Pokud se odloží termín brexitu, Británie se bude muset zúčastnit květnových voleb do Evropského parlamentu, jinak jí hrozí žaloba před Soudním dvorem EU. Diplomaté EU se obávají, že Britové do Štrasburku pošlou 73 Nigelů Faragů.
Poté, co britský parlament jednoznačně odmítl dohodu o vystoupení Británie z EU, kterou s evropskými vyjednavači dojednala premiérka Theresa Mayová, se čím dál intenzivněji začalo hovořit o odložení termínu britského odchodu z EU.
Spojené království má oficiálně vystoupit 29. března 2019, tedy přesně dva roky po oficiálním spuštění článku 50 Smlouvy o EU, který upravuje vystoupení země z EU.
Žádost britské vlády o prodloužení článku 50 by muselo jednomyslně schválit všech 27 členských zemí Unie. Z úst několika evropských lídrů už vícekrát zaznělo, že odkladu bránit nebudou. Theresa Mayová ale Bruselu musí představit konkrétní plán odchodu, který bude mít podporu většiny Dolní komory britského parlamentu.
Otázkou ale je, jak se hlavní města zachovají, pokud se odchod prodlouží o víc jak dva měsíce. Na 23. až 26. května jsou totiž naplánované volby do Evropského parlamentu, 2. července by se noví europoslanci měli sejít poprvé na ustavující schůzi.
V takovém případě by si své zástupce do legislativního orgánu EU, jak minulý týden potvrdil mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas, museli zvolit i britští voliči. Velkou Británii dnes v europarlamentu zastupuje 73 europoslanců.
Až 73 Faragů v Evropském parlamentu?
Některé členské státy mohou mít na odklad brexitu jiný názor. Hlavní důvod? Nově zvolení britští europoslanci by se podíleli na volbě nových členů Evropské komise, včetně jejího předsedy. Evropský parlament má při volbě evropské exekutivy právo veta.
V několika členských zemích je na vzestupu krajní pravice a populistické, euroskeptické strany, což se určitě promítne i do složení europarlamentu. Spojení jejich sil s Nigelem Faragem při volbě nové Komise, jak cituje jednoho z vysoko postavených evropských diplomatů agentura Bloomberg, je „to poslední, co EU potřebuje“.
Ex-UKIP leader Nigel Farage says he will stand as an MEP for a new political party if Article 50 is extended and the UK contests European Parliament elections in Mayhttps://t.co/Yw609jEuDW #Brexit pic.twitter.com/3lUFbO6Ban
— BBC Politics (@BBCPolitics) January 18, 2019
Farage, jeden z hlavních představitelů kampaně za vystoupení Británie a bývalý lídr Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) už avizoval, že se v případě odkladu brexitu bude ucházet o znovuzvolení do europarlamentu.
Diplomaté EU se podle Bloombergu obávají, že britští voliči, otrávení z nekonečných brexitových jednání a s vědomím, že Británie z EU tak či tak vystoupí, do europarlamentu nepošlou jednoho, ale „73 Nigelů Faragů“.
Unie se v minulém roce dohodla, že 27 ze 73 britských křesel po brexitu zanikne. Zbylých 46 bude sloužit jako rezerva pro případné rozšíření EU. Počet poslanců v europarlamentu se tak sníží na 705. Slovensko, po přerozdělení bude mít naopak o jednoho europoslance víc, tedy 14. ČR bude nadále reprezentovat 21 europoslanců, stejně jako tomu je nyní.
Britské poslance volit netřeba
O něco kontroverznější řešení minulý týden europoslancům podle deníku Financial Times řekla právní služba Evropského parlamentu. Británie by se podle jeho právního výkladu eurovoleb vůbec nemusela zúčastnit.
Britští europoslanci by vykonávali svůj mandát až do zvolení nového složení Parlamentu. V něm by už Spojené království nemělo ani jedno křeslo. Ostatní členské státy by měly stejný počet europoslanců jako dnes. Poslanecké mandáty by se přerozdělily podle původní dohody až v momentě, kdy vystoupení Spojeného království nabude právní účinnosti.
„V některých klíčových členských státech politici věří, že pokud Evropská rada odloží termín vystoupení za 1. července, otázka eurovoleb se dá vyřešit jednostranným protokolem, který by se relativně rychle dal ratifikovat,“ upřesnil Charles Grant z londýnského think-tanku Centre for European Reform (CER).
Právníci Parlamentu ale ve svém doporučení neupřesňují, jaký by byl další postup, pokud se Británie nakonec rozhodne v Unii setrvat. Takové řešení by podle jeho kritiků zároveň ohrozilo právoplatnost nově ustaveného Evropského parlamentu a žaloby proti Spojenému království ze strany Komise či Britů za nedodržení závazků země vyplývajících z evropských smluv.
Británie se musí zúčastnit voleb
Podobně na Výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu argumentovala polská europoslankyně Danuta Hübnerová (EPP). Polka tvrdí, že každá členská země EU musí „zabezpečit, aby její občané měli svoje zástupce v Evropském parlamentu“. Informaci v úterý (22. ledna) přinesl bruselský portál Politico.
https://twitter.com/EPinUK/status/1087724751584456704
Odmítnutí uspořádání voleb by podle ní znamenalo „porušení smluv EU a unijní volební legislativy.“ Pokud by Británie svým voličům upřela právo vybrat své zástupce do zákonodárného orgánu EU, vystavila by se hrozbě žalob před Soudním dvorem EU.
„Doufejme ale, že se to nestane,“ tlumočila europoslancům své obavy Hübnerová.
Pokud by si Británie přece jen vybrala tuto cestu, EU by musela přistoupit k úpravě evropských smluv. To by vyžadovalo jednomyslný souhlas sedmadvacítky a ratifikaci všemi členskými státy.
„Na toto ale nyní nemáme čas,“ dodala polská europoslankyně.
