Britský parlament zamítl brexitovou dohodu. Je nejvyšší čas připravovat se na neřízený brexit

[Shutterstock/Ramsayho McDonalda]

Je rozhodnuto, brexitová dohoda padá. Premiérka má nyní tři dny na předložení plánu B, zítra navíc bude čelit hlasování o nedůvěře.

Britští poslanci dnes večer podle očekávání odmítli dohodu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, kterou se sedmadvacítkou dojednala premiérka Theresa Mayová. V historickém hlasování se 202 poslanců postavilo za dohodu, 432 bylo proti. Rozdíl je tedy 230 hlasů. 116 hlasů scházelo pro schválení dohody. Jedná se o největší porážku britské vlády od roku 1924. Tehdy byla poražena vláda Ramsayho McDonalda o 166 hlasů.

https://twitter.com/_CEILaw/status/1085275869030072321

Opoziční labouristé vzápětí oznámili, že podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Debatovat a hlasovat o něm budou poslanci už ve středu večer.

Jasné odmítnutí dohody o brexitu v britské sněmovně zvýšilo riziko neuspořádaného odchodu Británie z EU, tedy bez společného ujednání o jeho podobě. V prohlášení to uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Unie podle něj výsledku lituje a vybízí britskou stranu, aby co nejdříve vyjasnila své úmysly.

„Pokud dohoda není možná a nikdo nechce odchod bez dohody, tak kdo bude mít konečně odvahu říci, jaké je jediné pozitivní řešení,“ otázal se v bezprostřední reakci na twitteru Donald Tusk, předseda Evropské rady. Nepřímo tak podpořil britské setrvání v Unii.

Padne britská vláda?

Jak středeční hlasování o nedůvěře kabinetu dopadne, není zcela jisté. Poslanci ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), kteří menšinovou vládu Mayové podporují, totiž už dříve avizovali, že sice dnes budou hlasovat proti brexitové dohodě, ale po hlasování samém potvrdili, že vládu při hlasování o nedůvěře podpoří. Vládu údajně podpoří také euroskeptičtí konzervativci ze skupiny okolo Jacoba Reese-Mogga, premiérku by tudíž hlasování o nedůvěře nemělo ohrozit.

„Vláda zcela určitě vyhraje. Labouristé budou volat po vyjádření podpory druhému referendu. Katastrofální týden pro Mayovou skončí s pozorností upřenou na neshody labouristů a problémy Corbyna. Dobrá práce, všichni,“ komentoval ironicky nejbližší vývoj Matt Chorley z deníku The Times.

Pokud by přece jen kabinet padl a nepodařilo se sestavit do dvou týdnů jiný, byly by vypsány předčasné volby.

Konzervativní předsedkyně vlády by teď měla na základě nedávno schváleného dodatku zákona představit v Dolní sněmovně do tří zasedacích dnů takzvaný „plán B“, tedy přijít do pondělí 21. ledna s návrhem na další postup ohledně odchodu země z EU. Alternativami jsou odložení brexitu, předčasné volby, druhé referendum o vystoupení, ale i neřízený brexit bez dohody.

Britská sněmovna hlasuje o brexitu. O dalším osudu Velké Británie se rozhodne večer

Do oficiálního vystoupení Británie z Unie zbývá 74 dní. Poslance britské Dolní Sněmovny dnes po pěti dnech diskusí čeká klíčové hlasování o brexitové dohodě. Očekává se odmítnutí dohody. Co poté může nastat?

Podle šéfky DUP Arlene Fosterové musí Mayová usilovat o „zásadní změny“ v dohodě o vystoupení z EU. „Ujištění, ať už v podobě dopisů nebo vřelých slov, nebudou stačit… Budeme s vládou spolupracovat na dosažení lepší dohody,“ citovala ji agentura Reuters. Představitelé EU ale trvají na tom, že do podmínek britského odchodu již nechtějí významným způsobem zasahovat.

Hlavním sporným bodem dohody s EU je takzvaná irská pojistka, tedy záložní řešení, které by mělo zabránit vzniku přísného režimu na hranici britského Severního Irska a Irské republiky. To vadí řadě britských zákonodárců, podle kterých by aktivace pojistky znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.

Před klíčovým hlasováním měli poslanci rozhodovat o čtyřech dodatcích k brexitové dohodě. Hlasovali nakonec o jediném, který byl jasně odmítnut. Týkal se právě práva jednostranně ukončit tzv. irskou pojistku, s čímž brexitová dohoda nepočítá. Návrh konzervativního poslance Johna Barona podpořilo jen 24 členů sněmovny, proti jich bylo 600.

Co dál, je nejasné

Mayová ještě před finálním hlasováním ujistila, že za dohodu o odchodu země z Unie bude bojovat i v případě, že ji poslanci neschválí. V projevu před poslanci rovněž opět odmítla druhé referendum o EU a varovala před důsledky odchodu Spojeného království z Unie bez dohody. Zopakovala, že povinností vlády je realizovat výsledek referenda z roku 2016, v němž Britové o odchodu z bloku rozhodli.

Po odmítavém hlasování premiérka Mayová řekla, že strategií vlády není marnit čas až do neřízeného britského odchodu z Evropské unie. Za nejlepší cestu vpřed považuje spořádaný odchod z EU s „dobrou dohodou“. Zároveň nenaznačila, zda se chystá požádat o odklad termínu brexitu, nebo jak hodlá získat většinovou podporu v parlamentu.

Mluvčí Mayové později podle agentury Reuters uvedl, že premiérka by se ráda setkala s vlivnými poslanci, a to ještě do pondělí 21. ledna.

„Dnešní hlasování nám neříká nic o tom, co si tato sněmovna přeje,“ konstatovala Mayová. „Neříká nic o tom, jak, nebo zda vůbec hodlá ctít rozhodnutí Britů“ v referendu z roku 2016, dodala.

Mayová řekla, že nejdříve je potřeba potvrdit, zda má její vláda stále důvěru Dolní sněmovny. Předpokládá, že ano, umožní nicméně, aby se ve středu poslanci vyjádřili k opozičnímu návrhu o vyslovení nedůvěry.

Pokud by Británie chtěla více času na vyjednávání o odchodu, EU by jí vyhověla, říká velvyslanec Dürr

Prioritou EU je schválení současné dohody o brexitu, prodloužení vyjednávání by ale bylo možné, říká velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr. V rozhovoru pro ČTK zároveň okomentoval začínající rumunské předsednictví a přípravy na evropské volby v Česku.

Pakliže vláda hlasování ustojí, bude prý Mayová „v konstruktivním duchu“ jednat se svými kolegy i se zástupci parlamentní opozice. Vzhledem k naléhavosti problému je podle premiérky nutné soustředit se pouze na skutečně proveditelné varianty. Vláda se prý bude řídit dříve schváleným pozměňovacím návrhem, podle kterého má návrh o dalším postupu předložit do pondělka.

Kromě toho ale Mayová příliš nenaznačila, kam chce nyní proces britského odchodu z EU směřovat. Rovněž nezmínila odklad termínu brexitu, který je podle řady komentátorů v tomto okamžiku pro uskutečnění spořádaného odchodu nutností. Premiérka pouze uvedla, že je potřeba ukončit nejistotu a že „nejlepší cestou vpřed je odejít spořádaným způsobem s dobrou dohodou“. Odložení by museli schválit hlavy států a vlád členských zemí EU jednomyslně.

Mluvčí premiérky později novinářům řekl, že vláda se nyní pokusí zjistit, co by „bylo zapotřebí“, aby dohoda parlamentem prošla, dílčí sondovací hlasování v Dolní sněmovně o jednotlivých možnostech ale neplánuje. Britský tisk už v této souvislosti ráno psal, že vysoce postavený úředník britské vlády a emisar Mayové pro otázky EU Ollie Robbins pracuje na plánu mezistranických rozhovorů o dalších možnostech týkajících se brexitu. Smyslem je zjistit, jaké by měly jednotlivé scénáře podporu mezi poslanci.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Co na to Unie?

I Juncker zdůraznil, že brexit neupravený žádnou dohodou s Londýnem si Evropská unie nepřeje. Komise však podle něj bude dál pracovat na tom, aby EU byla na takovou situaci plně připravena.

„Britský parlament řekl, co si nepřeje. Teď je čas zjistit, co britští poslanci chtějí,“ reagoval na hlasování zmocněnec europarlamentu pro brexit Guy Verhofstadt. Zdůraznil také význam ochrany práv občanů zemí EU v Británii po brexitu. Podobně se vyjádřil i předseda europarlamentu Antonio Tajani. „Potřebujeme ujištění ohledně jejich budoucnosti. Vždycky budeme na jejich straně,“ napsal na twitteru.

Tato otázka je jednou z částí nyní odmítnuté dohody o brexitu, společně s finančním vyrovnáním britských závazků, ustavením přechodného období a zvláštním protokolem se záložním řešením režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Právě jeho ustanovení byla pro řadu britských zákonodárců důvodem k odmítnutí textu.

Sto tisíc Čechů se chystá na brexit. Aby zůstali v Británii, musí se zaregistrovat

Británie za šest měsíců opustí Evropskou unii. Brexit bude mít dopad nejen na samotné Brity, ale taky na sto tisíc Čechů, kteří v zemi žijí. Cizinci se budou muset registrovat ve speciální databázi, aby mohli v zemi i nadále zůstat.

Juncker ve večerním prohlášení dohodu opět označil za nejlepší a jedinou možnou, protože podle něj snižuje škody, které brexit znamená pro občany i firmy napříč Evropou. Unie a šéf vyjednávacího týmu Michel Barnier do jejího vyjednání podle předsedy Komise investovali „enormní čas a úsilí“ a ukázali kreativitu i pružnost. Text se domlouval 18 měsíců.

Ve snaze pomoci britské premiérce s prosazením dohody ve skeptické britské sněmovně jí Tusk s Junckerem v pondělí napsali společný dopis. Zopakovali, že ona sporná irská pojistka je jen dočasné záložní řešení, které by ideálně vůbec nemělo být využito.

Jak výsledky vidí čeští europoslanci?

Čeští europoslanci se shodují, že odmítnutí brexitové dohody britským parlamentem znamená další pokračování nejistoty a zvýšení pravděpodobnosti odchodu Spojeného království z Evropské unie bez dohody. Je nyní podle nich třeba předejít škodám, které by EU, Británie a také Česká republika brexitem bez dohody utrpěly.

„Dnešek nemá žádné vítěze. Odchod Británie je už skutečně za dveřmi a po dnešním výsledku hlasování jsme opět na samém začátku. Nyní jsme v situaci, kdy nikdo z nás netuší, jakým směrem se bude vývoj dále ubírat a zda má Velká Británie vůbec nějaký plán,“ sdělila ČTK poslankyně Martina Dlabajová (ANO). Stejně jako její kolegyně Dita Charanzová (ANO) se obává následků odchodu Británie z EU bez dohody.

„Brexit bez dohody by byl každopádně nejhorší možnou cestou, cestou chaosu a nejistot pro občany i byznys. S Velkou Británií bychom měli horší obchodní vztahy než třeba s Tureckem. Důsledky bychom pocítili všichni, pro Česko je Británie jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů ve světě,“ uvedla v komentáři Charanzová.

Prioritou je podle Dlabajové zmírnit dopady na Čechy žijící ve Velké Británii. „Britská vláda se zavázala, že i po brexitu zůstanou jejich práva zachována, ale bez dohody panuje obrovská nejistota,“ uvedla europoslankyně a dodala, že citelný dopad by měla situace také na český průmysl a naši zaměstnanost.

„České firmy do Velké Británie vyvezou ročně zboží za víc než 200 miliard korun. Právě současná nejistota je pro české i evropské společnosti zásadní problém. Společným cílem nás všech proto je se co nejdříve domluvit a zabránit tvrdému brexitu bez dohody,“ uzavřela Dlabajová.

Tvrdý brexit zasáhne český export do Británie. Ekonomové odhadují pokles až o 20 procent

Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.

Nezávislý europoslanec a místopředseda europarlamentu Pavel Telička považuje hlasování britských poslanců za další krok k tvrdému brexitu. „Přestože jsem dlouho zůstával optimistou, je načase si přiznat, že je brexit bez dohody, který by výrazně poškodil Velkou Británii i EU, stále reálnějším scénářem,“ napsal na twitteru Telička. Dodal, že je nutné se intenzivně připravovat na nejhorší, aby byly škody co nejnižší.

„Obávám se, že v současném politickém chaosu, který na britské politické scéně vládne, se bude hledat jen velmi složitě náhradní řešení. Přesto nepřestávám doufat, že nakonec zvítězí zdravý rozum a k tvrdému brexitu nedojde,“ uvedl později Telička.

Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná odmítnutou dohodu považuje v nynější situaci za jedinou možnou, i když ne zcela ideální. „Tak drtivá prohra však ohrožuje jak pozici premiérky, tak vše, co již bylo dohodnuto. Zdá se, že jsme opět na samém začátku, a to znamená prohlubování nejistoty, což se bohužel silně dotkne Čechů a českých podniků spolupracujících s Velkou Británií,“ uvedla na dotaz ČTK.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) na twitteru poznamenal, že Mayová dostala lekci pro slabé politiky. Výsledek hlasování pak vnímá jako potvrzení brexitového chaosu. Podobně to vidí i jeho kolega Jiří Pospíšil (TOP 09).

„Nejistota způsobená referendem o brexitu a následnou nejednotou britské politiky bude bohužel pokračovat,“ uvedl Pospíšil. „Klíčovým teď bude zabránit odchodu Velké Británie z EU bez dohody, protože by to poškodilo nejenom Británii, ale i zájmy ČR,“ dodal.

„Pojďme zkusit společně – všechny členské státy, unijní instituce a občané Velké Británie – odvrátit tvrdý brexit. Máme teď společný cíl. Dopady tvrdého brexitu by byly zásadní pro všechny,“ vyzval na webu Stanislav Polčák (STAN).

EU v roce 2018 pohledem českých europoslanců

Čeští europoslanci pro EURACTIV.cz zhodnotili, co zásadního v jejich očích přinesl rok 2018 na evropské úrovni, a to i ve vztahu k Česku. Zmínili také klíčovou legislativu, kterou EU letos schválila.

Michaelu Šojdrovou (KDU-ČSL) výsledek hlasování nepřekvapil, protože parlament podle ní velmi dobře vnímá rozčarování britských občanů, kteří začínají chápat, že odchod Británie z EU jim život nezlepší, ale naopak zkomplikuje.

„Osobně si nepřeji žádný brexit, ale pokud už má nastat, pak bychom měli mít dobrou dohodu, která umožní zachovat co nejvíce vzájemných výhod pro občany, pro vzájemný obchod a zajištění bezpečnosti,“ uvedla s tím, že premiérčina dohoda nabízela maximum toho, na čem se EU a Británie mohly dohodnout.

Olga Sehnalová (ČSSD) by ráda rozhodnutí o budoucnosti země přenechala samotným britským občanům. „Osobně bych si byla přála, aby politická reprezentace našla odvahu nechat občany hlasovat nejen o záměru vystoupit z EU, ale i o podmínkách, za kterých k tomu může dojít,“ sdělila Sehnalová ČTK. Dodala, že v referendu o brexitu zvítězila kampaň založená na sentimentu a lži a že strůjci této kampaně žádný opravdový plán pro budoucnost neměli.

Také europoslanec Jaromír Štětina by jako řešení nejraději upřednostnil vypsání nového referenda o unijní budoucnosti Británie. „Doufám, že se Britové nakonec dohodnou na novém referendu a odhlasují si setrvání v EU,“ uvedl.