Britský parlament opět zamítl brexit bez dohody a žádá odklad do ledna

[© Shutterstock/Alexandre Rotenberg]

Podle očekávání, po dvou předchozích úspěšných čteních z dnešního odpoledne i na potřetí britští poslanci opětovně zamítli neřízený brexit, což otevírá cestu pro další odklad odchodu Británie z Unie. Ten ale nemá podporu premiéra Johnsona a zřejmě ani členských zemí EU.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dnes v závěrečném, třetím čtení schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisovi Johnsonovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do horní komory, Sněmovny lordů, kde ale bude muset překonat ještě řadu nástrah.

Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z Unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Britští poslanci dnes budou hlasovat o odkladu brexitu. Pokud projde, budou předčasné volby

Opoziční poslanci dnes převezmou otěže nad agendou britského parlamentu a budou se snažit zabránit brexitu bez dohody dalším odkladem. Ten ale vláda odmítá a hrozí vypsáním nových voleb ještě před 31. říjnem.

Pozměňovací dodatky prošly

Před závěrečným hlasováním o samotném návrhu zákona poslanci zamítli jeden pozměňovací návrh, další ale překvapivě přijali. V Dolní sněmovně nicméně v druhém případě panoval zmatek, a není tak jasné, zda byl dodatek přijat záměrně nebo nedopatřením. Neshodují se na tom ani britští novináři. Důvodem přijetí dodatku nicméně byla skutečnost, že vláda nevyslala k hlasování svého zástupce.

Schválený dodatek poslance Stephena Kinnocka vrací do hry brexitovou dohodu vyjednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou, a to v její verzi předložené po jednáních s opozičními labouristy v dubnu a květnu letošního roku. Pokud bude tedy muset premiér požádat na základě dnes schváleného zákona o odklad termínu brexitu, protože se mu nepodaří vyjednat novou dohodu nebo protože poslanci neschválí brexit bez dohody, bude o odklad usilovat s cílem, aby byla schválena dohoda expremiérky Mayové. Nebude tedy žádat Evropskou unii o odklad, aniž by uvedl jasný důvod.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Další odklad, již třetí v pořadí, zároveň bude vyžadovat jednomyslný souhlas zbývajících 27 členských zemí EU. Podle finského premiéra Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Evropské unii, ale mezi unijními zeměmi neexistuje široká podpora dalšího odkladu. Země EU budou podle něj požadovat „nějaký budoucí scénář“. Nemá smysl dávat Británii další odklad, když „to nikam nepovede“, řekl Rinne novinářům. „Nemyslím si, že pro takový odklad najdeme většinovou podporu (mezi současnou sedmadvacítkou),“ doplnil.

Podle prohlášení mluvčí Evropské komise Brusel bez ohledu na vývoj v britském parlamentu nemění pozici vůči brexitu, čeká na návrhy z Londýna a připravuje se na variantu neřízeného rozchodu.

Oříškem teď bude horní komora

Návrh zákona, který dnes schválila Dolní sněmovna, nyní poputuje do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů. Jestli ta návrh zákona pozmění, vrátí se zpět do Dolní sněmovny. Konzervativní členové Sněmovny lordů předložili přes 90 dodatků, jejichž projednáním chtějí celý proces schvalování pozdržet, aby se nestihl před avizovanou nucenou přestávkou v zasedání parlamentu.

Té dnes nezabránil ani skotský soud, podle něj je několikadenní přerušení v souladu se zákonem. Soudce Raymond Doherty podle agentury Reuters řekl, že jde o problém politický a nikoli o záležitost justice.

V horní komoře také hrozí, že zastánci brexitu budou chtít proces protáhnout dlouhými projevy. Opozice nicméně chce mimořádným opatřením čas určený na projevy členů horní komory omezit.

The Capitals: Johnsonův puč je terčem kritiky

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Další brexitové volby?

Premiér Johnson po schválení zákona uvedl, že jediným způsobem, jak se nyní pohnout kupředu, jsou předčasné volby. Vypsat je chce na 15. října, aby se konaly dva dny před summitem EU v Bruselu a o něco více než dva týdny před plánovaným termínem brexitu. Zda ve sněmovně získá na vypsání voleb potřebnou dvoutřetinovou většinu, ale vůbec není jasné.

„Země musí rozhodnout, jestli to bude vůdce opozice nebo já, kdo to pojede vyřešit do Bruselu,“ prohlásil Johnson. „Jestliže budu premiérem, budu se snažit dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že to dokážu,“ dodal s tím, že právě z tohoto důvodu „se musí v úterý 15. října konat volby“.

„Premiér tvrdí, že má strategii. Nedokáže nám ale říci, jakou. Větším problémem ale je, že to nedokáže říct ani Evropské unii,“ řekl v reakci na Johnsonova slova lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Premiérovu brexitovou strategii označil za „císařovy nové šaty“ podle jedné z Andersenových pohádek.

O tom, do jaké míry probíhají rozhovory Londýna s Bruselem, se pouze spekuluje. Johnson sice hovoří o značném pokroku v jednáních o brexitové dohodě, v níž by nebyla tzv. irská pojistka.

Server televize Sky News ale v úterý s odvoláním na své vládní zdroje napsal, že britský brexitový vyjednávací tým je nyní oproti časům Johnsonovy předchůdkyně Theresy Mayové čtvrtinový. S hlavním britským vyjednavačem Davidem Frostem nyní podle Sky News spolupracuje jen 24 lidí. Během nejintenzivnější fáze brexitových rozhovorů za minulé vlády to bylo 100 lidí.

„Dramatické omezení velikosti vyjednávacího týmu by mohlo vyvolat další obavy, že premiér nemyslí své snahy o dosažení nové brexitové dohody vážně a místo toho usiluje o brexit bez dohody,“ píše komentátor Sky News.

Johnsonova žádost o nové brexitové jednání a nahrazení irské pojistky sklízí kritiku z EU i Irska

Irská pojistka je jediné možné životaschopné řešení, které neprolomí Velkopáteční dohodu a nepovede k návratu tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, vzkazují do Londýna Brusel i Dublin.

Snaha o vypsání předčasných voleb je podle Corbyna „cynický krok cynického premiéra“ a „falešná hra“, která není hodna Johnsonova úřadu. Labouristé podle něj jsou připraveni se s konzervativci utkat ve volbách, ale až v okamžiku, kdy bude návrh zákon schválený dnes Dolní sněmovnou definitivně přijat a formálně potvrzen královnou.