EU má jasno, co řešit po brexitu bez dohody: finance, práva občanů a irská pojistka

[© Shutterstock]

Pokud dnes v britském parlamentu ani napotřetí neprojde rozvodová dohoda dojednaná  mezi EU a Británií, je podle Bruselu pravděpodobný brexit bez dohody. Má i plán, co řešit na prvním místě. S úplným zrušením brexitu naopak Unie nepočítá.

Evropská unie po případném britském odchodu z bloku bez dohody už 12. dubna bude před dalšími rozhovory s Londýnem trvat na klíčových bodech, které už nyní obsahuje připravený text dohody o vystoupení. Plyne to z informací ČTK o schůzce, kterou ve čtvrtek večer – tedy den před dnešním původním datem brexitu – absolvovali velvyslanci zemí EU s unijním vyjednavačem Michelem Barnierem a generálním tajemníkem Evropské komise Martinem Selmayrem.

Před začátkem jednání o budoucích obchodních a dalších vztazích s Británií jako zemí mimo EU  tak budou státy sedmadvacítky i v případě brexitu bez dohody nejprve řešit finance, které má britská strana do konce roku 2020 doplatit do unijního rozpočtu. Chtít budou také dojednat zajištění práv občanů EU na britských ostrovech a Britů v Unii, a rovněž klíčovou a komplikovanou otázku režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Generální tajemník Evropské rady Jeppe Tranholm-Mikkelsen tuto trojici bodů na schůzce jednoznačně popsal jako „fakta, která jsou (od britské strany) očekávána“ a není o nich možné s Londýnem vyjednávat. Selmayr, blízký spolupracovník šéfa Evropské komise Jean-Claude Junckera, zdůraznil, že státy EU musí vůči Londýnu po případném brexitu bez dohody udržet dosavadní jednotu. Obavy prý má ze „salámové taktiky“, kdy se Británie bude snažit o bilaterální smlouvy s jednotlivými unijními zeměmi či domlouvat konkrétní věci v určitých pro Londýn důležitých sektorech.

Právě otázka „irské pojistky“ je přitom klíčový důvod, proč mají mnozí zastánci brexitu v britské sněmovně s podporou navrhované brexitové dohody problém. Třetí, a pravděpodobně poslední, pokus schválit text rozvodové dohody dojednaný britským kabinetem – která už všechny tyto věci obsahuje – přitom čeká britské poslance dnes.

Britský parlament dnes po třetí hlasuje o již dvakrát odmítnuté dohodě, tentokrát bez politické deklarace

Ani na začátku dne, který byl před dvěma lety určen jako termín brexitu, není jasné, jak, kdy, a zda vůbec Británie opustí EU. Šance na schválení již několikrát projednávané a zamítnuté brexitové dohody Dolní komorou britského parlamentu jsou však mizivé.

Co je v brexitu pravděpodobné a co naopak méně?

Dolní sněmovna by přitom měla hlasovat o dohodě odděleně od dalšího dojednaného textu – politické deklarace. V ní obě strany definují, jak si přejí nastavit budoucí vztahy a EU je otevřena jejím úpravám podle přání Londýna. Barnier ve čtvrtek uvedl, že k zapracování případných změn, třeba ve vztahu k celní unii, potřebuje sedmadvacítka pouhých 48 hodin.

Pokud Dolní sněmovna dohodu tento týden neschválí, bude 27 ostatních zemí Unie v souladu s týden starými závěry summitu EU počítat s brexitem bez dohody 12. dubna jako s velmi pravděpodobnou možností. Unie je podle představitelů Komise na takovou variantu připravena, přesto bude mít tento vývoj výrazné negativní dopady.

Šéfové států a vlád sedmadvacítky minulý týden rozhodli, že pokud tento týden britská sněmovna rozvodovou dohodu nepotvrdí, je brexit odložen na 12. dubna a Londýn má do té doby partnerům sdělit, jak vidí další postup. Ze čtvrteční velvyslanecké diskuse podle informací ČTK vyplynulo, že jako nejméně pravděpodobnou vnímají státy možnost revokace článku 50 Smlouvy o EU, tedy stažení britské žádosti o odchod.

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

Britové by ovšem také mohli požádat o nový, delší odklad, který ovšem předpokládá uspořádání květnových voleb do Evropského parlamentu také v Británii. Takové prodloužení by mohlo být do konce letošního roku, ale ne o moc déle.

Brexit 12. dubna by každopádně vyžadoval svolání mimořádného summitu EU, vyplynulo ze čtvrtečního jednání. Nejpravděpodobnějším termínem je přitom 10. duben, o den dříve se v Bruselu koná summit EU-Čína a od 11. dubna se v Dubrovníku schází s čínskými partnery řada středo a východoevropských zemí na summitu iniciativy 16+1.