Kvůli brexitu hrozí Británii odchod výzkumníků, tvrdí studie

© Pixabay

Evropské fondy hrají v britském univerzitním výzkumu důležitou roli. Zatím není jasné, jak Spojené království nahradí jejich výpadek po odchodu z Evropské unie.

Jedním z důsledků vystoupení Británie z EU bude zřejmě ukončení financování výzkumu z evropských fondů. Vyplývá to ze studie Brexit, obchod, migrace a vysoké školství, která zkoumá vliv brexitu na britskou akademickou půdu.

„Finance z EU jsou nesmírně důležité pro ty britské univerzity, které jsou silně orientované na výzkum,“ vysvětlil spoluautor studie Ludovic Highman ze Střediska pro globální vysokoškolské vzdělávání.

Nejistota po brexitu

Univerzity mohou momentálně čerpat finance od Evropské komise z programu na podporu výzkumu Horizont 2020. Doba trvání programu je od roku 2014 do roku 2020. Británie tak bude mít nárok na finanční podporu i rok po oficiálním vystoupení z EU v březnu 2019.

Britské ministerstvo financí v červenci zajišťovalo, že výzkumníci, jejichž projekty jsou financovány z evropských fondů, se nemusí bát o slíbené peníze ani v případě odchodu Británie z EU bez dohody.

Jednání o brexitu je zase o krok dál. Na téměř 80 procentech rozvodové dohody se již Unie s Brity shoduje

Tento týden opět jednala Unie s Británií o brexitu. Obě strany vyjádřily zájem o budoucí spolupráci v bezpečnostní oblasti. Neshody však panují v otázce cel a dalších poplatků po roce 2020, jasno není ani o irských hranicích.

„Naše záruka znamená, že pokud se naplní nepravděpodobný scénář odchodu bez dohody, naše firmy, univerzity a lokální orgány si mohou být jisté, že budou moci čerpat finance z evropských programů, o které se úspěšně ucházely,“ uvedl šéf resortu financí Philip Hammond.

Horizont 2020 bude v novém programovém období nahrazen programem Horizont Evropa (2021-2027), jehož předběžný rozpočet je téměř 100 miliard eur.

Britská vláda v současnosti usiluje o členství v tomto programu zajištěním tzv. asociovaného statusu, vysvětlil Highman. Ve zkratce to znamená, že pokud Británie chce i po odchodu z EU financovat část univerzitního výzkumu z eurofondů, musí do podpůrného programu peněžně přispívat. Jako stát mimo Evropskou unii by však v novém programu již neměla možnost hlasovat o tom, komu by finance ve formě grantů měly být poskytnuty a v jaké výši.

Vůči tomu má však vedení země výhrady. „Británie by si neměla klást podmínky, ale podepsat dohodu s EU o podpůrném programu výzkumu, a to co nejdříve,“ uvedl Highman.

Dopad brexitu na vesmírný program: bude Británie vyloučena z programu Galileo?

Brexit přináší změny, které se dotýkají i vesmírné spolupráce. Probíhající jednání rozhodnou o pozici Británie ve společných projektech typu Galileo a Copernicus. Britové se obávají vyčlenění země z jádra vesmírné spolupráce a zvažují zavedení vlastního geolokačního systému.

„Spojené království musí zajistit pokračování udržitelné spolupráce ve výzkumu – ne požadovat úlevy na základě předpokladu, že Evropská unie potřebuje Británii více, než Británie potřebuje Evropskou unii,“ dodal.

Podle akademika by měla být dohoda podepsána ještě před spuštěním programu Horizont Evropa. Pokud se tak nestane, věda a vysoké školství v Británii podle něj pocítí nedostatek kontaktu s evropskými partnery, ať už ve smyslu výzkumné spolupráce nebo volnosti pohybu pracovníků.

Hrozí exodus akademiků?

Otázka akademiků z Evropské unie působících v Británii přitom pro zemi představuje další problém. Highman se domnívá, že po vystoupení Británie z Unie budou pro tyto akademiky platit stejné podmínky jako pro jiné pracovníky ze zahraničí. „V tom případě by to znamenalo omezené právo pobytu a nevyhnutelný pokles volnosti pohybu – a tím pádem i počtu zaměstnanců,“ doplnil.

„Způsob, jakým se bude k zaměstnancům univerzit z EU přistupovat, bude mít následný efekt na jejich postoj k práci v Británii,“ řekl Highman. „Nejistota, utajování informací a omezený přístup nepomohou vybudovat obraz otevřeného a globálního britského vysokého školství,“ uzavřel.

Podle průzkumu Unie univerzit a vysokých škol zvažuje momentálně odchod z Británie 76 procent akademiků pocházejících z jiných zemí Evropské unie. Největší procentuální počet působí na univerzitě LSE v Londýně (39 procent). Následuje univerzita v severoirském městě Ulster (35,3 procent) a londýnská Imperial College (32 procent).

Přehledně: Blíží se „rozvod“, jaký EU ještě nezažila. Podívejte se, co už je v brexitu jisté

Do brexitu zbývá deset měsíců. Brusel a Londýn už vyřešily některé z potíží. Mimo jiné přistoupily na přechodné období, během kterého bude Británie nadále členem jednotného trhu a celní unie. Kde jinde panuje shoda a kde se vyjednávací týmy míjejí?

Výzkum Brexit, obchod, migrace a vysoké školství se zabývá implementací brexitu a jeho vlivem na britskou akademickou půdu. Realizovaný je pod záštitou iniciativy „UK in a changing Europe“ (Spojené království v měnící se Evropě).