Hlasování o brexitu se v britském parlamentu odsouvá na neurčito. Mayová hledá pomoc u EU

[© Shutterstock/Melinda Nagy]

Dnešní plánované hlasování ve Westimnsteru o „rozvodové dohodě“ bylo kvůli očekávanému krachu odloženo. Nový pokus by měl přijít do 21. ledna, nebo později. Komplikací je nadále budoucí pojistka pro režim na irských hranicích po brexitu. EU už ale dojednanou dohodu o brexitu nechce znovu otevírat.

Britská premiérka Theresa Mayová dnes vyrazila za svými partnery v Evropské unii, aby od nich získala pomoc poté, co v pondělí kvůli vidině fiaska v britském parlamentu odložila hlasování o dohodě upravující odchod Británie z evropského bloku.

Zástupci 27 členských zemí EU však dávají najevo, že se kvůli britskému vnitropolitickému dění nechystají už domluvenou dohodu o brexitu znovu otevírat. Nevylučují však podporu Mayové jinou formou.

„Je to jediná dohoda. Není prostor pro nové vyjednávání,“ řekl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Existují však podle něho možnosti vyjasnit a interpretovat sporné body v rámci současného textu dohody.

Podoba brexitové smlouvy se už nezmění, říkají lídři EU po nedělním summitu

EU na mimořádném summit potvrdila text dohody o brexitu. Prezidenti a premiéři se dále vyjádřili, že současná dohoda je nejlepším kompromisem, jakého bylo možné dosáhnout.

Evropská rada se brexitem zabývat bude

Předseda Evropské rady Donald Tusk už ale včera oznámil, že brexit se nakonec na program pravidelného summitu hlav států a vlád zemí EU plánovaného na konec tohoto týdne dostane. Podle Aleše Chmelaře, náměstka českého ministra zahraničí, to bude nejspíš v rámci debaty lídrů zemí EU o mezinárodní politice, tedy u pracovní večeře ve čtvrtek večer. Premiérka Mayová své kolegy z dalších unijních zemí patrně seznámí s vývojem i s tím, že hlavním problémem pro řadu britských politiků zůstává takzvané záložní řešení pro režim na irské hranici.

Summit by ve snaze pomoci Mayové prosadit dohodu v britském parlamentu mohl na politické úrovni ve formě nějaké deklarace dát britské straně určité záruky, míní Chmelař, samotná změna dojednané smlouvy je podle něj ovšem velice nepravděpodobná.

„Obávám se, že dohodu o vystoupení už ani z technických nebo časových důvodů otevírat nebude možné,“ poznamenal Chmelař.

Evropští lídři jsou s výsledkem dohody o brexitu spokojeni, vyhráno ale ještě není

Evropští státnici chválí unijního vyjednavače Barniera za dořešení komplikací na finální dohodě o brexitu, která byla oficiálně oznámena ve středu večer. Upozorňují však, že výhrady tu stále jsou.

Podle dánského ministra zahraničí Anderse Samuelsena politická možnost určité věci „dovysvětlit“ existuje vždy, ani podle něj ale znovuotevření textu dohody není možné.

Francouzská ministryně pro Evropu Nathalie Loiseauová byla tvrdší, když novinářům připomněla, že evropská strana pro Brity už udělala hodně.

„Dohoda, která je na stole, je jediná možná. Souhlasili jsme s mnohými ústupky, abychom se k ní dostali,“ prohlásila. Pokud se britská strana nedokáže domluvit a text nedokáže přijmout, musí být podle ní Unie připravena na tvrdý brexit 29. března příštího roku.

„My se na to chystáme. Náš parlament nás v pondělí zavázal přijmout všechna potřebná opatření,“ dodala Francouzka.

Co obsahuje finální návrh dohody o brexitu mezi EU a Spojeným královstvím?

Rok a půl projednávaná dohoda o brexitu je na světe. obsahuje možnost prodloužení přechodného období po brexitu i pojistku pro irské hranice, která byla nejpalčivějším tématem vyjednávání. Má mít podobu celní zóny.

Irské hranice po brexitu jsou stále překážkou

Problém pro velkou část britských politiků představuje hlavně takzvaná pojistka týkající se režimu na irské hranici. Jejím cílem je zajistit hladký pohyb mezi britským Severním Irskem a Irskem, což má klíčový význam pro tamní mírový proces.

Pojistka by platila v případě, že se Londýn s Bruselem do července 2020 nedohodnou na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů. V takovém případě by začátkem roku 2021 začal platit záložní plán, který by de facto znamenal celní hranici mezi britským Severním Irskem a ostatními částmi Británie.

O zrušení takového stavu by přitom nemohla rozhodnout Británie sama, potřebovala by souhlas všech unijních zemí. Obě strany přitom ale předpokládají, že tato pojistka nikdy platit nebude, protože ji nahradí zatím neexistující a nedojednané trvalé řešení.

Finální návrh dohody o brexitu je na světě. EU ho vítá, Británie kritizuje

Po 17 měsících intenzivních vyjednávání dosáhli britští a unijní vyjednavači shody nad finálním návrhem dohody o odchodu Spojeného království z EU. Teď je na čase přesvědčit britský a evropský parlament a členské státy o její ratifikaci.

Britští konzervativci se obávají, že řešení, které je obsaženo v dohodě o brexitu, by Británii dlouhodobě připoutalo k EU. Chtějí, aby pro tento režim existovala lhůta, což však Brusel odmítá.

Evropská unie ve snaze pomoci Mayové prosadit dohodu v britském parlamentu by mohla dát určité záruky ve formě nějaké deklarace, řekl náměstek českého ministra zahraničních věcí Chmelař.

Otázka irských hranic je hlavním tématem brexitových debat v Británii

Uplatnění „pojistky“ zajišťující praktickou neexistenci hranice mezi Irskem a Severním Irskem se pravděpodobně konat nebude. Je totiž proti zájmům Evropské unie i samotné Británie.

Britská „tour de Europe“

Mayová dnes o situaci kolem brexitu jednala s nizozemským premiérem Markem Ruttem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s předními představiteli Evropské unie. Nizozemsko si v minulosti s Bruselem vyjednalo záruky ohledně asociační dohody EU s Ukrajinou.

Merkelová po jednání s britskou premiérkou svým stranickým kolegům prý řekla, že další vyjednávání o dohodě o odchodu Británie z EU odmítá. Věří prý však, že se ještě najde řešení, protože většina britských poslanců si prý nepřeje, aby Británie opustila EU bez dohody.

Za hlavní sporný bod Merkelová označila otázku režimu na irské hranici v případě, že se Londýn a Brusel nedohodnou do července 2020 na budoucích podmínkách obchodních a jiných vztahů.

Když Mayová dorazila do Berlína na schůzku s Merkelovou, uvázla v autě, kterému se zablokovaly dveře. „Jak může Theresa Mayová očekávat, že vystoupí z Evropy (EU – pozn. ČTK), když ani nedokáže vystoupit z vlastního auta?“ komentoval drobný incident zpravodajský portál Politico.eu.

Dnes večer se britská premiérka sešla v Bruselu ještě s předsedou Komise Junckerem a šéfem Evropské rady Tuskem.

Mayová dnes podle agentury Reuters v Bruselu řekla, že její jednání s lídry unijních států jsou teprve na začátku a že její vláda by zejména potřebovala záruky, že irská pojistka je pouze dočasným řešením. Premiérka rovněž ujistila, že kabinet se bude připravovat na možnost, že dohoda o odchodu Británie z EU britským parlamentem nakonec neprojde.

Premiérka po jednání řekla, že Evropská unie je ochotná pomoci britské vládě získat podporu pro dohodu o brexitu, která narazila na odpor londýnských zákonodárců zejména kvůli takzvané irské pojistce, jež se týká budoucího režimu na irské hranici.

Brexit na poslední chvíli

Andrea Leadsomová, která v dolní komoře britského parlamentu organizuje agendu vlády, tvrdí, že posun ve vyjednávání kolem brexitu je stále možný, protože Evropská unie má ve zvyku uzavírat dohody na poslední chvíli.

Rozhodující hlasování o „rozvodové dohodě“ mělo v britském parlamentu proběhnout dnes večer. Kvůli obavám o nedostatečné podpoře ale bylo nakonec odloženo. O plánu odložit hlasování Dolní sněmovny o brexitu informovala britská premiérka Mayová představitele Evropské unie údajně o den dříve než členy vlastního kabinetu. S odvoláním na nejmenované zdroje v britské vládě to dnes napsal web BuzzFeed News. Mluvčí úřadu premiérky označil zprávu za nepravdivou.

Pokud poslanci dohodu odmítnou, žádný brexit být nemusí, říká Mayová

Britská premiérka Theresa Mayová a ministr financí Philip Hammond upozorňují na to, že pokud Dolní sněmovna příští týden nepřijme dohodu o brexitu, alternativou jsou pouze odchod Británie bez dohody nebo její setrvání v Unii.

Právě jedna z premiérčiných mluvčích ale ještě v pondělí dopoledne tvrdila, že hlasování o „rozvodové dohodě“ s EU dnes proběhne podle plánu. Jen o několik minut později začaly do médií unikat informace o tom, že Mayová se rozhodla parlamentní bitvu odložit.

Už v pondělí reportér Alex Wickham na twitteru psal, že uvnitř britské vlády vyvolal tajnůstkářský postup předsedkyně pobouření. Ministři údajně vyjadřovali nespokojenost s tím, že dostali za úkol v médiích popírat změnu plánu ohledně hlasování, ačkoli Mayová už věděla, že právě to se stane.

Downing Street v reakci uvedla, že zpráva o údajném zamlčování plánů před ministry je „zcela nepravdivá“. „Rozhodnutí bylo učiněno až po rozhovorech s představiteli EU. Jak premiérka včera (v pondělí) řekla ve sněmovně, rozhodnutí bylo učiněno po poradě s kabinetem,“ sdělil úřad premiérky reportérům BuzzFeed News.

Rozhodne se možná až v březnu 2019

Britští zákonodárci budou o rozluce své země s evropským blokem hlasovat podle mluvčího Mayové ještě před 21. lednem. Po tomto termínu by vláda musela poslancům předložit plán, pokud by stále hrozil brexit bez dohody.

Zmíněné datum představuje hranici stanovenou dřívějším zákonem. Lhůta ale podle médií přestala platit okamžikem uzavření dohody mezi britskou vládou a EU, tudíž se objevily obavy, že by se hlasování britských poslanců mohlo odkládat až do března. Hlasování tak teoreticky může přijít na řadu až 28. března, tedy den před plánovaným vystoupením Británie z EU.

Co se stane, když dohoda o brexitu neprojde Dolní sněmovnou? Mayová spekuluje jen opatrně

Theresa Mayová dnes jen s opatrností spekulovala o možnosti, že dohoda o brexitu neprojde 11. prosince Dolní sněmovnou. Zároveň nechtěla akceptovat závěr vládní analýzy, podle níž odchod z EU na základě jejích plánů bude znamenat zpomalení britské ekonomiky.

Vládní mluvčí ale prohlásil, že premiérka se bude řídit duchem zákona o vystoupení a „rozvodovou dohodu“ poslancům do 21. ledna předloží.

Za vládu poté na půdě parlamentu stejný vzkaz tlumočil náměstek z ministerstva pro brexit Robin Walker. Dále řekl, že pokud by dohoda neprošla, poslanci budou mít možnost hlasovat o vládním návrhu dalšího postupu.

Mayová chce do 21. ledna od EU získat dodatečné záruky týkající se irské pojistky.

České firmy trpí

Pro české firmy, které vyvážejí své výrobky do Británie, je horší variantou než případný tvrdý brexit nejistota spojená s vyjednáváním odchodu Británie s EU, řekl dnes šéf kanceláře agentury CzechTrade v Londýně Martin Macourek. Uvedl také, že české výrobky jsou kvůli velkému oslabení libry na ostrovech stále dražší, a tedy méně konkurenceschopné.

Kvůli nejistotě kolem odchodu Británie z Unie dnes britská libra vůči americkému dolaru sestoupila až na nové 20měsíční minimum pod 1,25 USD.