Jednání o brexitu jde do finále. Obavy o odchod bez dohody jsou ale čím dál větší

Dominic Raab a Michel Barnier [© European Union, 2018]

Podzimní summit Evropské rady, kdy by měla být na stole dohoda o odchodu Britů z Unie, se nezadržitelně blíží. Otázka irských hranic nebo budoucích vztahů ale stále nemá odpověď, přestože se vyjednavači setkávají týden co týden.

Uzavření dohody o vystoupení Británie z Evropské unie se pravděpodobně nestihne do říjnového summitu EU, který je neformálně považován za poslední termín pro její schválení. Tvrdí to více unijních diplomatů, na které se odvolává agentura Reuters.

Dotažení dohody o rozluce s Británií si tak možná vyžádá mimořádný summit v listopadu, ale některé zdroje hovoří také o prosinci.

Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier dnes uvedl, že dohody s Británií je třeba dosáhnout nejpozději začátkem listopadu. Dodal, že Unie nepracuje směrem k brexitu bez dohody, nicméně na takovou možnost se připravuje.

Evropská komise představila dva možné scénáře brexitu

Sdělení Komise varuje členské státy před možnými závěry brexitových jednání. V případě tvrdého brexitu budou udržovat vztahy EU a Velké Británie pouze mezinárodní právo a pravidla Světové obchodní organizace.

Vyjednávání o brexitu vstupuje do poslední fáze, a tak se vyjednavači EU a Británie plánují od příštího týdne setkávat častěji. Řekli to dnes na tiskové konferenci v Bruselu.

Uvedli také, že při dnešním jednání zatím nedosáhli posunu v otázce budoucích ekonomických vztahů. Naopak je na dosah dohoda o spolupráci po brexitu v oblasti bezpečnosti.

Podle Barniera musí ekonomické partnerství respektovat jednotný trh a základy evropského projektu. Jen tak mohou být jednání úspěšně završena.

V říjnu, listopadu nebo prosinci?

Summit hlav států a vlád členských zemí plánovaný na 18. a 19. října byl dlouho označován za rozhodující moment vyjednávání o brexitu, po kterém by ještě zbývalo dost času na složitý proces ratifikace výsledné dohody v jednotlivých členských zemích.

Přetrvávající neshody mezi Londýnem a Bruselem, obzvláště ohledně budoucího režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, ale dodržení tohoto termínu činí méně a méně reálným.

Jak dnes připomenul Barnier, další přetrvávající překážkou je otázka budoucí ochrany geografických označení a politická deklarace o budoucím vztahu EU s Británií.

Brexit by mohl vést ke sjednocení Irska

V případě tvrdého brexitu by mělo Severní Irsko hlasovat o tom, zda setrvá ve Spojeném království, nebo se sjednotí s Irskem. Myslí si to šéfka irské republikánské strany a podobné úvahy připouští i bývalý lídr unionistů.

Mary Lou McDonaldová, představitelka hnutí Sinn Féin, …

„Rozhodně nastane opravdový pokus o říjen, ale nejspíš to nebude tak docela stačit. Takže ačkoli to zatím nebylo formálně potvrzeno, listopadový summit navíc se jeví jako nejpravděpodobnější,“ cituje Reuters nejmenovaného vysoce postaveného diplomata EU.

Německá europoslankyně Gabriele Zimmerová, která se také podílí na rozhovorech kolem brexitu, rovněž říjnový termín zpochybňuje.

„Bude to velmi těžké. Neviděli jsme žádný konkrétní návrh v otázce irské hranice, který by mohl fungovat. Listopad je poslední možnost. Prosinec už je pro nás příliš pozdě,“ řekla.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Británie má z EU vystoupit 29. března 2019 a s přibývajícím časem narůstají obavy z možného odchodu bez dohody. Britský ministr pro brexit Dominic Raab se bude v Bruselu tento týden snažit vyjednávání posunout. Připustil, že „tu stále jsou díry“, ale jestliže budou obě strany pragmatické, je si jistý, že dohodu vyjednají do října.

Londýnská vláda ale začne podle BBC ještě před koncem srpna publikovat instrukce pro případ, že Británie odejde bez dohody. Mezi nimi by měl být podle uniklých informací také návrh na zachování stávajících práv občanů EU žijících v Británii i v případě, že dojde k brexitu bez dohody. Raab přesto uvedl, že dosažení dohody je stále nejpravděpodobnějším scénářem.

Británie si chce udržet unijní pravidla

Britská vláda včera vydala další „brexitový“ dokument, kterým tentokrát požaduje speciální řešení budoucnosti finančních služeb. Varuje v něm, že ekonomika EU bude negativně ovlivněna, pokud Londýn ztratí statut hlavního finančního centra.  K tomu by došlo v případě, že by Unie s Británií uzavřela standardní dohodu se třetí zemí v oblasti finančních služeb.

Británie požaduje, aby zvláštní řešení finančních služeb vycházelo z nedávno uzavřeného paktu mezi EU a Japonskem. Barnier ale tvrdí, že pokud Britové opustí jednotný trh a uzavřou s Unií obchodní dohodu, speciální režim pro finance není reálný.

Další včerejší vládní dokument také připouští, že si Britové chtějí i po brexitu ponechat pravidla EU a to v oblasti státní podpory, životního prostředí nebo sociálních a zaměstnaneckých standardů. Jak včera informoval EURACTIV.com, takový krok by však odporoval úplné odluce Britů od bruselské byrokracie, kterou od počátku požadují zastánci tvrdého brexitu, včetně těch z vládní konzervativní strany.

Plán Británie o budoucích vztazích s Unií po brexitu je konečně na stole. Jde o měkkou variantu?

Na sto stránkách dnes vláda premiérky Mayové nastínila, jak si představuje vztahy s EU po brexitu. Předpokládá zachování volného pohybu zboží, pohyb služeb má být „flexibilní“. Kritici se domnívají, že neodráží výsledky referenda z roku 2016.