Co obsahuje finální návrh dohody o brexitu mezi EU a Spojeným královstvím?

[Shutterstock/Milleflore Images]

Rok a půl projednávaná dohoda o brexitu je na světe. obsahuje možnost prodloužení přechodného období po brexitu i pojistku pro irské hranice, která byla nejpalčivějším tématem vyjednávání. Má mít podobu celní zóny.

Finální návrh rozvodové dohody mezi Spojeným královstvím a EU byl po 17 měsících vyjednávání dokončen. Týká se především práv občanů EU v Británii a Britů v jiných zemích EU, vyrovnání britských finančních závazků a přechodného období po odchodu Spojeného království z bloku v březnu 2019. Jednání nejvíce komplikovala otázka režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem a takzvaná pojistka, která má zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem.

Výsledkem je záložní plán pro zachování volného pohybu osob a zboží přes irskou hranici, který by nabral účinnost po přechodném období a to v případě, že by během něj Británie a EU nenašly lepší řešení dosahující stejného výsledku. Podoba pojistky byla v poslední fázi vyjednávání hlavní překážkou, protože původní plán EU by vedl k nastolení rozdílných pravidel v Severním Irsku a zbytku Spojeného království.

Text připravené brexitové dohody byl zveřejněn 135 dnů před odchodem Británie z evropského bloku, ke kterému má dojít 29. března 2019. Vyjednavači k návrhu dokumentu dospěli po více než 19 měsících od zahájení dvouletého období určeného pro vyjednání podmínek odchodu některé členské země z Evropské unie.

Britská vláda obsah navrhované dohody shrnula v krátkém textu pro veřejnost a média a mimo jiné zdůraznila, že dokument stanoví, že po vystoupení Británie z EU skončí volný pohyb osob. Podle dohody bude platit bezvízový styk pro turisty a budou chráněna práva občanů EU žijících v Británii i Britů žijících v EU.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Přechodné období do roku 2020 a nebo déle

Finální návrh dohody počítá s dvouletým přechodným/implementačním obdobím do konce roku 2020, ovšem s možností jeho prodloužení na určitou návrhem nespecifikovanou dobu. Během tohoto období bude muset Spojené království plnit své povinnosti pod právem EU včetně svých příspěvků do společného rozpočtu, ale již se nebude moci účastnit probíhajících jednání. To jen „ve výjimečných případech“, když ji Unie pozve, píše se v návrhu.

Kromě toho ale návrh počítá také s tím, že až 4 roky po konci přechodného období může Evropská komise napadnout Británii před Soudním dvorem EU z porušování hospodářské soutěže, nebo pravidel týkajících se nepřímých daní.

Mnozí konzervativci navržené přechodné období kritizují, neboť v takovém případě nemusí být jasné, kdy přesně zvláštní režim skončí. „Přechodné období prodlužovat nechci a ani nejsem přesvědčena, že tak budeme muset učinit,“ oponovala britská premiérka Theresa Mayová.

Přechodné období po brexitu bude trvat 21 měsíců, rozhodly členské státy. Británie požadovala víc

Ve dvou minutách se unijní sedmadvacítka dohodla na přechodném období po brexitu. Potrvá od 29. března 2019, kdy má Británie oficiálně vystoupit, až do konce roku 2020. Během této doby budou muset Britové dodržovat unijní pravidla, ačkoliv již na jejich vytváření nebudou mít vliv. Návrh Londýna na dvouletý přechod neprošel.

Řešení irských hranic: celní unie

Nejkomplikovanější bod celého sedmnáctiměsíčního vyjednávání, které oficiálně započalo až v červnu 2017, tři měsíce poté, co premiérka Mayová oficiálně oznámila, že Spojené království vystupuje, našel své řešení v celní unii, která bude trvat od konce přechodného období až do doby než se vyjedná, ratifikuje a bude funkční „následná dohoda“. Když pojistka začne platit, Británie od ní nebude moci jednostranně odstoupit.

Následná dohoda by měla být dosažena do 1. července 2020, nejpozději do konce roku 2020, kdy má skončit plánované dvouleté přechodné období. Británie ale může požádat i o prodloužení tohoto období.

„Je to v hospodářském zájmu Severního Irska i Irska,“ uvedl ve středu večer Michel Barnier, hlavní unijní vyjednavač pro brexit.

Jednotné celní území mezi EU a Spojeným královstvím, které má zabránit vytvoření těžké hranice mezi jihem a severem irského ostrova, znamená, že britské a severoirské výrobky budou muset plnit legislativu EU, sanitární pravidla pro veterinární kontroly, pravidla pro zemědělskou produkci, DPH a spotřební daň a pravidla hospodářské soutěže (vč. role Komise a Soudního dvora EU v tom).

Mayová: Celní unii rozhodně nechceme! O obchodních dohodách si budeme rozhodovat sami

Britská premiérka Theresa Mayová má jasno. Celní unii jako alternativu ke členství po odchodu své země z Unie odmítá. A není sama.

Mezi EU a Spojeným královstvím se tak nebudou během tohoto období aplikovat žádná cla, kvóty či pravidla původu, jako dosud, s výjimkou produktů rybaření a akvakultury. Britská obchodní politika má být provázána se společnou evropskou a to „do té míry, která je nezbytná pro fungování společného celního území“, píše se ve vysvětlujícím factsheetu Komise o Protokolu připojeném k rozvodové dohodě.  Stejně tak bude pokračovat i volný pohyb osob napříč irským ostrovem díky zachování společné cestovní zóny.

Bude to fungovat?

Deník Financial Times (FT) po prozkoumání návrhu „rozvodové dohody“ napsal, že severoirská pojistka, tak jak je nyní formulovaná, nemůže fungovat.

Vyjednavači museli při jejím utváření pracovat s několika v zásadě protichůdnými kritérii. Británie požadovala zajištění odchodu ze struktur jednotného trhu EU a odmítala jakékoli štěpení svého území v podobě kontrol mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. Zároveň ale chtěly obě strany předejít obnovení kontrol na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, která bude po brexitu jedinou pozemní hranicí Británie a EU.

Výsledkem je pojistka, na základě níž se zajistí jeho bezproblémové proudění přes hranici s Irskem. Podle webu Politico.eu to v praxi bude obnášet dodatečné kontroly při lodní dopravě mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.

Pojistka pro Severní Irsko při brexitu? Ať platí pro celé království a jen na omezenou dobu, navrhují Britové

Britům se nelíbí, že by se Severní Irsko mohlo ocitnout v jiném regulačním režimu než zbytek Spojeného království, pokud se při jednání o brexitu nepodaří najít jiné řešení. Dnes přišli s vlastním návrhem.

Tyto okolnosti způsobují, že proti dohodě vystupují jak zastánci tvrdého brexitu, kteří se obávají trvalého provázání s evropskými strukturami, tak severoirští unionisté, kteří odmítají rozdíly od zbytku britského území. Návrh brexitové dohody označuje irský protokol za dočasné opatření, v médiích se však objevily spekulace, že právě tento záložní plán by mohl být základem pro podobu budoucích vztahů Británie s Unií.

Podle FT navíc pojistka ve své současné podobě nemůže fungovat. Deník citoval nejmenovaného vysoce postaveného britského úředníka, podle kterého jde takřka o „sebedestruktivní mechanismus“, který zaručuje, že jej nikdy nebude možno použít. „Vyžaduje dodatečné budoucí dohody, aby mohl správně fungovat a zachovat ‚last minute‘ dodavatelské řetězy, na které výrobci a obchodníci spoléhají,“ napsal FT.

Obě strany tak prohlašují, že se zavedení kontroverzní pojistky chtějí vyhnout. Unijní vyjednavačka Sabine Weyandová údajně svým kolegům řekla, že „nikdo vlastně nechce, aby nabyla platnost“. Britská premiérka Theresa Mayová se ve středu obdobně vyjádřila v britské Dolní sněmovně.

Politická deklarace zatím nedokončena

Zatímco finální dohoda má necelých 600 stran, jen několik stránek má doprovodná politická deklarace, respektive rámcový dokument uvádějící, co by v deklaraci podle představ obou stran mělo být napsáno. Dokument je základem pro podrobné rozhovory o budoucí podobě vzájemných vztahů poté, co v prosinci 2020 skončí přechodné období.

Na deklaraci budou v příštích dnech pokračovat intenzivní rozhovory vyjednávacích týmů, aby nejpozději v úterý měly členské země k dispozici také finální verzi deklarace popisující plány obou stran na budoucí spolupráci v řadě oblastí. Deklaraci chce mít EU27 odsouhlasenou společně s právně závaznou „rozvodovou“ smlouvou.

Sto tisíc Čechů se chystá na brexit. Aby zůstali v Británii, musí se zaregistrovat

Británie za šest měsíců opustí Evropskou unii. Brexit bude mít dopad nejen na samotné Brity, ale taky na sto tisíc Čechů, kteří v zemi žijí. Cizinci se budou muset registrovat ve speciální databázi, aby mohli v zemi i nadále zůstat.

Evropská komise také v úterý navrhla, aby po brexitu britští občané cestovali do zemí EU bez víz. Podmínkou je, aby se britská strana recipročně zachovala vůči občanům zemí evropského bloku při jejich cestách na ostrovy, uvedl první místopředseda komise Frans Timmermans.

Třešničky na unijním dortu

Britové si přes opakované ujišťování evropských politiků o opaku nakonec v dohodě o brexitu přeci jen mohli vybrat pomyslné třešničky na dortu, je přesvědčen komentátor německé veřejnoprávní televize ARD. Zdaleka ne všechna německá média ale dohodu hodnotí tak kriticky.

„Při každé bruselské schůzce k brexitu důrazně varoval Barnier před vybíráním třešniček na dortu a jen těch nejpříjemnějších aspektů EU z britského pohledu. Ale bylo to jen čiré divadlo,“ myslí si zpravodaj ARD v Bruselu Ralph Sina, podle něhož britská premiérka Mayová dostala přesně ty třešničky, které chtěla.

Unie nebude Británii podstrojovat, shodují se analytici

Žádní vítězové, pouze poražení, a to na obou stranách. Takový bude brexit bez ohledu na to, jakou dohodu si Británie s Unií vyjedná. Ztráty pocítí zejména regiony, které nejhlasitěji volaly po vystoupení z EU. Nezachrání je žádný ze současných scénářů budoucího partnerství mezi Spojeným královstvím a Unií. Otázkou je „speciální dohoda“, kterou požaduje Británie. Zatím však neřekla, jak by měla vypadat. Vybírat si z jednotného trhu ale podle Bruselu nebude.

Týká se to především volného obchodu, protože Británie bude moci přes Severní Irsko nadále prodávat zboží do Evropské unie bez cel a tarifů a navíc bez velkých kontrol. Přitom podle komentáře ARD existuje velké nebezpečí, že Británie bude do budoucna ignorovat evropská nařízení týkající se pracovního práva nebo ochrany spotřebitelů. I díky tomu by ale dohoda mohla mít šanci projít v londýnském parlamentu, míní.

Zcela jinak dohodu vnímá list Mitteldeutsche Zeitung, podle něhož se Evropské unii podařilo na původní přání Britů reagovat takovým způsobem, že i nejtvrdším kritikům Bruselu musela výrazně zhořknout chuť na vlastní vystoupení z Unie. Může za to podle deníků jak tvrdost evropských vyjednavačů, tak rozpory na britské straně.

Odpovídá dohoda referendu o brexitu?

Obsah připravené dohody podle premiérky Mayové splňuje „slib referenda“ z června 2016, ve kterém si Britové odhlasovali odchod z evropského bloku. „Toto rozhodnutí chrání pracovní místa a Unii,“ uvedla dále Mayová s odkazem na unii čtyř zemí Spojeného království: Anglie, Walesu, Skotska a Severního Irska.

V krátkém projevu dala premiérka jasně najevo, že existovaly jen dvě alternativy: „Volba byla mezi touto dohodou, která nám umožní získat zpět kontrolu a vybudovat lepší budoucnost pro naši zemi, a tím, abychom se vrátili na začátek s další nejednotou, další nejistotou a nesplněním slibu referenda.“

„Pevně věřím, hlavou i srdcem, že toto rozhodnutí je v nejlepším zájmu celého Spojeného království,“ zakončila proslov ministerská předsedkyně.

Andrew Moravcsik: Tvrdý brexit nebude, Británie zůstane z 90 procent v Unii

Itálie a Španělsko by měly opustit eurozónu, jinak hrozí nová krize, říká v rozhovoru pro slovenský EurActiv politolog Andrew Moravcsik.

Podle francouzského deníku Le Figaro ale dohoda odporuje slibům, které během kampaně před referendem zaznívaly od zastánců odchodu z EU, ale i slovům pozdější premiérky Mayové.

„Dostižena nepříjemnou realitou, předsedkyně vlády se potichu posunula od zastánkyně tvrdého brexitu k obhájkyni co nejmírnější rozluky s jednou nohou uvnitř a druhou venku. (…) Bluf britské vůdkyně, která tolikrát opakovala, že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda, se ukázal jako neúspěšný,“ napsal londýnský zpravodaj Le Figaro.

„Na papíře jsme velmi daleko od sloganu brexitářů ‚take back control‘ (vzít si zpět kontrolu),“ komentoval brexitovou dohodu deník Le Monde. Londýn podle něj během vyjednávání přistoupil na vícero ústupků, které jej nasměrovaly k mírné verzi brexitu. Mayová podle Le Figaro prokázala, že i jakkoli problematická dohoda s Bruselem je lepší, než „skok do prázdna z doverských útesů“.