Delší přechodné období po brexitu by pomohlo uzavřít rozvodovou dohodu s EU

[© Shutterstock/ chrisdorney]

Za akceptování delšího přechodného období po brexitu, které EU nabídla Británii, si britská premiérka Mayová původně vysloužila doma kritiku. Pomohlo by však prodloužit jednání o nejpalčivější otázce budoucího režimu na severoirské hranici. Jak by delší přechodné období mělo vypadat a je vůbec reálné?

Prodloužení přechodného období po brexitu, o kterém se začalo diskutovat v souvislosti s říjnovým summitem Evropské rady, by dalo více času na finální vyřešení klíčového bodu, tedy budoucí podoby režimu na irsko-severoirské hranici. Unie Británii nabídla možnost prodloužení přechodného období po brexitu o jeden rok, tedy do roku 2021.

Během říjnového summitu britská premiérka Theresa Mayová vyjádřila ochotu akceptovat takový návrh a své rozhodnutí potvrdila i před poslanci britského parlamentu minulý týden.

„Jsou určité omezené okolnosti, za kterých by bylo možné tvrdit, že prodloužení implementačního období by mohlo být vhodnější, pokud si budeme jistí, že to bude jen na krátkou dobu,“ řekla Mayová parlamentu. Zároveň ale tvrdí, že se snaží dojednat dohodu o budoucích vztazích do konce roku 2020.

Případné prodloužení přechodného období odsoudila po summitu jak ta část členů premiérčiny Konzervativní strany, která volá po rychlé a rázné rozluce s EU, tak také konzervativci na opačné straně debaty o brexitu. Kritikou nešetřila ani severoirská Demokratická unionistická strana, která v britském parlamentu podporuje menšinovou vládu konzervativců.

Brexit bez dohody je nevyhnutelný, domnívají se Severoirové. Evropští lídři v dosažení dohody věří

Pro koho byla dvouletá lhůta dojednání vystoupení země z EU dlouhá, musí být současnou patovou situací v jednáních o brexitu nemile překvapen. Podle Irů stojí za současnými komplikacemi EU. Nadcházející summit Evropské rady má být momentem pravdy.

Pozitivnější přijetí

Jednání premiérky Mayové za zavřenými dveřmi s konzervativními poslanci, které se konalo minulou středu večer, se neslo v pozitivnějším duchu. Od stranických kolegů se jí podle agentury Reuters na jednání dostalo velké podpory a podařilo se jí odvrátit pozornost od kritiky její strategie v jednáních o brexitu.

„Brilantně stranu sjednotila, alespoň pro dnešek,“ citoval Reuters nejmenovaného poslance, který se setkání zúčastnil.

„Bylo to dobré jednání,“ uvedl druhý a doplnil, že většina konzervativců chce táhnout za jeden provaz, protože riziko je příliš velké.

Britští konzervativci ladí svou nejednotnou pozici k brexitu. Odchod z EU má být pro ně úspěchem

Jedni chtějí úplnou odluku od EU, druzí zase dohodu à la CETA, třetí alespoň nějakou dohodu. Jasno v tom není jak mezi EU a Spojeným královstvím, tak ani v samotné vládní straně britské premiérky Mayové.

Podle bývalé ministryně Amber Ruddové dokázala Mayová získat přízeň sálu, jiný poslanec podle stanice BBC obrazně poznamenal, že namísto předhození lvům došlo na mazlení se zvířátky.

Veřejnost ale pozitivně naladěná není, což dokazuje průzkum společnosti Ipsos MORI. Až 78 procentům dotázaných chybí důvěra v premiérčinu schopnost dosáhnout dobré dohody s Bruselem. Ještě v září to bylo 70 procent.

Přechodné období by bylo záchranou

Jak uvedla ČTK, podle zdrojů politického reportéra bulvárního deníku The Sun Toma Newtona Dunna se premiérka domnívá, že prodloužení přechodného období je možná poslední cesta, jak zachránit vyjednávání s EU.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ondřeje Mocka by bylo prodloužení přechodného období „elegantním řešením, jak se dohodnout i nedohodnout zároveň“.

„Když si uvědomíme, že celá dohoda je vlastně hotová až na otázku hranice Severního Irska a Irska, pak by přechodné období bylo řešení. Dohoda by mohla být ratifikována s tím, že by bylo ono přechodné období, ve kterém by se vymyslelo, co s tou citlivou hranicí. Získal by se tak čas, který aktuálně není,“ myslí si Mocek.

Odchod Britů z EU bez dohody způsobí kolaps v letecké dopravě. Pro Mayovou je přesto takový brexit nadále možný

Odchod bez dohody by například znemožnil vzájemné přelety letadel Británie a EU přes území toho druhého. Co se kolem brexitu událo za poslední dva dny?

Firmám i občanům by přechodné období mělo dát právní jistotu a čas připravit se na nadcházející změny. Během této doby by se na Británii mělo vztahovat stejné právo jako dnes, Brusel by měl na Londýn navíc nadále pohlížet jako na člena z hlediska mezinárodních smluv EU včetně obchodních. Britové by tak ještě nemohli samostatně uzavírat vlastní obchodní smlouvy, zároveň by ale neměli vliv ani na dění v Bruselu.

Jak by přechodné období vypadalo?

Podobné řešení by dalo stranám víc času na finální vyřešení kritického bodu, tedy zachování nynějšího volného režimu na irsko-severoirské hranici.

Platilo by ale jen v případě, že by hrozila právní mezera mezi nyní dojednaným koncem přechodného období na konci prosince 2020 a náběhem nového řešení celního režimu na irské hranici. Jeho konkrétní podoba má být upravena v budoucí smlouvě o úzké hospodářské spolupráci mezi EU a Británií jako zemí mimo Unii.

Dohoda o brexitu je z 95 procent hotová. Budoucnost irských hranic mezi vyřešenými otázkami není

V konečné uzavření rozvodové dohody mezi EU a Velkou Británií nadále brání nejpalčivější problém podoby režimu na hranicích mezi Irskem a Severním Irskem. Unie ale přesto věří, že se obě strany nakonec dohodnout. Potvrdil to summit z minulého týdne.  

Lídři členských zemí podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska během večeře, při níž se projednával před 14 dny brexit, nemluvili o délce přechodného období. Šéf vrcholných unijních schůzek připomněl, že Unie už v minulých měsících souhlasila s požadavkem Londýna na přechodné období do konce roku 2020. Případná žádost o další prodloužení by tedy podle něj byla nejspíš přijata pozitivně.

Například český premiér Andrej Babiš označil případné prodloužení přechodného období za dobrý nápad.

Délka přechodného období podle Mocka není důležitá, „pokud poskytne dostatek prostoru vyjednat spornou část o hranicích, a zároveň poskytne firmám a občanům alespoň nějaký čas na to, připravit se reálně na dopady odchodu VB z EU.“

Není to žádná novinka

Minulý týden podle ČTK na tiskové konferenci Mayová připomněla, že možnost přechodné období prodloužit není nová. „Vždy jsem ale jasně říkala, že dojednáme přechodné období a toto přechodné období skončí na konci prosince 2020,“ uvedla.

Nyní se podle ní objevila myšlenka, že možné prodloužení by mohlo být řešením problému pojistky pro Severní Irsko. „Co neděláme, je, že bychom tady stáli s návrhem na prodloužení přechodného období. Co děláme, je to, že pracujeme na řešení pojistky pro Severní Irsko, jejíž odblokování nám pomůže dosáhnout dohodu,“ prohlásila Mayová.

Naznačila přitom, že z jejího pohledu by takové protažení doby, po níž by Británie zůstávala v celní unii a na jednotném trhu, bylo zřejmě součástí „pojistky“ zajišťující kontinuitu volného režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Přechodné období po brexitu bude trvat 21 měsíců, rozhodly členské státy. Británie požadovala víc

Ve dvou minutách se unijní sedmadvacítka dohodla na přechodném období po brexitu. Potrvá od 29. března 2019, kdy má Británie oficiálně vystoupit, až do konce roku 2020. Během této doby budou muset Britové dodržovat unijní pravidla, ačkoliv již na jejich vytváření nebudou mít vliv. Návrh Londýna na dvouletý přechod neprošel.

Podle BBC, kterou citovala ČTK, britská vláda původně plánovala konec přechodného období až na březen 2021. Někteří vládní činitelé podle ní navíc v zákulisí požadovali ještě pozdější termín pro případ, že by to bylo nutné.

Bude referendum?

Přestože se čas na dojednání a schválení dohody o brexitu krátí, Britové volají po vypsání dalšího referenda o konečné podobě rozvodové dohody. Brání tomu ovšem britská vláda, která nechce připustit jeho vypsání.

Podle Mocka by referendum vypsáno být nemělo, a to ani v případě toho původního v červnu 2016.

„Komplexita té výstupové smlouvy přesahuje běžné vnímání občanů a nechat vědomě hlasovat občany o něčem, čemu nemohou porozumět, není správné,“ uvedl analytik a dodal, že by referendum v tuto chvíli ničemu nepomohlo. Stihnout by se ale potenciálně dalo do března příštího roku, kdy končí dvouletá lhůta pro dojednání vystoupení Británie z EU.

Pokud Británie odejde z EU bez dohody, stane se „občanem bez identity“, varují odborníci

Dohoda o odchodu Británie z EU je zatím v nedohlednu, čas na její ujednání se ale krátí. Pravděpodobnost brexitu bez dohody je podle odborníků 50:50 a je daleko vyšší než před půl rokem. Co by taková varianta znamenala?

Podle Mocka je nyní obtížné říct, co by měla Velká Británie udělat. Premiérka musí vyvažovat mezi zájmy Británie, která chce dosáhnout dohody, vyřešit vztahy po brexitu a minimalizovat tak negativní dopady. Na druhou stranu musí uvažovat nad zájmy vlastní strany a udržení se u moci. „Z tohoto pohledu muže i nedohoda přinášet politické body,“ dodal analytik.

Odchod Spojeného království bez jakékoliv dohody by ale znamenal „pád“ do právního vakua, které by bylo pro vzájemný obchod velice bolestivé a ohrozil by nejen libru, ale i euru, uvedl v polovině října ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.