Mimořádný summit: Unie podporuje odklad brexitu. Otázkou zůstává, jak dlouhý by měl odklad být

[© Shutterstock/Raggedstone]

Dnes se sejdou premiéři a prezidenti zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu, jehož hlavním tématem bude odchod Británie z Unie. Jaké jsou návrhy a jaká očekávání?

Ve snaze vyhnout se odchodu Británie z Evropské unie bez dohody, který opět hrozí již tento pátek, se včera britská premiérka Theresa Mayová setkala s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Žádné konkrétní informace ze schůzek ale zveřejněny nebyly.

Do Berlína a Paříže vyrazila Mayová den před mimořádným summitem EU, na kterém chce EU27 přimět k souhlasu s dalším odkladem brexitu. V pondělí premiérka telefonicky jednala také s nizozemským kolegou Markem Ruttem. Rutte v souvislosti s nadcházejícím mimořádným summitem EU řekl, že členské země si nadále přejí spořádaný odchod Británie.

Očekává se, že lídři členských zemí s největší pravděpodobností vyhoví nové žádosti Británie o odklad jejího odchodu z evropského bloku. Až přímo na večerním mimořádném summitu v Bruselu ale rozhodnou o tom, jak dlouhý čas Londýn dostane a jaké přesné podmínky si k tomu sedmadvacítka stanoví.

Zástupci vlád evropské sedmadvacítky se včera v Lucemburku shodli, že brexit bez dohody by byl nejhorší variantou. Plán, který na summitu Mayová předloží, musí být ale podle nich jasný a musí mít na britské straně jednoznačnou politickou podporu.

Z dosavadních diskusí se zdá zřejmé, že země EU se chtějí vyhnout neřízenému odchodu Británie už tento pátek a za klíčové pokládají další udržení svého jednotného postoje. Britská premiérka Mayová, které se v parlamentu zatím stále nepodařilo prosadit s EU dojednaný text upravující podmínky brexitu, nyní požádala o prodloužení už podruhé. Je ale jen velmi málo pravděpodobné, že summit akceptuje datum 30. června, které opět navrhla minulý týden.

Co lze očekávat od dnešního summitu?

Podle dokumentu s předběžnými závěry summitu umožní sedmadvacítka odklad britského odchodu z EU „jen na nezbytně nutnou dobu“ a rozhodně ne déle než do zatím nedomluveného konkrétního data. Šéf summitů EU Donald Tusk včera uvedl, že odklad by měl být nejvýše roční.

Předseda vrcholných schůzek přišel s konceptem ročního odkladu do 30. března s tím, že Británie bude moci odejít i dříve, pokud tamní parlament odsouhlasí už třikrát odmítnutou dohodu o spořádaném odchodu z EU. V tom případě by Británie opustila Unii k prvnímu dni následujícího měsíce. Jedná se o tzv. „pružný“ odklad, pro který se v zahraničních médiích vžil název „flextension“, neboli flexible extension. Pokud by ale Británie byla členskou zemí EU k 22. květnu a neuspořádala by evropské volby, odešla by následně z EU k 1. červnu.

Odklad brexitu totiž podle dokumentu, do kterého měla ČTK možnost nahlédnout, nesmí „podkopat standardní fungování evropských institucí“. Vše ale bude rozhodnuto až na dnešním summitu. Zatím stále platí, že Británie by měla EU opustit tento pátek.

Diplomaté zmiňují i návrhy počítající s kratším obdobím, třeba do konce letošního roku, ale i pouhých několik měsíců. Podmínkou pro souhlas s odkladem je pro řadu států EU také to, aby Mayová představila věrohodný – a politickou většinou v zemi podporovaný – plán toho, jak hodlá Británie dál postupovat.

Šéfové států a vlád 27 zemí evropského bloku také opět zopakují, že není možné otevřít samotný text dohody, která upravuje základní okolnosti brexitu, jako je finanční vyrovnání, práva občanů či režim na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Dohoda také zavádí přechodné období, v němž mají obě strany jednat o budoucích vztazích.

O budoucnosti bude možné jednat právě až v přechodném období, kdy už Británie nebude členskou zemí, v řadě ohledů se ale pro firmy ani občany nic nezmění. Ohledně podoby budoucích vztahů by měl dát summit najevo, že EU27 je připravena – pokud se vyvine pozice britské strany – upravit text už domluvené politické deklarace, která popisuje, jak si obě strany společně budoucnost představují.

Navržený text závěrů středečního summitu také připomíná britský závazek jednat v „tomto jedinečném období“ konstruktivně, odpovědně a v duchu upřímné spolupráce. Británie by se proto měla zdržet jakýchkoliv kroků, které by mohly ohrozit cíle Unie.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Jaké jsou vize pro odklad brexitu?

Podle šéfa vyjednávacího týmu EU Michela Barniera by délka odkladu měla záviset na tom, k čemu přesně bude chtít Mayová dodatečný čas využít. Barnier doufá, že aktuální jednání britské vlády s opozičními labouristy by mohlo poprvé za dlouhé měsíce umožnit vznik dostatečně široké většiny v britském parlamentu, která by mohla domluvený postup podpořit.

Mezistranické rozhovory ale byly zatím bezvýsledné. Labouristé včera večer oznámili, že ze strany britské vlády zatím „nezaznamenali jasný posun“. Jednání mají pokračovat ve čtvrtek.

Zástupce rumunského předsednictví EU včera s odkazem na spekulace v Británii odmítl, že by jakýkoli další postup mohl předpokládat znovuotevření už dojednaného textu brexitové dohody. Naopak na žádost o změny v politické deklaraci o budoucích vztazích Británie s EU po brexitu, která je připojena k rozvodové dohodě, je podle Barniera Unie připravena reagovat pružně a rychle.

„Politická deklarace umožňuje široké možnosti včetně celní unie. A my jsme připraveni ji ještě více vyjasnit, pokud to pomůže. A to můžeme udělat extrémně rychle,“ řekl Barnier na pondělní tiskové konferenci s irským premiérem Leem Varadkarem.

Server Independent nedávno citoval jednoho ze členů britské vlády, podle něhož nejpravděpodobnějším vyústěním jednání mezi vládními konzervativci a opozičními labouristy je právě závazek, že Británie bude s EU v trvalé celní unii.

Barnier nastínil tři důvody, kvůli kterým by EU souhlasila s dalším odkladem brexitu

Britský parlament se chystá na opětovné převzetí kontroly nad brexitem, aby odvrátil případný odchod země z Unie bez vyjednané dohody. EU se přesto na tento scénář ustavičně připravuje. 

Varadkar novinářům sdělil, že Irsko je otevřené odkladu brexitu, neboť si přeje hladkou rozluku. Dodal, že země se vzhledem k nejistotě na možnost britského odchodu bez dohody připravuje.

Pokud britské politické rozhovory povedou k souhlasu s celní unií, bude s tím EU podle Barniera spokojená. Dodal ale, že EU stojí plně za Irskem a že v případě neřízeného brexitu nebude EU bez vyřešení režimu na irské hranici a otázky práv občanů s Londýnem o budoucích obchodních vztazích vůbec jednat.

Podle listu The Guardian tak Barnier nyní zcela jasně řekl, že Británie v případě odchodu bez dohody nakonec stejně bude muset nějaké rozvodové ujednání s EU uzavřít, aby se sporné otázky vyřešily. Někteří zastánci britského odchodu z EU si nicméně myslí, že pro Londýn by bylo přijatelné s EU trvale obchodovat na základě ujednání Světové obchodní organizace (WTO).

https://www.facebook.com/Jsem.Evropan/posts/2091666490974395

Český premiér Andrej Babiš před mimořádným summitem EU označil Británii za velkého spojence. „A pokud by to dopadlo předčasnými volbami a druhým referendem, aby zůstali (v EU), byl by to ideální stav,“ dodal podle tiskové zprávy svého úřadu.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier považuje za nejpravděpodobnější, že se lídři zemí Evropské unie dohodnou na dalším odkladu termínu brexitu. Řekl to včera zahraničním novinářům v Berlíně. Bývalý šéf německé diplomacie ale zároveň poznamenal, že takový krok může u řady unijních občanů vést k pocitu, že se nic nehýbe dopředu.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

Největším oříškem na cestě k odkladu odchodu Británie z Unie bude, zdá se, Francie. Macron totiž před několika dny prohlásil, že EU nemůže být trvale rukojmím politické krize ve Spojeném království. Londýn vyzval, aby konečně přišel s nějakým plánem, nebo jej na konci týdne čeká odchod z EU bez dohody.

Nejmenovaný činitel Elysejského paláce ale už včera odpoledne před plánovanou schůzkou Mayové s Macronem řekl agentuře Reuters, že Francie se nestaví proti odkladu, nicméně rok, o němž se v této souvislosti mluví, považuje za příliš dlouhý. Dodal, že v případě dlouhého odkladu by byly potřeba „velmi silné záruky“, že se Británie jako vystupující stát nebude podílet na klíčových rozhodnutích o budoucnosti EU, jako je například volba nového šéfa Evropské komise nebo rozpočet.

Summit by tak mohl žádat záruky, že Británie coby „země na odchodu“ se bude vůči Unii chovat „konstruktivně a odpovědně“ a v duchu upřímné spolupráce. Delší odklad brexitu totiž znamená vyřešení také takových otázek, jako je britský člen budoucí Evropské komise či účast britské premiérky na summitech EU, které rozhodují konsensuálně.

Mayová včera podle informací Downing Street Macrona ujistila, že její vláda dělá vše pro to, aby se vyhnula účasti Británie v evropských volbách.

The Capitals: Podpoří členské země odklad brexitu?

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Na délce prodloužení odchodu Británie z Unie se neshodnou ani odborníci. Think tank Europeum včera představil argumenty pro krátký a dlouhý odklad brexitu.

Podle ředitele Institutu pro evropskou politiku Vladimíra Bartovice by dlouhý odklad umožnil Unii zaměřit se na aktuální otázky, jako jsou volby do Evropského parlamentu a následné formování institucí EU. Odložení odchodu by navíc dalo Británii čas na promyšlení způsobu vystoupení a formy budoucích vztahů s Unií. Během tohoto času by se také podle něj mohly  v Británii konat volby či referendum.

Christian Kvorning Lassen, ředitel výzkumu v think tanku Europeum,zase nevěří, že po třech letech od osudného referenda, kdy britská vláda nebyla schopná řádně vyjednat odchod své země z Unie, by se v britské politice během delšího času něco změnilo. Delší odklad také podle něj naruší volby do Evropského parlamentu a omezí schopnost EU řešit současné otázky, jako je klimatická změna, migrace či porušování vlády práva.

Nechtěný brexit bez dohody

Odejít z EU bez dohody 12. dubna nechce ani britský parlament. Obě komory v pondělí večer schválily návrh zákona, který tento krok vylučuje. Zákon se spíše symbolickou hodnotou dává poslancům možnost zavázat Mayovou, aby vyjednala odklad brexitu, pokud by v pátek hrozilo Británii neřízené opuštění EU.

Právě kvůli této normě se včera poslanci museli vyslovit i k žádosti Mayové o odklad. Dolní sněmovna sice tento postup odsouhlasila, ale jen díky podpoře opozičních labouristů. Naopak tvrdí podporovatelé brexitu z řad konzervativců hlasovali proti. Pro návrh se vyslovilo 420 hlasů, proti bylo 110. Britský tisk proto psal o „prohlubující se válce mezi toryi“. Předseda Dolní sněmovny John Bercow do včerejšího hlasování nevybral žádné pozměňovací návrhy, přestože poslanci přišli se dvěma dodatky.

V Británii se včera objevila řada spekulací ve vztahu k dalšímu vývoji na cestě k brexitu. Informaci listu The Telegraph, že Mayová uvažuje o tom, že by nechala poslance hlasovat o vypsání druhého referenda o brexitu, včera popřel ministr spravedlnosti David Gauke. Mluvčí vlády následně popřel i to, že by existovala možnost, že by se znovu otevřela brexitová dohoda, kterou loni uzavřela Mayová s Bruselem.

Británie i EU se připravují na brexit bez dohody. Ani jedna strana si však takový scénář nepřeje

Britští poslanci schválili zákon o vyloučení brexitu bez dohody, vláda jedná s opozicí a EU stanovuje podmínky pro další případný odklad.