Britská sněmovna hlasuje o brexitu. O dalším osudu Velké Británie se rozhodne večer

[© Shutterstock/vasara]

Do oficiálního vystoupení Británie z Unie zbývá 74 dní. Poslance britské Dolní Sněmovny dnes po pěti dnech diskusí čeká klíčové hlasování o brexitové dohodě. Očekává se, že dohoda o vystoupení z EU a politická deklarace o rámci budoucích vztahů Británie s EU, které premiérka Mayová dojednávala v posledních dvou letech s Bruselem, budou odmítnuty. Co poté může nastat?

Komentátoři i trhy očekávají, že britští poslanci dnes odmítnou dohodu o brexitu. Pokud se tak skutečně stane, premiérka Theresa Mayová musí na základě nedávno schváleného dodatku zákona představit poslancům do tří zasedacích dnů „Plán B“.

Premiérka včera opět vyzvala poslance Dolní sněmovny, aby při úterním hlasování podpořili její brexitovou dohodu. Jinak podle ní hrozí odchod země z Evropské unie bez dohody, ale i „mnohem větší nebezpečí, že neodejdeme vůbec“.  Mezi alternativami je nejen odložení brexitu či neřízený brexit bez dohody, ale také předčasné volby nebo druhé referendum.

Sněmovna lordů odmítla brexitovou dohodu již včera večer v poměru 321 ku 152 hlasům. Jejich rozhodnutí je ovšem pouze poradní.

Jaké jsou scénáře?

Dnešní hlasování je jedním z nejsledovanějších rozhodování britských poslanců za posledních několik let. Nebude přitom záležet jen na tom, zda zákonodárci brexitovou dohodu schválí či odmítnou, ale i na tom, jak velký bude v případě odmítnutí tábor premiérčiných odpůrců.

Za nepravděpodobnou považuje britský list The Guardian možnost, že by se Mayové na posledních chvíli podařilo – třeba díky zárukám, které Británii poskytli v pondělí v dopise předseda Evropská rady Donald Tusk a předseda Evropská komise Jean-Claude Juncker – přesvědčit poslance, aby brexitovou dohodu podpořili.

Vítězství Mayové dává levicový list šanci pouze jedna ku pěti a zároveň předestírá sedm alternativ dalšího vývoje po očekávaném odmítnutí dokumentu.

Za nejpravděpodobnější považuje The Guardian s poměrem čtyři ku pěti možnost, že brexit bude odložen. Británie by podle tohoto scénáře tedy neopustila EU 29. března, ale později. Už v pondělí britská média informovala s odvoláním na zdroje v Bruselu, že EU se připravuje na „technické“ odsunutí termínu brexitu přinejmenším do července.

Pojistka pro irské hranice zůstává jablkem sváru

Vysoce pravděpodobná (tři ku pěti) je podle The Guardian také varianta, že se Mayová odmítne vzdát bez dalšího boje a po prohraném hlasování vystoupí s projevem, ve kterém oznámí, že opět vyrazí do Bruselu a vyjedná další ústupky, zejména v souvislosti s tzv. irskou pojistkou, která je nejspornějším bodem od počátku jednání o odchodu Britů z Unie. Někteří poslanci vidí v nouzovém plánu pro udržení hladkého provozu na irské hranici hrozbu pro celistvost Británie či způsob, jak zemi na roky připoutat k unijním strukturám.

Předsedkyně vlády ve včerejším projevu v severoanglickém městě Stoke-on-Trent zdůraznila, že se jí podařilo v jednáních s Bruselem dosáhnout nových hodnotných záruk ohledně irské pojistky. Odkazovala při tom na včerejší dopis od Tuska a Junckera, kteří Brity ujišťují, že EU se zavedení pojistky rovněž nezamlouvá.

Tusk a Juncker ve svém dopise uvedli, že pokud by na pojistku přece jen došlo, EU je odhodlána ji co nejrychleji nahradit nově dohodnutým řešením. Britští novináři nicméně pochybují, že ujištění z Bruselu dramatickým způsobem změní situaci v Dolní sněmovně, kde při úterním hlasování hrozí Mayové porážka trojciferným rozdílem.

Vpodvečer promluvila premiérka přímo ve sněmovně, přičemž mimo jiné prohlásila, že skutečnou hrozbou pro celistvost Spojeného království není opatření pro zachování hladkého provozu na irské hranici, ale snahy o odtržení Skotska a sjednocení Irska. Ty by podle Mayové oživil britský odchod z EU bez dohody.

Severoirská pojistka ve stávající dohodě by Británii zajistila mimořádné postavení, uvedla premiérka, přičemž zmínila hladké obchodování s EU a současnou absenci příspěvků do unijního rozpočtu či nutnost dodržovat pravidla jednotného trhu. To je podle Mayové důvod, proč se Brusel bude chtít dlouhodobému uplatňování pojistky vyhnout.

Britský ministr spravedlnosti Geoffrey Cox včera v dopise Mayové uvedl, že považuje za nepravděpodobné, že by EU chtěla na záložní řešení severoirského problému spoléhat. „Z toho usuzuji, že aktuální návrh dohody o vystoupení z EU představuje jediný politicky proveditelný a dostupný způsob, jak zajistit náš odchod z EU,“ dodává ministr.

Ujištění od předsedů Evropské komise a Evropské rady zjevně nepohnula s postojem severoirské strany Demokratické unionistické strany, o kterou se opírá menšinový kabinet konzervativců. Nevidí v nových prohlášeních žádný významný posun. Dopis z Bruselu neobsahuje slíbené právně závazné záruky, uvedl lídr DUP v britském parlamentu Nigel Dodds. „Ve skutečnosti tam není nic nového. Nic se nezměnilo. Místo aby nás ujistil, dopis Tuska a Junckera posiluje naše obavy,“ dodal.

Další plány B(rexitu)

Za méně pravděpodobné, ale stále pravděpodobnější než schválení dohody, list The Guardian považuje možnost, že se objeví připravený plán B, který by prosazoval podobu brexitu, na níž by panovala větší shoda. Mohl by jím být například model Norsko plus, o kterém v minulosti hovořila blízká premiérčina spojenkyně, ministryně práce Amber Ruddová.

V takovém případě by Mayová musela zavrhnout své dlouhodobé brexitové plány, požádat EU o odložení brexitu a vyjednat nový vztah s Unií podobný tomu, který mají s osmadvacítkou Norové. Norsko není členem EU, je ale členem Evropského hospodářského prostoru (a tedy jednotného unijního trhu), v němž platí volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Jednou z možností dalšího vývoje je i odchod Mayové z funkce premiérky. Jelikož v prosinci vyhrála vnitrostranické hlasování o důvěře, nemůžou si konzervativci její konec přinejmenším do konce tohoto roku vynutit. Podle listu The Guardian je ale možné, že premiérku vlivní představitelé strany přece jen přesvědčí, že je načase, aby skončila.

Pravděpodobnější než poslední jmenovaná možnost jsou ovšem předčasné volby. Podle lídra opozice Jeremyho Corbyna by mohli labouristé vyvolat hlasování o nedůvěře vládě hned po odmítnutí dohody. Jak by dopadlo, je ale nejisté. Zatímco poslanci severoirské DUP hodlají dnes hlasovat proti dohodě, několikrát avizovali, že vláda jako taková jejich podporu má. Pokud by přece jen kabinet padl a nepodařilo se sestavit do dvou týdnů jiný, byly by vypsány předčasné volby.

Co se stane, když dohoda o brexitu neprojde Dolní sněmovnou? Mayová spekuluje jen opatrně

Theresa Mayová dnes jen s opatrností spekulovala o možnosti, že dohoda o brexitu neprojde 11. prosince Dolní sněmovnou. Zároveň nechtěla akceptovat závěr vládní analýzy, podle níž odchod z EU na základě jejích plánů bude znamenat zpomalení britské ekonomiky.

Stejně jako pád vlády a předčasné volby (dva ku pěti) je pravděpodobné i druhé referendum o brexitu, které prosazují někteří konzervativci i labouristé v naději, že napodruhé by Britové brexit odmítli. Proti druhému lidovému hlasování se vehementně staví jak Mayová, tak podporovatelé brexitu z řad zákonodárců. Druhé referendum označují za zradu demokraticky vyjádřené vůle voličů. Pokud nebude mít lidové hlasování plnou podporu labouristů, není pravděpodobné, že by se uskutečnilo. A Corbyn dal opakovaně najevo, že dává přednost vyjednání lepší brexitové dohody před úplným zrušením brexitu.

Poslední možností a zřejmě také tou, které se lidé nejvíce obávají, je neřízený brexit bez dohody. Tomu se řada poslanců z obou táborů vehementně brání. Někteří konzervativci dokonce pohrozili demisí na ministerské posty či odchodem ze strany, pokud by se tento scénář stal oficiální vládní politikou. Podle řady komentátorů ale v minulosti došlo často právě na ty scénáře, o které aktivně nikdo neusiloval, protože se nenašla většina, která by jim byla schopna či ochotna zabránit.

Před hlasováním: očekávání a stanoviska

Odhady o velikosti vládní porážky se před samotným hlasováním různí, od rozdílu několika desítek hlasů až po zhruba 200 v 650členném zákonodárném sboru.

K finálnímu hlasováním mají britští poslanci přistoupit dnes večer po pěti dnech diskusí. Nejprve se bude hlasovat o pozměňovacích návrzích k vládnímu usnesení, kterých bylo předloženo třináct. Předseda Dolní sněmovny John Bercow zařadil na program jednání jen čtyři. Dva z nich předložili konzervativní poslanci, jeden člen Skotské národní strany (SNP) a jeden předseda labouristů Corbyn.

Značnou roli mohl sehrát dodatek navržený labouristickým poslancem Hilary Bennem, jehož schválením by poslanci při odmítnutí stávající dohody zároveň odmítli brexit bez dohody. Klíčový pozměňovací návrh však byl nakonec dnes dopoledne stažen samotným Bennem s tím, že chce po dnešním hlasování iniciovat jiné parlamentní hlasování, které by brexit bez dohody zcela vyloučilo. V pondělí britští novináři také hojně skloňovali pozměňovací návrh od konzervativce Andrewa Murrisona, který požaduje, aby severoirská pojistka zahrnutá v brexitové dohodě mohla platit pouze do 31. prosince 2021.

Další návrh předložili skotští nacionalisté požadující, aby v případě odmítnutí dohody byl odchod z EU odložen do doby, než bude hotova smlouva nová. Liberální demokraté naproti tomu ve svém návrhu požadují, aby vláda připravila nové referendum o odchodu či o setrvání v EU. Oba tyto návrhy však podle médií nemají ve sněmovně velkou šanci na přijetí.

Pokud by Británie chtěla více času na vyjednávání o odchodu, EU by jí vyhověla, říká velvyslanec Dürr

Prioritou EU je schválení současné dohody o brexitu, prodloužení vyjednávání by ale bylo možné, říká velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr. V rozhovoru pro ČTK zároveň okomentoval začínající rumunské předsednictví a přípravy na evropské volby v Česku.

Premiérka Mayová včera poslancům řekla, že odmítnutí dohody by podkopalo demokracii, vedlo by k nedůvěře veřejnosti v politiku v zemi a zapříčinilo by paralýzu ve Westminsteru. „Ne, to (dohoda) není perfektní. Je to kompromis,“ přiznala. Uvedla také, že by země neměla o odložení brexitu žádat a měla by z EU vystoupit podle plánu, tedy 29. března letošního roku.

„Ve Westminsteru jsou někteří lidé, kteří si přejí odložit či dokonce zastavit brexit a kteří využijí jakéhokoli nástroje, aby toho dosáhli,“ řekla včera Mayová ve Stoke-on-Trent. Zablokování odchodu Británie z EU je ale nyní podle ní mnohem pravděpodobnější než neřízený brexit.

„Ať už jste dříve došli k jakémukoli závěru, podívejte se během následujících 24 hodin na tuto dohodu ještě jednou,“ vzkázala včera naposled Mayová poslancům. Lídr opozičních labouristů Corbyn v reakci prohlásil, že premiérka se při utváření brexitové dohody nikdy nesnažila získat podporu opozice, a že její vláda podkopává britskou demokracii. Pokud brexitová dohoda v parlamentu neprojde, bude podle něj čas na nástup nového kabinetu.

Bývalý poradce premiérky Tom Swarbrick dnes ráno prohlásil, že odmítnutí dohody může vést k politické i ústavní krizi v zemi.

Již před hlasováním se v médiích spekuluje, že v případě odmítnutí dohody si premiérka vynutí druhé hlasování bez výrazných úprav brexitové dohody.

Česko se připravuje na odchod Británie z EU bez dohody

Český premiér Andrej Babiš nechtěl spekulovat, jak dopadne dnešní hlasování dolní komory britského parlamentu o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie. Připomněl, že Česko by na případ tzv. tvrdého brexitu mělo být připraveno díky zákonu, který před týdnem schválila vláda.

„Já myslím, že dneska nikdo neví, jak to dopadne. Možná ani oni sami ve Velké Británii. Těch scénářů je více. Jestli to nedopadne, budou předčasné volby, jestli Velká Británie požádá EU o prodloužení vyjednávání… To by byla spekulace,“ uvedl Babiš. Chce si proto počkat, jak hlasování skončí.

Tvrdý brexit zasáhne český export do Británie. Ekonomové odhadují pokles až o 20 procent

Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.

Babiš připomněl, že český kabinet poslal před týdnem do parlamentu zákon upravující vztahy mezi ČR a Spojeným královstvím pro případ, že Británie vystoupí z EU bez dohody. Zákon počítá s přechodným obdobím do 31. prosince 2020, během něhož bude ve vybraných oblastech britským občanům zaručeno stejné zacházení, jako by nadále byli v postavení občanů EU.

Vláda chce usilovat o to, aby Poslanecká sněmovna návrh schválila už v prvním čtení. „Pan vicepremiér (Jan) Hamáček se má v době mé nepřítomnosti setkat se všemi předsedy stran a hnutí, abychom v případě, že by to nedopadlo, přijali ten zákon. Abychom byli připraveni a hlavně ochránili zájmy našich lidí ve Velké Británii,“ dodal Babiš.