Juncker lituje brexitu, ale věří, že do konce října lze dosáhnout výstupové dohody

[© European Union, 2019]

Zodpovědnost za tvrdý brexit ponese jen a pouze Británie. Jeho důsledky však jdou proti samotné myšlence evropské integrace. Unie zřejmě promarnila šanci zabránit negativním důsledkům, ale dosažení dohody je stále možné. O těchto a dalších otázkách kolem odchodu Británie z Unie se rozpovídal v nedělních rozhovorech s evropskými médii šéf Evropské komise.

Pokud Británie opustí evropský blok bez dohody, bude Evropská unie trvat na kontrolách na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem a za takový vývoj bude zodpovědná britská vláda. V rozhovoru vysílaném včera televizí Sky News to řekl končící předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Uvedené kontroly mohou být teoreticky zavedeny brzy po 31. říjnu, což je Londýnem plánovaný termín brexitu, poznamenala agentura Reuters.

Podle šéfa unijní exekutivy Brusel nebude „v žádném případě odpovědný“ za důsledky toho, když Británie odejde z EU bez dohody. „Musíme zajistit, aby zájmy Evropské unie a vnitřního trhu byly ochráněny,“ prohlásil Juncker.

Evropská unie trvá na „neprůstřelné“ irské pojistce

Nezbytnou součástí jakékoli dohody o britském odchodu z EU je „plně proveditelné a právně funkční řešení“ problému kolem irské hranice. Evropská komise to uvedla po dnešním setkání Michela Barniera se Stephenem Barclayem.

Zachování volného režimu na hranici mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem je nejproblematičtějším bodem jednání o brexitu. V připravené brexitové dohodě, kterou ovšem britský parlament již třikrát odmítl, má volný hraniční režim i po brexitu zajistit takzvaná irská pojistka.

Její odpůrci, mezi něž patří i nový britský premiér Boris Johnson, ovšem pojistku považují za způsob, jak by Británie i po odchodu z unie mohla zůstat připoutaná k unijním strukturám. Britský ministerský předseda proto požaduje jinou dohodu a hrozí, že Británie Unii k 31. říjnu opustí i v případě, že se kompromisu dosáhnout nepodaří.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Lítost i víra nad brexitem

Juncker v jiném rozhovoru, který v neděli vyšel ve španělském deníku El País, vyjádřil politování nad odchodem Británie z EU, což označil za „tragický moment pro Evropu“. Zalitoval přitom i toho, že EK nezasáhla proti falešným zprávám před britským brexitovým referendem v roce 2016.

Navzdory dosavadním komplikacím s přípravou dohody o podmínkách britského odchodu z Unie se Juncker domnívá, že Londýn a Brusel se do konce října na takovém dokumentu shodnou. Právě 31. října přitom končí mandát Junckerovy komise.

Podle šéfa evropské exekutivy jde brexit „proti smyslu historie a proti duchu (bývalého britského premiéra Winstona) Churchilla, který se svého času zastával Spojených států evropských“.

„Myslím, že máme ještě šanci dosáhnout dohody s Londýnem,“ uvedl zároveň Juncker. Dodal, že jeho schůzka s Johnsonem z minulého pondělí byla „konstruktivní a částečně pozitivní“. „Nesdílím představu těch, kteří si myslí, že si Johnson zahrává s námi i sám se sebou. Věřím, že se snaží najít dohodu přijatelnou jak pro britský, tak pro evropský parlament,“ prohlásil Juncker.

Místo rozpadu semknutí. Jak jinak ještě brexit proměnil EU?

Brexit už je, pokud nebude odložen, za dveřmi. Odchod členské země Evropskou unii samozřejmě ovlivnil, obzvlášť jedná-li se o tak významnou zemi jakou je Velká Británie. Jak ale brexit EU vlastně proměnil?

Mohla EU zabránit brexitu?

Juncker také poznamenal, že lituje toho, že se Evropská komise „rozhodla nezasáhnout“ v roce 2016, kdy se v Británii chystalo referendum o odchodu z EU. Téměř 52 procent voličů se v něm vyslovilo pro opuštění evropské osmadvacítky. Juncker v rozhovoru mluvil o „kampani lží a falešných zpráv“ před referendem a dodal: „V komisi jsme se rozhodli nevměšovat na žádost Davida Camerona (tehdejšího britského premiéra – pozn. ČTK), a to byla velká chyba.“

Nikdo neví, co s námi bude. Gibraltar se bojí brexitu, některým lidem už teď klesají platy

V referendu o brexitu volili obyvatelé Gibraltaru takřka jednohlasně setrvání v EU. Přesto se malé britské zámořské území od Unie odtrhne. Nejisté budoucnosti se obávají jak britští obyvatelé Gibraltaru, tak Španělé, kteří na „Skálu“ dojíždějí za prací.

Na dotaz španělského listu ohledně snah Katalánska o dosažení nezávislosti Juncker řekl, že nebude komentovat probíhající soudní kauzy ve Španělsku. Španělský nejvyšší soud má totiž vynést verdikt v procesu s vůdci hnutí za katalánskou nezávislost. „Nejsem nakloněn stupidnímu nacionalismu, protože ten nikam nevede,“ dodal nicméně šéf Komise a ihned zdůraznil, že „to není komentář proti Katalánsku, které respektuji takové, jaké nyní je“.

Zástupci nezávislosti, ať již pravicoví, či levicoví, jsou nyní v čele tohoto severovýchodního španělského regionu se 7,6 milionu obyvatel.

„Evropa je malý kontinent, který ztrácí důležitost ekonomicky i demograficky,“ varoval Juncker. „Není tedy čas na nacionalistické přeskupování, ale spíše na sjednocování národů,“ zdůraznil.

Prověřte právní stát ve Španělsku, chtějí po Evropské komisi katalánští separatisté

Část katalánských separatistů v čele s expremiérem tohoto španělského autonomního regionu Carlesem Puigdemontem chce, aby EU zahájila vůči Španělsku stejnou proceduru ohledně stavu právního státu, jakou Unie vede vůči Polsku a Maďarsku.