Deadline pro dosažení dohody mezi Británií a EU se blíží. Kde to vázne a co se stane 1. ledna 2021?

[© EPA-EFE/ WILL OLIVER]

Konec roku a tedy i přechodného období pro vystoupení Spojeného království z EU se nezadržitelně blíží. Jak jednání postupují, jaké jsou varianty (ne)dohody a jak bude vypadat situace od 1. ledna 2021?

Samotná komplexní dohoda mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím je nadále vzdálená realitě. Minulý týden ale vyjednavači dosáhli pokroku na textu dohody v oblasti respektování pravidel jednotného trhu a dohledu nad její implementací.

Posun lze zaznamenat také v oblasti sociálních práv, finančních služeb, letectví či cel. Řada bodů i v těchto oblastech přesto zůstává nedořešená. Informovala o tom minulý týden s odvoláním na osoby blízké vyjednávání agentura Bloomberg. Po dvou týdnech intenzivních jednání to včera potvrdil také unijní vyjednavač Michel Barnier.

Nejproblematičtějším bodem zůstává v tuto chvíli rybolov. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové však dochází ke změně i v této velice citlivé oblasti. Informoval o tom server Politico.

V případě rybolovných práv má EU jistou „návnadu“. Podmínila totiž přístup Britů na evropský dopravní a energetický trh přístupem Evropanů do britských vod. To požaduje zejména Francie a Belgie, které nejvíce těží ze současného režimu pro lov ryb u britského pobřeží.

Deadline se blíží

Původním termínen pro dosažení dohody byl konec října, dokument totiž musí ratifikovat jak Evropský parlament, tak i všechny členské státy. Novým nejzazším datem je polovina listopadu. Jen tak bude moci europarlament projednat a schválit potenciální dohodu na svém prosincovém zasedání.

S blížícím se koncem roku a tedy i přechodného období proto roste nejen nervozita nad osudem dohody, ale také nejistota nad tím, co se bude dít, pokud se strany nedohodnou.

EU se chce od počátku domluvit s Británií na celistvé dohodě.

V případě, že se tak nestane, je tu několik možností. „Lze například využít ustanovení o předběžné použitelnosti podepsaných obchodních dohod před jejich ratifikací, prodloužit přechodné období či sjednat provizorní dohodu na omezený čas,“ vysvětlil redakci Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a předseda Spotřebitelského fóra.

Dohodu chceme, ale musíte ustoupit, vzkázali lídři EU Británii

Dosavadní jednání s Británií neumožňují uzavření dohody o budoucích vzájemných vztazích a rozhovory tedy budou pokračovat. Brusel nicméně nehodlá Londýnu v problematických bodech ustoupit a bude se připravovat i na to, že k dohodě nakonec nedojde. Na dnešním summitu se na tom shodli lídři EU.

Částečná dohoda by sice nebyla ideální, podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO, Renew) by ale byla lepším řešením než konec přechodného období zcela bez dohody.

„Klíčové je zajištění základní dohody o volném obchodu, kde Spojené království a EU již dnes sdílejí právní předpisy v oblastech, jako je zemědělství, rybolov, doprava, státní podpora, vnitřní trh, atd. To je podstatné z hlediska zachování funkčních obchodních a hospodářských vazeb mezi EU a UK i po skončení přechodného období,“ upřesnil europoslanec.

Sám očekává, že i v budoucnu budou probíhat další jednání o řadě společných témat, jako například ve finančních službách.

„Rovněž bude nutné uzavřít například dohodu o nakládání s osobními údaji a jinými daty, které určí, jak lze předávat osobní údaje mezi EU a Spojeným královstvím,“ dodal.

Ochrana dat

Právě oblast ochrany dat je dalším ze sporných témat. Britský premiér Boris Johnson tlačí na liberálnější postoj vůči sdílení dat, což se Bruselu ve světle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) příliš nezamlouvá. Evropská komise proto nyní provádí hodnocení britského rámce ochrany dat.

„Doufám, že toto rozhodnutí (Komise) bude, vzhledem k současně platným a velmi blízkým předpisům na obou stranách, kladné,“ uvedl europoslanec Kovařík.

Toto téma je zajímavé i s ohledem na nedávný rozsudek Soudního dvora EU, který se zabýval otázkou, zda vlády členských států EU mohou nařídit poskytovatelům komunikačních služeb povinnost masově ukládat data svých zákazníků. Podle konečného rozhodnutí soudu je to možné jen v případě „vážného ohrožení národní bezpečnosti“. V opačném případě to porušuje právo EU.

Dohoda mezi EU a USA o předávání osobních údajů je neplatná, rozhodl Soudní dvůr EU

Soudní dvůr Evropské unie dnes označil za neplatné rozhodnutí Evropské komise, které umožňuje firmám předávat osobní údaje uživatelů do Spojených států.

Pro Brity představuje citlivou otázku zejména Zákon o vyšetřovacích pravomocích z roku 2016, který se podle kritiků odchyluje od ochrany dat v EU. Pokud Komise dospěje k závěru, že odchýlení je příliš velké, za dva měsíce může dojít k výraznému narušení přenosu dat mezi britskými ostrovy a zbytkem Evropy. Britské podniky by musely revidovat smluvní podmínky se svými klienty a vložit do nich tzv. standardní smluvní doložky, které by garantovaly minimální úroveň ochrany dat podobnou té unijní.

Přestože se britská vláda sama zavázala začlenit části obecného nařízení GDPR do svého práva, obavy přesto vyvstávají nad otázkou budoucích změn v britské ochraně dat, které by mohly následně negativně ovlivnit ochranu unijních osobních dat přenášených na britské ostrovy.

Britská vláda již připravila kroky, jak mají jednotlivé podniky se sídlem ve Spojeném království a zákazníky v EU postupovat s blížícím se koncem přechodného období. V zájmu ochrany dat bude potřeba přijmout zvláštní opatření nebo si zajistit zástupce na evropském kontinentu.

Obavy z ratifikace

Potenciální hrozbou není jen nedojednání dohody, ale také zablokování ratifikace některým z parlamentů členských států. I to podle Kruliše ale nemusí být nepřekonatelný problém, který lze řešit dodatečnými ústupky či zárukami.

„V roce 2020 byla zřízena nová pozice hlavního úředníka pro vymáhání obchodních dohod Evropské unie. Od tohoto kroku se očekává efektivnější monitorování a prosazování ustanovení obchodních dohod. Může to tak být dodatečný argument, jak přesvědčit případný blokující parlament některého z členských států EU,“ dodal analytik.

Situace po 31. prosinci

Je tady však ještě jiné riziko, které na debatě Institutu pro politiku a společnost zmínil Lubomír Lízal, předseda představenstva Expobanky. I když bude dosažena dohoda, nikdo nebude připraven na její obsah, a tak může vzniknout chaos. To ostatně vyplývá i z úterní zprávy britského think tanku Institut pro vládu o připravenosti na brexit.

„Hrozí přetížení nižších samosprávných celků, místních úřadů a byznysu,“ varuje zpráva. Ta také uvádí, že ani protokol o Severním Irsku nemusí fungovat kvůli chybějícím IT systémům a infrastruktuře pro hraniční kontroly.

„V prvních měsících by určitý prostor mohl být vytvořen pomocí nastavení míry namátkovosti celních kontrol, aby nedošlo ke kolapsu dopravy. Má to ovšem své s limity s ohledem na mezinárodní závazky a pravidla WTO. Nejde navíc jen o připravenost států a úředníků, ale i o připravenost všech soukromých subjektů od dopravců a exportérů, po výrobní řetězce a logistiku zásobování. Pandemie covid-19 navíc tuto otázku na většinu roku 2020 u řady subjektů upozadila,“ vysvětlit Kruliš.

Aby se této situaci co nejvíce předešlo, britská vláda již v polovině června představila plán rozfázovaného zavádění celních kontrol podle kategorií zboží, který má zmírnit následky rozvázání vazeb mezi Británií a Unií v době koronavirové.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?

Také Evropská komise nezahálela a vydala v červenci 2020 Sdělení o připravenosti na konec přechodného období mezi EU a Spojeným královstvím, v němž srovnává a popisuje situaci před koncem přechodného období a po něm, tedy po 31. prosinci 2020, ať už to bude s dohodou či bez ní.

Tak například od 1. ledna 2021 nebudou v EU platné licence železničních ani leteckých dopravců ani podnikatelů v silniční dopravě vydané Spojeným královstvím. Dopravu rovněž zkomplikují dodatečné formality.

Neuznání povolení vydaných orgány Spojeného království se bude vztahovat také na oblast služeb. Specifické to bude v oblasti finančních služeb, kde bude aplikován tzv. rámec rovnocennosti. Ten zajistí, že EU uzná určité režimy Spojeného království v oblasti regulace a dohledu za rovnocenné s těmi unijními, čímž umožní britským firmám poskytovat finanční služby v EU a unijním firmám v Británii. Aby tento systém mohl fungovat, Komise musí nejprve posoudit každou oblast, zda se v ní pravidla EU a Spojeného království příliš neliší a vyhodnotit případná rizika.

„Jedno klíčové rozhodnutí o rovnocennosti již bylo přijato u tzv. ústředních protistran (clearingová centra). Toto rozhodnutí má zásadní význam, protože pokud by selhala ústřední protistrana v Londýně, dopady by mohly výrazně ovlivnit finanční stabilitu v EU,“ upřesnil redakci Kovařík.

Ten rovněž vysvětlil, že rozhodnutí o poskytnutí přiměřenosti a rovnocennosti nespadá do působnosti obchodní dohody a EU jej bude moci jednostranně stáhnout.

Vzájemně uznávány však přestanou být osvědčení o kvalifikaci či řidičské průkazy. Bude rovněž opět zaveden roaming s dodatečným poplatky.

Na Spojené království tak v celé řadě oblastí bude nahlíženo jako na třetí zemi se všemi právy a povinnostmi vztahujícími se na tyto mimounijní státy.

Americké volby vs. osud obchodní dohody

Do osudu dohody však mohou zasáhnout také volby amerického prezidenta. Podle bývalého britského stálého velvyslance v Bruselu Ivana Rogerse, Boris Johnson s napětím očekává výsledek voleb, aby se rozhodl, zda opustit EU s dohodou či bez ní. V případě vítězství Donalda Trumpu by podle Rogerse Johnsonovi tolik nezáleželo na dosažení dohody.

Trump už totiž Británii přislíbil v případě svého vítězství dojednání ambiciózní dohody, o které se již intenzivně jedná.

Joe Biden byl díky svým irským kořenům naopak silným kritikem přístupu britské vlády k Protokolu o Severním Irsku, který je v ohrožení kvůli kontroverznímu zákonu o vnitřním trhu. Biden zároveň považuje brexit za riziko stability Evropy i Británie. Podle bývalého britského diplomata Petera Rickettse může v evropském partnerství s USA Británii nahradit Francie s Německem. Británie zřejmě zůstane americkým partnerem v oblasti obrany a bezpečnosti, v dalších otázkách ale v očích USA může oslabit.

To už ostatně vyplývá i z minulosti.

„Prezidentský kandidát Biden byl viceprezdentem Baracka Obamy, který naopak v Británii před referendem prohlašoval, že se Spojené království vystoupením z EU zařadí, pokud jde o vyjednávání s USA, až na konec fronty‘,“ připomenul Kruliš.

„Bidenovo vítězství by proto mohlo působit na snížení britské motivace striktně se vyhýbat závazkům k dodržování pravidel EU v budoucích vztazích a na britské politické scéně by se mírně zvětšil prostor pro kompromis v jednáních s EU,“ dodal analytik.

Podle Jana Kováře z Ústavu mezinárodních vztahů lze oslabování britského vlivu očekávat v každém případě. „Ať už v případě vítězství jednoho či druhého (kandidáta) bude pokračovat oslabování transatlantické vazby nejen vůči Velké Británii, ale také vůči Evropě,“ uvedl na debatě Institutu pro politiku a společnost.

Mír v Severním Irsku je křehký, bylo by bláhové se domnívat, že se násilí nemůže vrátit, říká irský historik

S blížícím se datem, do kterého lze zažádat o prodloužení přechodného období pro vyjednání budoucích vztahů mezi Británií a EU se na scéně znovu objevuje severoirská hranice. Přestože její otázka stále zahrnuje značná rizika, podle Geralda Powera překážkou pro brexit nejspíš nebude.