Britský parlament chce odložit brexit. Nejprve ale musí schválit dvakrát odmítnutou dohodu

[© Shutterstock/Henryk Ditze]

Zbývá 15 dní do oficiálního data odchodu Británie z EU. Britští poslanci však sérii hlasování o brexitu z tohoto týdne uzavřeli schválením odkladu brexitu do konce června tohoto roku. EU je odložení brexitu víceméně nakloněna. Příští týden bude rozhodující.

Britský parlament dnes schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že britský parlament do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou loni s Bruselem dojednala premiérka Theresa Mayová. Tuto dohodu ovšem Dolní sněmovna už dvakrát odmítla. Pro vládní návrh o odkladu brexitu se dnes v podvečer vyslovilo 412 poslanců, proti jich bylo 202.

Hlasování o návrhu kabinetu předcházelo hlasování o třech dodatcích, z nichž ani jeden schválen nebyl. Poslanci postupně odmítli dodatky požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a odložit brexit na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.

Všechny dodatky na pořadu dne zamítnuty

Britští poslanci dnes mohli v rámci hlasování o vládním návrhu na odklad odchodu Británie z Evropské unie hlasovat až o čtyřech dodatcích, které z předložených návrhů vybral předseda Dolní sněmovny John Bercow.

Dodatek k vládnímu návrhu, který kabinet vyzýval k odložení termínu vystoupení Británie z Evropské unie za účelem vypsání nového referenda ohledně budoucích vztahů Londýna s Unií, byl odmítnut 334 poslanci, 85 jich bylo pro.

Pozměňovací návrh o odkladu brexitu, který by byl využit k uspořádání nového referenda, předložila nezávislá poslankyně Sarah Wollastonová. Jeho odmítnutí se očekávalo, protože ho odmítli podpořit i opoziční labouristé, kteří přitom jsou pro vypsání dalšího lidového hlasování. Jejich zástupce ale dnes řekl, že parlament se nyní musí soustředit na otázku odkladu brexitu. K tomu, aby poslanci odmítli volání po uspořádání dalšího referenda, vyzvali i mnozí zástupci organizací, které další plebiscit požadují. Podle nich není nyní na takový krok vhodný čas.

Po sérii dnešních hlasování přesto předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že lidové hlasování je reálnou možností, jak prolomit současnou patovou situaci.

Druhé referendum by podpořil i český premiér Andrej Babiš. Jak informovala ČTK, svůj názor vyjádřil premiérce Mayové při sobotním telefonátu. Britská předsedkyně vlády však další referendum odmítá, protože by to mohlo znamenat, že Británie z EU vůbec neodejde, což není to, pro co se občané rozhodli v prvním referendu o brexitu, v červnu 2016

Konání nového referenda naopak vidí jako velmi nepravděpodobný vývoj nezávislý český europoslanec Pavel Telička. V rozhovoru s ČTK před včerejším hlasováním britského parlamentu uvedl, že úterní hlasování v Londýně otevírá možnost nalezení řešení na britské politické scéně, které může spočívat tom, že „začnou politické strany seriózně mezi sebou jednat“.

Odklad brexitu a nové referendum? Někteří poslanci jsou pro, premiérka Mayová nikoli

Umírnění konzervativci usilují o odklad brexitu, labouristé prosazují nové lidové hlasování o brexitu. Rozšíření článku 50 podporuje i Tusk nebo irský premiér Coveney. Mayová či Juncker zase věří v řádný odchod podle dohody na konci března.

Britští zákonodárci rovněž odmítli předat zodpovědnost za další směřování v otázce brexitu parlamentu, když neschválili dodatek k vládnímu návrhu žádající, aby zákonodárci směli hlasovat o různých možnostech dalšího postupu. Dodatek po vládě požadoval, aby parlamentu 20. března umožnila začít samostatně hledat východisko z patové situace a hlasovat o různých alternativách týkajících se dalších vztahů Londýna a Evropské unie.

Dodatek předložili společně opoziční labouristé Hillary Benn, Yvette Cooperová a konzervativec Oliver Letwin. Poslanci ho při dramatickém hlasování odmítli jen velmi těsnou většinou, proti bylo 314 zákonodárců, pro jich zvedlo ruku 312. Jeho schválení by přitom bylo obrovským políčkem pro vládu premiérky Mayové, protože by poslanci de facto vyslali vzkaz, že nevěří v to, že kabinet dokáže krizi vyřešit.

Před dnešním hlasováním se vláda zastánce dodatku pokusila získat na svou stranu slibem, že pokud nebude do 20. března schválená dohoda o odchodu Británie z EU, dostanou poslanci dva týdny na to, aby našli většinu pro některé z možných řešení vzniklé situace. Autory dodatku však šéf britského úřadu vlády David Lidington nepřesvědčil, a o jejich návrhu se tedy hlasovalo.

Ještě dříve, než o dodatku poslanci rozhodli, museli hlasovat o pozměňovacím návrhu, který se k němu rozhodla podat labouristická poslankyně Lucy Powellová. Ta chtěla, aby dodatek konkrétně stanovil, že parlament smí východisko z brexitu hledat pouze v časovém období do 30. června. Její návrh nebyl přijat rovněž velice těsně – pro hlasovalo 311 poslanců, proti 314.

Odložení brexitu musí přinést výsledek, ne pouze oddálit problém, říká Barnier

Plánované datum vystoupení Spojeného království z EU se blíží, čím dál více se ovšem spekuluje o jeho odkladu. Michel Barnier, který v rozhovorech s Británií zastupuje Unii, tuto možnost připustil, podle jeho slov však musí být racionálně odůvodněná.

Britský parlament se dnes vyslovil také proti dodatku k vládnímu návrhu na krátký odklad brexitu. Pozměňovací návrh předpokládal mnohem zazší konečné datum vystoupení Británie z Evropské unie. Návrh labouristických zákonodárců, z dílny jejich samotného předsedy Corbyna, vyzýval kabinet, aby Dolní sněmovně poskytl dostatečný, nijak omezený čas na nalezení východiska z patové situace, v níž se parlament kvůli sporům ohledně brexitu ocitl. Vláda je ochotná brexit odložit jen do 30. června.

Pro možnost, aby vláda požádala nejspíš o poměrně dlouhý odklad brexitu, se vyslovilo 302 poslanců, 318 jich bylo proti.

Brexitový chaos

Británie se ve věci brexitu ocitla v patové situaci, protože parlament se zatím nedokázal shodnout na žádném řešení. Poslanci tento týden v úterý odmítli dojednanou dohodu s Bruselem o podmínkách odchodu z evropského bloku. Hned ve středu ale odhlasovali návrh, který vládu vyzývá, aby za všech okolností vyloučila možnost, že Británie Unii opustí bez dohody, a tedy bez jasného vymezení dalších vzájemných vztahů.

Premiérka podle médií nejspíš ještě dnes oznámí, že dohodu o brexitu předloží parlamentu k hlasování potřetí, a to začátkem příštího týdne. Podle komentářů britských médií by se premiérce mohlo podařit přesvědčit některé konzervativce i poslance Demokratické unionistické strany (DUP), aby v novém hlasování její dohodu podpořili.

Není ale jasné, co se stane, když poslanci dohodu opět odmítnou. Vláda varovala, že v takovém případě může být odklad brexitu mnohem delší, což by mimo jiné znamenalo, že se Británie bude muset zúčastnit voleb do Evropského parlamentu plánovaných na květen. To během dnešního dne připomenul také mluvčí Evropské komise.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Britská vláda podle svého mluvčího plánuje zdvojnásobit snahu prosadit brexitovou dohodu v parlamentu. Po dnešním hlasování Dolní sněmovny však vládní mluvčí dodal, že se kabinet stále chystá i na možnost neřízeného opuštění EU.

Ministerská předsedkyně se zavázala, že vláda nyní předloží zákon, který by právně zaštítil odklad odchodu, řekl mluvčí. Stále však není dané, že Británie nakonec neopustí evropský blok v původním termínu 29. března a bez dohody, na což se podle něho konzervativní kabinet stále rovněž připravuje.

Postoj EU k odkladu brexitu

O případný odklad termínu brexitu stanoveného článkem 50 Smlouvy o EU musí Británie požádat ostatní členské státy EU. Jejich zástupci se sejdou na summitu v Bruselu koncem příštího týdne. Zda by Unie takový odklad schválila není jisté, předseda Evropské rady Donald Tusk však dnes oznámil, že by prezidenty a premiéry sedmadvacítky vyzval, aby odklad brexitu umožnili. Hodlá je dokonce požádat, aby byli otevřeni možnosti „dlouhého“ odložení brexitu, pokud o to Britové požádají.

„Během svých konzultací před summitem Evropské rady budu apelovat na EU27, aby byla otevřená dlouhému odkladu, pokud to Spojené království uzná za nutné, aby mohlo přehodnotit svou brexitovou strategii a vybudovat na ní shodu,“ napsal Tusk. Před začátkem summitu ho ještě čeká série rozhovorů s premiéry či prezidenty členských zemí.

Od letectví až po práva Britů v zemích EU. Evropa se připravuje na brexit bez dohody

Zbývá 23 dní do předpokládaného odchodu Británie z Unie. Jednání o již uzavřené výstupové dohodě a jejím schválení však stále pokračují, stejně tak jako příprava na potenciální brexit bez dohody.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček dnes v Bruselu novinářům připomněl, že konkrétní žádost o odklad odchodu Británie z EU zatím není na stole. „Já očekávám, že britská strana musí nyní velmi rychle rozhodnout, že o odklad zažádá,“ poznamenal.

Petříček také předpokládá, že takové žádosti by ostatní členské státy nejspíš vyhověly, Česko zásadně proti nebude. „Chceme hledat cestu, jak k vystoupení Británie dojde na základě dohody,“ uvedl.

Odklad brexitu naopak odmítá koordinátor Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstad. Již včera uvedl, že si nepřeje odklad brexitu byť jen o 24 hodin, pokud tento krok nebude podložen jasným stanoviskem dolní komory britského parlamentu. Dnes toto své stanovisko znovu zopakoval.

Podle českého europslance Teličky je odklad brexitu v řádu několika týdnů pro nynější situaci dostatečný. Výraznější prodloužení lhůty stanovené článkem 50 Smlouvy o EU vidí Telička vzhledem ke květnovým evropským volbám jako velký problém. „Logicky nemůžu tento scénář vyloučit, protože celá sága brexitu nám ukazuje, že téměř cokoli je možné. Ale myslím si, že by to bylo krajně nešťastné,“ dodává.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

Samotní Britové ale o odklad brexitu příliš nestojí. Podle dnešního průzkumu společnosti YouGov si 43 % dotázaných přeje, aby Británie opustila EU 29. března. Naopak 38 % dotázaných by odsunutí data odchodu podpořilo. Pokud by si měli vybrat mezi krátkým a dlouhým odkladem, téměř polovina (47 %) by zvolila první variantu, třetina by naopak podpořila odložení o několik měsíc či let.