Johnson chce brexit bez dohody navzdory odporu britského parlamentu

[© Shutterstock/Angyalosi Beata]

V Británii se schyluje k výměně vládních lídrů. Osud brexitu je však nejasný. Favorit Johnson chce z Unie odejít za každou cenu na konci října. V tom mu ale brání britský parlament. Takový scénář si nepřejí ani členské státy Unie, měl by totiž ohromné negativní ekonomické důsledky.

Zítra se rozhodne, kdo nahradí dosavadní britskou premiérku Theresu Mayovou v čele vládní konzervativní strany i samotné vlády, a převezme tak otěže nad nelehkým odchodem Británie z Evropské unie. Favoritem je od počátku bývalý ministr zahraničí Boris Johnson, jehož protivníkem je současný šéf britské diplomacie Jeremy Hunt.

V čele britské vlády by Johnsona rád viděl i americký prezident Donald Trump. Ten minulý pátek prohlásil, že se na spolupráci s Johnsonem těší. „Mám ho rád. Včera (ve čtvrtek) jsem s ním mluvil,“ řekl Trump. „Myslím, že budeme mít skvělý vztah,“ dodal.

Mayová odchází. Kdo může být dalším brexitovým premiérem?

Po třech neúspěšných pokusech prosadit dohodu o odchodu Británie z Unie, po několikatýdenní snaze dojednat kompromis s opozicí a pod tíhou kritiky z řad vlastní strany, se premiérka Mayová po téměř třech letech vzdává svého úřadu. Na její místo se hlásí skoro tucet zájemců.

Johnson s Huntem shodně tvrdí, že se chtějí na odchodu s Bruselem dohodnout, ale že se země zároveň musí připravit na možnost nedohody. Stávající podoba dohody s EU, kterou dojednala dosluhující premiérka Mayová a kterou britský parlament opakovaně odmítl, se nelíbí Johnsonovi a ani Huntovi. Kritizují především takzvanou irskou pojistku, která má za cíl zabránit obnovení klasické hranice mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem.

Odstranění administrativních bariér na hranici mezi Severním Irskem a Irskem umožnilo nerušený rozvoj obchodu a bylo také stěžejní částí mírové dohody z roku 1998, která ukončila tři desetiletí trvající sektářské násilí. Irská pojistka také proto patřila k základním požadavkům evropských zemí při brexitových jednáních.

Unie však opětovně upozorňuje, že výstupovou dohodu již nehodlá otevírat. Změny by se mohly dotknout pouze politické deklarace o budoucích vztazích EU a Británie po brexitu, která je k rozvodové dohodě připojena.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Podle nedělních informací deníku The Telegraph chce Johnson po říjnovém odchodu země z Unie vyjednat s Bruselem dohodu o volném obchodu, díky níž by se nemusela uplatnit ani sporná irská pojistka.

„Existuje široký rejstřík možností, jak nalézt potřebné řešení, a tato řešení mohou být a budou nalezena,“ napsal Johnson. Najít se je podaří „v kontextu smlouvy o volném obchodu, která bude dojednána s EU, až z unie 31. října odejdeme,“ konstatoval.

Boris Johnson nepochybuje, že existuje způsob, jak Evropskou unii opustit. „Můžeme na konci října odejít a rozhodně známe postup, jak to udělat. Co teď potřebujeme, je vůle a rozhodnost,“ napsal britský politik.

Podle dnešního průzkumu veřejného mínění společnosti YouGov si však většina Britů (56 %) nemyslí, že země Unii opustí na konci října. Naopak, téměř třetina dotázaných (27 %) věří, že k odchodu z Unie na konci října skutečně dojde.

Britský parlament je proti brexitu bez dohody

Odchod Británie z Unie za každou ceny si však nepřejí ani lídři členských států ani britský parlament.

Ten prosazení této možnosti ze strany vlády zkomplikovat ve čtvrtek 18. července. Poměrem hlasů 315 ku 273 poslanci rozhodli, že jejich nynější schůze potrvá až do 31. října. Portál Independent toto hlasování označil za prohru Johnsona, který utrpěl porážku ještě předtím, než do premiérského křesla usedl.

Zákonodárci se totiž obávali, že se je nový premiér pokusí obejít. Rozhodli proto, že jejich schůze potrvá až do konce října. Opatření může být nepříjemné především pro Borise Johnsona. Zatímco Hunt jasně odmítl, že by se v případě nedohody s Bruselem o odchodu země pokusil parlament obejít, Johnson tuto možnost nevyloučil.

Média spekulovala, že případnou patovou situaci v parlamentu by Johnson mohl v předvečer brexitu vyřešit tím, že by na podzim ukončil aktuální parlamentní schůzi, která začala před dvěma lety, a začátek nové by záměrně odložil tak, aby Británie z EU i proti vůli poslanců odešla 31. října bez dohody.

Hlasování se i přes výzvu dosluhující premiérky Mayové nezúčastnili všichni ministři, což ministerskou předsedkyni zaskočilo. „Premiérka je zklamána tím, že několik ministrů nehlasovalo,“ uvedl v prohlášení mluvčí Mayové. „Není pochyb, že její nástupce toto vezme v úvahy, až bude sestavovat vládu,“ dodal.

Na hlasování se nedostavili například ministr obchodu Greg Clark či ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart. Ani jeden z nich kvůli tomu podle Reuters nehodlá rezignovat. Nepřišel ani Hunt, který to na twitteru označil za nedorozumění, neboť se domníval, že měl absenci povolenou. Následně Hunt uvedl, že parlament by neměl budoucímu premiérovi svazovat ruce.

Složení vlády pod novým lídrem je zatím nejasné. Včera například ministr financí Philip Hammond oznámil, že v případě vítězství Borise Johsona rezignuje na svůj post.

Zabrání královna brexitu bez dohody?

Podle informací zpravodajského webu BBC z minulého týdne se chtějí odpůrci brexitu bez dohody z řad členů vládní Konzervativní strany pokusit do hry zapojit dokonce i královnu Alžbětu II.

V případě, že by se příštím britským premiérem stal Boris Johnson, měla by podle některých konzervativců panovnice využít svého práva a požádat místo něj v Bruselu o odklad odchodu Spojeného království z EU. Plánují proto vyvolat proceduru známou jako „pokorné oslovení“. Prostřednictvím té se britští poslanci mohou obracet přímo na panovníka.

Příprava na brexit bez dohody pokračuje. Londýn počítá i s nepokoji a evakuací královny

S blížícím se datem odchodu Spojeného království z EU (29. března), a s vědomím nejistoty, která panuje kolem podoby brexitu, se obě strany připravují na odchod s dohodou i bez ní. V posledních dnech v tom obě strany pokročily.

Buckinghamský palác se k informacím BBC odmítl vyjádřit. Analytici ale považují možnost, že by Alžběta II. vyrazila v rozporu s přáním premiéra do Bruselu za prakticky vyloučenou. Podle nepsaného zákona britský panovník do politiky své země totiž přímo nezasahuje. Navzdory určitým náznakům a spekulacím, které se v minulosti objevily v britském tisku, není například známo ani to, co si královna o brexitu myslí.

Také BBC ve svém dnešním článku uvádí, že informace o možnosti zahájení procedury „pokorného oslovení“ může být spíše pokusem o vytvoření tlaku na budoucího premiéra, než skutečnou snahou dostat královnu do Bruselu.

Podle agentury DPA přesto snaha zapojit Alžbětu II. do hry o brexit ukazuje, jak silně se politická krize v Británii mění v krizi ústavní. Ještě před několika lety by bylo podle agentury prakticky nepředstavitelné i to, že by se předseda vlády protivil vůli parlamentu.

EU se připravuje na další odklad

Evropská unie sbírá síly na brexit bez dohody nebo na další odklad odchodu Británie z bloku, pokud se tento týden stane britským premiérem Boris Johnson.

S odvoláním na unijní zdroje to minulý týden napsal deník The Guardian i agentura Reuters. EU si od dalšího odkladu slibuje delší čas na vyjednávání, zároveň tak poskytne zastáncům důrazné odluky lépe se připravit na odchod bez dohody.

„Bude to označeno jako technický odklad, který Borise uchrání před politickým zahanbením, zároveň ale budeme mít čas na hledání dohody,“ citoval The Guardian nejmenovaného vysokého unijního diplomata.

Deník poznamenal, že mezi klíčovými unijními zeměmi roste důvěra v to, že bude možné zabránit odchodu bez dohody. Přispělo k tomu i hlasování v dolní komoře britského parlamentu o nemožnosti obejít zákonodárce v případě brexitu bez dohody. Případný odklad brexitu podpořila ve svém projevu na plénu Evropského parlamentu minulý týden i nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Mimořádný summit: Unie podporuje odklad brexitu. Otázkou zůstává, jak dlouhý by měl odklad být

Dnes se sejdou premiéři a prezidenti zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu, jehož hlavním tématem bude odchod Británie z Unie. Jaké jsou návrhy a jaká očekávání?

Zároveň ale obavy z pravděpodobného dopadu na ekonomiku EU v hodnotě 18,7 bilionu dolarů jsou tak veliké, že evropské metropole stupňují tlak na Irsko, aby zrychlilo přípravy na brexit bez dohody, který by mohl poškodit finanční trhy i obchod. Nálada v Evropě je ponurá.

Irský premiér Leo Varadkar minulý měsíc řekl, že EU je stále méně nakloněná tomu, aby se brexitový proces protahoval. Minulý týden urychlil krizový plán pro hranici pro případ brexitu bez dohody.

Brexit bez dohody by v Británii mohl vyvolat recesi, poškodit skomírající růst eurozóny a oslabit tvrzení Londýna, že je světově významným mezinárodním finančním centrem.

Když Johnson a Hunt soupeřili o to, kdo zaujme ohledně brexitu tvrdší postoj, aby na svou stranu získali členy Konzervativní strany dychtící po jasné rozluce s EU, klesla libra v úterý 16. července na nejnižší úroveň k dolaru za posledních 27 měsíců.

Tvrdý brexit zasáhne český export do Británie. Ekonomové odhadují pokles až o 20 procent

Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.

Jenže unijní lídři zároveň chtějí, aby se otázka brexitu už vyřešila, a říkají, že bude hodně záležet na tom, co Johnson jako premiér udělá.

„Pokud za námi přijdou, aby znovu vyjednali brexitovou dohodu, řekneme ,Díky, ale ne´,“ uvedl jeden unijní diplomat, který se podílel na brexitových jednáních. Citovala ho agentura Reuters.

Johnson řekl, že Unie se musí Británii „podívat do očí“ a uvědomit si, že Spojené království odejde i bez dohody.

„Pokud si Britové opravdu myslí, že nás brexit bez dohody tak děsí, pak jsou naivní,“ uvedl jiný unijní diplomat.

Šéfové států a vlád se sejdou na summitu v Bruselu v 17. a 18. října, tedy těsně před dosavadním datem britského odchodu. „EU má jen velmi malý manévrovací prostor ohledně toho, co by mohla novému britskému premiérovi nabídnout,“ uvedl představitel jednoho členského státu. Londýn by se podle něj mohl v případě brexitu „těžce přepočítat“.