Johnson hájí nový plán brexitu. Britské opozici, Bruselu ani irské vládě se však nezamlouvá

[© Shutterstock/Michael Tubi]

Do brexitu podle současného termínu zbývá 27 dní. Zatím ale stále není jasné, jak budou po odchodu vypadat vztahy Británie s Unií. Nové plány premiéra Johnsona na vystoupení země z celní unie, ale setrvání Severního Irska v jednotném trhu se totiž nezdají opozici, irské vládě ani unijním lídrům. Bude se dál jednat.

Současná britská vláda má jiné představy o vztazích Spojeného království s Evropskou unií po brexitu než předchozí kabinet. Londýn proto hodlá změnit politickou deklaraci, která budoucí vztahy upravuje a která je připojena k samotné rozvodové dohodě. V Dolní sněmovně to včera řekl premiér Boris Johnson, který poslancům představoval nabídku na úpravu brexitové dohody, již ve středu zaslal EU.

Opoziční lídr Jeremy Corbyn označil premiérovy plány za neproveditelné a předpověděl, že je Brusel odmítne. Předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker o něco později vyjádřili k plánům výhrady, Británii ale nabídli další jednání.

Johnson vyzval EU k ústupkům. Alternativou je odchod Británie bez dohody, řekl

Británie chce kompromis a do Bruselu posílá konstruktivní a rozumné návrhy na řešení problému kolem hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Na sjezdu své Konzervativní strany to dnes prohlásil britský premiér Boris Johnson.

Nové návrh jako součást politické deklarace

Změny politické deklarace by podle Johnsona měly odrážet především obsah nového plánu týkajícího se takzvané irské pojistky. Záměr včera britský premiér označil za snahu o kompromis a vyzval Unii k ústupkům. Ujišťoval také, že by jeho návrh nepřinesl novou infrastrukturu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, poblíž ní, „či kdekoli jinde“. Nové vztahy s EU po brexitu mají být podle Johnsona založeny na dohodě o volném obchodu.

Johnson návrh na řešení sporu kolem takzvané irské pojistky zaslal do Bruselu ve středu. Navrhuje v něm nový mechanismus, v jehož rámci by Severní Irsko v podstatě zůstalo v unijním jednotném trhu, ale společně se zbytkem Británie by bylo mimo celní unii EU, aby mohla země vést nezávislou obchodní politiku. Celní kontroly uvalené na zemědělské, potravinářské a zpracované zboží z Británie by byly prováděny v přístavech v Irském moři a mimo irsko-severoirskou hranici. Stalo by se tak po plánovaném přechodném období po řádném brexitu v roce 2021.

Takový režim by však mohl být upraven Belfastem. Severoirská exekutiva a legislativa totiž podle návrhu bude mít každé čtyři roky možnost přezkoumat fungování režimu a navrhnout, zda se nadále řídit pravidly EU nebo přejít na britské regulace. Problémem ale v současné době je dva roky trvající patová situace v severoirské politice, kde od roku 2017 severoirský parlament (Stormont) nezasedá.

„Tyto plány jsou jednoduše neproveditelné,“ řekl o nabídce Corbyn, podle nějž jde o „cynický pokus“, jak svalit vinu za selhání brexitových rozhovorů na EU.

Takzvaná irská pojistka, o kterou se mezi Bruselem a Londýnem vede spor, má zajistit, aby na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království, nevznikl po přechodném období následovaném po brexitu režim s přísnými hraničními kontrolami. Britský parlament ale právě kvůli pojistce třikrát odmítl dohodu dojednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou.

https://twitter.com/BorisJohnson/status/1179799427143405568

Návrh náhrady za stávající irskou pojistku přitom počítá s odchodem Severního Irska z bezcelní zóny Evropské unie a podle deníku The Guardian naznačuje potřebu výstavby nových celních stanovišť. Corbyn proto ministerského předsedu obvinil, že opouští závazek předchozí vlády z konce roku 2017 o absenci „pevné hranice“ mezi Irskem a Severním Irskem, „včetně jakékoli fyzické infrastruktury nebo souvisejících kontrol“.

Kontroly by měly být podle návrhu minimální a pomoci by v nich měli technologie založené na satelitním sledování. Podle EU však taková zařízení zatím nejsou dostatečně prověřeny.

Jak také uvedlo zpravodajství Euronews, EU se rovněž obává, že celní kontroly mohou narušit ekonomiku celého ostrova a prolomit více jak 20 let trvající mírovou dohodu mezi unionisty a nacionalisty. Johnsonův plán ale předpokládá výjimky pro menší podniky, které by se mohly řídit celními pravidly EU.

Kritika nových plánů ze všech stran

V Bruselu narazily Johnsonovy návrhy na výhrady. Předseda Evropské rady Tusk uvedl, že Britové dosud EU nepřesvědčili. Podle předsedy Evropské komise Junckera je v britských návrzích řada problematických bodů a jejich přijetím by nebylo splněno vše, co má nyní zajistit irská pojistka. Tusk i Juncker ovšem vzkázali, že EU je nadále připravena jednat.

Koordinační výbor Evropského parlamentu pro brexit včera uvedl, že by parlament dohodu v podobě, jakou navrhl Johnson, nemohl schválit.

Juncker i Tusk včera vyjádření vydali po telefonátu s irským premiérem Leem Varadkarem.

„Přijmout takový návrh by znamenalo, že nebudou splněny všechny cíle irské pojistky: zabránit tvrdé hranici, zachovat spolupráci severu (Irska) s jihem a hospodářství na celém ostrově a ochránit jednotný trh Evropské unie a pozici Irska na něm,“ uvedl Juncker v prohlášení vydaném krátce poté, co telefonicky hovořil s irským premiérem Varadkarem. S Británií je podle dosluhujícího předsedy EK nadále třeba jednat.

Kromě Bruselu naráží Johnsonův plán na odpor právě hlavně v Dublinu. Irská vláda jako problém označuje například část o celních kontrolách na irském ostrově. „Jestli je to definitivní návrh, pak žádná dohoda nebude,“ řekl irský ministr zahraničí Simon Coveney.

Postoj Irska včera kritizovala předsedkyně severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterová, která Johnsonův plán označila za „rozumný“ a vyzvala EU, aby se jím vážně zabývala. Fosterová varovala, že v případě odmítnutí návrhu hrozí brexitu bez dohody.

Pokud nakonec nepožádá o další odklad, měla by Británie EU opustit 31. října, tedy za 27 dní. Podle britského listu The Times by Brusel mohl odklad schválit, i kdyby o něj premiér Johnson nepožádal, jak mu ukládá nedávno schválený zákon. Žádost by EU podle britského listu přijala i v případě, že by ji odeslal šéf britské státní správy Mark Sedwill.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?