Britský parlament se neshodl nad podobou odchodu země z Unie

[© Shutterstock/Matt Gibson]

Britští poslanci promarnili svou příležitost určit budoucnost země po brexitu. Britská premiérka nabídla svou rezignaci, pokud její dva roky projednávanou rozvodovou dohodu schválí. Zítra dohoda dostane třetí šanci.

Britská Dolní sněmovna včera odmítla všech osm alternativních poslaneckých návrhů, jak postupovat při odchodu z Evropské unie, a to včetně brexitu bez dohody. Britský ministr pro brexit Stephen Barclay výsledek hlasování označil za důkaz toho, že snadná cesta vpřed neexistuje a že vládní návrh brexitové dohody s Bruselem je tím nejlepším řešením.

O vládním návrhu rozvodového ujednání, který britští poslanci již dvakrát odmítli, chce premiérka Theresa Mayová nechat znovu hlasovat podle všeho tento pátek, v den, kdy měla Británie podle původního plánu opustit Unii. Mayová naznačila, že po případném schválení dohody by opustila post ministerské předsedkyně.

Osm „ne“ pro parlamentní východiska brexitu

Dolní sněmovna včera jako alternativu k vládnímu postoji posuzovala mimo jiné vystoupení z EU bez dohody 12. dubna, nahrazení premiérčiny dohody jakýmsi alternativním dvouletým přechodným obdobím s pokračujícím bezproblémovým obchodem mezi Británií a unijními státy nebo návrh, podle něhož by Británie setrvala v celní unii s EU.

Mezi dalšími návrhy se objevil model „Norsko plus“ (či společný trh 2.0), podle něhož by Británie zůstala součástí jednotného trhu i celní unie v rámci Evropského hospodářského společenství (EHP) a vrátila by se do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), které v 60. letech země zakládala jako mezivládní alternativu k tehdejšímu supranacionálnímu Evropskému hospodářskému společenství. Podobný byl i další návrh, který předpokládal setrvání Británie v EHP a EFTA, ale nikoliv v celní unii. Na programu byl i labouristický alternativní plán pro brexit nebo zrušení brexitu v případě bezprostřední hrozby odchodu bez dohody.

Žádný model nakonec nebyl schválen, plán na vytvoření trvalé bezcelní zóny s EU a návrh prosazující schválení jakékoli brexitové dohody v referendu však podpořilo více poslanců, než kolik jich při druhém pokusu hlasovalo pro navrhovanou premiérčinu dohodu s Bruselem.

Včerejší hlasování o sérii poslaneckých návrhů následovalo poté, co si sněmovna v pondělí poprvé po více než 100 letech sama určila program středečního zasedání, což je v Británii jinak věcí exekutivy. Do úterního večera pak poslanci předložili 16 variant dalšího brexitového postupu a předseda dolní komory John Bercow následně k hlasování vybral polovinu návrhů.

Konzervativní poslanec Oliver Letwin, který stál v čele snahy o uspořádání průzkumných hlasování o různých podobách brexitu, vyjádřil nad výsledkem včerejšího hlasování zklamání. Dodal nicméně, že vývoj očekával, a považuje nyní za nutné dokončit hledání parlamentní většiny v pondělí. Poslanci chtějí po víkendu vybírat z nejpopulárnějších možností, není však jasné, kolik by jich mělo v užším výběru figurovat.

Britský parlament přebírá kontrolu nad brexitem. Rozvodová dohoda vlády stále nemá dostatečnou podporu

Britští poslanci si včera v rámci procesu brexitu vynutili možnost projednat ve středu nevládní návrhy ohledně podoby britského odchodu z EU. Kvůli podpoře klíčového dodatky k usnesení kabinetu rezignovala na své funkce trojice níže postavených členů vlády. 

V souvislosti s brexitem včera poslanci schválili pouze opatření, které mění v britském zákonu datum odchodu z EU. To se z původního 29. března odsouvá na 12. duben, popřípadě 22. květen, pokud by Dolní sněmovna tento týden připravenou brexitovou dohodu přijala. Odklad brexitu podpořilo 441 poslanců, proti jich hlasovalo 105. Na obou termínech odkladu se minulý týden v reakci na britskou žádost shodlo zbývajících 27 členských zemí EU.

Níže postavený člen britské vlády Robin Walker včera před poslanci zdůrazňoval důležitost schválení změny data brexitu. V opačném případě by prý nastal „zmatek napříč britským právem“, neboť v tom mezinárodním už byla úprava. Za opatření se postavilo i vedení opozičních labouristů.

Mayová na odchodu

Mayová se mezitím stále snaží získat dodatečnou podporu pro svoji variantu dohody s Bruselem, na které již ostatní unijní země nechtějí nic měnit. Ministerská předsedkyně přitom naznačila, že je připravena po přijetí této dohody odejít z funkce. Na setkání s poslanci vládní Konzervativní strany totiž řekla, že nebude stát v cestě touze po novém vedení při vyjednávání o budoucích vztazích Británie s EU.

Britští novináři její slova interpretují tak, že pokud stávající návrh brexitové dohody bude Dolní sněmovnou přijat, pak ihned po 22. květnu, tedy po britském odchodu z evropského bloku, začne volba nového lídra konzervativců.

Před zákonodárci Mayová neuvedla konkrétní datum svého odchodu, pouze řekla, že je připravena v čele vlády skončit dříve, než zamýšlela, aby udělala to, co je pro Británii i pro Konzervativní stranu správné.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Konzervativní poslanci až do prosince nemohou Mayovou z funkce odvolat, neboť se o to neúspěšně pokusili na konci loňského roku a stranická pravidla říkají, že to opět mohou zkusit až po 12 měsících. Řada prominentních hlasů ve straně však uváděla změnu vedení jako podmínku pro podporu brexitové dohody s Bruselem. V úterý večer například tento přístup jasně formuloval exministr zahraničí a jeden z možných uchazečů o premiérský post Boris Johnson.

Včera Johnson podle novinářů řekl svým kolegům z euroskeptického křídla Konzervativní strany, že dojednané podmínky brexitu za současných okolností podpoří. Stejným způsobem názor změnilo již vícero euroskeptiků z Konzervativní strany.

Naopak severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která jinak v parlamentu menšinovou vládu Mayové podporuje, nadále odmítá hlasovat pro premiérčin plán. DUP stále trvá na svých výhradách vůči brexitové dohodě a takzvané irské pojistce, neboť se obává ohrožení celistvosti Spojeného království.

Řada euroskeptických poslanců v posledních dvou dnech měnila svůj dříve odmítavý postoj k rozvodové dokumentu, avšak někteří spojují svou podporu se stejným přístupem severoirských unionistů. Ti podle informací britských novinářů při případném novém hlasování nehodlají vládě vyjít vstříc ani částečně tím, že by se zdrželi.

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

EU podporuje hlas lidu

Předseda Evropské rady Donald Tusk včera dopoledne řekl, že Evropský parlament by navzdory řadě nesouhlasných názorů měl umožnit Británii účast v květnových volbách do evropského zákonodárného sboru. Brusel by podle něho neměl zradit rostoucí počet Britů, kteří si přejí setrvání své země v EU, případně nové referendum.

Hlavní vyjednavač Unie pro brexit Michel Barnier poté poslance ujistil, že prioritou Bruselu zůstává ochrana práv unijních občanů žijících a pracujících v Británii, a to i v případě, že země odejde z bloku bez dohody.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

Na nové referendum se mezitím připravuje Dominic Cummings, šéf úspěšné kampaně, která v roce 2016 vedla ve všelidovém hlasování k vítězství zastánců brexitu. Cummings věří, že díky nové kampani by byla převaha zastánců odchodu ještě větší než v referendu před třemi roky.