Zdálo se, že dohoda o brexitu je na dosah. EU, Británie i Severní Irsko však ze svých pozic neustupují. Pokud se dohoda nedosáhne, vážné následky pocítí Britové i EU, odhaduje německá studie.
Dohoda upravující pobrexitové vztahy Británie a Evropské unie může být podepsána v řádu týdnů. Před svým dnešním jednáním v Bruselu to prohlásila šéfka severoirské Demokratické unionistické strany DUP podporující menšinovou vládu britské premiérky Theresy Mayové. Zároveň zopakovala, že její strana odmítá jakékoli rozdíly v obchodních a celních podmínkách pro Severní Irsko a zbytek Británie.
Po dnešním setkání s hlavním vyjednávačem EU Michelem Barnierem však předsedkyně DUP Arlene Fosterová odmítla jakékoli ústupky v otázce režimu na irských hranicích, která patří ke klíčovým překážkám dohody. Informovala o tom agentura Reuters.
„Nemůžeme podpořit žádnou úpravu, která by dala vzniknout buď clům nebo regulačním překážkám v rámci britského vnitřního trhu,“ řekla novinářům předsedkyně DUP Arlene Fosterová po jednání s Barnierem a dodala, že Británie je pro Severoirčany hlavním trhem.
Jaké jsou podmínky?
Bruselští vyjednávači chtějí v rámci pojistky pro případ, že se nepodaří smlouvu uzavřít, udržet sever Irska v unijním hospodářském a celním prostoru, což by však znamenalo rozdílné podmínky pro Belfast a Londýn. Vedlo by to také k pomyslnému rozdělení Spojeného království, kdy by se vytvořila hranice mezi Severním Irskem a britským ostrovem.
Mayová po zářijovém neformálním summitu v Salcburku vyzvala představitele Unie, aby přišli s novým kompromisním návrhem v tomto zásadním sporném bodě.
Barnier po dnešním jednání na twitteru napsal, že se pokoušel „vysvětlit a oddramatizovat“ zmiňovaný požadavek EU, který by podle něho neznamenal pro Británii žádné zásadní komplikace.
Fosterová před odletem do Bruselu nešetřila optimismem v otázce možného uzavření dohody, jejíž podpis by podle expertů měl pro obě strany zásadní ekonomický přínos. Rádiu BBC řekla, že přijatelná dohoda pro všechny je naprosto reálná, pokud bude politická vůle.
„Pevně doufám, že dohoda bude během několika týdnů,“ dodala šéfka strany, která stejně jako Mayová nechce přistoupit na dosavadní návrhy EU ohledně režimu na hranicích mezi Irskem a britským Severním Irskem.
Přetrvává optimismus?
Diplomaté v Bruselu v posledních dnech vypouštějí do médií optimistické informace, podle nichž se dohoda včetně zmíněného kompromisu ohledně irské hranice blíží. Odchod bez dohody je ale podle některých evropských lídrů, stejně jako pro premiérku Mayovou, stále možný.
Jak informoval minulý týden server EURACTIV.sk, tuto variantu připustila například francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová. Zároveň se ale vyjádřila, že v případě práv Francouzů žijících v Británii a Britů ve Francii chce dosáhnout nejlepší vzájemné situace.
Hlavní vyjednavač Unie také dnes jednal s lídrem Ulsterské unionistické strany Robinem Swannem, i se členy Evropského parlamentu zastupující Severní Irsko, Diane Doddsovou (DUP) a Jimem Nicholsonem (UUP).
Barnier má ve středu seznámit Evropskou komisi s aktuálním stavem jednání. Obě strany již velmi tlačí čas, neboť případnou dohodu musí schválit britský parlament i všechny členské země zasedající v Radě před britským odchodem na konci března příštího roku.
Brexit bude rovněž hlavním tématem evropského summitu příští týden v Bruselu. K definitivnímu rozhodnutí o podobě odchodu Británie z EU ale může dojít až na mimořádném summitu o měsíc později, na jehož svolání se lídři EU dohodli v záři při neformálním summitu v Salzburgu.
Meeting with @MichelBarnier .
– As outlined in par 50 of the Dec 2017 joint report, there cannot be barriers to trade erected between NI and the rest of the UK. GB is our main market.
– The UK voted to leave the EU. Result must be respected. The nation must leave together. pic.twitter.com/fVWBoIvOQW— Arlene Foster (@DUPleader) October 9, 2018
Britská opozice
Mayová podle dnešního vyjádření svého mluvčího tlačí na intenzivní rozhovory a „úředníci vedou s (Evropskou) komisí technická jednání“.
Britská premiérka dnes dostala varování z vlastní Konzervativní strany, jejíž protievropské křídlo nesouhlasí se současnou „měkkou“ strategií premiérky. Ve sjednocení postojů nepomohl ani stranický sjezd z minulého týdne.
Někdejší náměstek ministra pro brexit Steve Baker dnes médiím řekl, že pokud by Mayová vyjednala dohodu podle současných návrhů, nejméně 40 konzervativních poslanců ji při schvalování nepodpoří. Vzhledem k tomu, že proti hodlají hlasovat i labouristé či skotští nacionalisté, nemusí Mayová sehnat potřebnou většinu hlasů.
Tvrdý náraz po tvrdém brexitu pro EU i Brity
Obchodní výměna mezi Británií a zbytkem Evropské unie by se mohla propadnout až o polovinu, pokud by Spojené království opustilo EU bez dosažení dohody o novém uspořádání vzájemných vztahů. Předpověděl to dnes německý ekonomický institut IW.
Institut po zohlednění struktury vzájemné obchodní výměny a pravidel Světové obchodní organizace (WTO) předpokládá, že EU by v případě takzvaného tvrdého brexitu mohla na britské zboží uvalit cla v průměrné výši 2,8 procenta, zatímco britská cla na zboží z EU by mohla činit v průměru 3,6 procenta.
Při současné úrovni vzájemné obchodní výměny by nová cla pro firmy z EU znamenala dodatečné náklady přes deset miliard eur (258 miliard Kč) ročně. V případě britských podniků by tyto náklady přesahovaly pět miliard eur ročně, píše IW. Nepříznivé důsledky pro obě strany v případě brexitu bez dohody si uvědomuje i premiérka Mayová, jak minulý týden informoval EURACTIV.sk. Dodal ovšem, že podle Mayové bude Británie schopná toto těžké období překonat díky svojí odolnosti a vynalézavosti.
V dlouhodobějším horizontu by se obchodní výměna mezi Británií a zbytkem EU podle nejpesimističtějšího scénáře IW mohla v důsledku tvrdého brexitu propadnout o polovinu.
„Tento hororový scénář by měl politiky pobídnout ke konstruktivnímu postupu,“ uvedl Markos Jung z institutu IW.
Tvrdý brexit by podle IW obzvlášť silně zasáhl německé podniky, kterým by nová cla přinesla dodatečné náklady přes tři miliardy eur ročně. Zhruba 60 procent těchto nákladů by připadlo na německé automobilky. Německý export do Británie by se v důsledku tvrdého brexitu mohl propadnout až o 57 procent, varuje institut.
Demonstrace psů za referendum o brexitu
Asi tisícovka lidí se v neděli spolu se svými psy účastnila pochodu centrem Londýna na protest proti chystanému vystoupení Británie z Evropské unie. Informovala o tom agentura Reuters, kterou citovala ČTK. Akce měla také podpořit kampaň People’s Vote (Volba lidu), která se snaží prosadit referendum o konečné brexitové dohodě.
Několik stovek lidí se svými psy prošlo centrem Londýna až k britskému parlamentu. Lidé nesli vlajky EU a různé transparenty s protibrexitovými hesly, také psi měli na sobě cedulky s nápisy jako „Mopslíci za referendum“ či „Štěkám, že brexit je šílenství“.
Organizátoři nedělní akce pejskařů mimo jiné tvrdí, že odchodem z EU budou trpět i zvířata. Zvířecí potraviny podle nich budou po vystoupení z Unie v obchodech dražší.