Dospějí brexitová vyjednávání k celní unii nebo dokonce k novému referendu?

© Shutterstock

V úterý (7.5.) se mají sejít zástupci britské vlády a opozičních labouristů a britská média v této souvislosti píší o tom, že Theresa Mayová na schůzce navrhne dočasné setrvání v celní unii, a že údajně tajně vyjednává i o novém referendu.

O přelomové nabídce na setrvání v celní unii informoval s odvoláním na své zdroje britský nedělník The Sunday Times. Labouristický stínový ministr financí John McDonnell v reakci obvinil Mayovou z ohrožení rozhovorů vypuštěním informací do médií. Dodal však, že jednání budou pokračovat a že dohoda musí být, pokud možno, hotová rychle.

Výsledky voleb jako vzkaz politikům

V Británii po čtvrtečních místních volbách, v nichž voliči podle všeho potrestali obě hlavní politické strany za chaos kolem brexitu, sílí hlasy volající po dosažení kompromisu, který by umožnil po dvou odkladech zrealizovat odchod Británie z EU. Premiérka Theresa Mayová ve sloupku v nedělníku Mail on Sunday vyzvala lídra labouristů Jeremyho Corbyna slovy „pojďme se dohodnout“.

Vícero médií o víkendu zveřejnilo zprávy o možném kompromisu v otázce vztahů Británie a EU po brexitu, který by mohl umožnit ratifikaci klíčové brexitové dohody. Podle The Sunday Times bude vládní nabídka obsahovat „všeobecnou“ celní unii trvající do příštích parlamentních voleb ve Velké Británii, tedy do roku 2022.

„Labouristé by pak mohli ve volebním programu prosazovat měkčí brexit, pokud by chtěli, a nový konzervativní premiér by mohl prosazovat tvrdší brexit,“ uvedl nejmenovaný zdroj listu The Sunday Times.

Labouristé od začátku rozhovorů s vládou požadují mimo jiné „trvalou a všeobecnou“ celní unii s EU a také záruku toho, že případnou aktuální dohodu neporuší příští lídr Konzervativní strany. Mayová však v komentáři pro Mail on Sunday dala poměrně jasně najevo, že nic takového garantovat nemůže. Případnou mezistranickou dohodu označila za odrazový můstek, protože „žádný parlament nemůže zavázat svého nástupce“.

Přesto podle The Sunday Times bude moci Corbyn novou nabídku vlády prezentovat jako své vítězství. Vláda se údajně chystá přijmout požadavek opozice na „držení kroku“ s řadou unijních pravidel ohledně zboží a práv zaměstnanců. „Poradci říkají, že úterní schůzka dvou stran bude ‚okamžikem pravdy‘,“ dodává nedělník.

McDonnell hovořil po výsledcích místních voleb podobně jako Mayová o vzkazu voličů, že je třeba „vyřešit brexit“. Ve vysílání televize BBC uvedl, že premiérce Mayové nedůvěřuje. „Ne po tomhle víkendu, kdy porušila mlčenlivost… Popravdě si myslím, že ohrozila vyjednávání kvůli své vlastní ochraně,“ řekl.

Dodal nicméně, že jednání budou v nadcházejícím týdnu pokračovat. „Musíme se nyní dohodnout rychle, jestli to půjde,“ uvedl.

Británie čelí politické výzvě, nikoli ústavní krizi, říká předseda Dolní sněmovny Bercow

Předseda Dolní sněmovny britského parlamentu, John Bercow, který baví celý svět svým hlasitým usměrňováním britských poslanců, řekl, že jeho země není v ústavní krizi, ale čelí politické výzvě.

Vyjednávání o brexitu je stranický boj

Mayová doufá, že dohoda s labouristy o budoucích vztazích by jí umožnila po třech neúspěšných pokusech prosadit v parlamentu dohodu o podmínkách odchodu z EU. Jak ale podotýká část komentátorů, takový vývoj by zdaleka nebyl zaručen.

„Celní unie by pobouřila největší podporovatele brexitu v Konzervativní straně, podle nichž takové uspořádání nectí výsledek referenda z roku 2016 o odchodu z EU,“ napsala agentura Reuters. Na straně labouristů je zase potenciální překážkou velký počet poslanců, kteří požadují potvrzení podmínek brexitu v referendu.

Na tento aspekt dnes poukázal i McDonnell, který zároveň zopakoval požadavek labouristů na dlouhotrvající dohodu. Potenciální nástupci Mayové podle něj hrozí, že „jakékoli ujednání rozcupují“ a dodal, že takto nemohou vyjednávat.

Reportér deníku The Daily Telegraph Peter Foster upozorňuje, že podoba budoucích vztahů prezentovaná v The Sunday Times „moc nedává smysl“. Při schválení stávající brexitové dohody by totiž až do roku 2022 mohlo trvat přechodné období, v němž by partnerství Velké Británie s EU bylo stejné jako za doby členství země v Unii.

Ratifikace brexitové dohody by také znamenala přijetí závazku o zachování volného režimu na irské hranici v rámci takzvané irské pojistky. Tento bod je však neslučitelný s možností budoucího „tvrdšího brexitu“, který zmiňuje The Sunday Times.

„Řekli byste, že v určité chvíli se přestaneme pokoušet věci posouvat dopředu mlžením a polopravdami, ale zjevně tomu tak není,“ uzavřel svou analýzu Foster.

Brexit bez dohody byl prozatím odvrácen. Británie získala čas do konce října

Po dlouhých hodinách včerejšího jednání mezi lídry členských zemí EU je rozhodnuto. Británie má půl roku na vyřešení patové situace kolem svého vystoupení z Unie. Stav brexitové krize bude přezkoumán v červnu.

K celní unii ještě referendum?

Rodící se kompromisní dohodu o brexitu mezi britskou vládou a opozicí navíc může ohrozit požadavek značné části opozičních labouristů, kteří chtějí vypsání nového referenda. Mayová, která kvůli návrhu celní unie čelí odporu rázně brexitového křídla své strany, o možnosti lidového hlasování tajně vyjednává. Informoval o tom dnes deník The Daily Telegraph.

Pokud by lídr labouristů Jeremy Corbyn chtěl na kompromis v dosud zablokovaných jednáních kývnout a slíbit podporu brexitové dohody v parlamentu, narazí na odpor části své strany. Podle listu The Guardian hodlají až dvě třetiny labouristických poslanců požadovat, aby Mayová přidala k celní unii ještě vypsání nového referenda. Voliči by se v něm měli vyslovit, zda podporují odchod z unie za dojednaných podmínek, anebo zda chtějí, aby jejich země v EU setrvala.

„Myslím, že konzervativci musejí uznat, že pokud má dohoda projít, bude velká část poslanců požadovat lidové hlasování,“ řekl labourista McDonnell.

Ani návrh dočasné celní unie nemá proto podle levicového deníku jistou podporu Dolní sněmovny, která je pro spořádaný odchod Británie z EU nutná. Mayová sice souhlasem s celní unií, kterou až dosud rázně odmítala, může získat část labouristů, podle britských komentátorů je však velmi pravděpodobné, že ji v takovém případě nepodpoří až třetina vládních poslanců prosazujících tvrdou odluku od unijních struktur.

Premiérka se podle zdrojů The Daily Telegraph už pustila do diskusí o možném opakování brexitového referenda se svými spolupracovníky a vládními ministry. Podle konzervativního listu však tento scénář připravuje pro případ, že jednání s labouristy selžou, nejedná se tedy o součást vstřícné vyjednávací taktiky.

Voliči by podle aktuálních představ premiérky Mayové pak mohli dostat na výběr mezi třemi variantami: odchodem s dohodou vyjednanou loni, odchodem bez dohody, či setrváním v EU.

Británie měla původně Unii opustit letos 29. března, neodešla z ní ale ani v náhradním termínu 12. dubna. Nyní je, po dalším odkladu, nejzazší termín brexitu stanoven na 31. října. Pokud se do té doby britští poslanci neshodnou na podpoře dohody ani nebude vypsáno nové referendum, nastane patrně neřízený brexit.

EU má jasno, co řešit po brexitu bez dohody: finance, práva občanů a irská pojistka

Pokud dnes v britském parlamentu ani na potřetí neprojde rozvodová dohoda dojednaná EU s Británií, je podle Brusel pravděpodobný brexit bez dohody. Má i plán, co řešit na prvním místě. S úplným zrušením brexitu naopak Unie nepočítá.