávno rozhodla tento termín prodloužit a požadovat náhradu certifikací až od počátku roku 2023. Toto osvědčení zajišťuje, že výrobky různého druhu, včetně elektroniky či stavebního materiálu, splňují vysoké standardy bezpečnosti.

Jedná se tak o další posunutí termínu, který si pro změny v různých oblastech po brexitu stanovila sama britská vláda.

Podcast: Obchodní dohoda mezi EU a Británií začne platit řádně. Práce na „brexitu“ tím ale nekončí

Od letošního roku platila úprava obchodních vztahů mezi EU a Británií pouze provizorně a čekala na schválení europarlamentu. Ten ji schválil tento týden. Co to pro vztahy EU a Británie znamená? A o čem spolu ještě budou muset staronoví partneři jednat?

„V obecném pohledu lze říci, že brexit způsobil celý komplex problémů a překážek, které negativně dopadají na firmy a občany z obou stran. Naši občané ve Velké Británii řeší starosti s registrací a jejich právním statusem. Studentům se zdražilo školné na britských univerzitách a dopravci se musí vypořádat s množstvím administrativy při cestě na ostrovy. Z mého pohledu je zřejmé, že brexit nebyl přínosem pro britskou ekonomiku ani pro Brity samotné, spíše naopak,“ zhodnotil komplexnost pobrexitových důsledků Kovařík.

Nejen praktické, ale i politické komplikace

Neshody nadále panují také v právní a politické rovině, zvláště kolem dlouhodobě kontroverzního protokolu o režimu mezi Irskem a Severním Irskem, jehož rozřešení skončilo na mrtvém bodě. Obě strany si nyní dávají čas na rozmyšlenou dalšího postupu.

„Vzhledem k citlivým okolnostem v Severním Irsku, zejména ke komplexnosti tamního politického urovnání, je potřeba postupovat s velkou opatrností, aby nehrozilo případné zvyšování napětí. Brexit sám o sobě na Spojené království dopadá negativně, a zejména pak na Severní Irsko, které je jedinou částí, která sdílí pozemní hranici s EU,“ uvedl k aktuální patové situaci Ondřej Kovařík.

Ze strany EU podle něj není nyní důvod protokol opětovně projednávat. Británie se však nyní o to bude snažit.

„Stojí za zmínku, že severoirské shromáždění má možnost každé čtyři roky hlasovat o tom, zda i nadále fungovat podle sjednaného protokolu, nebo se vyjádřit proti němu. To dává lidem v Severním Irsku hlas při rozhodování, zda jsou pro ně protokol a pravidla, která nastavuje, přijatelné, a podle mého názoru je toto dobrý kompromis,“ připomenul český europoslanec.

Navzdory všem těmto nesnázím se však vazby EU s Británií zatím zcela nezpřetrhaly. Důkazem toho jsou finance, které nadále proudí ze strukturálních fondů EU na britské projekty, zvláště ty související s obnovou po pandemii. Kvůli tomu tak například nadále musí britská města vyvěšovat vlajku EU, což může být pro některé z nich po brexitu frustrující. O pobrexitové kuriozitě informovala v červenci ČTK s odkazem na deník Independent.

Obchodní dohoda mezi EU a Británií již plně funguje, vztahy ale kalí spor o rybolovná práva

V sobotu 1. května začala po čtyřměsíční provizorní platnosti řádně fungovat „štědrovečerní“ Obchodní a partnerská dohoda uzavřená mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Dohodnutá pravidla jsou tak nejen právně závazná, ale konečně i vynutitelná.

 

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.