Londýn čeká na ratifikaci obchodní dohody ze strany EU. Europoslanci získali dva měsíce navíc

Michel Barnier v Evropském parlamentu [© European Union 2021]

Zdlouhavá ratifikace, prohlubující se důsledky brexitu i výměna klíčových postů. To vše a mnohem víc přinesly předchozí týdny do nových vztahů EU se Spojeným královstvím. Kde všude panují problémy a co lze v nadcházejících týdnech očekávat?

Překlad dvou tisíc stránek právně technického dokument do 23 unijních jazyků a jejich detailní projednání není vůbec jednoduchá záležitost. Přesně to se nyní děje s obchodní a partnerskou dohodou mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Jednání o dohodě začalo přesně před rokem (2. března 2020) a skončilo na Štědrý den téhož roku. Od 1. ledna je dohoda provizorně platná.

Dohodnuté závazky měly být podle původních předpokladů Evropské komise řádně ratifikovány Evropským parlamentem, a nakonec stvrzeny zástupci členských států do konce února. Úkol se ale splnit nepodařilo. Velká Británie proto musela Unii schválit dvouměsíční odklad pro dokončení ratifikace, kterou britská strana zvládla s dvoukomorovým parlamentem za pouhý jeden den, 30. prosince 2020.

Dohoda o budoucích vztazích EU s Británií dostala na obou stranách zelenou. Od zítra platí provizorně

Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím čítající 1246 stran a dalších 800 stran příloh byla dojednána v rekordním čase a během několik dní také potvrzena všemi 27 zbývajícími členskými státy EU a britským parlamentem.

Paradoxně se tak role obou stran ve srovnání s vyjednáváním předchozích dohod obrátily. Zatímco doposud prodloužení nezbytného období schvaloval Brusel nerozhodnému Londýnu, nyní je situace opačná.

Britský souhlas se nicméně neobešel bez škodolibých narážek na neschopnost unijních zemí dostát dohodnutému časovému harmonogramu.

„Netěší nás, že EU nedokončila své vnitřní procesy ve stanovený termín,“ nechala se slyšet britská vláda s tím, že další prodloužení zvyšuje už tak rozšířenou nejistotu mezi podniky na obou stranách Lamanšského průlivu.

„Provizorně aplikovaná dohoda nebyla preferovanou volbou Spojeného království,“ neodpustil si připomínku Michael Gove, který zastupoval svou zemi ve Společném výboru pro vztahy EU s Británií, jehož nesnadným úkolem bylo zvláště uvedení kontroverzního protokolu o Severním Irsku do praxe.

Dlouhá parlamentní ratifikace

Podle českého europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO, Renew) je na vině zdlouhavé ratifikace zejména nutnost zevrubného prostudování detailů dohody europoslanci v jednotlivých výborech.

„Dohoda se dotýká mnoha oblastí, kromě hlavních výborů zodpovědných za obchodní dohody, jež jsou Výbor pro obchod a Výbor pro ústavní záležitosti, budou své pozice a připomínky sdělovat také všechny další výbory, kterých se obsah dohody dotýká. Po projednání pak následují hlasování, a to jak ve výborech, tak hlavně na plénu,“ popsal procesy uvnitř Evropského parlamentu Kovařík.

Ve výboru pro Hospodářskou a měnovou politiku, jehož je Kovařík členem, například diskutovali témata hospodářské soutěže, daňových záležitostí či praní špinavých peněz.

„Rovněž nás zajímaly otázky možné budoucí úpravy v oblasti poskytování finančních služeb, kde hraje především Londýn významnou roli,“ dodal na dotaz redakce. Finanční služby nejsou dohodou pokryty a očekává se, že do konce března by mělo být přijato memorandum o porozumění obou stran, jak by tento sektor mohl fungovat do budoucna.

Analýza: Co obsahuje obchodní a bezpečnostní dohoda mezi EU a Velkou Británií?

Od 1. ledna 2021 platí provizorně nový smluvní vztah mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Některé oblasti se podařilo dotáhnout do zdárného konce, jiné se budou v průběhu let dále vyvíjet a zpřesňovat. Co dohoda obsahuje?

Parlamentních priorit je ale podle něj mnohem více.

„Implementace dohody, zajištění bezproblémového dopravního a obchodního spojení mezi EU a Spojeným královstvím, ochrany a výměny dat, vymáhaní práv a povinností z této dohody vyplývající či otázka řešení sporů, pokud vzniknou. Zmiňuje se také postavení občanů EU v Británii, možnosti cestování, práce či z britské strany pozastavené výměnné studijní programy,“ upřesnil Kovařík.

Zvláštní pozornost je pak dle jeho slov věnována řešení situace mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které zůstalo oproti zbytku Spojeného království součástí jednotného trhu a celní unie, což ve svém důsledku způsobuje nejednu překážku.

Ačkoliv tedy samotná dohoda trvala dojednat zhruba 10 měsíců, její ratifikace může zabrat téměř polovinu tohoto času.

„Osobně to považuji za poněkud nadbytečné zdržení, a pevně věřím, že se podaří dohodu ratifikovat v dubnu tohoto roku,“ uvedl český europoslanec.

Sám se nicméně domnívá, podobně jako jeho kolegové, že dohoda bude europarlamentem schválena. Spolu s ní se bude přijímat i deklarace, která má odrážet výsledek diskusí europoslanců.

„Usnesení bude reflektovat připomínky od všech parlamentních výborů, které se k dohodě měly vyjádřit, a také očekávání Evropského parlamentu směřované na Evropskou komisi, Radu a britskou stranu o podmínkách dodržování a naplňování této dohody,“ vysvětlil pro server EURACTIV.cz Ondřej Kovařík.

2020: Brexit a jednání o budoucím partnerství mezi EU a Británií

Má-li být rok 2020 označen za rok koronavirový, na unijní úrovni musí mít bezesporu ještě přívlastek brexitový. Spojené království po 47 letech de facto vystoupilo z EU k 31. lednu 2020. Po zbytek roku se však nadále řídilo unijními pravidly.

Vyrovnávání sil napříč Lamanšským průlivem

Zatímco tak Británie vyhověla požadavkům Unie na dvouměsíční prodloužení ratifikačního období, stejná shovívavost se o Bruselu vůči Londýnu říci nedá. EU totiž zřejmě nevyslyší požadavky britských prodejců prodloužit přechodné období pro přizpůsobení se novým exportním standardům mezi britským a irským ostrovem do počátku roku 2023.

Severoirské unionistické strany se dokonce ke konci února spojily ve společný boj proti protokolu o Severním Irsku, připojenému k výstupové dohodě z října 2019. Důvodem jsou právě kontroly v Irském moři při dovozu zboží z britského na irský ostrov.

Ukazuje se tak, že rozpolcené vztahy mezi EU a Británií se budou čím dál tím více štěpit. Neshody započaly neposkytnutím EU běžného statutu pro unijního vyslance v Británii, a následovaly diplomatickým přešlapem Bruselu kolem článku 16 irského protokolu.

Přešlap Komise vůči Severnímu Irsku se nevyplácí. Británie volá po revizi vztahů s EU

Británie včera vyzvala k „restartu“ vztahů s Evropskou unií a „zpřesnění“ brexitové dohody ohledně Severního Irska. Uvedla, že důvěru ve vztazích narušil nedávný nerealizovaný záměr Bruselu zakázat vývoz covidových vakcín mimo EU.

(Ne)chtěné důsledky

Nové uspořádání vztahů má také čím dál tím viditelnější důsledky pro běžné občany. Například rybáři jsou navzdory dohodnutému 5,5letému přechodnému období nespokojeni v podstatě od počátku roku a dávají to neustále najevo zvláště kvůli nadměrným byrokratickým překážkám, které ztěžují vývoz jejich úlovků na evropský kontinent. Brexit se podepisuje i na řadě dalších firem, které se stěhují do Amsterodamu či Paříže nebo dokonce litevského Vilniusu.

Kvůli novým celním požadavkům rovněž zdražily i některé potraviny či náhradní díly.

Podcast: Vítejte v brexitu: Připravte si doklady a odevzdejte svačinu

Od 1. ledna letošního roku platí provizorní dohoda o budoucích vztazích Evropské unie a Velké Británie. A nejen obchodníci už čelí dopadům rozchodu Unie a Spojeného království v praxi. Kromě nárůstu byrokracie došlo i na kuriozity. Co se konkrétně děje?

S komplikacemi se potýkají také mladí Evropané. Nejen, že se už do Británie nepodívají zhruba od příštího roku za studiem skrze program Erasmus, nesnadná bude i krátkodobá brigáda, třeba jako sezónní pracovník či au pair. Komplikaci představují zvláště nové vízové povinnosti a požadavky britské vlády na minimální výši výdělku (20 tisíc liber ročně), který je mnohem vyšší, než si běžně lidé v těchto oblastech vydělají (asi 5 tisíc ročně).

Problémy se ale ukazují i tam, kde by neměly. Týká se to rozvolňování pravidel mezi Bruselem a Londýnem. Podle nedávné zprávy akademického think-tanku UK in a Changing Europe k tomu zatím došlo kromě dobře známé a již zmíněné imigrační politiky také u zemědělských dotací. Mohlo by k tomu ale dojít kvůli nedostatečné infrastruktuře třeba i u jiných sektorů, což by ve svém důsledku vedlo k rozvolnění pravidel mezi EU a Británií. To ale dohoda pod hrozbou tvrdých sankcí neumožňuje.

Někdo odchází, jiný přichází

Přesto všechno je „mise splněna“. Těmito slovy se po více než čtyřech letech tvrdé práce rozloučil na konci února se svým vyjednávacím týmem Michel Barnier, který za EU vedl nesnadná vyjednávání s Británií o jejím odchodu a následných vztazích. Už v lednu Komise rozhodla, kdo jej nahradí. Bude to dosavadní předseda společného výboru EU-UK, slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič.

Ani jeho práce ale zřejmě nebude procházka růžovou zahradou. Dostal totiž neméně jednoduchý úkol než měl jeho předchůdce, totiž uvést obchodní a partnerskou dohodu EU s Británií do praxe. Kvůli její „děravosti“, respektive nedostatečným detailům některých oblastí a zejména různě dlouhým a uzpůsobeným přechodným obdobím, čeká slovenského komisaře ještě tvrdá práce.

Zatímco jeden muž z brexitového ringu odešel, další zůstal. Do čela britského týmu pro vztahy s Unií usedl od tohoto týdne „(staro)nový“ David Frost, britský vyjednavač obchodní dohody s Unií, pro něhož se nyní vžilo neformální označení „super ministr pro brexitovou Británii“. Veškerá unijní agenda, kterou sdílel spolu s Michaelem Govem, nyní přejde právě pod něho. Spolupráce s ním, dle zahraničních médií, zřejmě nebude kvůli jeho tvrdým postojům vůbec jednoduchá.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.