Jednání Borise Johnsona v Německu a Francii přinesla mírnou naději, píší britská média

© Shutterstock

Jako lehké povzbuzení pro Borise Johnsona hodnotí britská média návštěvy Německa a Francie, které nový britský premiér podnikl tento týden. V Berlíně a v Paříži se snažil přesvědčit kancléřku Angelu Merkelovou a prezidenta Emmanuela Macrona o nepotřebnosti sporné irské pojistky v připravené dohodě o odchodu Británie z Evropské unie.

Podle britské zpravodajské stanice BBC cesty Borise Johnsona na kontinentu vyvolávají dojem, že Angela Merkelová ani Emmanuel Macron nechtějí před britským ministerským předsedou zabouchnout dveře a zároveň se snaží vyhnout tomu, aby byli obviňováni z odchodu Británie z EU bez dohody.

Merkelová ve svém britském kolegovi probudila naději, když mu ve středu řekla, aby během 30 dnů přišel s alternativou k irské pojistce, uvedl list The Times. Jak ale píše The Guardian, kancléřka spíše než aby stanovovala nějaký termín, dávala najevo vůli sedmadvacítky pustit se rychle do práce. A francouzský prezident Macron na návrh šéfky německé vlády navázal, když ve čtvrtek při schůzce s dobře naladěným Johnsonem řekl, že EU i Británie by společně měly být schopné najít během 30 dnů nějaké chytré řešení, pokud bude na obou stranách vůle. Zároveň ale upozornil, že se nepodaří nalézt takovou brexitovou dohodu, která by se příliš lišila od té stávající.

Podle The Guardian představa, že s jednáním bude spousta práce, která se jistě protáhne do září, Johnsonovi pomůže získat čas v britském parlamentu u rebelujících poslanců jeho Konzervativní strany. Naděje, že odchod Británie z evropského bloku s dohodou je stále ve hře, možná nepodpoří současnou strategii šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna. Ten chce po začátku schůze parlamentu 3. září vyvolat hlasování o nedůvěře vládě a zformovat dočasný kabinet, který by vyjednal s Bruselem odklad brexitu a přivedl zemi k předčasným volbám.

Johnson požádal Unii o opětovné vyjednání brexitové dohody. Trnem v oku je irská pojistka

Britský premiér vyzval předsedu Evropské rady k „alternativnímu ujednání“ sporné irské pojistky obsažené v dohodě o vystoupení Británie z Unie. Mezitím unikl další vládní dokument, který vyčísluje negativní důsledky brexitu. Očekává se také konec volného pohybu osob.

Irská pojistka je sporným bodem návrhu brexitové dohody, kterou se zbytkem EU připravila Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Má zabránit vzniku klasického hraničního režimu na hranici Irska a Severního Irska po brexitu. Dohodu ovšem britský parlament třikrát odmítl a Mayová nakonec rezignovala. Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU irská pojistka představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království.

Německý týdeník Der Spiegel cituje francouzského analytika Sébastiena Maillarda z Institutu Jacquesa Dellorse, podle kterého bylo od Johnsona chytré, že si jako první cíl cesty na kontinent vybral Berlín. Merkelová má pověst toho, kdo Johnsonovi bude spíše naslouchat, zatímco na Macrona se v Londýně dívají jako na padoucha. A francouzský prezident podle Maillarda ve čtvrtek vystupoval nezvykle otevřeně, aby z něj později nebyl dělán viník brexitu bez dohody. Premiér ovšem podle Der Spiegel nedokázal vrazit klín mezi Berlín a Paříž, což se dařilo Mayové. Obě země a rovněž Londýn daly najevo, že EU i Británie budou v příštích 30 dnech dělat maximum, aby zabránily brexitu bez dohody. Tak znělo Macronovo poselství a tak se dá rozumět slovům Merkelové, píše Der Spiegel.

Británie se vzdává svého slova nad unijními záležitostmi a přenáší hlasovací práva na Finsko

Britská vláda oznámila, že se nebude účastnit většiny schůzek Evropské unie. Chce se více věnovat přípravám na říjnové brexit.