EU je na cestě k dalšímu odkladu brexitu. O jaký odklad ale půjde?

© European Union, 2019

Udělí evropská sedmadvacítka Británii souhlas s dalším odkladem brexitu? A pokud ano, v čem bude spočívat?

Prezident Evropské rady Donald Tusk v úterý řekl, že doporučí členským státům, aby souhlasily s odkladem brexitu, o který zažádal britský premiér Boris Johnson. Johnson tak učinil po porážce v britském parlamentu, kvůli níž je nyní ratifikace jeho výstupové dohody před 31. říjnem téměř nemožná.

Britští poslanci v úterý těsně schválili návrh prováděcího zákona o brexitové dohodě, kterou Johnson dojednal s EU teprve minulý týden. Následně ale zamítli návrh schvalovacího harmonogramu s tím, že nedává parlamentu dostatek času na podrobné posouzení revidované dohody.

Několik dní poté, co musel Johnson zažádat sedmadvacítku o odklad do 31. ledna, je tedy řada opět na EU. Johnson původně doufal, že se zákon o brexitu podaří schválit včas a odklad nakonec nebude potřeba.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?

Zde je několik otázek a odpovědí týkajících se dalších kroků evropské sedmadvacítky ve světle nejčerstvějšího vývoje brexitového dramatu.

Je nějaká šance, že dojde k brexitu s dohodou před 31. říjnem?

I v případě, že Johnsonova dohoda projde v nejbližších dnech britskou sněmovnou, stále ji ještě musí schválit Evropský parlament (EP). Ten zasedá tento týden, ale ne příští.

Svolání mimořádného zasedání je sice možné, podle zdrojů z EP ale budou europoslanci požadovat dostatek času na to, aby mohli dohodu pečlivě prozkoumat. Někteří údajně vidí v současné situaci příležitost, jak brexit pozastavit.

Udělí sedmadvacítka další odklad?

Členské státy udělily souhlas k odkladu termínu odchodu již dvakrát. Původně byla Británie odejít z EU 29. března 2019. Proces brexitu se tedy táhne již tři a půl roku od osudného referenda.

Druhý odklad byl zároveň udělen s tím, že další už Británie nedostane. Tvrdou pozici vůči Británii zastával zejména francouzský prezident Emmanuel Macron. Zamítnutí žádosti o odklad je však nepravděpodobné.

I přes znechucení brexitem si členské státy uvědomují, jak drtivý by byl dopad odchodu bez dohody nejen na britskou, ale také na jejich vlastní ekonomiku. Zároveň nechtějí v případě tvrdého brexitu nést odpovědnost za důsledky.

V současné době není jisté, jestli by pro schválení odkladu byl zapotřebí mimořádný summit. Tusk ale v úterý naznačil, že by mohl stačit tzv. písemný postup. Ten se využívá v naléhavých situacích na návrh předsedy Evropské rady a za souhlasu všech členských států.

Existují nějaké podmínky pro souhlas s odkladem?

Francie a některé další členské státy se v posledních týdnech jasně vyjádřily, že udělení  souhlasu s odkladem musí přecházet změna na britské politické scéně. Ta by mohla přijít buď v podobě předčasných voleb, nebo nového referenda.

„Žádají nás o odklad, ale za jakým účelem? Jaké je odůvodnění?“ uvedla francouzská ministryně zahraničí Amelie de Montchalinové během svého úterního vystoupení na půdě francouzského senátu.

„Víme, že řešení nepřinese čas, ale politické rozhodnutí. Nemůžeme tuto situaci prodlužovat donekonečna,“ dodala.

Není jisté, jak zásadní změnu v britském politice by členské státy požadovaly. K odkladu je ale nutná shoda všech zemí.

Půjde o odklad do 31. ledna?

Je možné, že sedmadvacítka udělí kratší dobu odkladu, než o jakou bylo zažádáno, a vyvine tak nátlak na schválení Johnsonovy dohody. Mohlo by jít o měsíc nebo méně.

Anand Menon, ředitel think-tanku UK in a Changing Europe a expert na brexit, řekl pro agenturu Reuters, že by EU mohla udělit odklad do 31. ledna s tím, že Británie odejde dříve, pokud bude připravena. Takovému řešení se občas přezdívá „flextension“, tedy flexibilní odklad.

A co možnost delšího odkladu?

Sedmadvacítka se může rozhodnout pro tříměsíční odklad, o který žádá Johnson, nebo celý problém odsunout a dát Británii čas na vyjasněné své situace. V takovém případě by mohlo jít o půl roku nebo i rok. EU by tak měla dostatek času a prostoru věnovat se vlastním záležitostem.

Možnost delšího odkladu by nejspíše přišla ve chvíli, kdy by bylo jisté, že v Británii dojde buď k předčasným volbám, nebo novému referendu.

Zároveň se však blíží závěrečný termín pro schválení evropského dlouhodobého rozpočtu pro období po roce 2020. Jeho podoba bude záviset i na tom, jestli Británie odejde, nebo zůstane. Někteří evropští diplomaté proto říkají, že nejpozději v polovině příštího roku musí být jasné, kde Británie stojí.