Mayová odchází. Kdo může být dalším brexitovým premiérem?

[© European Union, 2017]

Po třech neúspěšných pokusech prosadit dohodu o odchodu Británie z Unie, po několikatýdenní snaze dojednat kompromis s opozicí a pod tíhou kritiky z řad vlastní strany, se premiérka Mayová po téměř třech letech vzdává svého úřadu. Na její místo se hlásí skoro tucet zájemců.

S hrdostí i se slzami v očích oznámila britská premiérka Theresa Mayová před 14 dny, jen pár dní po volbách do Evropského parlamentu, před svým sídlem v Downing Street, že 7. června opustí křeslo vůdce britských konzervativců. V čele vlády zůstane do doby, než bude vybrán nový premiér.

O vedení konzervativců i řízení odchodu Británie z Unie z pozice britského premiéra se nyní uchází již jedenáct osob. Do úterý jich přitom bylo ještě o dva více.

Mezi adepty na nejvyšší konzervativní post jsou jak bývalí členové britské vlády, kteří se s premiérkou rozešli kvůli neshodám ohledně brexitu, tak i současní ministři, ale také zastánci tvrdého brexitu, dalšího referenda nebo zcela nového ujednání rozvodové dohody s Unií. Aby se stali oficiálními kandidáty, musí do pondělí odevzdat svou přihlášku spolu s deklarovanou podporou od alespoň 8 současných poslanců.

Britská premiérka Theresa Mayová končí, zatím jen v čele strany

Premiérka Theresa Mayová 7. června skončí jako vůdkyně britských konzervativců. Oznámila to dnes po schůzce s šéfem parlamentního výboru konzervativních poslanců Grahamem Bradym. V čele vlády zůstane, dokud si její strana nenajde nového lídra.

Hlavní favorité

Hlavní favoritem na post brexitového premiéra i lídra strany je exministr zahraničí a bývalý starosta Londýna Boris Johnson. Favorizují ho jak samotní občané, tak média i většina odborníků. Podle průzkumu YouGov z poloviny května má podporu mezi konzervativci a v čele vlády by ho rád viděl i americký prezident Donald Trump, který tento týden v souvislosti s oslavami 75. výročí Dne D Británii navštívil.

Svou kampaň na předsedu konzervativců Johnson zahájil v pondělí 3. června se slibem, že Británie opustí EU k 31. říjnu, ať už s dohodou, nebo bez ní.

Johnson je však v současné době předvolán před soud kvůli heslům, které prosazoval během kampaně před referendem o brexitu. Během ní totiž opakovaně prohlašoval, že Británie každý týden posílá do Bruselu 350 milionů liber. Po vystoupení tak ušetřené peníze podle něj mohou podpořit národní zdravotnictví. Statistický úřad však prohlásil, že deklarovaná částka je nepravdivá. Případ by nakonec mohl ohrozit i samotnou kandidaturu Johnsona na předsedu stranu a vlády.

Podle Ondřeje Mocka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), kterého redakce oslovila, však bude pro vedení konzervativců potřeba někdo, kdo stranu spojí a sjednotí znesvářená křídla. Nedává tak Johnsonovi velké šance na vítězství.

Kromě Johnsona média favorizují také Dominica Raaba, Jeremyho Hunta či Michaela Govea.

Bývalý ministr pro brexit Dominic Raab šlape podle průzkumu YouGov Johnosovi na předsednické paty. I on se neostýchá přiznat, že tvrdý brexit bez dohody pro něj není překážkou, zároveň by ale také podobně jako Johnson usiloval o opětovné vyjednávání brexitové dohody ve snaze nahradit spornou irskou pojistku. ČTK navíc včera informovala o tom, že by se Raab nebránil možnosti zablokovat britský parlament, a umožnit tak odchod bez dohody.

Brexit a další exity z britské vlády. Končí ministr Raab i ministryně práce McVayová

Přestože byl ve středu večer finální návrh rozvodové dohody potvrzen britskou vládou, s jeho podobou se neztotožnilo několik ministrů a dnes podali demisi. Podle nich návrh rozvodové dohody neodpovídá předchozím slibům.

Současný ministr zahraniční Jeremy Hunt, který v osudném referendu o brexitu před třemi lety jako jeden z mála současných konzervativních kandidátů hlasoval pro setrvání, vidí jako jediné reálné řešení brexitu vyjednání zcela nové dohody s EU. Představitelé EU však od konce loňského roku pravidelně opakují, že otevření nových jednání o rozvodové dohodě již není možné.

Jak ovšem napsal EURACTIV.com, v nejhorším případě se i Hunt postaví na stranu odchodu bez dohody, protože „demokratické riziko nesplnění brexitu je (podle něj) vyšší než ekonomické riziko brexitu bez dohody. Ve všech hlasováních britského parlamentu o brexitové dohodě dojednané premiérkou přesto hlasoval pro dohodu, aby zabránil odchodu bez dohody. V současné době se staví proti vypsání předčasných voleb, protože by to mohlo znamenat, že nová britská vláda bude ustavena až na Vánoce, tedy dlouho po novém datu odchodu Británie z Unie, který je nyní nastaven na 31. října 2019.

Čtveřici hlavních adeptů na dalšího brexitového lídra strany a vlády uzavírá současný ministr životního prostředí Michael Gove, jeden z nejbližších spolupracovníků bývalého premiéra Davida Camerona a klíčová postava kampaně Leave. Ten nyní uvažuje nad oddálením odchodu Británie z Unie ve snaze vyhnout se neřízenému brexitu bez dohody.

Další uchazeči

O konzervativní i premiérské křeslo se však hlásí i další. Mezi nimi třeba ministr vnitra Sajid Javid, kterého by podle průzkumu YouGov občané rádi viděli v Downing street namísto Johnsona. Javid odmítá uspořádání dalších voleb i druhého referenda o brexitu. V tom předchozím hlasoval pro setrvání země v EU. Přesto podle dalšího průzkumu YouGov si 46 % dotázaných Britů přeje, aby nový premiér svolal předčasné volby. Javid však také nevylučuje, že by jako premiér požádal o další odklad.

Předčasné volby ani uspořádání nového referenda o brexitu nevidí jako reálnou možnost analytik Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. V dalších volbách by totiž podle něj mohli konzervativci výrazně ztratit.

Javid navíc navrhuje, že by Irsku poskytl veškeré nezbytné finanční prostředky, aby zabránil ustavení tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, která je dnes chráněna Velkopáteční dohodou.

O úpravu irské pojistky usiluje další kandidát na předsednický post, současný ministr zdravotnictví Matt Hancock. Přepracováním irské pojistky zakotvené nyní v dojednané výstupové dohodě by se podle něj měla zabývat nezávislá „rada pro irské hranice“, kterou sám navrhl vytvořit. V referendu před třemi lety hlasoval pro setrvání. Dnes usiluje o brexit s dohodou ve snaze dostát přáním občanů.

O opětovné znovuvyjednání výstupové dohody by v případě vítězství v soutěži o post lídra konzervativců a vlády usiloval i Mark Harper. Ten vedl ještě v době premiérství Davida Camerona ministerstvo pro migraci, v posledních třech letech však nezastával žádný významný post. Neostýchá se však přiznat, že sám podporuje setrvání Británie v Unii nebo alespoň oddálení data brexitu.

Kdo by naopak o žádné změny v dohodě dojednané premiérkou Mayovou neusiloval, je současný ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart. Ten se ze všech kandidátů nejvíce staví proti odchodu bez dohody. Sám však v boji o nejvyšší křesla nemá podle průzkumů příliš velké šance.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Z tvrdého křídla konzervativců, která v referendu hlasovala pro odchod země z Unie, pochází Andrea Leadsomová, ještě do nedávna vůdkyně konzervativců v Dolní sněmovně. Dlouhodobě také ostře vystupuje proti premiérce Mayové.

Další zastánkyně jednoznačného odchodu Británie z Unie, ať už s dohodou nebo bez ní, která se rovněž hlásí o předsednictví konzervativců, je bývalá ministryně práce v kabinetu Mayové Esther McVeyová.

Jako poslední se o post nového lídra konzervativců přihlásil minulou neděli Sam Gyimah, bývalý ministr školství v kabinetu Mayové, který je zároveň prvním adeptem podporujícím vypsání druhého referenda o brexitu.

O konzervativní lídrovské křeslo se ucházel donedávna i navrhovatel alternativního řešení irské pojistky Kit Malthouse a bývalý místopředseda konzervativců James Cleverly.

Proces volby nového předsedy

Konzervativci začnou nového lídra strany od příštího týdne. Celý proces však bude zdlouhavý, jasno by o novém vůdci konzervativců mělo být na konci července.

Z celkového počtu kandidátů vybere 310 konzervativních poslanců dva vítěze, kteří se utkají ve finálním souboji. Ten rozhodne zhruba 160 tisíc členů Konzervativní strany. Vzhledem k tomu, že většina konzervativců mimo parlament jsou zastánci brexitu, je pravděpodobné, že vítězem bude kandidát podporující odchod země z Unie, ať už z dohodou nebo bez ní.

Vystoupení bez dohody vidí jako nejpravděpodobnější možnost Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. Odůvodňuje to tím, že pokud bude mít nový britský premiér tvrdší pozici než Mayová a Unie bude zároveň nadále trvat na dojednané dohodě bez dalších změn, nejeví se jako pravděpodobné schválení nové dohody. Tím se tak otevírá cesta pro tvrdý brexit.

Visegrádská čtyřka v brexitovém patu

Tři roky po referendu o brexitu zůstává Spojené království členem EU. Dohoda o odchodu dojednávaná téměř dva roky mezi Británií a EU totiž navzdory třem pokusům zatím neprošla britským parlamentem. Novým datem vystoupení je nyní 31. říjen.

Jak si vedla premiérka Mayová?

Přestože se premiérce Mayové ani po dvou letech nesnadných jednání a po třech neúspěšných hlasování v britském parlamentu nepodařilo dokončit proces vystoupení země z Unie, odborníci se shodují, že vyjednání dohody lze považovat za její úspěch. Za průběh brexitového procesu premiérku nedávno pochválil během své návštěvy Británie i americký prezident Trump. Ten ji přitom dříve za jednání o brexitu spíše kritizoval.

„Přestože se to poslancům v britském parlamentu tak nezdá, já bych to, co je vyjednáno v dohodě považoval za relativní úspěch a maximum možného v současném kontextu britské vize brexitu, tedy nečlenství v jednotném trhu,“ zhodnotil pro EURACTIV.cz působení premiérky Jan Kovář.

Podle něj britská vláda „velmi pravděpodobně nemohla získat více v těch nejspornějších otázkách, což se ukazuje i na tom, že EU nehodlá tu dohodu otevírat, neboť již z dojednaného nehodlá ustupovat či by dokonce některé další členské země EU mohly mít další požadavky.“

Ondřej Mocek z AMO dodává na její obranu, že „musela hledat kompromisy i ve vlastní straně mezi tvrdým a umírněným křídlem – což dokazují jednotlivé odchody ministrů z jejího kabinetu.“ V tom ale její úspěch končí.

Za hlavní selhání premiérky vidí Mocek nedostatečnou komunikaci smlouvy uvnitř konzervativní strany a parlamentu, která tak vedla k neúspěšnému prosazení dohody.

Odchod premiérky podporují i samotní Britové. Podle dalšího průzkumu YouGov se k tomuto názoru přiklonilo 67 % respondentů. Úřad Mayové hodnotí za špatné 31 % dotázaných. Naopak jen 2 % dotázaných považuje její vedení vlády za výborné, 17 % za dobré a 24 % za průměrné. Přestože šanci na vítězství premiérského křesla má podle občanů Boris Johnson,  víc jak polovina si myslí, že ani on nebude dobrým premiérem.