Britský parlament utichl, předtím ale stihnul vládě zasadit další porážky

[© Shutterstock/pxl.store]

Britští poslanci mají ode dneška volno až do půlky října. Před uzavřením dolní komory ale ještě stihli opět zamítnout vypsání předčasných voleb a požádat vládu o zveřejnění dokumentů, které se týkají brexitových plánů i vynucené parlamentní přestávky.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu v noci na dnešek opět odmítli návrh premiéra Borise Johnsona na uspořádání předčasných voleb. Pro vypsání voleb potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 293, uvedla agentura Reuters.

Návrh na rozpuštění sněmovny nezískal potřebnou podporou již minulý týden. Johnson navrhoval, aby se předčasné volby uskutečnily 15. října. Reagoval tak na předchozí krok poslanců, kteří schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit neřízenému odchodu země z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Johnson prosazuje brexit k 31. říjnu, ať již bez dohody či s ní.

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn zdůraznil, že jeho strana touží po předčasných volbách, nehodlá ale riskovat, že by se konaly za cenu „katastrofálního“ brexitu bez dohody.

Britský premiér v reakci na hlasování slíbil zajistit rozvodovou dohodu s EU na summitu, který se koná 17. října. „Půjdu na tento rozhodující summit 17. října a bez ohledu na to, kolik způsobů tento parlament vymýšlí, aby mi svázal ruce, budu se snažit dosáhnout dohody, která bude v národním zájmu. Tato vláda už brexit dále nezpozdí,“ prohlásil Johnson.

Včera jednal o změnách v rozvodové dohodě s irským premiérem Leo Varadkarem. Průlom v rozhovorech ale dnešní schůzka podle očekávání nepřinesla, ve společném prohlášení zveřejněném po setkání obou premiérů se píše o přetrvávajících neshodách. Ty se týkají hlavně irské pojistky, kterou chce britský premiér nahradit zatím nijak nespecifikovaným řešením, zatímco jeho irský protějšek se za dohodnuté dočasné opatření pro zachování otevřených irských hranic bije.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Měsíční přestávka začíná

Po hlasování o předčasných volbách bylo aktuální zasedání parlamentu na žádost vlády ukončeno a nové zahájí královna Alžběta II. až 14. října.

Proti vynucené pauze na závěr schůze protestovala řada poslanců. V rukou měli transparenty s nápisem „umlčeni“ a křičeli „hanba“. Když se předseda dolní komory John Bercow pokusil vyvést poslance v procesí ze sněmovny na znamení ukončení zasedání, několik zákonodárců mu na okamžik zablokovalo cestu.

Bercow v pondělí oznámil, že se nejpozději k 31. říjnu vzdá poslaneckého mandátu. Sám proti ukončení aktuálního zasedání parlamentu protestoval. „Není to typické, není to standardní… Je to akt exekutivního nařízení,“ řekl.

Více transparentnosti o brexitu

Ještě během včerejšího zasedání schválila Dolní komora britského parlamentu usnesení, kterým se dožaduje zveřejnění všech plánů současné vlády ke scénáři brexitu bez dohody. Poslanci dále žádají publikaci komunikace mezi vládními pracovníky, která se týká rozhodnutí přerušit na několik nadcházejících týdnů zasedání parlamentu. Podle agentury Reuters je krok Dolní sněmovny pro vládu závazný.

Hlasování o tomto usnesení přineslo vládě premiéra Borise Johnsona už pátou porážku, když opatření podpořilo 311 zákonodárců, zatímco proti jich bylo jen 302.

Poslanci tak uložili vládě do dvou dnů předložit aktuální materiály vypracované v rámci Operation Yellowhammer (Operace strnad), což je označení pro plánování kolem scénáře brexitu bez dohody. Zákonodárci žádají všechny analýzy vytvořené od 23. července, tedy od nástupu Johnsona do premiérské funkce.

Britská vláda podle deníku Financial Times část těchto materiálů plánovala zveřejnit minulý týden, nakonec si to ale rozmyslela. Johnson a jeho kolegové z kabinetu trvají na tom, že dopady brexitu bez dohody by pro Brity nebyly příliš dramatické, britská média ale opakovaně informují o pesimistických interních analýzách. Podle srpnových zjištění listu The Sunday Times by Británie mohla čelit nedostatku potravin, léků i paliva.

Černé scénáře situace odchodu Británie z Unie i další finance na brexit bez dohody

Minulý týden se nesl ve znamení prvních návštěv nového premiéra Johnsona v jednotlivých částech Spojeného království. Jeho vláda také předložila několik dalších, zejména finančních, opatření pro odchod země z EU. Spekuluje se také nad scénáři kolem brexitu.

Členové Dolní sněmovny dále chtějí, aby vláda odhalila pozadí svého rozhodnutí přerušit od tohoto týdne až do 14. října zasedání parlamentu. Poslancům má být předána korespondence klíčových vládních poradců na toto téma, a to opět do středy. Řada politiků vládu obviňuje z toho, že parlamentní přestávku nařídila ve snaze zabránit zákonodárcům, aby zasahovali do brexitového procesu.

Podle deníku The Guardian se nicméně nejeví jako pravděpodobné, že by vláda přání poslanců vyhověla. Záležitost komplikuje i to, že od úterka už parlament nebude zasedat. Mluvčí kabinetu v reakci na rozhodnutí Dolní sněmovny uvedl, že vláda hodlá zveřejňovat „přiměřené informace“, aktuální požadavek ale považuje za „nepřiměřený a bezprecedentní“. „Zvážíme důsledky tohoto hlasování a v patřičném čase na něj odpovíme,“ uvádí oficiální prohlášení.

Zákon proti brexitu bez dohody vstoupil v platnost, dnes jej podepsala britská královna

Zákon, který má zabránit tvrdému brexitu dnes vstoupil v platnost poté, co jej oficiálně stvrdila svým podpisem britská královna Alžběta II. Dnešek je také dnem, kdy se naposledy sejde britský parlament před plánovaným přerušením jeho aktuálního zasedání, které vyvolalo kontroverze. Po dnešní schůzi čeká tamní parlament 5týdenní pauza. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval mluvčí vlády premiéra Johnsona.