Britský parlament opět ožil. Trvá na odkladu brexitu

[© Shutterstock/Drop of Light]

Dolní sněmovna britského parlamentu se včera po více než dvoutýdenní přestávce znovu sešla. K poslancům promluvil generální prokurátor Geoffrey Cox i premiér Boris Johnson.

Další mimořádně bouřlivé chvíle včera zažila dolní komora britského parlamentu, která obnovila zasedání poté, co nejvyšší soud anuloval nezákonné rozhodnutí vlády přerušit na pět týdnů její jednání.

Premiér Boris Johnson večer předstoupil před poslance a obvinil je ze snahy zhatit britský odchod z Evropské unie. Opozice opět odmítla jeho výzvy k vyvolání předčasných voleb a ani po dni plném ostrých projevů tak není další vývoj o mnoho jasnější.

Johnson v Dolní sněmovně prohlásil, že parlament je paralyzovaný a měl by buď nechat vládu dotáhnout do konce brexit, nebo vyslovit kabinetu nedůvěru a umožnit nové volby. Premiér na začátku měsíce přišel o hlasovací většinu a bez podpory opozice tak nemůže hlasování vypsat. Ve svém projevu nabídl, že by nechal poslance hlasovat i o návrhu na vyslovení nedůvěry, který by přišel od některé z menších opozičních stran.

https://twitter.com/BorisJohnson/status/1176944901285711873

Opozice odmítá vyslovení nedůvěru

Opozice se ale zjevně nechystá postupovat tímto směrem. „Je to velmi jednoduché: Chcete-li volby, zařiďte odklad (brexitu) a pojďme na to,“ vzkázal Johnsonovi ohledně předčasných voleb lídr labouristů Jeremy Corbyn. Lídr Skotské národní strany v Dolní sněmovně Ian Blackford sice následně vyslovení nedůvěry zmínil, dodal však, že volby by se měly konat, až když bude odstraněna „hrozba brexitu bez dohody“.

Premiér Johnson se při dnešním vystoupení před poslanci opakovaně odmítal omluvit za svůj postup ve věci přerušení parlamentního zasedání, který byl podle 11 soudců nejvyššího soudu v rozporu se zákonem. „Není to absolutně žádná neúcta vůči justici, když řeknu, že si myslím, že soud se mýlil, když se vyslovil ohledně v zásadě politického problému,“ uvedl. V souvislosti s ukončením parlamentní schůze prý postupoval stejně jako jeho předchůdci. Podle hlavního právního poradce vlády Geoffreyho Coxe však vláda úterní verdikt nejvyššího soudu respektuje.

Johnsonův úvodní projev doprovázely takřka neustálé výkřiky poslanců a následovaly ostré názorové výměny s představiteli opozice. Podle deníku The Guardian premiér zvolil „hyperagresivní“ přístup, reportérka televize Sky News Beth Rigbyová na twitteru uvedla, že všichni zúčastnění byli „zuřiví“.

„Viděla jsem víc hodin (jednání) Dolní sněmovny, než kolik jsem schopná si zapamatovat, a tohle byla jedna z nejbrutálnějších a nejšílenějších, co jsem kdy viděla,“ komentovala dění hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová. „Ani špetka lítosti od premiéra, který podle včerejšího verdiktu porušil zákon,“ dodala.

Britská opozice vyzývá po rozhodnutí soudu premiéra k rezignaci. Konzervativci mlčí

Z řad labouristů, liberálních demokratů a dalších stran po dnešním rozhodnutí nejvyššího soudu zaznívají výzvy směrem k premiéru Borisu Johnsonovi, aby rezignoval na svou funkci.

The Guardian zároveň poznamenal, že Johnsonova slova vůbec nenaznačila, jak nyní vláda hodlá postupovat. Generální prokurátor Geoffrey Cox odpoledne uvedl, že poslanci budou moci „brzy“ znovu hlasovat o vypsání parlamentních voleb, premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

Cox: Dolní sněmovna je „mrtvá“

Dolní sněmovnu ovšem Cox v emotivní výměně názorů označil za „mrtvou“ a za „ostudu“. Podle něj parlament už nemá morální právo zasedat, protože třikrát odmítl brexitovou dohodu i předčasné volby. Uvedl to v reakci na konstatování jednoho z poslanců, že dnes došlo k obnovení parlamentní suverenity a budou to poslanci, kdo určí, co se bude dál dít s brexitem

Kromě toho také potvrdil, že kabinet se bude řídit zákonem proti tvrdému brexitu, který na začátku měsíce přijal parlament. „O tom není pochyb, že vláda uposlechne zákon. Ale je otázkou, co přesně zákon od vlády požaduje,“ dodal podle agentury Reuters generální prokurátor.

Norma dává vládě čas do 19. října, aby dohodu o podmínkách brexitu prosadila v parlamentu, nebo aby od zákonodárců získala svolení pro odchod z Unie bez dohody. V opačném případě musí kabinet na základě nového opatření požádat o další odklad brexitu. Podle britského tisku ale premiér Boris Johnson stále doufá, že se mu nový zákon nějak podaří obejít.

Cox, který podle televize Sky News dodal britské vládě dobrozdání o legálnosti kontroverzní parlamentní přestávky, zdůraznil, že kabinet vždy jednal v dobré víře. Kritici ale postup vlády označili za snahu umlčet parlament v kritické době před termínem brexitu, který připadá na 31. října, tedy za 35 dní.

„V nadcházejících dnech zvážím, zda je ve veřejném zájmu širší zveřejnění mé právní rady poskytnuté vládě,“ uvedl poradce. Vyloučil přitom, že by se vláda rozhodla znovu přerušit práci parlamentu způsobem, který by nebyl v souladu s úterním verdiktem nejvyššího soudu.

Vynucená přestávka parlamentu je nezákonná, rozhodl britský nejvyšší soud

Nejvyšší soud Spojeného království dnes rozhodl, že pětitýdenní přestávka v zasedání britského parlamentu, kterou si vynutil premiér Boris Johnson, je nezákonná.

Cox v rozpravě s poslanci odmítl, že by se soudní rozhodnutí dalo označit za „ústavní puč“. Tak ho podle britského tisku komentoval Jacob Rees-Mogg, který za kabinet dojednává program Dolní sněmovny.

Johnson podle úterního verdiktu soudu jednal nezákonně, když požádal na konci srpna královnu Alžbětu II., aby přerušila zasedání parlamentu do 14. října. Rozhodnutí o ukončení schůze ve druhém zářijovém týdnu a zahájení nového zasedání až 14. října bylo podle nejvyššího soudu neplatné od samého začátku. Šéf Dolní sněmovny John Bercow hned po ohlášení tohoto stanoviska svolal schůzi dolní parlamentní komory na dnešek.

Bruselská jednání o brexitu dál pokračují, s nejasným výsledkem

Mezitím opět v Bruselu pokračovala jednání mezi vyjednavači britské vlády a Evropské komise o možné alternativě za tzv. irskou pojistku ze stávající brexitové dohody. Londýn podle britských médií předložil Komisi nový dokument, údajně ale jde jen o další předběžný návrh.

Irský premiér Leo Varadkar varoval, že pokud Britové do konce příštího týdne nepředloží plnohodnotný návrh ohledně řešení problému s irskou hranicí, pak bude uzavření jakékoli dohody na nadcházejícím summitu Evropské rady v polovině října jen těžko představitelné.

Johnsonův kolega z britské vlády Michael Gove přesto včera v britském parlamentu prohlásil, že v posledních týdnech došlo v rozhovorech o brexitu ke „značnému pohybu“. EU je nyní podle něj ochotna změnit stávající brexitovou dohodu, což v minulosti odmítala. Komentátoři se shodují, že „nálada“ kolem jednání je v poslední době pozitivnější, Brusel nicméně stále trvá na podobě irské pojistky, která bude mít stejný efekt jako již dojednané opatření.

Juncker lituje brexitu, ale věří, že do konce října lze dosáhnout výstupové dohody

Zodpovědnost za tvrdý brexit ponese jen a pouze Británie. Jeho důsledky však jdou proti samotné myšlence evropské integrace. Unie zřejmě promarnila šanci zabránit negativním důsledkům, ale dosažení dohody je stále možné, myslí si předseda Komise.

V Bruselu ve středu pokračovala jednání na technické úrovni mezi vyjednavači britské vlády a Evropské komise. Na včerejším setkání ale podle The Guardian chyběl hlavní britský vyjednávač David Frost.

Konkrétnější plán by podle britských médií mohla vláda předložit po sjezdu Konzervativní strany, který skončí 2. října. Dohodnutí a následná ratifikace podmínek brexitu před jeho termínem na konci příštího měsíce by byly pro obě strany nejjednodušším východiskem z táhlé krize kolem britského odchodu z Unie. Překážkou na této cestě je však kromě rozdílných pozic obou stran také přetrvávající patová situace v dolní komoře britského parlamentu.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?