Britská vláda si dopisuje s opozicí. Co požaduje Corbyn a jak na to Mayová reaguje?

[© Shutterstock/darsi]

S blížím se odchodem Británie z Unie šéfka konzervativců i lídr opozičních labouristů zřejmě do jisté míry ustupují ze svých tvrdých pozic. V posledním týdnu si mezi sebou vyměnili dopisy o svých představách brexitu. EU stojí na straně labouristů.

Britská premiérka Theresa Mayová v odpovědi na dopis vůdce britské opozice Jeremyho Corbyna z minulého týdne znovu nepřijala jeho představu o setrvání Británie v celní unii s EU i po brexitu. Nicméně text jejího dopisu šéfovi labouristů se vyznačuje smířlivějším tónem, zaznamenala včera britská média. Premiérka v něm zjevně apeluje na labouristické poslance nakloněné brexitové dohodě, kterou vyjednala s EU.

Dopis Corbyna premiérce

Corbyn ve svém dopise Mayové z minulé středy zformuloval pět podmínek pro podporu vládního plánu odchodu Británie z EU.

Hlavní z pěti bodů Corbynova dopisu je souhlas s „trvalou a všeobecnou“ celní unií i po brexitu. Nastavení budoucích vztahů v podobě trvalé celní unie považuje Corbyn za jediné, které zajistí bezproblémové obchodování a zabrání vzniku takzvané tvrdé hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Premiérka ale toto řešení od počátku vyjednávání o brexitu odmítá. Šéf Evropské rady Donald Tusk, který se s premiérkou sešel minulý týden v Bruselu, ale podle informací britských médií s Mayovou o labouristickém návrhu hovořil jako o „slibné“ možnosti.

Corbyn dále v dopise žádal příklon k jednotnému unijnímu trhu přes sdílené instituce a závazky, „dynamickou podporu“ práv a ochranných mechanismů tak, aby britské standardy přinejmenším držely krok s těmi evropskými, závazek účasti v unijních programech financování projektů týkajících se životního prostředí, vzdělávání a průmyslové regulace a také souhlas s bezpečnostními dohodami například o společných databázích k potírání a prevenci kriminality či o evropském zatykači.

Britská média v souvislosti s předložením dopisu poukázala na to, že oproti dřívějším podmínkám labouristů mezi těmi novými není zajištění „totožných výhod“ jako při členství v EU. Nejednoznačnost labouristického postoje k brexitu ale podle všeho pokračuje, neboť Corbyn údajně své stranické kolegy ujišťuje, že dopis premiérce neznamená zavržení možnosti druhého referenda.

Dosud labouristé podmiňovali podporu pro vládní brexitovou dohodu splněním „šesti zkoušek“, které však podle médií byly navrženy tak, aby bylo jejich splnění nemožné. Nyní už Corbyn nepožaduje zachování všech výhod členství v jednotném trhu a bezcelní zóně, což podle politického zpravodaje BBC Iaina Watsona má dávat najevo, že „labouristé to s dohodou myslí vážně“.

Watson uvádí, že seznam Corbynových požadavků představuje na jedné straně chytrý politický krok. Jeví se totiž rozumně, jsou v souladu s postojem EU ohledně bližšího budoucího vztahu s Londýnem, a pakliže na ně premiérka Mayová odmítne přistoupit, voliči by z případného chaotického odchodu z EU mohli více vinit ji. Na druhé straně se ale Corbyn nabídkou na kompromis odklání od prosazování nového referenda, které řada jeho poslanců podporuje.

Stínový ministr pro brexit Keir Starmer následně ujišťoval, že druhý plebiscit je pro vedení labouristů stále ve hře. Není však jasné, zda by labouristé po případném odmítnutí svých požadavků začali ihned naplno prosazovat opakování referenda, což si podle všeho sám Corbyn nepřeje. Jeden ze Starmerových blízkých spolupracovníků Matthew Pennycook po předložení dopisu uvedl, že buď Mayová novou nabídku přijme, nebo labouristé „musí začít podporovat veřejné hlasování“. Vzápětí se ale v britských médiích objevily reakce činitelů hlavní opoziční strany, podle kterých Pennycookův výrok nepředstavuje její oficiální pozici.

V pondělí se v médiích a na sociálních sítích rozhořely diskuse o tom, že Corbyn zřejmě zapomněl do dopisu začlenit hrozbu dalšího referenda, ačkoliv původní návrh korespondence s tím počítal. Konání dalšího referendum však britští poslanci na konci ledna odmítli při hlasování o podobě postupu v odchodu země z Unie.

Britský parlament včera rozhodl. Žádá nové vyjednání irské pojistky a odmítá odklad brexitu

Britští poslanci včera schválili návrh na vyjednání alternativní podoby tzv. irské pojistky a návrh na odmítnutí brexitu bez dohody. Naopak neprošel návrh na odklad brexitu či konání dalšího referenda.

Reakce britské premiérky na dopis Corbyna

Ministerská předsedkyně ve své odpovědi z neděle 10. února uvedla, že chce, aby „obě strany“ diskutovaly o „alternativních ujednáních“ ke stávající podobě takzvané irské pojistky. Tato pojistka obsažená v připravené dohodě o podmínkách brexitu má zabránit „tvrdé hranici“ s EU na hraniční linii mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Mechanismus vypracovaný britskými a unijními vyjednávači ale odmítají stoupenci důsledného rozchodu s Unií, kteří se obávají, že v současné podobě představuje pojistka riziko připoutání Británie k unijním strukturám i po brexitu.

Žádný z Corbynových pěti požadavků Mayová nesmetla ze stolu, zpochybnila však jeho plán ohledně celní unie a vyústění, v němž by Londýn mohl promlouvat do budoucích obchodních smluv EU. „Není mi jasné, proč si myslíte, že by bylo lepší usilovat o možnost mluvit do budoucích obchodních smluv EU než o schopnost uzavírat naše vlastní,“ napsala. Formulace premiérčina dopisu je sice podle BBC v tomto ohledu jemnější, nicméně poradci premiérky v soukromých vyjádřeních „trvalou celní unii“ rozhodně vylučují.

Britský ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox následně vzkázal, že Corbynova představa o účasti při budoucích vyjednáváních EU je „nebezpečná iluze“. Podle hlavní tajemnice ministerstva financí Liz Trussové by zachování celní unie s EU „rozhodně nemělo být vládní politikou“.

Návrhy labouristického lídra naopak už minulý týden podpořili čelní představitele unijních institucí a včera se k nim přidal i hlavní vyjednávač o brexitu Michel Barnier.

Příprava na brexit bez dohody pokračuje. Londýn počítá i s nepokoji a evakuací královny

S blížícím se datem odchodu Spojeného království z EU (29. března), a s vědomím nejistoty, která panuje kolem podoby brexitu, se obě strany připravují na odchod s dohodou i bez ní. V posledních dnech v tom obě strany pokročily.

Shoda vlády a opozice nad brexitem?

Smířlivý tón premiérčina dopisu Corbynovi se odrazil také ve zdůraznění toho, v čem se oba lídři nerozcházejí. „Je dobré, že se shodujeme v tom, že Spojené království by mělo z Evropské unie odejít s dohodou,“ napsala především Mayová. S vůdcem opozice se podle ní také shodují, že „aktuálním naléhavým úkolem je najít dohodu ohledně hranice Severního Irska s EU, která by mohla získat podporu v parlamentu a kterou by bylo možné dojednat s EU“, nikoli „usilovat o volby či o druhé referendum“.

O irské pojistce se bude vyjednávat během přechodného období. Britové uvažují nad trvalou celní unií

Členské státy stojí za Unií v tom, že o na podzim dojednané dohodě o odchodu Spojeného království z EU se znovu nedá vyjednávat. Z Německa se však začínají ozývat i odlišné názory. 

Mayová zároveň nastínila plány na sérii opatření, která jsou zcela zjevně navržená tak, aby přesvědčila nerozhodnuté labouristické poslance, napsal web Politico. Deník The Guardian zase v analýze uvádí, že dopis představuje pokus o to odkrýt názorové rozdíly uvnitř Labouristické strany a zároveň ukázat, jak málo se ve skutečnosti opoziční požadavky liší od vládní „rozvodové“ dohody.

Předákovi opozičních labouristů premiérka také napsala, že se těší na setkání „co nejdříve“. Konkrétní termín zatím stanoven nebyl.

Žádný posun. Juncker Mayové zopakoval, že text dohody o brexitu se měnit nebude

Britská premiérka Mayová dnes jedná s vrcholnými představiteli EU o brexitu. K významnému posunu zatím nedošlo.

Moderátor televize ITV Robert Peston i přes jisté pozitivní signály ohledně potenciálního kompromisu mezi Mayovou a Corbynem varuje, že takováto dohoda je stále poměrně daleko. Kompromisní forma brexitu podle něj existuje, avšak oba lídři by prý za dohodu zaplatili vysokou cenu v podobě rozkolu ve svých stranách.

„Chci říct, že vize Mayové a Corbyna o stravitelném brexitu jsou si vzájemně mnohem bližší než stanoviska prounijních a brexitářských křídel v obou jejich stranách. (…) Pro oba dva je to celé o tom, jestli jejich vnímání národního zájmu předčí zájmy stranické,“ napsal Peston.