Komise bude po brexitu bedlivě sledovat, jak Británie plní své závazky z výstupové dohody

20200114_EP-098378B_FMA_301_RESIZED_M [© European Union, 2020]

Evropská komise (EK) bude pozorně sledovat, zda po brexitu Británie dodržuje všechny závazky v oblasti práv unijních občanů. Poslance Evropského parlamentu o tom dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku ujistila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Ochranu práv občanů ze sedmadvaceti unijních zemí označila šéfka Komise za nejvyšší prioritu. Británie s největší pravděpodobností EU opustí na konci ledna, tedy za 17 dní.

„Ochrana práv našich občanů vždy byla naší nejvyšší prioritou,“ ujistila dnes von der Leyenová europoslance. Ti vyjádřili obavy o postavení 3,2 milionu občanů EU žijících v Británii a 1,2 milionu Britů žijících v některé ze 27 členských zemí EU po brexitu.

https://twitter.com/Europarl_EN/status/1217035949923762176

Podle von der Leyenové Evropská komise plně chápe, že „lidé chtějí mít jistotu o svém životě a své budoucnosti a životě a budoucnosti svých blízkých“. Komise proto podle ní bude pečlivě dohlížet na to, aby ustanovení o právech unijních občanů z brexitové dohody Británie dodržovala.

Také hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier, kterého po odchodu Británie z EU čeká začátek klíčových jednání o budoucích vztazích Londýna a evropského bloku, dnes europoslance ujistil, že bude „pečlivě sledovat“, jak Londýn své závazky plní.

Zároveň upozornil, že EU bude muset po brexitu zůstat „ostražitá“ a dohlížet i na dodržování mnoha jiných bodů z dohody upravující samotný britský odchod, kterou loni v říjnu s jeho týmem vyjednal premiér Boris Johnson.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?

Do konce ledna a poté

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu minulý týden výraznou většinou schválili ve třetím čtení prováděcí zákon k brexitové dohodě, nyní se jím zabývá horní komora parlamentu, Sněmovna lordů. Očekává se, že i ona zákon schválí. Na straně EU bude muset ratifikovat brexitovou dohodu Evropský parlament. Hlasovat by o ní měl 29. ledna v Bruselu.

Aktuální plenární zasedání je tak pro 73 britských europoslanců podle všeho posledním ve štrasburském sídle Evropského parlamentu. Podle the Guardian budou muset do čtvrtka vyklidit své štrasburské kanceláře, v Bruselu budou moci zůstat až do 7. února. Současně s tím budou muset vrátit jejich akreditace, hlasovací karty, klíče od kanceláře, IPady a počítače i jízdenky na belgické železnice.

Část z nich v únoru nahradí poslanci z jiných členských zemí, jimž se tak počet zástupců v europarlamentu zvýší. Česka se to nedotkne, i nadále bude mít 21 europoslanců, o jednoho si ale například polepší sousední Slovensko. Celkem po brexitu počet členů EP klesne z nynějších 751 na 705.

Češi si zvolili 21 nových europoslanců. Kdo je mezi nimi?

Ve volbách do Evropského parlamentu si Češi vybrali 21 zástupců. Šest z nich kandidovalo za hnutí ANO, čtyři za ODS, tři za Piráty a tři za koalici TOP 09 a STAN. Dva poslanci byli zvoleni za KDU-ČSL a stejný počet pochází z SPD. Zbývající mandát připadá KSČM. Na čem dosud tito lidé pracovali a co chtějí v EP prosazovat?