Britští poslanci se pokouší zabránit brexitu bez dohody. Navrhují další odklad

[© Shutterstock/Alexandre Rotenberg]

Téměř 60 dní před oficiálním datem dojednaného odchodu Británie z Unie dnes začíná týdenní bitva o jeho podobu, na které nepanuje mezi vládou, parlamentem a lidem žádná shoda. Možností jsou předčasné volby, funkční alternativy k rozvodové dohodě, odklad brexitu nebo vystoupení bez dohody.

Britští poslanci se dnes odpoledne vracejí po letních prázdninách do poslaneckých lavic a čeká je nelehký úkol – zabránit během jednoho týdne premiérovi Borisi Johnsonovi v jeho plánu vyvést zemi na konci října z EU – ať už s dohodou, nebo bez ní.

Výstupový akt dojednaný předchozí premiérkou Theresou Mayovou totiž poslanci již na počátku roku třikrát odmítli. Přestože Johnson deklaruje snahu vyjednat s EU novou dohodu, která by neobsahovala spornou irskou pojistku, Brusel nadále opakuje, že nová jednání bez dostatečných alternativ nejsou možná. Alternativy ale zatím Johnson nenabídl.

Johnson požádal Unii o opětovné vyjednání brexitové dohody. Trnem v oku je irská pojistka

Britský premiér vyzval předsedu Evropské rady k „alternativnímu ujednání“ sporné irské pojistky obsažené v dohodě o vystoupení Británie z Unie. Mezitím unikl další vládní dokument, který vyčísluje negativní důsledky brexitu. Očekává se také konec volného pohybu osob.

Irská pojistka má zabránit vzniku klasické hranice mezi Irskem, které zůstává součástí EU, a Severním Irskem, které je součástí Británie a z EU také vystupuje. Aktivovala se pouze, pokud by během dohodnutého dvouletého přechodného období nedošlo ke shodě na řešení režimu irských hranic. V opačném případě, tedy při nalezení shody nad irským režimem ve stanoveném čase, proto nemusí být vůbec aktivována. Přesto je hlavním sporným bodem celého výstupového procesu Británie z Unie. Nemá totiž příliš funkčních a životaschopných alternativ, což potvrdil i vládní dokument, o které včera informoval deník The Guardian.

„Zpráva shrnující zjištění oficiálních vládních pracovních skupin pro ‚alternativní ujednání‘ konstatuje, že všechny scénáře navržené ve snaze nahradit pojistku mají problémy,“ uvedl deník na základě analýzy expertů.

O této záležitosti mají během září vyjednavači britské vlády a Evropské komise jednat dvakrát týdně. Podle komentátorů ale neochotu Bruselu přistoupit na Johnsonovy požadavky posiluje skutečnost, že ani upravené podmínky brexitu by neměly zaručenou ratifikaci v britském parlamentu.

EU má jasno, co řešit po brexitu bez dohody: finance, práva občanů a irská pojistka

Pokud dnes v britském parlamentu ani na potřetí neprojde rozvodová dohoda dojednaná EU s Británií, je podle Brusel pravděpodobný brexit bez dohody. Má i plán, co řešit na prvním místě. S úplným zrušením brexitu naopak Unie nepočítá.

Unijní lídři proto postupně ztrácí víru v řízený odchod Británie z Unie.

„Možnost vyhnout se odchodu bez dohody nevidím optimisticky, ale všichni bychom měli dál odhodlaně pracovat. Pojistka je maximum vstřícnosti, které muže EU nabídnout,“ vyjádřil se pro nedělní list The Sunday Telegraph hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier.

Některá média tvrdí, že Johnson chce získat upravenou brexitovou dohodu na summitu Evropské rady 17. a 18. října a dokument následně předložit poslancům s jasnou volbou: hlasujte pro, jinak nastane brexit bez dohody. Kompromis mezi Londýnem a zbytkem EU se ale zatím nerýsuje a sám Johnson podle listu The Sunday Times minulý týden v rozhovoru s ministry uznal: „Máme slušnou šanci, že dohodu dostaneme, a slušnou šanci, že ji nedostaneme.“

Včera byl ale jiného názoru. „Za několik posledních týdnů vzrostly šance na dohodu (s EU ohledně brexitu). Unie vidí, že chceme dohodu, že chceme mít jasně vymezené budoucí vztahy a jsme absolutně odhodlaní a připravení na odchod bez dohody,“ uvedl Johnson.

Toto vyjádření dnes označil britský konzervativní exministr financí Philip Hammond za „nesmysl“. Podle něj rozhovory nijak nepostupují.

Johnsonova žádost o nové brexitové jednání a nahrazení irské pojistky sklízí kritiku z EU i Irska

Irská pojistka je jediné možné životaschopné řešení, které neprolomí Velkopáteční dohodu a nepovede k návratu tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, vzkazují do Londýna Brusel i Dublin.

Britský parlament vs. vláda

Poté, co se minulý týden Johnson rozhodl se souhlasem královny Alžběty II. přerušit od půlky září do poloviny října jednání parlamentu ve snaze znemožnit poslancům zabránit mu legislativní cestou v brexitu bez dohody, má nyní parlament omezené možnosti, jak katastrofálnímu neřízenému odchodu zabránit.

Hrozba tohoto krajního scénáře zmobilizovala v dolní komoře parlamentu nevšední koalici opozičních stran a řady prominentních konzervativců, včetně členů předchozí vlády. Jejich úspěch ale zdaleka není zaručen, a to zejména kvůli časové tísni.

Britská opozice chce zabránit brexitu bez dohody pomocí zákonů. Jinak se země může dostat do rukou Američanů

Opoziční strany britského parlamentu se dnes shodli na strategii proti brexitu bez dohody pomocí legislativního odložení data odchodu. Záložním plánem je hlasování o důvěře vládě Borise Johnsona. 

Koalice opozičních stran a asi 20 konzervativních rebelů chce dnes večer vyvolat mimořádnou debatu a skrze ni získat kontrolu nad středečním programem Dolní sněmovny. Pak zamýšlí prosadit návrh zákona, který by ukládal vládě dohodnout tříměsíční odklad brexitu do konce ledna příštího roku, pokud by do 19. října nebyly ratifikovány podmínky odchodu z EU nebo pokud by sněmovna neschválila brexit bez dohody.

K úspěchu potřebují Johnsonovi oponenti v první fázi asistenci předsedy Dolní sněmovny Johna Bercowa, který musí hlasování o změně parlamentní agendy povolit. Předpokládá se, že Bercow žádosti vyhoví.

Výsledek očekávaného hlasování by mohl být velmi těsný. Konzervativci mají v dolní komoře se svými spojenci ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) většinu jediného křesla a média hovoří o zhruba 20 potenciálních vzbouřencích. Šéf labouristické strany Jeremy Corbyn ale rovněž nemůže počítat se stoprocentní podporou svých poslanců.

Exministr Hammond si ale myslí, že plán odpůrců brexitu bez dohody bude mít dostatečnou podporu. Kroky vlády z posledního týdne podle něj řadu jeho kolegů „rozzuřily“.

Británie míří k odchodu bez dohody. Zvrátit tento scénář nemusí ani hlasování o nedůvěře vládě

Britští zástupci už pomýšlí na situaci po svém odchodu z Unie, který zřejmě proběhne neřízenou cestou bez dojednané dohody. S tou totiž premiér Johnson nesouhlasí a Unie ji nechce měnit. Žádný jiný plán nové vlády údajně neexistuje, domnívá se EU.

Odklad brexitu ale Johnson včera odmítl, stejně tak jako spekulace, že by současnou patovou situaci v zemi mohly vyřešit předčasné volby, které by mohly být vypsány ještě před termínem brexitu 31. října, zřejmě 14. října . „Já volby nechci a vy je taky nechcete,“ prohlásil před svým sídlem v Downing Street.

Vypsání voleb by navíc musely podpořit dvě třetiny Dolní sněmovny, tedy i více než 100 opozičních poslanců. Dosavadní vyjádření labouristických politiků přitom naznačují, že hlavní opoziční strana nechce nové volby, dokud nebude schválen zákon proti brexitu bez dohody. Opozice se totiž obává, že vláda by po schválení voleb s termínem v polovině října mohla datum hlasování dodatečně bez souhlasu parlamentu odložit na přelom října a listopadu.

Mobilizace podpory ze všech stran

Kvůli omezeným možnostem parlamentu se proto kritici snaží krokům premiéra zabránit i soudní cestou, zatím ale příliš nepochodili. V pátek zamítl skotský soud žádost více než 70 britských opozičních zákonodárců z Dolní Sněmovny i Sněmovny lordů, aby vydal předběžné opatření, kterým by zamezil vládě přerušit v září zasedání parlamentu. Soudce si chce nicméně podle agentury Reuters vyslechnout další argumenty před tím, než definitivně v případu rozhodne. Mělo by se tak stát dnes, ačkoliv původně chtěl soud rozhodnout až příští pátek.

Kromě skotského soudu se žádostmi, jejichž cílem je zamezit vynucené parlamentní přestávce, budou zabývat také soudy v Londýně a v severoirské metropoli Belfastu. U soudu v hlavním městě žalobu podala známá aktivistka Gina Millerová, která už dříve u soudu uspěla s požadavkem, aby vláda musela mít k zahájení jednání o odchodu země z EU souhlas parlamentu. V pátek se k ní připojil mimo jiné bývalý konzervativní premiér John Major či Tom Watson, zástupce lídra Labouristické strany Jeremyho Corbyna. V Londýně by se mělo slyšení konat ve čtvrtek 5. září.

Nechuť vůči nucené přestávce parlamentu sílí v opozici i u běžných Britů

Britská opozice se hodlá pokusit zabránit brexitu bez dohody navzdory omezenému času, který na to bude kvůli nucené přestávce parlamentu mít. Proti kroku premiéra Borise Johnsona přerušit zasedání parlamentu se v petici zatím postavilo 1,4 milionu Britů.

Proti premiérovu „puči“, jak jej Britové začali označovat, se zvedla vlna nevole i mezi občany. O víkendu vyrazilo tisíce lidí v Londýně, Belfastu, Yorku a dalších městech po celém Spojeném království do ulic. Ve velkém také dál shromažďují podpisy pod peticí na oficiálním webu britského parlamentu. Od středy petici podepsalo již 1,71 milionu lidí a další přibývají snad každých pět minut.

Přesto podle průzkumů věří zhruba polovina Britů v brexit bez dohody. A konzervativní strana samotná si udržuje prvenství mezi zbývajícími britskými stranickými oponenty. Podle průzkumu YouGov by vládní stranu dnes volila třetina obyvatel, opoziční labouristy o deset procentních bodů méně. Johnsona si také za premiéra dokáže představit asi 40 % občanů, zatímco Corbyn se těší o polovinu menší podpoře.