Britští konzervativci ladí svou nejednotnou pozici k brexitu. Odchod z EU má být pro ně úspěchem

Britská premiérka Theresa Mayová [European Union, 2018]

Jedni chtějí úplnou odluku od EU, druzí zase dohodu à la CETA, třetí alespoň nějakou dohodu. Jasno v tom není jak mezi EU a Spojeným královstvím, tak ani v samotné vládní straně britské premiérky Mayové.

Až do zítřka probíhá v Birminghamu čtyřdenní výroční sjezd britské Konzervativní strany, který usiluje o vyřešení vnitřních sporů týkajících se odchodu země z Evropské unie.

„Můj vzkaz směrem ke straně je ‚pojďme se spojit a získat pro Británii co nejlepší dohodu‘,“ řekla zpravodajské společnosti BBC na okraj konference britská premiérka Theresa Mayová.

Ministr zahraničí Jeremy Hunt na premiérku navázal a prohlásil, že konzervativci mohou sjednotit zemi pouze tehdy, budou-li sami jednotní.

Nalezení široké podpory pro premiérčin plán o brexitu ale bude obtížné.

Jak napsal včera například deník The Guardian, kterého citovala ČTK, nedělní začátek stranické konference se změnil v souboj všech proti Borisi Johnsonovi. Do bývalého ministra zahraničí a zarytého odpůrce premiérčiny strategie se opřel mimo jiné ministr financí Philip Hammond, ministr vnitra Sajid Javid, výše zmiňovaný Hunt nebo člen sněmovny lordů a bývalý vládní náměstek Digby Jones.

Zastánci navržené strategie

Mnohými kritizovaný brexitový plán premiérky Mayové, který předložila v červenci na venkovském sídlem britských premiérů v Chequers, se naopak dočkal podpory.

V obou nejsledovanějších projevech na sjezdu britských konzervativců včera hájili premiérčin plán členové vlády.

Podle Hammonda premiérčin „plán z Chequers“ prosadí rozhodnutí voličů, zamezí obnově pevné irské hranice a zachová jednotu Spojeného království. Ministr pro brexit Dominic Raab zase řekl, že je načase se sjednotit a „proměnit brexit v úspěch“. Podobně se vyjádřila premiérka v nedělním rozhovoru s BBC, bez ohledu na to, jak dopadnou vyjednávání.

„Kdybych vám před třemi lety řekl, že ukončíme volný pohyb osob, zastavíme velké roční příspěvky do (unijního) rozpočtu, opustíme jednotný trh, dostaneme se z celní unie, budeme nezávisle utvářet obchodní politiku, učiníme parlament nejdůležitějším orgánem, ochráníme Spojené království, opustíme společnou politiku rybolovu a zanecháme společnou zemědělskou politiku, brali byste to všemi deseti,“ vzkázal podle televize Sky News Raab rebelům v Konzervativní straně, kteří oproti plánu požadují výraznější odpoutání od EU.

Odchod Britů z EU bez dohody způsobí kolaps v letecké dopravě. Pro Mayovou je přesto takový brexit nadále možný

Odchod bez dohody by například znemožnil vzájemné přelety letadel Británie a EU přes území toho druhého. Co se kolem brexitu událo za poslední dva dny?

Jak uvedla včera ČTK, premiérka Mayová pro svůj brexitový plán potřebuje získat nejen podporu euroskeptických stranických rebelů, ale také samotné EU a skupiny konzervativních poslanců s výhradami opačného charakteru, kteří žádají nové referendum.

Podle politického reportéra BBC Chrise Masona je velkou otázkou pro nadcházející dny to, zda Mayová, byť jen sebemlhavějším způsobem, naznačí ochotu pozměnit svůj plán. Vyjednávat se zase začne příští týden.

„Během následujících týdnů musíme společně stát pevně za premiérkou, abychom dosáhli nejlepšího možného výsledku pro Británii a zároveň naplňovali preventivní opatření v podobě příprav na možnost odchodu bez dohody,“ řekl včera ministr financí Hammond.

Kritika na obou frontách

Selhání vyjednávání s Bruselem není zdaleka vyloučeno, ačkoli obě strany tvrdí, že dosažení dohody je pro ně preferovaným vyústěním.

Představitelé EU se zatím k plánu Mayové, ve kterém se předpokládá zachování volného pohybu zboží, ale ne osob, stavějí odmítavě. Považují jej za nepřijatelné vybírání benefitů evropského jednotného trhu. Navíc kromě budoucích vztahů nejsou dojednané ani podmínky rozluky.

Ministr Raab EU kritizoval za podle něj dogmatický přístup a prohlásil, že pokud se EU pokusí Británii „zamknout“ v celní unii nebo Evropském hospodářském prostoru, „odejdeme bez dohody“. Na přípravách na tento scénář prý pracuje celý britský vládní aparát, stejně jako Evropská komise a členské státy.

Unie nebude Británii podstrojovat, shodují se analytici

Žádní vítězové, pouze poražení, a to na obou stranách. Takový bude brexit bez ohledu na to, jakou dohodu si Británie s Unií vyjedná. Ztráty pocítí zejména regiony, které nejhlasitěji volaly po vystoupení z EU. Nezachrání je žádný ze současných scénářů budoucího partnerství mezi Spojeným královstvím a Unií. Otázkou je „speciální dohoda“, kterou požaduje Británie. Zatím však neřekla, jak by měla vypadat. Vybírat si z jednotného trhu ale podle Bruselu nebude.

Ministr financí Hammond se ve svém projevu obšírně věnoval také domácím otázkám a britští novináři si všímají jedné nebývale antikapitalistické pasáže.

„Příliš mnoho lidí má pocit, že ztratili kontrolu…, že pracují pro systém, ale systém nepracuje pro ně,“ citovala Hammonda editorka deníku The Guardian Heather Stewartová, která tato slova označila za „poněkud Corbynovská“ – s odkazem na levicového vůdce labouristů.

„Zatímco odpovědi labouristů by nic nevyřešily, jejich otázky si zaslouží reakci,“ pokračoval Hammond.

Odpůrci premiérčiny strategie

K opuštění premiérčina plánu vyzval v neděli exministr pro brexit David Davis, který kvůli němu ve vládě skončil stejně jako Johnson. Druhý jmenovaný označil plán za „vyšinutý“.

Později promluvil na vlastní akci na okraj konference poslanec Jacob Rees-Mogg, který vede skupinu rebelů prosazujících větší odloučení od Unie. Hájil model budoucích vztahů s Británií po vzoru smlouvy o volném obchodu uzavřené s Kanadou (tzv. CETA).

Před kanadským modelem by podle všeho Mayová upřednostnila odchod bez dohody, setrvání v celní unii i nové referendum odmítá.

Půl roku před plánovaným odchodem Británie z EU tak ohledně podoby brexitu není nic jasné.

EU není SSSR

Současný šéf diplomacie Hunt při obhajobě vládní politiky přirovnal chování EU k Sovětskému svazu kvůli údajné snaze Bruselu potrestat Británii za brexit.

„EU byla vytvořena za účelem ochrany svobody. Byl to Sovětský svaz, kdo bránil lidem v odchodu,“ řekl ministr zahraničí.

Viníkem současných komplikací je ale podle Jana Kováře z Ústavu mezinárodních vztahů, kterého EURACTIV.cz nedávno citoval, spíše britská strana. K tomu se dnes přidal také europoslanec a bývalý vůdce Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage, který patřil k jedné z hlavních tváří kampaně za odchod své země z Evropské unie.

Ten dnes na plenárním zasedání europoslanců ve Štrasburku prohlásil, že stav vyjednávání svědčí o tom, že unijní vyjednávači si vedou lépe než britští, což staví Londýn do pozice slabšího. Hlavního unijního vyjednávače Michela Barniera ale obvinil, že otázku irské hranice zneužil jako zbraň.

Za svůj výrok Hunt sklidil kritiku od někdejších vysoce postavených britských diplomatů nebo od lotyšské velvyslankyně v Londýně, napsala agentura AFP.

Proti jeho prohlášení se postavila i řada unijních představitelů a českých zástupců.

Například mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas včera před novináři poznamenal, že „všem – a speciálně ministrům zahraničí – by občas neškodilo otevřít učebnici historie“.

Ke kritikům Huntových výroků se dnes přidal i Evropský parlament, který téma otevřel na svém štrasburském zasedání. Předseda největšího poslaneckého klubu Evropské lidové strany německý europoslanec Manfred Weber (EPP) vyzval na plénu Huntu k omluvě za srovnání EU se Sovětským svazem a označil brexitu za ukázku toho kam vede populismus.

Lídr liberálů Guy Verhofstadt (ALDE), který je rovněž koordinátorem EP pro brexit, označil Huntova slova za urážku milionů obyčejných občanů bývalého SSSR. Připomněl, že Hunt si v minulosti popletl Čínu s Japonskem.

Hunt dnes v rozhovoru se CNBC řekl, že EU se někdejšímu SSSR nepodobá.

Říjnový summit se blíží

Kromě toho dnes o brexitu hovořili europoslanci s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Před plánovaným říjnovým zasedáním hlav států a vlád v rámci Evropské rady, během kterého má být brexit ústředním bodem, Juncker i řada europoslanců zopakovala, že Unie usiluje o dosažení dohody a že budoucnost irské hranice, na které se zatím vyjednavači neshodli, je pro EU prioritou.

„Ti, kteří si myslí, že odchod bez dohody by byl nejlepším řešením, si neuvědomují následky takového scénáře,“ řekl Juncker.

Nová podoba irských hranic

Premiérka Mayová také dnes uvedla, že Londýn se chystá během října předložit Evropské unii novou nabídku týkající se režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem po brexitu.

Nová britská nabídka podle médií spočívá v tom, že Londýn přestane odmítat zavedení nových kontrol zboží putujícího mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Vláda výměnou požaduje, aby irská pojistka obnášela setrvání celého Spojeného království v systému evropských celních pravidel.

Krok by mohl rozhýbat vyjednávání, která jsou od března prakticky na mrtvém bodě.

Brexit by mohl vést ke sjednocení Irska

V případě tvrdého brexitu by mělo Severní Irsko hlasovat o tom, zda setrvá ve Spojeném království, nebo se sjednotí s Irskem. Myslí si to šéfka irské republikánské strany a podobné úvahy připouští i bývalý lídr unionistů.

Mary Lou McDonaldová, představitelka hnutí Sinn Féin, …

Podle The Times ústupek Mayové ale pravděpodobné rozlítí zastánce tvrdšího brexitu, kteří jej budou považovat za „setrvání v částečné celní unii na dobu neurčitou“.

„Nouzová varianta by nabrala účinnost, pakliže by během přechodného období nebyl dojednán způsob, jak zamezit pevné hranici mezi Irskem a Severním Irskem,“ pokračuje list.

Právě obnovení hraničních kontrol, které by šlo proti obsahu klíčové mírové dohody uzavřené před 20 lety po desetiletích násilí, se Londýn i Brusel chtějí vyhnout.