Britský parlament se opět nedohodl na podobě brexitu. Nejblíže k úspěchu byla celní unie

© Pixabay

Zbývá posledních 10 dní do případného brexitu bez dohody, patová situace kolem odchodu Británie z Unie však nadále pokračuje. Rozvodová smlouva může dostat tento týden ještě čtvrtou šanci.

Britská Dolní sněmovna včera zamítla všechny čtyři navrhované poslanecké varianty dalšího postupu v krizi kolem brexitu. Většinu hlasů nezískaly návrhy uzavřít celní unii s Evropskou unií, setrvat na jednotném trhu, uspořádat referendum o brexitové dohodě ani návrh zrušit brexit v případě neschválení dohody s Bruselem o jeho podmínkách. Nejblíže k úspěchu byla celní unie, kde měli odpůrci navrch pouze o tři hlasy.

Britská vláda v reakci uvedla, že bude nadále usilovat o schválení rozvodové dohody, kterou vyjednala premiérka Theresa Mayová a kterou britský parlament již třikrát odmítl, naposledy na konci minulého týdne.

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

O čem se hlasovalo?

Hlasování, které v případě úspěchu mohlo spoluurčit další vývoj patové situace, dopadlo těsněji než minulý týden, kdy poslanci zamítli celkem osm variant.

Návrh konzervativního poslance Kena Clarka, aby britská vláda vyjednala trvalou celní unii s EU, včera podpořilo 273 poslanců, proti bylo o tři více. Podle médií měl tento návrh velkou šanci na schválení. Samotný Clarke v debatě předcházející hlasování řekl, že v případě přijetí jeho plánu by zmizely všechny námitky, které má severoirská Demokratická unionistická strana k takzvané irské pojistce.

Druhým návrhem, který nebyl příliš daleko schválení, se stal podnět labouristických poslanců Petera Kylea a Phila Wilsona na vypsání referenda o připravené brexitové dohodě prosazované Mayovou. Tato varianta dostala 280 hlasů, oponentů bylo 292. V minulém hlasování ve středu podobný návrh získal největší podporu – pro bylo 268 a proti 295 poslanců.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

Návrh konzervativce Nicka Bolese označovaný jako společný trh 2.0, který je inspirován vztahem EU s Norskem, byl poražen poměrem hlasů 261 ku 282. Boles na jeho neúspěch reagoval rezignací na svůj post v Konzervativní straně. Své rozhodnutí na twitteru odůvodnil neschopností konzervativců nalézt kompromis.

Británie by podle jeho nakonec neúspěšného návrhu nezůstala jen v celní unii, ale i na jednotném trhu. To by ovšem znamenalo, že by Londýn musel akceptovat i volný pohyb osob. Snaha o jeho ukončení vedla přitom řadu lidí k tomu, že podpořila v referendu z roku 2016 odchod Británie z EU.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Nejhůře dopadla varianta, s níž přišla poslankyně Skotské národní strany (SNP) Joanna Cherryová pokoušející se zabránit neřízenému odchodu i za cenu zrušení brexitu. Hlasovalo pro něj 191 zákonodárců, kdežto proti bylo 292.

Tento návrh vládě nejprve ukládal, aby v případě, že dva dny před novým termínem brexitu 12. dubna nebude schválena dohoda, požádala o další odklad. Pokud jí EU nevyhoví, měli by si poslanci 11. dubna v hlasování vybrat mezi brexitem bez dohody a zrušením aktivace článku 50 Smlouvy o EU. Aktivací tohoto článku dal Londýn před více než dvěma lety najevo, že hodlá opustit Evropskou unii. Po zrušení brexitu by se měl podle návrhu Cherryové hledat plán, který by měl většinovou podporu v parlamentu a zároveň byl přijatelný pro EU. Následně by se mělo konat další referendum.

Brexitová budoucnost je nadále otevřená

Tím, že včera poslanci umožnili debatu a hlasování o alternativních plánech, uštědřili podle BBC vládě již osmnáctou porážku v rámci aktuálního volebního období. Na stranu opozice se postavilo tentokrát i 33 konzervativních poslanců, na vládní stranu naopak čtyři labouristé. Devětadvacet poslanců se hlasování zdrželo.

Pokud by včera poslanci některý z návrhů podpořili a premiérka Mayová by jej přesto odmítala prosazovat jako vládní plán, mohli by zákonodárci již ve středu zahájit legislativní proces, kterým by ji k tomu donutili. Podle pozorovatelů by tím ale výrazně stoupla pravděpodobnost konání předčasných voleb.

Ministr pro brexit Stephen Barclay v reakci na výsledky včerejšího hlasování prohlásil, že vláda se bude nadále snažit přesvědčit poslance o podpoře vyjednané brexitové dohody. Pokud se to nepovede do 12. dubna a unijní představitelé zároveň Mayové nepovolí další odklad brexitu, odejde Británie z evropského bloku bez dohody.

EU má jasno, co řešit po brexitu bez dohody: finance, práva občanů a irská pojistka

Pokud dnes v britském parlamentu ani na potřetí neprojde rozvodová dohoda dojednaná EU s Británií, je podle Brusel pravděpodobný brexit bez dohody. Má i plán, co řešit na prvním místě. S úplným zrušením brexitu naopak Unie nepočítá.

12. duben je nové datum odchodu Británie z EU. Do tohoto data totiž Británie musí EU vyjasnit svůj plán, jak hodlá z Unie vystoupit. O dva dny dříve, 10. dubna, se hlavy států a vlád Unie mají sejít na mimořádné schůzce k brexitu. Během ní by se mohla diskutovat i pomoc EU s organizací druhého referenda o brexitu v Británii. Na svém twitteru takovou možnost včera večer zmínil předseda summitů Donald Tusk.

Vláda jedná o brexitu dnes

Den po hlasování britského parlamentu, který se v pondělí neshodl na žádné z nových poslaneckých variant řešení brexitové krize, se dnes sejde kabinet premiérky Theresy Mayové. Odmítnutí všech možností nechává sice vládě volné ruce pro další rozhodování, čas do hrozícího odchodu z evropského bloku bez dohody příští pátek se však dramaticky krátí.

Ministerská předsedkyně, která se vyslovila proti všem návrhům projednávaným v pondělí Dolní sněmovnou, čelí tlaku nejen ze strany poslanců, ale i od členů vlastního kabinetu. Britská média očekávají, že na dnešním zasedání vlády se budou řešit různé varianty dalšího postupu, včetně vyhlášení předčasných voleb. O ty usilují zejména labouristé, avšak i někteří konzervativci z okolí Mayové začali tuto možnost zmiňovat jako nejméně špatnou ze všech.

Premiérka se však zároveň nevzdává naděje, že ještě tento týden opět předloží poslancům svou dohodu s Bruselem o podmínkách brexitu, která by při vidině měkčích variant odchodu z EU prosazovaných zvláště labouristy mohla poprvé získat podporu dosud odmítavě hlasujících konzervativců.

Brexit se dnes bude řešit také v Paříži, kde odpoledne přijme francouzský prezident Emmanuel Macron irského premiéra Lea Varadkara. Očekává se, že ho ujistí o trvající francouzské podpoře irského požadavku, aby po brexitu nevznikla tvrdá hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Po brexitu může EU zrychlit. Česko zase ztratí svého spojence, říkají odborníci

Ať už bude podoba brexitu jakákoliv, EU podle odborníků odchodem Británie ztratí brzdu evropské integrace. Uvolní se naopak prostor pro francouzsko-německý motor.