Pokud dnes v britském parlamentu ani napotřetí neprojde rozvodová dohoda dojednaná mezi EU a Británií, je podle Bruselu pravděpodobný brexit bez dohody. Má i plán, co řešit na prvním místě. S úplným zrušením brexitu naopak Unie nepočítá.
Evropská unie po případném britském odchodu z bloku bez dohody už 12. dubna bude před dalšími rozhovory s Londýnem trvat na klíčových bodech, které už nyní obsahuje připravený text dohody o vystoupení. Plyne to z informací ČTK o schůzce, kterou ve čtvrtek večer – tedy den před dnešním původním datem brexitu – absolvovali velvyslanci zemí EU s unijním vyjednavačem Michelem Barnierem a generálním tajemníkem Evropské komise Martinem Selmayrem.
Před začátkem jednání o budoucích obchodních a dalších vztazích s Británií jako zemí mimo EU tak budou státy sedmadvacítky i v případě brexitu bez dohody nejprve řešit finance, které má britská strana do konce roku 2020 doplatit do unijního rozpočtu. Chtít budou také dojednat zajištění práv občanů EU na britských ostrovech a Britů v Unii, a rovněž klíčovou a komplikovanou otázku režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.
Generální tajemník Evropské rady Jeppe Tranholm-Mikkelsen tuto trojici bodů na schůzce jednoznačně popsal jako „fakta, která jsou (od britské strany) očekávána“ a není o nich možné s Londýnem vyjednávat. Selmayr, blízký spolupracovník šéfa Evropské komise Jean-Claude Junckera, zdůraznil, že státy EU musí vůči Londýnu po případném brexitu bez dohody udržet dosavadní jednotu. Obavy prý má ze „salámové taktiky“, kdy se Británie bude snažit o bilaterální smlouvy s jednotlivými unijními zeměmi či domlouvat konkrétní věci v určitých pro Londýn důležitých sektorech.
Právě otázka „irské pojistky“ je přitom klíčový důvod, proč mají mnozí zastánci brexitu v britské sněmovně s podporou navrhované brexitové dohody problém. Třetí, a pravděpodobně poslední, pokus schválit text rozvodové dohody dojednaný britským kabinetem – která už všechny tyto věci obsahuje – přitom čeká britské poslance dnes.
Co je v brexitu pravděpodobné a co naopak méně?
Dolní sněmovna by přitom měla hlasovat o dohodě odděleně od dalšího dojednaného textu – politické deklarace. V ní obě strany definují, jak si přejí nastavit budoucí vztahy a EU je otevřena jejím úpravám podle přání Londýna. Barnier ve čtvrtek uvedl, že k zapracování případných změn, třeba ve vztahu k celní unii, potřebuje sedmadvacítka pouhých 48 hodin.
Pokud Dolní sněmovna dohodu tento týden neschválí, bude 27 ostatních zemí Unie v souladu s týden starými závěry summitu EU počítat s brexitem bez dohody 12. dubna jako s velmi pravděpodobnou možností. Unie je podle představitelů Komise na takovou variantu připravena, přesto bude mít tento vývoj výrazné negativní dopady.
Šéfové států a vlád sedmadvacítky minulý týden rozhodli, že pokud tento týden britská sněmovna rozvodovou dohodu nepotvrdí, je brexit odložen na 12. dubna a Londýn má do té doby partnerům sdělit, jak vidí další postup. Ze čtvrteční velvyslanecké diskuse podle informací ČTK vyplynulo, že jako nejméně pravděpodobnou vnímají státy možnost revokace článku 50 Smlouvy o EU, tedy stažení britské žádosti o odchod.
Britové by ovšem také mohli požádat o nový, delší odklad, který ovšem předpokládá uspořádání květnových voleb do Evropského parlamentu také v Británii. Takové prodloužení by mohlo být do konce letošního roku, ale ne o moc déle.
Brexit 12. dubna by každopádně vyžadoval svolání mimořádného summitu EU, vyplynulo ze čtvrtečního jednání. Nejpravděpodobnějším termínem je přitom 10. duben, o den dříve se v Bruselu koná summit EU-Čína a od 11. dubna se v Dubrovníku schází s čínskými partnery řada středo a východoevropských zemí na summitu iniciativy 16+1.