Europarlament podpořil mandát k jednání EU s Brity. Volá zejména po rovných podmínkách na obou stranách

[© European Union, 2020]

Evropský parlament dnes podpořil mandát k vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie s Velkou Británií, který minulý týden navrhla Evropská komise. Europoslanci v přijatém usnesení zdůraznili, že by Brusel měl trvat na sladění podmínek pro unijní a britské firmy v klíčových oblastech. EU by podle nich zároveň měla v jakékoli příští dohodě ochránit svůj jednotný trh a evropské spotřebitele.

Británie opustila evropský blok na počátku února a obě strany nyní připravují výchozí pozice pro vyjednávání o budoucím nastavení vzájemných vztahů, které by mělo začít koncem měsíce.

Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier ve svém plánu počítá s tím, že EU bude usilovat o dosažení ambiciózní dohody upravující jak obchodní vztahy, tak vzájemnou spolupráci například v dopravě či bezpečnosti. Klíčem k zachování blízkého obchodního partnerství přitom má být požadavek, aby Británie dodržovala unijní pravidla pro hospodářskou soutěž, pracovní podmínky, daně či pro ochranu životního prostředí.

Obchod, bezpečnost a rovné podmínky. Barnier představil mandát pro vyjednávání s Británií

Téměř roční přechodné období pro vyjednání budoucích vztahů EU a Spojeného království začalo. Návrh vyjednávacího mandátu dnes představil hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier. EU chce Británii nabídnout ambiciózní obchodní dohodu.

Stejná pravidla napříč Lamanšským průlivem

Poslanci v dnešním nelegislativním usnesení tyto požadavky podpořili a konstatovali, že britská vláda by se měla zavázat ke sladění britských pravidel s unijními. Hovoří o tzv. dynamické harmonizaci norem mezi Spojeným královstvím a Unií, zvláště v oblasti hospodářské soutěže, pracovních standardů a ochrany životního prostředí. Důvodem je velikost britské ekonomiky i geografická blízkost.

Požadují dále včasné vyřešení otázek v oblasti rybolovu, ideálně do poloviny roku, a vynětí Gibraltaru z působnosti budoucí dohody. Usnesení se také zabývá právy občanů a jejich mobilitou, ochranou údajů, budoucností finančních služeb, situací na irském ostrově, rolí Soudního dvora EU při řešení sporů, programům a agenturám EU nebo zahraničně-politickým a bezpečnostním otázkám.

Na textu se shodlo 543 europoslanců, 39 hlasovalo proti jeho přijetí a 69 se zdrželo.

„Nabídka je vyvážena povinnostmi. Nebudeme dělat kompromisy v tom, co hájíme. Ve vysokých standardech ochrany spotřebitelů, zaměstnanců, soukromí a osobních dat občanů,“ komentovala usnesení francouzská členka koordinační brexitové skupiny EP Nathalie Loiseauová.

„Z hlediska obchodu je pro nás v tuto chvíli podstatné dojednat co nejlepší přístup na britský trh pro naše exportéry, a to včetně služeb. Věřím, že české, resp. evropské firmy nebudou při exportu na ostrovy muset zboží proclívat, že budeme i nadále respektovat stejné standardy a normy, nebudeme zavádět kvóty na dovoz, že budeme cestovat bez víz a v neposlední řadě, že budeme dále spolupracovat v projektech typu Erasmus. Komunikaci mladých lidí považuji i z hlediska další společné budoucnosti za velmi důležitou,“ uvedla česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, RE).

Britské podniky se mají připravit na hraniční kontroly s EU od příštího roku, zní z Downing street

Britské firmy se musí připravit na to, že poté, co na konci roku skončí přechodné období po brexitu, budou transport zboží do Evropské unie a z ní provázet hraniční kontroly.

Zájmy europoslanců jsou jiné než ty britské

Britská vláda přitom opakovaně dává najevo, že se po skončení přechodného období na konci tohoto roku chce přestat řídit unijními standardy. Premiér Boris Johnson prohlašuje, že o těsné obchodní vztahy s EU nestojí a preferuje volnější dohodu.

EP naopak požaduje co nejhlubší partnerství, které by bylo založeno na třech pilířích: hospodářství, zahraniční/bezpečnostní politika a odvětvové/obecné otázky. Europoslanci také zdůraznili důležitost integrity jednotného trhu a celní unie, kdy Velká Británie nemůže počítat se zachováním dosavadních práv, pokud nebude plnit povinnosti z něj vyplývající.

Rezoluce dále vyzývá k ochraně citlivých odvětví pro případ, že by se dohodu nepodařilo uzavřít.

Podle poslanců by Evropská komise (EK) měla v takové situaci zvážit zavedení cel či kvót například na dovoz potravin či zemědělských produktů, u nichž by kvůli přísným standardům EU mohli být unijní producenti výrazně znevýhodněni.

„Termín na sjednání dohody je šibeniční, navíc už dnes víme, že naše vzájemné obchodní vztahy budou horší, než má Unie třeba s Norskem. K optimismu nepřispívají ani zkušenosti, které s britskou stranou za poslední roky máme. Ne vždy byla seriózním partnerem, ne vždy nakonec platilo, co jsme si u stolu dojednali. Těžko předvídat, zda stihneme dohodu v tomto roce vyjednat, byť obě strany tvrdí, že pro to udělají maximum,“ vyjádřila své obavy nad 11měsíčním vyjednávacím obdobím místopředsedkyně Evropského parlamentu Charanzová.

Připomenula ovšem možnost prodloužení přechodného období až o dva roky. Na tom by se však musela shodnou EU27 s Británií. Premiér Johnson však toto opakovaně odmítá.

Británie už není členem EU, opravdová změna ale teprve přijde. Hrozí cla a kontroly

Češi žijící v Británii zatím dopady brexitu nepociťují. Budoucnost Evropanů v Británii ale závisí na dohodě, kterou by měla EU s Británií uzavřít do konce letošního roku. 

O vyjednávacím mandátu EK dnes debatují také velvyslanci unijních zemí. Očekává se, že jeho finální verzi schválí ministři členských států na konci měsíce. Pokud poté EU s Británií dojedná dohodu, bude ji muset posvětit i europarlament.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?