EU se připravuje na jednání o budoucím partnerství s Británií. Čas a priority budou hrát důležitou roli

Ursula von der Leyenová a Michel Barnier (vpravo) [© European Union, 2020]

Dva týdny před odchodem Velké Británie z EU se v Bruselu naplno rozjíždějí debaty, o jakou dohodu s Londýnem bude usilovat zbývajících 27 zemí vzhledem ke krátkému období na její uzavření do konce roku. Ve hře je celá řada priorit.

Zatímco někteří unijní činitelé tvrdí, že bude nutné soustředit se zejména na dojednání obchodní smlouvy, podle jiných není možné pominout ani další oblasti včetně těsné spolupráce v oblastech jako je bezpečnost a obrana. Shoda panuje na tom, že pokud se britskou vládu nepodaří přesvědčit k prodloužení přechodného období, vyjednávat se bude pod velkým časovým tlakem.

Evropský parlament koncem ledna pravděpodobně schválí výstupní dohodu s Británií, která od 1. února přestane být členem EU. Do konce roku pak potrvá přechodné období, v němž budou pro ostrovní zemi platit současné závazky.

Hlavní body budoucího partnerství

Evropská komise už tento týden unijním diplomatům na několika seminářích představila základní východiska, s nimiž chce hned na začátku února vstoupit do vyjednávání o budoucích vztazích.

Mezi hlavní cíle patří uzavření „vyvážené a ambiciózní obchodní dohody se širokým dosahem“, která by podle představ Bruselu mohla překročit rámec v minulosti dojednaných smluv s jinými zeměmi.

„Ekonomické partnerství musí být podepřeno pevnými závazky v zachování rovných podmínek,“ zdůraznila ale Komise dlouhodobý požadavek, aby se Británie zavázala k dodržování unijních standardů například v oblastech klimatické politiky, pracovních podmínek, zdanění či státní podpoře.

Vláda britského premiéra Borise Johnsona však ve středu zopakovala, že chce v některých věcech místo přísných pravidel EU ihned po skončení přechodného období zavést volnější poměry.

Podle některých bruselských činitelů je prvním signálem tento týden oznámená vládní záchrana regionálních britských aerolinek Flybe, kterou bude po podnětu konkurenčních British Airways zkoumat komise jako možné porušení pravidel o státní pomoci.

Komise bude po brexitu bedlivě sledovat, jak Británie plní své závazky z výstupové dohody

Evropská komise bude pozorně sledovat, zda po brexitu Británie dodržuje všechny závazky v oblasti práv unijních občanů a nejen ty. Poslance EP o tom dnes ve Štrasburku ujistila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová i vyjednavač pro brexit Michel Barnier.

Délka přechodného období?

Zatímco v přechodném období bude Londýn muset tato pravidla dodržovat, po jeho skončení v poslední den letošního roku už se jimi nebude muset zabývat – pokud se k tomu nezaváže ve smlouvě.

Johnson však dává najevo, že si prodloužení přechodné doby nepřeje mimo jiné proto, aby se Británie mohla zbavit některých závazků souvisejících s celní unií a jednotným evropským trhem.

Eurokomisař pro obchod Phil Hogan britského premiéra ve čtvrtek na dálku vyzval, aby svá slova přehodnotil, neboť 11 měsíců na vyjednávání nestačí. Pokud Británie do poloviny roku nepožádá o prodloužení období, budou podle Hogana obě strany „pod enormním tlakem“. Podle britských médií však Johnson tento týden poprvé připustil, že se obchodní dohoda nestihla schválit tento rok.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?

Irský eurokomisař, který bude jednou z hlavních postav budoucích vyjednávání, chce předejít opakování situace, kdy Brusel a Londýn loni narychlo domlouvaly detaily brexitové dohody a reálně hrozil chaotický odchod Británie.

Hogan – stejně jako minulý týden předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová – připustil, že pokud přechodná doba skutečně skončí letos v prosinci, nepodaří se budoucí vztahy v některých oblastech dojednat. Například „bezpečnost a obrana budou muset počkat do roku 2021“, upozornil komisař.

Také šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier míní, že se jeho lidé v příštích měsících budou muset soustředit pouze na vybrané priority. Narozdíl od Hogana však mezi ně řadí vedle obchodní dohody i bezpečnostní spolupráci.

Další zdroje z Komise hovoří o tom, že vyjednávání se musí soustředit i na dopravu, energetiku či rybolov, jejichž nedořešení na konci roku by mohlo vést k zásadním škodám pro obě strany.

Očekává se, že o něco jasnější by situace měla být koncem ledna, kdy by ministři EU mohli schválit vyjednávací mandát pro Barniera.

Unijní občané žádají o povolení k pobytu

Mezitím už skoro 2,5 milionu přistěhovalců z Evropské unie získalo do konce loňského roku povolení dlouhodobě setrvat v Británii po jejím odchodu z evropského bloku. Vyplývá to ze statistik, které včera zveřejnilo britské ministerstvo vnitra. To už v souvislosti s brexitem přijalo přes 2,7 milionu žádostí o „status usedlíka“, od Čechů jich přišlo 33 tisíc. Jen v prosinci loňského roku bylo podáno 160 tisíc žádostí, jak informoval EURACTIV.com. Podle deníku The Guardian tato čísla znamenají, že statisíce občanů EU žijících v Británii si dosud povolení nezačali vyřizovat.

Přesný počet lidí, kterých se procedura týká, není znám. Velikost komunity unijních emigrantů v Británii se odhaduje na tři miliony až 3,6 milionu lidí. Čechů tam podle odhadů českého velvyslanectví v Londýně žije mezi 65 tisíc a 80 tisíc.

Lidem dlouhodobě usazeným v Británii udělují místní úřady plnohodnotný status usedlíka, přechodný pětiletý pobyt dostávají ti, kdo tam žijí méně než pět let. Podle nových údajů přijal speciální systém zřízený kvůli brexitu do konce loňského roku 2 756 100 žádostí, přičemž 2 450 100 z nich bylo ke stejnému termínu zpracováno. Trvalý pobyt byl udělen v 58 procentech případů a přechodný ve 41 procentech. Neúspěšné žádosti tvoří necelé procento.

Nejvíce zatím systém pro vyřizování usedlického statusu zaměstnávají Poláci, od nichž dorazilo už přes 512.000 žádostí, za nimi následují Rumuni, Italové a Portugalci. Češi jsou se 33 tisíc žádostmi na 15. pozici, hned za Slováky, kteří jich podali více než 57 tisíc.

Podle The Guardian čerstvé statistiky dokládají obrovské zapojení přistěhovalců do speciálního vládního programu spuštěného naplno loni v březnu. Také ale ukazují, že britské ministerstvo vnitra má před sebou ještě velký kus práce. Do systému se možná stále nepřihlásilo na 900 tisíc občanů EU.

Jestliže Británie z EU na konci ledna odejde na základě „rozvodové“ dohody, budou mít unijní přistěhovalci, kteří zde žili už předtím, na vyřízení povolení k pobytu čas do poloviny příštího roku. Při variantě brexitu bez dohody, která stále není stoprocentně vyloučená, by byl klíčovým termínem konec letošního roku.

Samotný systém registrace k pobytu ale není bezchybný, jak jej tento týden (z)kritizovali europoslanci na svém plenárním zasedání ve Štrasburku. V následně přijatém nelegislativním usnesení také vyjádřili obavy nad situací po brexitu, zejména v otázce práv občanů.