Budoucí obchodní dohoda mezi EU a Británií má být ucelená. Spornou oblastí budou unijní standardy i rybolov

[© Shutterstock/Steve Heap]

Nové partnerství dojednané mezi Evropskou unií a Británií bude muset být vyčerpávající, unijní sedmadvacítka nechce vyjednávání dělit na sektorové dohody. Ve včerejším rozhovoru s BBC to řekl irský premiér Leo Varadkar, podle něhož bude mít EU v nadcházejících rozhovorech silnější pozici než Londýn.

Varadkar se včera v Dublinu sešel s hlavním vyjednavačem EU pro brexit Michelem Barnierem, aby s ním probral mimo jiné opatření z dohody o rozluce, která se týkají Severního Irska. Británie na základě zmíněné dohody v noci na sobotu vystoupí z EU, čímž se spustí přechodné období brexitu vyhrazené pro dojednání nových vztahů mezi dvěma stranami.

https://twitter.com/MichelBarnier/status/1221769360538316800

„Realita je taková, že Evropská unie je spolkem 27 zemí, zatímco Británie je jen jedna země. Máme populaci a trh se 450 miliony lidí, u Spojeného království je to asi 60 (milionů). Takže kdyby to byly dva týmy, které proti sobě nastupují ve fotbale, kdo by podle vás měl silnější tým?“ komentoval Varadkar blížící se obchodní jednání v interview na BBC.

Jedna celistvá dohoda

Podle irského premiéra nebude EU bez Británie příliš otevřená případné snaze dojednávat nové partnerství systémem „kousek po kousku“. O takovémto vývoji se v posledních týdnech spekuluje zejména kvůli obavám, že do aktuálně stanoveného termínu na konci roku nebude možné uzavřít všeobjímající dohodu.

„Tohle připomíná výroky o obsazení dvou židlí najednou, jako říct ‚pojďme uzavřít obchodní dohodu v oblastech, kde máme výhodu, ale ne v těch oblastech, kde ji nemáme‘,“ reagoval Varadkar. Výsledné uspořádání podle něj „bude muset být vyčerpávající“.

Podle reportéra britského listu The Times Olivera Wrighta je nicméně nutné Varadkarovy komentáře vnímat v kontextu kampaně před parlamentními volbami, které Irsko čekají 8. února.

Na snaze uzavřít jednu komplexní dohodu se včera podle informací ČTK shodli velvyslanci členských zemí, kteří v Bruselu debatovali o výchozí pozici Evropské komise pro nastávající jednání. EU by se podle nich měla snažit vyjednat celistvou smlouvu zahrnující i některá očekávaně sporná témata jako je například rybolov. Jeho regulace bude důležitá zejména pro Francii, Belgii nebo Dánsko. Automobilový průmysl bude zase klíčový pro východoevropské země nebo Německo. Jak upozornil EURACTIV.com, budoucí obchodní jednání tak mohou ohrozit dosavadní jednotu Unie ve vztahu k brexitu.

EU se připravuje na jednání o budoucím partnerství s Británií. Čas a priority budou hrát důležitou roli

Dva týdny před odchodem Velké Británie z EU se v Bruselu naplno rozjíždějí debaty, o jakou dohodu s Londýnem bude usilovat zbývajících 27 zemí vzhledem ke krátkému období na její uzavření do konce roku. Ve hře je celá řada priorit.

Barnier má unijní diplomaty seznámit s návrhem vyjednávacího mandátu pro Komisi ve středu. Zástupci členských zemí hovoří o tom, že by jej mohly státy schválit do konce února (zřejmě do 25. února). To je podmínkou oficiálního začátku jednání.

Britská pozice

Britská vláda chce po brexitu dosáhnout ekonomického partnerství bez cel a bez limitů na výměnu zboží, zároveň odmítá variantu prodloužení vyjednávacího období za konec letošního roku. Druhá strana avizuje, že úroveň přístupu Británie na jednotný trh EU bude záviset na závazcích, které Londýn učiní ohledně pokračujícího dodržování jeho pravidel.

„Vezmeme si zpět kontrolu nad našimi vodami pro rybaření,“ řekl dnes médiím mluvčí britského premiéra Johnsona, čímž předeslal, který bod bude pravděpodobně jednou z hlavních bitev při nadcházejícím vyjednávání. To za britskou stranu povede jeden z Johnsonových klíčových poradců David Frost, který v rozhovorech o brexitu zastupuje Londýn od loňského léta.

Johnsonův mluvčí také oznámil, že dosavadní velvyslanec Británie při EU Tim Barrow zůstane hlavním britským diplomatem v Bruselu i po brexitu.

Unijní varování

Barnier také včera v projevu na univerzitě v severoirské metropoli Belfast prohlásil, že lhůta pro vyjednání dohody o budoucích vztazích Británie s Evropskou unií po brexitu je extrémně krátká. Dohodu o budoucích vztazích by měli Londýn a Brusel vyjednat v následujícím přechodném období, které ovšem bude trvat jen do konce letošního roku.

Podle EURACTIV.com může na samotné vyjednávání zbýt pouze 40 dní. Začít se bude moci až na přelomu února a března po uložení mandátu členskými státy Komisi, skončit by se mělo v říjnu, aby po zbytek roku mohla probíhat ratifikace a vše bylo dokončeno k 31. prosince. Jistou pomocí by podle Barniera mohlo být ustavení zhruba 10 paralelních „vyjednávacích stolů“.

Barnier zdůraznil, že Evropská unie nikdy neustoupí v otázce celistvosti svého jednotného trhu. Británie podle něj podcenila, jaké dopady bude odchod z bloku mít. Je zcela zřejmé, že bude mít negativní následky. Klíčové nyní bude, jak se Londýn postaví k dodržování unijních standardů a norem.

„Protože Británie nemůže očekávat kvalitní přístup na náš vnitřní trh, když bude trvat na tom, že nám bude konkurovat státní hospodářskou pomocí a (nízkými) standardy v sociální oblasti a oblasti životního prostředí,“ zdůraznil. Jedním z takových sporných bodů může být přeshraniční uhlíková daň. Zatím ale není stále jasné, jak se Londýn postaví k unijním standardům.

Evropská komise chce systém kontrol plnění budoucích dohod s Británií

Evropská komise chce zajistit, že Británie dodrží pravidla budoucích dohod, které obě strany plánují vyjednat a podepsat po britském odchodu z EU. Brusel proto navrhuje nezávislou kontrolu jejich plnění včetně možných sankcí, pokud by byly smlouvy porušeny.

Jednání o budoucích vztazích budou podle Barniera „obrovskou výzvou“. Za čtyři dny opustí Británie po letech sporů Evropskou unii a podle unijního vyjednavače začnou „tikat nové hodiny“. Prvním únorem totiž začne do konce roku platit přechodné období, v němž budou dál ještě platit stávající pravidla, Británie už ale jako země mimo EU nebude účastna při rozhodování a debatách zemí evropského bloku.

Do konce června bude pro Londýn ještě teoreticky možné požádat EU o prodloužení přechodného období a tedy také lhůty k rozhovorům o tom, co bude po jeho konci, premiér Boris Johnson to ale dlouhodobě odmítá.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?