Nekonečný brexit: Britský parlament podruhé zamítl dohodu o odchodu Británie z EU

[© Shutterstock/Matt Gibson]

Ani na podruhé neprošla britským parlamentem dva roky vyjednávaná rozvodová dohoda. Další hlasování, tentokrát o odchodu bez dohody, je naplánováno na zítra. EU prý udělala maximum. Čeští europoslanci mluví o chaosu kolem brexitu.

Dolní sněmovna britského parlamentu i při druhém hlasování odmítla dohodu o odchodu Spojeného království z Evropské unie, kterou s Bruselem vyjednala premiérka Theresa Mayová. Dohodu, ke které Mayová v pondělí dojednala doplňky kvůli takzvané irské pojistce, dnes večer podpořilo jen 242 zákonodárců, proti se jich postavilo 391.

Poprvé poslanci Dolní sněmovny hlasovali o brexitové dohodě v polovině ledna. Tehdy ji podpořilo 202 poslanců a odmítlo 432, a britská vláda tak utrpěla historicky největší porážku v parlamentu.

Tentokrát dohodu podpořilo 235 členů vládní Konzervativní strany a čtyři nezávislí, k nimž se přidali také tři rebelové z Labouristické strany. Proti dohodě hlasovalo 238 labouristů, 75 konzervativců, 35 poslanců Skotské národní strany (SNP), 11 Liberálních demokratů, 11 členů Nezávislé skupiny, deset poslanců severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), šest nezávislých, čtyři zákonodárci velšské strany Plaid Cymru a jeden zástupce Zelených. Rozdíl mezi příznivci a odpůrci dohody tak činil 149 hlasů.

Mezi vládními konzervativci, kteří se postavili proti dohodě, byli například zastánci tvrdého brexitu Iain Duncan Smith a Jacob Rees-Mogg či bývalí ministři vlády premiérky Mayové Boris Johnson, Esther McVeyová a Dominic Raab. Bývalý ministr pro brexit David Davis překvapivě – na rozdíl od svého nástupce ve funkci Raaba – dohodu podpořil.

Mayová parlamentu předložila smlouvu o odchodu z EU a politickou deklaraci, na jejichž textu se po pondělním nočním jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem nic nezměnilo. Názor poslanců chtěla změnit pomocí tří nových textů – právně závazného nástroje vztahujícího se k brexitové dohodě, společného prohlášení připojeného k politické deklaraci o budoucích vztazích s EU, a za třetí jednostranného prohlášení Británie. Všechny tři dodatky směřovaly k ujištění, že takzvaná irská pojistka, která je sporným bodem od počátku vyjednávání odchodu Británie z Unie, bude skutečně dočasná, nikoliv na neomezenou dobu.

Zítra se hlasuje o odchodu bez dohody, pozítří o odkladu

Britská premiérka Theresa Mayová po dnešním odmítnutí brexitové dohody parlamentem předloží ve středu poslancům návrh opustit Evropskou unii bez dohody. Prohlásila, že pokud se parlament rozhodne pro toto řešení, vláda je připravena ho naplnit.

V projevu bezprostředně po oznámení výsledku hlasování poslanců, kteří její návrh brexitové dohody již podruhé odmítli, řekla, že odmítavého postoje parlamentu hluboce lituje. Nadále je přesvědčena, že odchod s dohodou by byl nejlepším možným řešením.

Nyní chce Mayová od parlamentu vědět, co přesně žádá, zda to je odchod bez dohody, odvolání rozhodnutí odejít z EU, prodloužení vyjednávací lhůty, nebo vypsání nového referenda. Upozornila, že pokud se parlament rozhodne pro prodloužení vyjednávací lhůty, bude EU chtít vědět, jak přesně Londýn hodlá čas navíc využít.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

Ke středečnímu hlasování nedá vláda podle premiérky konzervativním poslancům žádné pokyny, každý tedy bude moci hlasovat podle svých preferencí. Doplnila, že cítí potřebu naplnit výsledek referenda z června 2016, ve kterém se Britové rozhodli Unii opustit, zároveň ale chápe důležitost z bloku odejít s dohodou.

Analytici očekávají, že poslanci odchod bez dohody odmítnou. Ostatně tzv. „no-deal brexit“ už britský parlament dříve zamítl. Pokud se tak skutečně stane, bude parlament ve čtvrtek hlasovat o odkladu brexitu. Tim Shipman z The Sunday Times na twitteru napsal, že podle jeho informací bude Mayová hlasovat proti odchodu bez dohody, což znamená, že podpoří odklad.

Spekuluje se, že Spojené království by EU v případě schválení odkladu opustilo zřejmě v červnu, neboť v červenci poprvé zasedne v novém složení Evropský parlament. Pokud by Británie byla ještě v tu dobu členskou zemí Unie, musela by se podle právníků účastnit květnových eurovoleb.

Čas získaný odkladem brexitu by Londýn mohl využít k dosažení jiné dohody s EU, případně k odvolání odluky či vypsání nového referenda.

Nové parlamentní volby? Nebo další referendum?

Po dnešním hlasování prohlásil lídr opozice Jeremy Corbyn, že dohoda o odchodu Británie z EU je zjevně mrtvá. Skotská národní strana (SNP) vyzvala k uspořádání druhého referenda, severoirská Demokratická unionistická strana (DUP) varovala před vyloučením brexitu bez dohody.

Předseda labouristů avizoval, že hodlá opět předložit Dolní sněmovně k hlasování brexitový návrh své strany, který je podle něj alternativou, jež by mohla v parlamentu najít podporu většiny. Obsahem labouristického návrhu je podle něj „vyjednaná celní unie, přístup na trh a ochrana práv“.

Britská vláda si dopisuje s opozicí. Co požaduje Corbyn a jak na to Mayová reaguje?

S blížím se odchodem Británie z Unie šéfka konzervativců i lídr opozičních labouristů zřejmě do jisté míry ustupují ze svých tvrdých pozic. V posledním týdnu si mezi sebou vyměnili dopisy o svých představách brexitu. EU stojí na straně labouristů. 

Corbyn zároveň vyzval, aby byl vyloučen odchod Británie z EU bez dohody, o kterém by se mělo hlasovat zítra. Mayová podle předsedy labouristů „moc dobře ví“, jaké škody by neřízený brexit napáchal. „Je čas na parlamentní volby,“ dodal Corbyn.

Zpravodajská stanice BBC upozornila, že v celém Corbynově projevu nezazněla ani zmínka o druhém referendu. Podporu konání dalšího lidového hlasování předseda labouristů přitom oznámil po dlouhém váhání na konci února.

Předseda frakce opoziční Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford vyzval Mayovou, aby vyloučila odchod Británie z EU bez dohody a požádala o odložení termínu brexitu, aby se mohlo uspořádat další referendum. „Máme zodpovědnost ukončit tuto nejistotu,“ řekl Blackford.

Předseda opozičních Liberálních demokratů Vince Cable v reakci na odmítnutí dohody vznesl otázku, zda od americké války za nezávislost vládl Británii nějaký premiér, který by byl dvakrát za sebou poražen a přesto dál prosazoval stejnou politiku.

Podle Nigela Doddse je nejlepším způsobem, jak přece jen nakonec dosáhnout s EU dohody, udržovat stále na stole „hrozbu“ brexitu bez dohody. Dodds je předsedou sněmovní frakce severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která podporuje menšinovou vládu premiérky Mayové, ale v dnešním hlasování se opět postavila proti její brexitové dohodě.

K výsledku hlasování se vyjádřil také starosta Londýna Sadiq Khan, jehož město v referendu v roce 2016 hlasovalo proti odchodu Británie z EU. Porážku Mayové přivítal. „Premiérka musí dát naše město a naši zemi na první místo a stáhnout článek 50,“ uvedl s odkazem na článek Smlouvy o EU, jehož aktivací před dvěma lety začala jednání o brexitu. „Je načase dát britskému lidu konečné slovo k brexitu,“ dodal Khan.

Unie je výsledkem hlasování zklamána

Evropská unie ze své strany udělala vše, co bylo možné k uzavření dohody mezi EU a Londýnem o spořádaném britském odchodu z bloku. Krátce po dnešním hlasování britské sněmovny to sdělil mluvčí šéfa Evropské rady Donalda Tuska.

„Litujeme výsledku večerního hlasování a jsme zklamáni, že britská vláda nebyla schopna zajistit většinu pro dohodu o vystoupení, odsouhlasenou oběma stranami v listopadu,“ napsal v prohlášení pro média Tuskův mluvčí Preben Aaman. Po několikanásobných dodatečných zárukách z evropské strany je podle něj těžké vidět, co víc by bylo možné z unijní strany udělat.

„Pokud existuje řešení stávajícího patu, může být nalezeno jen v Londýně,“ uvedl Aaman.

Pád rok a půl dojednávané smlouvy jen 17 dní před 29. březnem, kdy by měla Británie Unii opustit, podle něj výrazně zvýšil pravděpodobnost brexitu, který nebude upraven žádnou smlouvou. Aaman v prohlášení ujistil, že Unie bude dál pokračovat v přípravách na takovou možnost a její negativní důsledky. „Budeme připraveni, pokud takový scénář nastane,“ uvedl.

Tuskův mluvčí v prohlášení zdůraznil, že Unie za textem smlouvy dál stojí a to včetně právě pojistky, která má v případě potřeby zajistit neexistenci standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Připomněl, stejně jako o tom Londýn opakovaně ujišťovali vrcholní představitelé EU, že pojistka měla sloužit k zajištění integrity jednotného trhu jen a dokud nebude nalezeno jiné alternativní řešení.

EU nadále ujišťuje, že irská pojistka bude dočasná. Britští poslanci by jinak rozvodovou dohodu nepodpořili

Evropská unie je připravena Británii poskytnout další záruky o tom, že takzvaná irská pojistka v brexitové dohodě je zamýšlena pouze jako dočasné opatření. Někteří britští poslanci připustili, že při řádném mechanismu pro dočasnost pojistky „rozvodovou dohodu“ podpoří.

Tuskův mluvčí doplnil, že pokud britská strana předloží zdůvodněnou žádost o prodloužení dvouletého období na vyjednávání, které končí 29. března, sedmadvacet ostatních zemí EU žádost posoudí a jednomyslně rozhodne. „EU27 bude očekávat věrohodné zdůvodnění možného prodloužení a jeho délky,“ uvedl.

V narážce na volby do europarlamentu na konci května, kdy se už s Británií nepočítá, mluvčí Aaman zdůraznil v této souvislosti potřebu zachování hladkého fungování unijních institucí.

Co znamená odklad brexitu pro volby do Evropského parlamentu?

Pokud se odložení termín brexitu, Británie se bude muset zúčastnit květnových voleb do Evropského parlamentu, jinak jí hrozí žaloba před Soudním dvorem EU. Diplomaté EU se obávají, že Britové do Štrasburku pošlou 73 Nigelů Faragů.

I hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier následně na twitteru připomenul, že Unie udělala vše pro to, aby dohoda byla schválena. Nyní je podle něj ještě důležitější připravovat se na odchod Británie bez dohody.

Co na dnešní hlasování čeští europoslanci?

Druhé hlasování britských poslanců o brexitové dohodě sledovali dnes večer i čeští členové Evropského parlamentu (EP), kteří po další masivní porážce premiérky Mayové hovoří o chaosu a selhání předsedkyně britské vlády.

„Chaos brexitu bohužel po dnešním druhém odmítnutí dohody o podmínkách odchodu v britském parlamentu pokračuje. Nedovolme nikdy něco podobného v naší zemi,“ napsal na twitter další z českých europoslanců Jiří Pospíšil (TOP09).

„Výsledek se dal předpokládat. Theresa Mayová by měla odstoupit a uvolnit místo někomu, kdo situaci bude schopen řešit. Ze strany EU je pak možné uvažovat o odkladu. Brexit bez dohody, ke kterému se jinak řítíme, by poškodil všechny,“ uvedl v reakci zaslané ČTK Pavel Poc (ČSSD).

Tvrdý brexit může snížit vývoz českých automobilek do Británie o deset procent

Odchod Spojeného království z EU bez dohody by mohl mít značný dopad na české automobilky. Přípravy na nejhorší jsou proto v plném proudu.

Luděk Niedermayer (TOP09) má za to, že neřízený britský odchod by byl „cestou k velkému chaosu“, přestože EU pracuje na opatřeních pro zmírnění jeho dopadů. Odklad brexitu pak podle Niedermayera otevírá mnoho zcela odlišných možností. V rozhovoru s ČTK před hlasováním v britské Dolní sněmovně konstatoval, že situace je zcela nevyzpytatelná. „Na to jak vážná je to věc, tak je tam příliš mnoho politiky, málo odpovědnosti a málo racionality,“ dodal.

Jeho kolega z nejsilnější europarlamentní frakce Evropské lidové strany  Pavel Svoboda (KDU-ČSL) v reakci na dnešní hlasování uvedl, že Britové předvádějí pouhé politikaření, které nemá s hledáním společného dobra či s britskými zájmy nic společného. Ve stejném duchu se podle něj ponesou i hlasování v nejbližších dnech. „Jediné, o čem britský parlament ještě nehlasoval, je zrušení celého brexitu – možná by to měl zkusit,“ dodává.

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) považuje za „otázku dne“ to, zda je Česko připraveno na variantu britského odchodu z Unie bez dohody. Na tento scénář se Česko, podobně jako další členské země EU, připravuje již několik měsíců. Schválen už je například zákon, který by zajistil zachování práv Britů žijících v ČR do konce příštího roku.

Výsledek se dal čekat

Již před samotným večerním hlasováním se očekávalo, že navzdory doplňkům k brexitové dohodě, které na poslední chvíli v pondělí dohodla premiérka Mayová s předsedou Evropské komise, ji v parlamentu stihne další porážka.

Nesouhlas s dohodou vyslovil nejen šéf opozičních labouristů Corbyn, ale také severoirští unionisté podporující vládu a euroskeptičtí poslanci premiérčiných konzervativců. Mayová před večerním klíčovým hlasováním poslancům řekla, že si musí vybrat mezi její dohodou, brexitem bez dohody, nebo žádným brexitem.

Podle právní analýzy včerejších dodatků k brexitové dohodě, kterou přes den očekával tisk, vláda i poslanci od generálního prokurátora Geoffreyho Coxe, nadále trvá právní riziko, že kvůli případnému uplatnění irské pojistky Británie i po odchodu z EU uvázne v unijních strukturách na neomezenou dobu. Právě to některým euroskeptickým poslancům vadí. Samotný text doplňku se nicméně podle Coxe dá považovat za právně závazný, o čemž se po včerejším jednání premiérky ve Štrasburku spekulovalo.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?